Řešení daňové optimalizace prostřednictvím úrokových nákladů a poplatků spojených s úvěrem

03. 01. 2000
(Daňové plánování), (Offshore)

Pro celkovou daňovou optimalizaci je nezbytné, aby transfery placené českou společností byly dále v zahraničí minimálně zdaněny, což lze zajistit využitím několika typů struktur založených na britských a nizozemských společnostech. Tyto země umožňují příjem úroků a dalších plateb v hrubé výši bez aplikace srážkové daně a následný transfer do země s preferenčním daňovým režimem. Způsob využití struktury zahraničních společností za výše uvedeným účelem lze nastínit na následujícím příkladě.

1/2000, Akont Info

Pro celkovou daňovou optimalizaci je nezbytné, aby transfery placené českou společností byly dále v zahraničí minimálně zdaněny, což lze zajistit využitím několika typů struktur založených na britských a nizozemských společnostech. Tyto země umožňují příjem úroků a dalších plateb v hrubé výši bez aplikace srážkové daně a následný transfer do země s preferenčním daňovým režimem. Způsob využití struktury zahraničních společností za výše uvedeným účelem lze nastínit na následujícím příkladě.

K velmi účinným nástrojům daňové optimalizace patří také úrokové financování. V tomto článku se pokusíme uvést názorný příklad možností spojených s využitím smlouvy o půjčce.

Obecně můžeme říci, že úrokové financování vytváří několik typů daňových úspor:

  • úroky samotné
  • v případě půjčky v zahraniční měně úspory vzniklé oslabením české koruny proti měně, ve které je půjčka smluvena (jak na placených úrocích, tak především na splátkách půjčky)
  • případné sankce vyplývající ze smlouvy, především z titulu nevyužití úvěrového rámce, pozdních splátek a podobně

Pro celkovou daňovou optimalizaci je nezbytné, aby transfery placené českou společností byly dále v zahraničí minimálně zdaněny, což lze zajistit využitím několika typů struktur založených na britských a nizozemských společnostech. Tyto země umožňují příjem úroků a dalších plateb v hrubé výši bez aplikace srážkové daně a následný transfer do země s preferenčním daňovým režimem. Způsob využití struktury zahraničních společností za výše uvedeným účelem lze nastínit na následujícím příkladě.

Česká společnost (D a.s.) získala zakázku na výrobu strojního zařízení. Pro její zdárnou realizaci jsou nutné dle předběžných rozpočtových nákladů zdroje v objemu cca 30 mil. USD.

Uvedený objem zdrojů je složen:

  • vlastní zdroje ve výši 10 mil. USD
  • z úvěru od bank ve výši 10 mil. USD
  • doplňující soukromé zdroje ve výši 10 mil. USD (formou úvěru)

Předpokládaný výnos z prodeje vyrobeného zařízení je 32 mil. USD. Po detailním rozpracování nákladovosti investiční akce a upřesnění variabilních nákladů, byla v průběhu výroby stanovena celková potřeba nezbytných prostředků ve výši 24 mil. USD. Hrubý zisk celé investiční akce se pohybuje na úrovni 8 mil. USD.

Realizace projektu

  • Před zahájením výroby bylo nutné zajistit celý objem zdrojů, který dle předběžných rozpočtových nákladů činil 30 mil. USD, avšak investor měl k dispozici pouze 20 mil. USD. Na chybějící zdroje vypsala společnost D a.s. tendr uveřejněním inzerátu jak v tuzemsku, tak i v zahraničí k účasti na výše uvedené investici. Kritéria výběru byla specifikována následovně: minimální objem zdrojů k účasti 10 mil. USD, konečný termín předložení nabídky k účasti do 1 měsíce, vložené prostředky nebudou ze strany investora jištěny jakoukoli formou zástavy.
  • Po vyhodnocení zájemců o účast byla vybrána za věřitele společnost A (britská), která ve své odpovědi uvede nabídku v objemu 10 mil. USD za podmínky provize za zajištění zdrojů ve výši 1,5 % z investovaných prostředků jednorázově, úroková míra fixní ve výši 10 % p. a.

Následně byla uzavřena úvěrová smlouva na objem 10 mil. USD s dobou splatnosti 2,5 roku od podpisu úvěrové dokumentace. Dle úvěrové smlouvy obdržela společnost A za zajištěné zdroje provizi ve výši 150 tis. USD (1,5 % z 10 mil. USD). Společnost D první tranši v objemu 4 mil. USD (nezbytný objem ke zdárné realizaci projektu) čerpala následně po uzavření úvěrové smlouvy. V prvním roce inkasovala společnost A na úrocích 400 tis. USD (za 4 mil. USD úvěru při úrokové sazbě 10 % p.a.). Po aktualizaci potřeb a upřesnění celkových nákladů nezbytných k finalizaci výroby (po 6 měsících) bylo věřiteli oznámeno ukončení čerpání úvěru. Vzhledem k tomu, že nedošlo k celkovému dočerpání smluvního objemu prostředků, byla uplatněna sankční odměna pro věřitele. Tj. sankce za rezervované a nevyužité zdroje, kompenzace ztráty v podobě ušlých úroků z poskytovaného úvěru. Do konečné splatnosti úvěru zbývalo stále ještě 720 dní – 2 roky při úročení 360/30.

V případě celkového čerpání by byly ze strany věřitele uplatněny řádné úroky a jistina dle splátkového kalendáře. Avšak při neúplném čerpání úvěru byla dle specifické podmínky úvěrové smlouvy uplatněna ještě sankční odměna za nedočerpání smluveného objemu případně za předčasné splacení úvěru. V závislosti na době platnosti úvěrového vztahu byl zajištěn výpočet této sankční odměny následovně:

Strany sjednaly, že pokud dlužník splatí celou jistinu nebo její část v dřívějším termínu, než je sjednáno dle této smlouvy, nebo nebude dodržen celý objem čerpané jistiny dle této smlouvy, nebo splatí část jistiny i ve větší částce, popř. i v dřívějším termínu, než je sjednáno v této smlouvě (dále jen předčasné splacení příp. nevyčerpání jistiny), věřitel je oprávněn požadovat za předčasné splacení příp. nevyčerpání jistiny úhradu. Její výše je stanovena dále uvedeným výpočtem:

  • Úhrada za předčasné splacení = (Su - 6M LIBOR) * O * D) / (360 * 100)
  • příp. nevyčerpání jistiny
  • O objem předčasně splacené jistiny
  • Su úroková sazba sjednaná dle této "Smlouvy o úvěru" v % p. a.
  • D počet dní do splatnosti jistiny (pro výpočet uvažován měsíc = 30 dnů)
  • 6MLIBOR sazba platná v den předčasného splacení jistiny v % p. a.

Zjištěná výše úhrady se zaokrouhluje na celé USD podle obecných pravidel. Dlužník se zavazuje k úhradě za předčasné splacení jistiny ve výši stanovené uvedeným výpočtem.

V našem případě dosazením hodnot dle smlouvy o úvěru došlo k následující úhradě:

Úhrada za předčasné splacení = (10 - 6,5) * 6 mil * 720)/(360 * 100) = 420 tis. USD

příp. nevyčerpání jistiny

Počet dní 720 byl vypočten od data neuskutečněného čerpání po datum konečné splatnosti úvěru.

Celkové náklady na zajištění zbývajících 4 mil. USD k realizaci projektu tak činily v prvním roce platnosti úvěrové smlouvy 970 tis. USD - 150 tis. USD jednorázová provize, 400 tis. USD řádné úroky, 420 tis. USD sankce za nevyčerpaný objem.

Z důvodu komplexního řešení by bylo zároveň vhodné zmínit reálnou možnost zajištění kursového rizika. V případě úvěrovaného subjektu, který nemá dostatečné krytí splátek jistiny včetně příslušenství v USD, může nastat v případě zhodnocení dolaru vůči koruně dodatečný náklad ve výši kursového rozdílu při prováděné konverzi Kč-USD. Pro zajištění nezbytné úrovně nákladů promítnutých v ceně zakázky by v tomto případě stálo za zvážení nakoupení forwardu či opce na USD. Tyto vedlejší náklady samozřejmě mají rovněž daňové účinky.

Na základě výše uvedeného příkladu lze považovat úrokové financování za vhodný instrument k optimalizaci daňové zátěže. Běžné využívání cizích zdrojů pro financování projektů se tak stává z finančního a daňového hlediska velmi zajímavou operací, která může mít velmi podstatné důsledky na daňový hospodářský výsledek společnosti nebo skupiny společností.