Zachovejme si anonymitu v České republice

20. 11. 2013
(Daňové plánování), (Offshore), (Ochrana majetku), (Diskrétní vlastnictví), (Onshore)

Rok 2014 znamená konec snadné anonymity vlastnictví.

20.11.2013

Rok 2014 znamená konec snadné anonymity vlastnictví. Zrušením akcií na majitele vzniká trvalý a nezrušitelný záznam o skutečném vlastníkovi.

Zůstává pouze volba, má-li být záznam k dispozici veřejnosti v podobě záznamu ve veřejných registrech nebo má-li být informace přístupná státní správě. Přesto mají vlastníci společností požadující anonymitu řadu možností zachování svého soukromí. Nástroje se liší dle míry sofistikovanosti a rizik s nimi spojených. Obecně platí, že jednoduché nástroje umístěné pouze v České republice skýtají mnohem více rizik než využití zahraničního anonymizačního prvku.

České společnosti ochrání jen před zvědavými sousedy

Domácí situaci redefinoval Zákon o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností (zákon č. 134/2013 Sb.). Uvádí, že všechny anonymní akcie na majitele, které nebyly zaknihovány v Centrálním depozitáři nebo imobilizovány u obchodníka s cennými papíry, se automaticky stávají akciemi na jméno. Držitel akcií je musí uvést do souladu se zákonem, tedy uvést na ně jméno, a do 30. 6. 2013 musí být změny zaslány na Obchodní rejstřík, kde bude identita akcionářů dostupná. Popisem změn a požadavků, které musí společnost naplnit, se podrobně zabýváme na webu zmenaakcii.cz. Stručně shrnuto, zrušení anonymních akcií odstranilo největší výhodu akciových společností a v důsledku tohoto opatření robustní anonymitu neposkytuje žádný v České republice dostupný typ společnosti.

S.r.o.: flexibilita a sblížení s „akciovkami“

Zákon o obchodních korporacích přiblížil společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Za zmínku stojí zejména zrušení maximálního počtu společníků na 50, dále zrušení zákazu řetězení, kdy jednočlenná společnost je jediným společníkem v další společnosti. Padlo i omezení, kdy osoba mohla být jediným společníkem pouze ve třech s.r.o. Společnosti s ručením omezeným jsou atraktivní především svojí flexibilitou a jednoduchostí, přičemž při zapojení anonymizačního prvku zachovají soukromí vlastníka. Vzhledem ke svým vlastnostem najdou uplatnění zejména coby SPV pro držení nemovitostí nebo dalšího majetku. Kromě nižší image zůstává největší nevýhodou pětiletý časový test při prodeji obchodního podílu. Po uplynutí této doby může fyzická osoba prodat podíl ve společnosti bez toho, aby jí vznikla daňová povinnost. Proto je vhodnější společnost s ručením omezeným využít na držení majetku, který plánuje vlastník držet dlouhodoběji. Při nedodržení časového testu je třeba mít na mysli, že se prostředky získané prodejem stanou příjmem fyzické osoby a musejí být odpovídajícím způsobem zdaněny v místě, kde má fyzická osoba celosvětovou daňovou povinnost. Nevýhodu časového testu lze eliminovat vytvořením složitější struktury využívající holdingové společnosti.

Akciové a evropské společnosti ztratily klíčovou výhodu

V praxi existují mezi akciovými a evropskými společnostmi nezanedbatelné rozdíly, nicméně pro potřeby tohoto textu je možné obě právní formy považovat za velmi podobné. V obou typech společností jsou vydávány akcie a rozdíly v potřebném základním kapitálu a dalších oblastech patří vzhledem k řešení zachování anonymity k těm méně podstatným. Přestože anonymní akcie nelze z řady důvodů považovat za ideální nástroj ovládání majetku, jednalo se bezesporu o nástroj nejjednodušší a při správném užití značně robustní. Tato výhoda je nyní ztracena. Vznikne trvalý záznam, který bude mít formu veřejného zápisu v obchodním rejstříku, nebo zápis neveřejný, v případě zaknihovaných nebo deponovaných akcií. K záznamu o vlastníkovi bude mít přístup přinejmenším různě proměnlivá skupina úředníků. Právní prostředí je však turbulentní a může dojít k situaci, že budou zveřejněny veškeré záznamy. Velmi důležitou vlastností akciových společností je tříletý časový test osvobozující prodej akcií od daně z příjmu fyzických osob (5 let u s.r.o.). Úvaha, zda se vlastníkovi vyplatí vyšší flexibilita výměnou za vyšší pořizovací a provozní náklady, tak má spolurozhodovat o tom, jakou právní formu využít.

Zajišťujeme robustní anonymitu

Zajišťujeme robustní anonymitu Pokud chceme zajistit robustní anonymitu vlastnictví, musíme zapojit anonymizační prvek. V zásadě můžeme rozdělit anonymizační prvky na přímé a nepřímé. Přímé ovládání společnosti je realizováno tak, že vlastník ovládá českou společnost prostřednictvím jiné společnosti zajišťující anonymitu a tuto společnost má plně pod kontrolou. Nepřímá kontrola znamená oddělení majetku od vlastníka. Oba způsoby řešení mají své silné a slabé stránky a specifické použití. Dále je důležité zvážit, jestli se má anonymizační prvek nacházet v české jurisdikci nebo v zahraniční. Výhodou využití českého prvku je flexibilita, jednoduchost, nulová jazyková bariéra. Nevýhodou je skutečnost, že veškeré aktivity podléhají bez výjimek českému právnímu řádu. Pokud je jednoduchá komunikace pro vlastníka, je jednoduchá také pro další subjekty. Zahraniční řešení představuje oddělení nejen teritoriální, ale především legislativní. Kdokoli požaduje informace, musí vyhovět zahraniční legislativě chránící soukromí vlastníka mnohem důsledněji než české zákony.

Nepřímá kontrola: trust a svěřenský fond

V právním řádu zejména angloamerických jurisdikcí je dlouhodobě známý institut trustu. Jeho podstatou je vyčlenění soukromého majetku či jeho části do zvláštní majetkové podstaty, která zpravidla nemá právní subjektivitu a je zcela nezávislá na původním vlastníkovi – zakladateli trustu. Role zakladatele trustu spočívá v převodu majetku na správce trustu (trustee) a definování, jak má být s majetkem zacházeno ve prospěch třetí osoby, beneficienta (obmýšleného). Správcem trustu je obvykle právnická osoba zřízená většinou podle práva, kterým se řídí vlastní trust. Formálně je správce vlastníkem majetku tvořícího trust (tzv. legal owner) a je zodpovědný za správu a rozvoj vloženého majetku. Správce bude ve všech českých veřejnoprávních registrech (obchodní rejstřík, katastr nemovitostí apod.) uveden jako vlastník vloženého majetku. Majetek však zůstává od správce trustu oddělen po celou dobu vykonávání správy. Beneficientem obvykle bývá fyzická osoba (nebo více osob), v jejíž prospěch je trust vytvořen a jíž poskytuje plnění v jakékoli smlouvou určené formě. V souvislosti s beneficientem pak angloamerické právo hovoří o tzv. beneficial owner, čili o skutečném vlastníkovi majetku tvořícího trust. V českém právním řádu reaguje na institut trustu svěřenský fond, který je součástí nového občanského zákoníku. Významná část inspirace pochází z občanského zákoníku kanadského Québecu. Co se týče zajištění anonymity zakladatele svěřenského fondu, je rovnocenná se zahraniční trustovou legislativou. Co se týče vlastnických vztahů, majetek vložený do svěřenského fondů nemá žádného vlastníka. Vlastnická práva stejně jako u trustu vykonává správce. Trust i svěřenský fond oddělením majetku zajišťují jeho ochranu za cenu pozbytí veškerých vlastnických práv. Nejvážnější z tohoto plynoucí slabinou je to, že s majetkem vloženým do svěřenského fondu nelze operativně nakládat. Anonymita za cenu ztráty kontroly je využitelná při správě majetku, který má být držen dlouhodobě (například nemovitosti nesloužící k podnikání apod.). Při posuzování míry anonymity poskytnuté trustem nebo svěřenským fondem je klíčové legislativní nastavení dané jurisdikce a jeho stabilita. V případě svěřenského fondu zatím není z praxe zřejmé, za jakých okolností má být informace o vlastníkovi poskytnuta, což značně snižuje prediktabilitu tohoto řešení. Z daňového pohledu je svěřenský fond v současnosti považován za účetní jednotku a zdanění je blízké zdanění společností. Svěřenský fond je tedy poplatníkem daně z příjmu, plnění je poskytováno ze zisku po zdanění a pro obmýšleného (beneficienta) je předmětem 15% srážkové daně. V současnosti je v přípravě novelizace zákona o daních z příjmů, která by měla situaci ohledně zdanění svěřenského fondu změnit. Podrobněji se zdanění svěřenského fondu budeme věnovat v následujících měsících. Stejně jako svěřenský fond lze využít k zajištění anonymity investiční fond, fond kvalifikovaných investorů apod. Míra anonymity poskytovaná těmito řešeními je třeba různá podle jurisdikce, jejímž právem se fond řídí.

Přímá kontrola společnosti

Nástrojem přímé kontroly je fyzická nebo právnická osoba vedená jako vlastník, dochází k ovládání v přímém řetězci. V tomto případě lze zachovat soukromí užitím zahraničních společností z vhodných jurisdikcí, které do veřejnoprávních rejstříků požadují minimum informací. Z pohledu anonymity jsou právě veřejnoprávní registry nejslabším místem zachování soukromí. Ideální jurisdikce umožňuje zachovat vlastnictví prostřednictvím anonymních akcií na majitele nebo warrantů. V současnosti globálně dochází k rušení anonymních akcií a lze se domnívat, že bude docházet k dalšímu prolamování soukromí. Jednou zveřejněnou informaci lze změnit, ale není možné ji vymazat. Proto je vhodné i dnes bezproblémové jurisdikce považovat za mírně rizikové a nastavit ovládání společnosti způsobem umožňujícím pružnou reakci. Jednou z možných odpovědí na zpřísňování legislativy je využití sofistikovanějších statutárních služeb, kdy jsou v pozici vlastníků pověření profesionálové vykonávající smlouvou definované a omezené pokyny. Pokud jsou tyto služby doplněny detailní znalostí místních zákonů (především pochopením rozdílu mezi sepsaným zákonem a jeho praktickým dopadem), je nadále možné zachovávat vysokou míru soukromí.

Závěrem

Nezbývá než se přizpůsobit skutečnosti, že jednoduché, a tudíž levné nástroje zachování soukromí typu anonymní akcie na majitele se chýlí ke konci životnosti. V českém právním řádu už neexistují vůbec, v dalších jurisdikcích se stanou minulostí během několika let. Nezbytností se stávají samostatné anonymizační prvky korporátních struktur. K dispozici je široká škála nástrojů od českého svěřenského fondu, přes zahraniční trusty a nadace až po využití zahraničních společností z jurisdikcí vyžadujících do veřejnoprávních registrů minimální množství informací. Rozumně nastavené řešení ochrany soukromí zachovává vlastníkovi anonymitu v krátko- až střednědobém výhledu. Dlouhodobé výhledy vzhledem k proměnlivé legislativy nemají význam. Z tohoto důvodu má být řešení nastaveno tak, aby se vlastník nedostal do pozice, kdy bude o jeho vlastnictví existovat jednoznačný záznam ve veřejnoprávních registrech, případně bude tato informace snadno vynutitelná. Těchto nastavení lze v současnosti bezpečně docílit v řadě právních systémů. V žádném právním prostředí však nelze docílit absolutní anonymity, čemuž účinně zabraňují především zákony proti praní špinavých peněz.