Trusty a nadace

Trusty, nadace, svěřenské fondy

Trusty a nadace patří stejně jako svěřenské fondy mezi nástroje s podstatně užším zaměřením než standardní společnosti. Nejsou určeny ke každodennímu podnikání nebo operativním finančním či investičním aktivitám. Nepostradatelnou úlohu sehrávají tyto nástroje v dlouhodobém zajištění majetku, jeho oddělení od původního vlastníka a dosažení značné právní ochrany i soukromí. Jsou běžným instrumentem obstarávajícím dlouhodobou, často mezigenerační péči o rozsáhlý majetek. 

Dříve byly tyto instrumenty v českém a slovenském prostředí spíše raritou a korporátní plánování i správa majetku probíhaly až na výjimky prostřednictvím společností. V posledních letech jsou zejména trusty a nadace stále běžnější součástí korporátního plánování a správy majetku.

Trust

Trust je institut mající v angloamerickém právu kontinuitu po stovky let, původní kořeny spadají do vrcholného období Římské říše. Vlastník ztrácí sepsáním trustové smlouvy a vyčleněním majetku svá vlastnická práva. Vlastnická práva nadále vykonává správce (trustee), podle vůle zakladatele trustu. Majetkem trustu se může stát jakýkoli majetek zakladatele, od hotovosti přes nemovitosti, akcie, až po celé společnosti a majetek nabytý v budoucnu. Správce zajišťuje hospodaření a plnění zakladatelovy vůle. Součástí trustu bývá obvykle určení beneficientů., tedy osob, které mají ze spravovaného majetku prospěch.

Principem trustu je záměrné oddělení majetku od původního vlastníka.

Správce majetku, neboli trustee je fyzická nebo právnická osoba, zpravidla licencovaná k výkonu práv a povinností trusteeho. Postavení trusteeho bývá předmětem poměrně silné regulace. Díky přísným licenčním podmínkám jsou méně pravděpodobné excesy, kdy je majetek zakladatele trustem zneužit nebo vznikne škoda z důvodu nevhodné správy. Při správě většího majetku je často kromě správce stanoven také protektor. Ten nemá v běžné situaci výkonnou funkci. Jeho povinností je dohlížet na to, aby správce správně a za přiměřených nákladů vykonával vůli zakladatele.

Trust jako nástroj ochrany soukromí

Významnou výhodou trustu oproti jiným formám vlastnictví je zajištění robustního soukromí. Zakladatel a beneficienti nebývají odhalováni veřejnosti, ani samotní beneficienti nemusejí mít právo na informaci o zakladateli. Vystavěná bariéra garantuje diskrétní předání majetku i jeho následné užívání. Ve všech veřejně dostupných registrech je jako formální vlastník majetku (nemovité i movité statky, bankovní účty, akcie apod.) uveden trustee.

Zakladatel se v žádných záznamech kromě trustové smlouvy nevyskytuje. Beneficienti jsou známí pouze trusteemu, ostatním institucím nejsou informace poskytovány. Zejména díky těmto vlastnostem a snaze státních orgánů identifikovat veškerý majetek získávají trusty v několika posledních letech značně na popularitě.

Trust jako nástroj daňového plánování

Trusty mohou také přinášet významné daňové výhody závislé na tom, ve které zemi je trust založen a jaká jsou pravidla zdanění v místě daňové rezidence beneficienta. Převedením majetku do trustu lze eliminovat dědickou daň i daň z převodu majetku. V mnoha zemích není daní zatížen převod majetku do trustu ani výplata beneficientovi. Stejně tak zisky trustů nebývají zatíženy daní z příjmů. Předmětem daně však zůstávají beneficientovy příjmy a to podle místní úpravy.

V ideálním případě je trust daňově transparentní strukturou. Příjem z trustu daní pouze beneficient. Přes určité daňové výhody však nebývají cíle založení trustu primárně daňové. Zejména vzhledem k zásadní změně vlastnické struktury leží význam trustu spíš v zabezpečení a správě majetku, sekundárně v ochraně soukromí.

Regulace trustů

Ve většině jurisdikcí podléhají trusty a obdobné nástroje regulaci. Mezi nejčastější opatření patří vykonávání správy (služby trusteeho) pouze licencovanými subjekty. Dále existují veřejné nebo neveřejné registry trustů obsahující různě široké spektrum informací. Podmínky regulace bývají přísné i v zemích známých jinak velmi liberálním a proklientským přístupem k právnickým osobám. Důvodem je snaha o udržení dobré pověsti země coby trustové jurisdikce. Stát se silnou trustovou legislativou musí vytvořit mimořádně stabilní právní prostředí a přísné podmínky regulující roli trusteeho.

Trustee bývá licencovaná osoba spravující rozsáhlý majetek alokovaný v mnoha zemích.

Nezbytná je kvalitní ochrana proti zneužití a případné mechanismy náhrady škody. Pro zakladatele trustů a beneficienty bývá důležitá míra poskytnutého soukromí a okolnosti, za jakých může být státními autoritami prolomena. Tento zájem musí důvěryhodná trustová jurisdikce vyvažovat s vymáháním zákonů proti praní špinavých peněz, aby se trusty nemohly stát nástrojem pro legalizaci výnosů z trestné činnosti.

PřednostiSlabiny
Mimořádná ochrana soukromí Ztráta kontroly nad majetkem
Dlouhodobé řešení Nevratnost majetku k zakladateli
Vysoká ochrana majetku Nelze založit v ČR ani SR
Stabilní právní rámec

Nadace

Stejně jako trusty, jsou i nadace jedním z častých nástrojů pro správu majetku. Různé jurisdikce nabízejí rozdílné režimy, v nichž může nadace fungovat. Nejčastějšími zeměmi pro sídlo nadací jsou Nizozemsko, Lichtenštejnsko, Panama, Seychely nebo Anguilla. Největším rozdílem ve srovnání s ostatními popisovanými nástroji je skutečnost, že nadace má právní subjektivitu. Díky tomu je některými stranami vnímána lépe než trust. Také různé veřejné registry si často neumějí poradit s tím, jak zacházet s trusteem coby vlastníkem majetku a nadace tak bývá vhodnějším nebo spíše srozumitelnějším nástrojem.

Díky právní subjektivitě je majetek vložený do nadace chráněn mezinárodními dohodami o ochraně investic.

Nadace je svojí vnitřní strukturou výrazně blíže standardní společnosti, přičemž zachovává oddělení majetku od původního zakladatele. Využití nadace má však své nevýhody. Zejména v některých evropských zemích náklady na správu nadace převyšují náklady na jiná korporátní řešení dosahující podobného efektu. Důvodem je především nutnost splnění relativně přísných regulatorních podmínek.

Nadace jako nástroj ochrany soukromí

Vlastníkem majetku je nadace, která je takto zapsána ve všech veřejných i neveřejných registrech. Nadace vede záznamy o zakladateli i beneficientech, které však za běžných okolností nesděluje třetím stranám. Na rozdíl od trustu nebo svěřenského fondu je zažitou praxí, že zakladatel může aktivně vykonávat správu majetku. Přesto je však majetek od zakladatele oddělen – zakladatel reprezentuje ekonomické zájmy nadace, není však formálním ani ekonomickým vlastníkem majetku, který byl do nadace vložen. 

Nadace jako nástroj daňového plánování

Konkrétní podmínky a možnosti využití nadace záleží na jurisdikci, v níž je nadace založena. Nicméně v běžně užívaných jurisdikcích je nadace daňově neutrální. Nejsou daněny její zisky, převod majetku do nadace ani samotná distribuce majetku směrem k beneficientům. Danění příjmů z nadace stejně jako u trustu, probíhá až na úrovni příjemce (beneficienta). 

PřednostiSlabiny
Právní subjektivita Administrativní náklady
Vysoká ochrana majetku Regulace
Daňově neutrální
Zakladatel může nadaci vést
Vyšší flexibilita