Trusty, nadace, svěřenské fondy

Trusty, nadace, svěřenské fondy

Trusty, nadace a svěřenské fondy patří mezi nástroje s podstatně užším zaměřením než standardní společnosti. Nejsou určeny ke každodennímu podnikání nebo operativním finančním či investičním aktivitám. Nepostradatelnou úlohu sehrávají tyto nástroje v dlouhodobém zajištění majetku, jeho oddělení od původního vlastníka a dosažení značné právní ochrany i soukromí. Jsou běžným instrumentem obstarávajícím dlouhodobou, často mezigenerační péči o rozsáhlý majetek. 

Dříve byly tyto instrumenty v českém a slovenském prostředí spíše raritou a korporátní plánování i správa majetku probíhaly až na výjimky prostřednictvím společností. V posledních letech jsou zejména trusty a nadace stále běžnější součástí korporátního plánování a správy majetku.

Obvyklé využití trustu, nadace a svěřenského fondu

Všechny vyjmenované nástroje mohou sloužit veřejně prospěšnému nebo soukromému účelu. Za veřejně prospěšný účel je považována činnost, kdy část majetku je vyčleněna na účel nesloužící původnímu zakladateli. Typické je financování charitativních projektů, poskytování stipendií apod. Soukromým účelem nejčastěji bývá správa rodinného jmění, rodinných společností a další činnosti, z nichž nemá široká veřejnost prospěch. Přesto, že lze veškeré nástroje nastavit i pro krátkodobější užití, běžnější je správa majetku trvající desítky let.

  • Investování a správa majetku za účelem zisku – všechny instrumenty umožňují nejen pasivní držení majetku, ale jeho rozvoj za účelem dosažení zisku. Výhodou ovládání majetku prostřednictvím výše zmíněných nástrojů je dlouhodobost a kontinuita nezávisle na dalších fyzických nebo právnických osobách. Bezpečně je zabráněno nežádoucím překotným změnám (prodej rodinného jmění, rozdrobení majetku na více dědiců nebo dopady rozvodového řízení). Naopak není možné činit operativní rozhodnutí jako vstup investora nebo žádoucí prodej majetku.  
  • Ochrana majetku – oddělením majetku od původního vlastníka je docíleno nejvyššího možného stupně ochrany. Majetek nepatří žádné fyzické osobě. Buď je majetkem právnické osoby (nadace) nebo majitele nemá (trust, svěřenské fondy) a je pouze spravován.
  • Oddělení majetku soukromé povahy – ať už se jedná o nemovitosti, akcie, sbírku umění nebo jiná aktiva, u nichž je v plánu dlouhodobé držení, může být výhodné jejich oddělení od fyzické osoby.
  • Ochrana soukromí beneficienta – jako vlastník, respektive správce majetku nevystupuje původní vlastník a vyčleněný majetek může (nemusí) mít beneficienta. V každém případě beneficient nefiguruje většinou ve veřejně dostupné databázi, stejně jako původní vlastník. Beneficient tak může užívat majetek bez ztráty soukromí.
  • Distribuce majetku – české i slovenské zákony určují, jak má být naloženo s majetkem v dědickém řízení, při rozvodu a v dalších životních situacích. Vyčleněný majetek je proti všem těmto regulacím imunní. Distribuce majetku může být nerovnoměrná, mít stanovené podmínky a plnit vůli původního vlastníka, v širším spektru aspektů mohou být stanoveny konkrétní podmínky.
  • Charitativní účely – majetek mimo spojení s fyzickou osobou si zachovává kontinuitu i po smrti fyzické osoby nebo po likvidaci společnosti. Proto patří zejména nadace mezi oblíbené nástroje filantropů. Nadace zajišťuje správu majetku a jeho distribuci dle daných pravidel po desítky let.
  • Ochrana před nepřátelským převzetím – majetek dobře chráněný kteroukoli ze zmiňovaných struktur je téměř imunní vůči nepřátelskému převzetí. 
  • Daňová nastavení – zapojení jiného prvku než fyzické osoby může přinést výrazné daňové úspory. 
  • Zajištění mezigenerační kontinuity – co jedna generace naspoří, druhá utratí. Často bohužel nejde o klišé, ale o reálné příběhy rodinných firem. Vyčlenění majetku do speciální entity účinně snižuje riziko nepodařené mezigenerační výměny.

Trusty, nadace a svěřenské fondy mohou sloužit širokému spektru dalších účelů. Vždy je třeba mít na paměti, že tyto specifické nástroje plní především dlouhodobé cíle a neumožňují flexibilitu, kterou se vyznačují společnosti. Zapojení těchto nástrojů může znamenat ztrátu přímé kontroly nad majetkem bez možnosti jednoduchého návratu k původnímu stavu. Zapojení všech nástrojů je vhodné provést až po analýze dlouhodobých dopadů.

Trust

Trust je institut mající v angloamerickém právu kontinuitu po stovky let, původní kořeny spadají do vrcholného období Římské říše. Vlastník ztrácí sepsáním trustové smlouvy a vyčleněním majetku svá vlastnická práva. Vlastnická práva nadále vykonává správce (trustee), podle vůle zakladatele trustu. Majetkem trustu se může stát jakýkoli majetek zakladatele, od hotovosti přes nemovitosti, akcie, až po celé společnosti a majetek nabytý v budoucnu. Správce zajišťuje hospodaření a plnění zakladatelovy vůle. Součástí trustu bývá obvykle určení beneficientů., tedy osob, které mají ze spravovaného majetku prospěch.

Principem trustu je záměrné oddělení majetku od původního vlastníka.

Správce majetku, neboli trustee je fyzická nebo právnická osoba, zpravidla licencovaná k výkonu práv a povinností trusteeho. Postavení trusteeho bývá předmětem poměrně silné regulace. Díky přísným licenčním podmínkám jsou méně pravděpodobné excesy, kdy je majetek zakladatele trustem zneužit nebo vznikne škoda z důvodu nevhodné správy. Při správě většího majetku je často kromě správce stanoven také protektor. Ten nemá v běžné situaci výkonnou funkci. Jeho povinností je dohlížet na to, aby správce správně a za přiměřených nákladů vykonával vůli zakladatele.

Trust jako nástroj ochrany soukromí

Významnou výhodou trustu oproti jiným formám vlastnictví je zajištění robustního soukromí. Zakladatel a beneficienti nebývají odhalováni veřejnosti, ani samotní beneficienti nemusejí mít právo na informaci o zakladateli. Vystavěná bariéra garantuje diskrétní předání majetku i jeho následné užívání. Ve všech veřejně dostupných registrech je jako formální vlastník majetku (nemovité i movité statky, bankovní účty, akcie apod.) uveden trustee.

Zakladatel se v žádných záznamech kromě trustové smlouvy nevyskytuje. Beneficienti jsou známí pouze trusteemu, ostatním institucím nejsou informace poskytovány. Zejména díky těmto vlastnostem a snaze státních orgánů identifikovat veškerý majetek získávají trusty v několika posledních letech značně na popularitě.

Trust jako nástroj daňového plánování

Trusty mohou také přinášet významné daňové výhody závislé na tom, ve které zemi je trust založen a jaká jsou pravidla zdanění v místě daňové rezidence beneficienta. Převedením majetku do trustu lze eliminovat dědickou daň i daň z převodu majetku. V mnoha zemích není daní zatížen převod majetku do trustu ani výplata beneficientovi. Stejně tak zisky trustů nebývají zatíženy daní z příjmů. Předmětem daně však zůstávají beneficientovy příjmy a to podle místní úpravy.

V ideálním případě je trust daňově transparentní strukturou. Příjem z trustu daní pouze beneficient. Přes určité daňové výhody však nebývají cíle založení trustu primárně daňové. Zejména vzhledem k zásadní změně vlastnické struktury leží význam trustu spíš v zabezpečení a správě majetku, sekundárně v ochraně soukromí.

Regulace trustů

Ve většině jurisdikcí podléhají trusty a obdobné nástroje regulaci. Mezi nejčastější opatření patří vykonávání správy (služby trusteeho) pouze licencovanými subjekty. Dále existují veřejné nebo neveřejné registry trustů obsahující různě široké spektrum informací. Podmínky regulace bývají přísné i v zemích známých jinak velmi liberálním a proklientským přístupem k právnickým osobám. Důvodem je snaha o udržení dobré pověsti země coby trustové jurisdikce. Stát se silnou trustovou legislativou musí vytvořit mimořádně stabilní právní prostředí a přísné podmínky regulující roli trusteeho.

Trustee bývá licencovaná osoba spravující rozsáhlý majetek alokovaný v mnoha zemích.

Nezbytná je kvalitní ochrana proti zneužití a případné mechanismy náhrady škody. Pro zakladatele trustů a beneficienty bývá důležitá míra poskytnutého soukromí a okolnosti, za jakých může být státními autoritami prolomena. Tento zájem musí důvěryhodná trustová jurisdikce vyvažovat s vymáháním zákonů proti praní špinavých peněz, aby se trusty nemohly stát nástrojem pro legalizaci výnosů z trestné činnosti.

PřednostiSlabiny
Mimořádná ochrana soukromí Ztráta kontroly nad majetkem
Dlouhodobé řešení Nevratnost majetku k zakladateli
Vysoká ochrana majetku Nelze založit v ČR ani SR
Stabilní právní rámec

Nadace

Stejně jako trusty, jsou i nadace jedním z častých nástrojů pro správu majetku. Různé jurisdikce nabízejí rozdílné režimy, v nichž může nadace fungovat. Nejčastějšími zeměmi pro sídlo nadací jsou Nizozemsko, Lichtenštejnsko, Panama, Seychely nebo Anguilla. Největším rozdílem ve srovnání s ostatními popisovanými nástroji je skutečnost, že nadace má právní subjektivitu. Díky tomu je některými stranami vnímána lépe než trust nebo svěřenský fond. Také různé veřejné registry si často neumějí poradit s tím, jak zacházet s trusteem coby vlastníkem majetku a nadace tak bývá vhodnějším nebo spíše srozumitelnějším nástrojem.

Díky právní subjektivitě je majetek vložený do nadace chráněn mezinárodními dohodami o ochraně investic.

Nadace je svojí vnitřní strukturou výrazně blíže standardní společnosti, přičemž zachovává oddělení majetku od původního zakladatele. Využití nadace má však své nevýhody. Zejména v některých evropských zemích náklady na správu nadace převyšují náklady na jiná korporátní řešení dosahující podobného efektu. Důvodem je především nutnost splnění relativně přísných regulatorních podmínek.

Nadace jako nástroj ochrany soukromí

Vlastníkem majetku je nadace, která je takto zapsána ve všech veřejných i neveřejných registrech. Nadace vede záznamy o zakladateli i beneficientech, které však za běžných okolností nesděluje třetím stranám. Na rozdíl od trustu nebo svěřenského fondu je zažitou praxí, že zakladatel může aktivně vykonávat správu majetku. Přesto je však majetek od zakladatele oddělen – zakladatel reprezentuje ekonomické zájmy nadace, není však formálním ani ekonomickým vlastníkem majetku, který byl do nadace vložen. 

Nadace jako nástroj daňového plánování

Konkrétní podmínky a možnosti využití nadace záleží na jurisdikci, v níž je nadace založena. Nicméně v běžně užívaných jurisdikcích je nadace daňově neutrální. Nejsou daněny její zisky, převod majetku do nadace ani samotná distribuce majetku směrem k beneficientům. Danění příjmů z nadace stejně jako u trustu, probíhá až na úrovni příjemce (beneficienta). 

PřednostiSlabiny
Právní subjektivita Administrativní náklady
Vysoká ochrana majetku Regulace
Daňově neutrální
Zakladatel může nadaci vést
Vyšší flexibilita

Svěřenský fond

Do českého právního systému si našel cestu institut podobný trustu, a to v podobě svěřenského fondu. Stejně jako u trustu, svěřenský fond přináší možnost vyčlenit majetek z vlastnictví zakladatele. Svěřenský fond je zjednodušeně soubor majetku vyčleněný ke zvláštnímu účelu, spravovaný jmenovanou osobou (správcem) ve prospěch obmyšleného (beneficient). Majetek přestává být vlastnictvím toho, kdo svěřenský fond vytváří (zakladatel) a stává se spravovaným majetkem bez vlastníka.

Svěřenský fond není právnická osoba, nemá právní subjektivitu. Zároveň není ani věcí v právním smyslu a tudíž není předmětem právních vztahů.

Vzhledem ke své krátké historii (platný od 1.1.2014) se kolem svěřenského fondu, respektive kolem možností využití a další budoucnosti, vede řada diskusí. V respektovaných trustových jurisdikcích existují registry trustů, licencovaní správci a řada dalších prvků výrazně regulujících prostředí. Stejně tak existují ochranné lhůty sloužící tomu, aby se trust nestal nástrojem rychlého odklonění majetku před věřiteli nebo státem. Lze předpokládat, že mnohé z těchto otázek budou přinejmenším předmětem četných soudních judikátů, případně legislativních změn týkajících se svěřenských fondů.

Svěřenský fond jako nástroj ochrany soukromí

Ve veřejných seznamech vždy vystupuje jako vlastník majetku ve svěřenském fondu správce s poznámkou „svěřenský správce“. Zakladatel ani beneficient v současnosti v žádné databázi nefigurují, veškeré údaje má k dispozici správce. Na první pohled je ochrana poskytována svěřenským fondem plně srovnatelná s trustem nebo nadací. Otázkou zůstává praxe, která zatím v České republice chybí.

Svěřenský fond jako nástroj daňového plánování

Z daňového hlediska svěřenské fond nepřináší žádné jedinečné výhody. Přesto, že není právnickou osobou, je účetní jednotkou a zdanění probíhá podobně jako u jakékoli společnosti (daň z příjmů právnických osob ve výši 19 %). Svěřenský fond může být také registrovaným plátcem DPH. Plnění poskytnuté obmýšlenému je předmětem daně z příjmů fyzických osob. Výjimkou je osvobození příjmu pro obmýšleného, pokud je majetek vyčleněn do svěřenského fondu pořízením pro případ smrti nebo pokud byl majetek do svěřenského fondu vyčleněn osobou v příbuzenském vztahu nebo osobou, která žila s obmýšleným v jedné domácnosti.

Souhrnně, svěřenský fond nemá z daňového hlediska významný přínos, pouze kopíruje možnosti nastavené jinými předpisy v českém prostředí. 

PřednostiSlabiny
Obdoba trustu v českém právu Nejisté právní prostředí
Nízké administrativní náklady Chybí dlouhodobé zkušenosti se správou
Vysoká ochrana soukromí
Robustní právní ochrana majetku

Trusty, nadace i svěřenské fondy patří k zajímavým variantám korporátních struktur, pro plné využití jejich potenciálu je však potřeba být dobře obeznámen s jejich charakteristikami.