Mezinárodní korporátní struktury

Plánování, nastavení, tvorba a správa korporátních struktur patří k nejčastějším cestám k dosažení požadovaných cílů i k jejich dlouhodobému plnění. Základem korporátních struktur jsou jednak standardní společnosti, ale i další nástroje jako trusty, nadace, svěřenské fondy, investiční fondy umístěné v různých světových jurisdikcích. Samotné společnosti tvoří stavební kameny rozsáhlejších řešení. Nezbytnou součástí každé struktury je promyšlené nastavení vztahů mezi jednotlivými prvky struktury, jak z pohledu vlastnictví, tak z pohledu účetního, daňového a právního. U mezinárodních korporátních struktur hrají důležitou roli nejen místní předpisy, ale i různé typy mezinárodních smluv.

Onshore společnosti

Onshore společnostmi jsou obvykle chápány společnosti sídlící v členských státech EU a OECD, a řadě dalších ekonomicky vyspělých zemí, včetně České republiky a Slovenska. Obsah pojmu onshore má nejen svůj teritoriální aspekt, ale zejména jsou v potaz brány další aspekty související s celkovým právním a regulatorním prostředím země, kde je taková společnost založena. Právní, účetní a daňová nastavení jsou v takových zemích v obecné rovině podobné povinnostem českých společností. Nejčastějším způsobem využití onshore společností je zapojení do mezinárodního obchodu, dosažení vyšší prestiže nebo zajištění stabilního právního prostředí v rámci snahy o ochranu majetku. Hlavním motivem k využívání onshore společností je snaha dosáhnout stabilnějšího a příznivějšího právního a podnikatelského prostředí než dokáže nabídnout Česká republika. Také v rámci mezinárodního daňového plánování mají onshore společnosti svou nezastupitelnou roli.

Offshore společnosti

Za offshore společnosti jsou nejčastěji považovány společnosti sídlící mimo EU a nečlenské státy OECD, především v karibských státech a dalších ostrovních jurisdikcích. Definice pojmu offshore má opět mnoho různých aspektů. Většinou se jedná o společnosti sídlící v zemích s preferenčním daňovým režimem, nízkou mírou regulace a výrazně nižšími nároky na administrativní povinnosti. Nejen z těchto důvodů je využitelnost těchto společností v korporátním a daňovém plánování omezena.   S ohledem na výrazně omezenou využitelnost smluv o zamezení dvojího zdanění jsou některé mezinárodní transakce zatíženy srážkovými či zajišťovacími daněmi. Také obecně vnímaná image či prestiž takových jurisdikcí je samozřejmě nižší než u onshore společností. Naopak výhodou je vysoká míra ochrany soukromí vlastníka a již zmíněné minimální administrativní a daňové povinnosti.

Mezinárodní holdingy 

Podstatou mezinárodního holdingu je kombinace více společností z různorodých onshore a offshore jurisdikcí. Cílem mezinárodního holdingu je využít silných stránek jednotlivých zemí a potlačení těch slabých. Kombinace většího počtu společností v mezinárodním holdingu a správné nastavení vztahů mezi nimi může představovat univerzální řešení odpovídající širokému spektru potřeb a cílů. Robustní nadnárodní holdingy obsahují desítky společností, ale dostatečné efektivity a využitelnosti lze dosáhnout už propojením tří nebo čtyř vhodně zvolených společností.

Trusty, nadace, svěřenské fondy

Tyto nástroje mají na rozdíl od univerzálně použitelných společností omezenější, respektive mnohem specifičtější, možnosti využití. Jednostrannost nebo spíše specifická využitelnost je kompenzována unikátními vlastnostmi mimo možnosti standardních onshore nebo offshore společností. Při vhodném nastavení mají nadace, trusty, svěřenské fondy, investiční fondy a další podobné nástroje svou nezastupitelnou roli v dlouhodobé správě a právní ochraně investic, majetku a soukromí. 

České a slovenské společnosti

Společnosti sídlící v České republice a na Slovensku jsou obvykle součástí mezinárodních korporátních struktur. Jejich výhodou je vedení administrativy podle známých pravidel v rodném jazyce. Dalším přínosem je jednoduchost obchodního styku s českými partnery. Mezi nevýhody českých a slovenských společností patří především závislost na domácím právním systému a regulaci. Jako tzv. onshore společnosti, navíc se sídlem v EU, jsou české a slovenské společnosti často využívány v mezinárodních obchodních a holdingových strukturách, jak z důvodu image, tak z důvodu jejich vlastností v rámci mezinárodního zdanění.