Podnikatelé a novela obchodního zákoníku jinak

01. 01. 2001
(Daňové plánování), (České a slovenské společnosti)

Jak jistě žádným z aktivních účastníků českého podnikatelského prostředí nezůstalo utajeno, s účinností od nového kalendářního roku nás naše legislativní orgány poctily další z řady inovací podmínek podnikání, obsažené zejména v několika novelách obchodního zákoníku, jakož i v rozsáhlé novele občanského soudního řádu. Namísto odborných úvah na toto téma je však zajímavé se ohlédnout i po tom, co nám tato novelizace naznačuje z jiných než čistě právních úhlů pohledu.

1/2001, Akont Info, Roman Vytejček, advokát

Jak jistě žádným z aktivních účastníků českého podnikatelského prostředí nezůstalo utajeno, s účinností od nového kalendářního roku nás naše legislativní orgány poctily další z řady inovací podmínek podnikání, obsažené zejména v několika novelách obchodního zákoníku, jakož i v rozsáhlé novele občanského soudního řádu. Namísto odborných úvah na toto téma je však zajímavé se ohlédnout i po tom, co nám tato novelizace naznačuje z jiných než čistě právních úhlů pohledu.

Novelizace obchodního zákoníku se dosud zapsala do podvědomí některých z nás zejména zmatky u rejstříkového soudu ke konci minulého roku, které způsobil známý syndrom ”stáda ovcí” nezvládnutý neprozíravými ovčáky, kteří své ovečky nebyli s to obeznámit se skutečností, že k tomu, aby se zápis společnosti do obchodního rejstříku řídil předchozí právní úpravou, postačí, aby byla před novým rokem společnost založena a není tedy třeba do konce roku zahlcovat soud nezvládnutelnou hromadou žádostí o zápis do obchodního rejstříku. Tím své ovečky vydali na pospas smečce vlků, rozdivočelých ještě skutečností, že do novely obchodního zákoníku, která se již měla začít uplatňovat, se dostala řada dosud pouze z výkladu známých pravidel pro zakládání společností a náležitosti jejich statutových dokumentů a začala tak v té záplavě skopového kolem sebe hlava nehlava porážet jeden kus za druhým, prostřednictvím vyzdvihování takových nedostatků soudu předkládaných dokumentů. Řada z nás střídavě rezignovaně pokyvovala hlavou nad tím, že rozhodovací praxe soudů má do jakékoliv sourodosti a vypočitatelnosti dále než je zdrávo a nervózně pátrala po žertovných překvapeních, které nám šprýmovná legislativa přichystala (např. v podobě zákeřnosti - některé úpravy zvláště vybraných, a pochopitelně pro úspěšné provedení zápisu některých nových skutečností do obchodního rejstříku ne zcela zanedbatelných ustanovení obchodního zákoníku, bez na první pohled zjevného důvodu, nabyly účinnosti dříve, než nastal obecně známý termín účinnosti novelizace, 1. 1. 2001). Optimisticky si dovolím předpokládat, že většina ovčáků se nakonec ukázala jako schopní ochránci svého stádečka, a že vlci se nakonec spokojili pouze se skutečně nemocnými kusy, zejména poté, co jim přestalo hrozit, že je ovce ušlapou. V duchu pokračování v této tradiční neprozíravosti lze očekávat, že nyní nastává klid před bouří, kterou způsobí hektické snahy o úpravu vnitřních poměrů v obchodních společnostech a doplňování sbírky listin pokud možno co nejtěsněji před vypršením termínu, do kdy musí být tyto povinnosti splněny.

Hysterie, která zřejmě opět ke konci roku nastane, bude tentokrát ještě přiživována skutečností, že zákonodárce se přiklonil k vyjasnění sankcionování, obecně řečeno, nedostatku součinnosti podnikatele při uvádění jeho zápisu v obchodním rejstříku nebo dokumentů zakládaných do sbírky listin do souladu se zákonnými požadavky. Dosavadní bezzubá právní úprava stavěla ustanovení obchodního zákoníku o sbírce listin, tedy instrumentu, který může mít ve zdravém soutěžním prostředí značný význam zejména pro získávání informací o potenciálních obchodních partnerech nebo dlužnících, do jakéhosi samoúčelného postavení. Novelizací ustanovení § 32 obchodního zákoníku se požadavku na aktuálnost a pravdivost údajů, které je možné získat z obchodního rejstříku dostává přiměřené ochrany a zároveň doufám, že tato úprava je odrazem toho, že tento názor již sdílí i ti, kteří ještě před nedávnem představovali v návrhu novely trestního zákona myšlenku, že ochrana těchto údajů by zasluhovala ještě přísnější formu, v podobě doplnění tohoto předpisu o nový trestný čin ”nezaložení dokumentu do sbírky listin”. Z praktického hlediska je však velmi těžko představitelné, že soudy budou z důvodu časové a organizační náročnosti schopny nedostatky zápisů prostřednictvím těchto nových instrumentů korigovat. Lze se tedy nejspíše nadát toho, že kolo osudu semele zpravidla toho hříšníka, kterému loterie přidělí příliš pečlivého soudního úředníka. Není nutno připomínat, že zákon schválnosti bude často chtít tomu, aby soud začal podnikateli hrozit nucenou likvidací z důvodu tak banální záležitosti, jako je nezaložení dokumentů do sbírky listin zrovna v okamžiku, kdy se podnikatel začne ucházet o zakázku ve veřejné soutěži nebo zrovna když potenciální obchodní partner bude získávat informace o jeho solidnosti a stabilitě.

Jednou ze zajímavostí, týkající se novelizace některých podmínek pro podnikání v České republice tedy bezesporu bude i to, kolik z těch, jichž se týká, se zhostí své povinnosti s větší prozíravostí a kolik z nich se již podruhé nechá předhodit vlkům.