Využití holdingových jurisdikcí v zemích EU

03. 02. 2014
(Daňové plánování), (Offshore), (Onshore), (Mezinárodní holding), (Mezinárodní image)

V rámci EU existuje několik zemí, které ve srovnání s ostatními členskými státy nabízejí mimořádně atraktivní podmínky pro využití země jako sídla holdingové společnosti. Jedná se zejména o Velkou Británii, Kypr a Nizozemsko.

3.2.2014, Ing. Petr Jankovič

Velká Británie uskutečnila v nedávné době řadu změn, které znamenají, že dřívější hegemonie Nizozemska a Kypru coby sídla holdingové společnosti dostává trhliny. Příznivým krokem bylo upuštění od takzvaného imputačního systému, který způsoboval nerovné zacházení s dividendami přijatými britskou společností od místních a od zahraničních společností. V současnosti tak je možné dosáhnout toho, aby dividendové příjmy od zahraničních společností nepodléhaly zdanění ve Velké Británii. Splnění řady nezbytných administrativních podmínek však stále znamená, že správa britské holdingové společnosti je složitější a nákladnější než v případě stejné společnosti kyperské. Stejně tak daň z příjmu právnických osob, přes svůj pokles (23 % od dubna 2013) výrazně přesahuje kyperskou desetiprocentní sazbu. Naopak výrazným kladem je nejrozsáhlejší síť 115 smluv o zamezení dvojího zdanění, což umožňuje efektivní daňové plánování transakcí. Výhodou je také velmi silná image společnosti sídlící v Londýně coby finančním centru Evropy.

Nizozemsko přes rostoucí administrativní náročnost patří a bude patřit mezi prestižní a tradiční sídla holdingových společností. Země zůstává jednou z nejoblíbenějších destinací, co se týče výplaty dividend a pro kapitálové příjmy z prodeje podílů v dceřiných společnostech. Škálu možností daňového plánování rozšiřuje hustá síť smluv o zamezení dvojího zdanění umožňující převádět dividendy a kapitálové příjmy z mnoha zemí bez jakéhokoli zdanění. Díky tradiční roli Nizozemska jako holdingové jurisdikce pak společnost získává velmi silnou image. Pro řadu podnikatelů je však důležitá sazba daně z příjmu právnických osob, která je v Nizozemsku na úrovni 25,5 %.

Kypr byl do svého vstupu do EU považován za offshore destinaci a aby se země stala atraktivním destinací, byl vytvořen systém výrazně zvýhodňující holdingové společnosti. To má za následek trvalý růst počtu holdingových společností sídlících na Kypru. Stejně jako u předcházejících zemí je výhodou stabilní právní prostředí, které na rozdíl od Nizozemska a Velké Británie není omezeno řadou specifických podmínek a nařízení. To vede nejen k vysoké míře předvídatelnosti, ale také k nižším nákladům na provoz holdingové struktury. Výhodnost Kypru umocňuje velmi vstřícný a nekomplikovaný daňový systém s desetiprocentní sazbou daně z příjmu právnických osob.

V základních parametrech uvádíme také informaci o standardní sazbě daně z příjmů právnických osob, přestože pro správně nastavenou a všechny zásady dodržující holdingovou společnost tento údaj není významný (u správně nastavené holdingové struktury příjmy DPPO nepodléhají). Nicméně tento údaj zůstává důležitý pro analýzu a zhodnocení případného rizika, jak vysoké zdanění některých zamýšlených transakcí může nastat v případě, že vyjednávání s daňovou správou nebude úspěšné a zisky plynoucí z transakcí budou zahrnuty standardně do základu daně společnosti. Neúspěšnost vyjednávání s daňovou správou je však v naprosté většině případů dána tím, že vlastník využívá holdingovou strukturu nevhodným způsobem. Tedy nikoli k nákupu, držbě a prodeji podílů ve společnostech nebo k inkasu dividend. Druhou nejčastější příčinou je, že vlastník svá tvrzení daňové správě nedostatečně prokáže. Nejjistější cestou jak se vyhnout dani z příjmu právnických osob tak je dobře nastavená holdingová struktura vyhovující současným i budoucím potřebám podnikatele a její správné využití, včetně profesionální komunikace s daňovou správou.

I. Britské holdingové společnosti

1. Současný stav legislativy britských holdingových společností

2. Základní daňové aspekty britské holdingové společnosti

2.1 Zdanění dividend přijatých ze zahraničí

2.2 Britská daňová rezidence

2.3 Výplata dividend z britské společnosti

2.4 Kapitálové zisky z prodeje obchodních podílů

      3. spekty britské holdingové společnosti

    3.1 Převodní ceny

    3.2 Pravidla nízké kapitalizace

    4. Shrnutí základních parametrů Velké Británie jakožto holdingové jurisdikce

    II. Nizozemské a kyperské holdingové společnosti

    5. Porovnání podmínek nizozemské a kyperské holdingové společnost

    5.1. Zdanění dividend přijatých ze zahraničí 

    5.2. Daňová rezidence

    5.3. Výplata dividend ze společnosti

    6. Další aspekty holdingových společností v Nizozemsku a na Kypru

    6.1 Převodní ceny

    6.2 Pravidla nízké kapitalizace

    7. Shrnutí základních parametrů Nizozemska a Kypru jakožto holdingové jurisdikce

    8. Závěr

    I. Britské holdingové společnosti

    1. Současný stav legislativy britských holdingových společností

    V poslední době se snaží Velká Británie prosadit pomocí uplatňování příznivých daňových pravidel meziholdingové jurisdikce, usnadňujících holdingovým společnostem život. Zcela zásadním krokem tímto směrem bylo upuštění od tzv. imputačního systému. Ten způsoboval nerovné zacházení s dividendami přijatými britskou společností od místních a od zahraničních společností. Tento systém znevýhodňoval britské společnosti, které přijímaly dividendy ze zahraničí, čímž značně ztěžoval jejich využívání v roli holdingových společností. Nerovné zacházení s dividendovými příjmy od místních a zahraničních společností (se sídlem v EU) bylo předmětem kritiky EU kvůli diskriminaci. Nutno podotknout, že ačkoli byl tento systém pro britské společnosti s mezinárodní kapitálovou účastí nepohodlný, nijak neporušoval směrnici EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států.

    2. Základní daňové aspekty britské holdingové společnosti

    2.1 ZDANĚNÍ DIVIDEND PŘIJATÝCH ZE ZAHRANIČÍ 

    Britská společnost inkasující dividendy ze zahraničních kapitálových účastí nemusí, za splnění určitých podmínek, tento příjem ve Velké Británii  zdaňovat. Základním předpokladem je, aby společnost vyhovovala zákonné definici tzv. malé společnosti. Pokud společnost svými parametry nevyhovuje definici malé společnosti, je možné osvobodit od zdanění přijaté dividendy také, ale podmínky pro toto osvobození jsou složitější.

    Definice malé společnosti:

    • Méně než 50 zaměstnanců;
    • Obrat nebo bilanční suma společnosti jsou nižší než 10.000.000 EUR.

    Podmínky, za kterých jsou na úrovni britské “malé“ společnosti přijaté dividendy osvobozeny od zdanění:

    • Plátce dividend je rezidentem Velké Británie nebo rezidentem tzv. oprávněného území (qualifying territory);
    • Nejedná se o úrokovou platbu, která je pro daňové účely vydávána za dividendu;
    • U plátce dividendy se nejedná o daňově odčitatelný náklad;
    • Nejedná se o výplatu v rámci struktury, jejímž hlavním záměrem je zajistit daňovou úlevu.

    Oprávněné území je definováno jako stát, který má s Velkou Británií uzavřenou  smlouvu o zamezení dvojího zdanění, která obsahuje článek o rovném nakládání (non-discrimination article – např. ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění mezi VB a ČR je článek o rovném nakládání uveden jako článek 23 – ČR je z tohoto titulu tzv. oprávněným územím).

    Při přeshraniční výplatě dividend nás při nastavování holdingové struktury musí dále zajímat, zda výplata dividendy v zemi sídla dceřiné společnosti podléhá dani vybírané srážkou (zkráceně srážková daň) z titulu příjmu zahraniční mateřské společnosti majícího zdroj v zemi sídla dceřiné společnosti.

    Většina nejen evropských zemí totiž definuje výplatu dividend jako příjem mající zdroj na území svého státu a zatěžuje tuto výplatu srážkovou daní. Existují však nástroje, které tyto srážkové daně v zemi výplaty dividend (a dalších typů příjmů) snižují nebo eliminují. Těmito nástroji jsou na prvním místě smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavírané napřímo mezi dvěma konkrétními státy a dále směrnice EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (2003/123/ES).

    V tomto ohledu je Velká Británie spolehlivá, neboť má jednu z největších sítí uzavřených smluv o zamezení dvojího zdanění (v současnosti 115 smluv) a je samozřejmě členem EU.

    2.2 BRITSKÁ DAŇOVÁ REZIDENCE

    V situaci, kdy je britská společnost zahraničním investorem, je právě pro účely využití výše zmíněných nástrojů ke snížení nebo eliminaci srážkové daně nutné, aby britská společnost doložila svému zahraničnímu partnerovi potvrzení o svém daňovém rezidentství (zjednodušeně daňový domicil) ve Velké Británii.

    V případě čistě holdingové společnosti, která bude mít pouze zdroje kapitálu na pořízení majetkových účastí v jiných společnostech a tyto podíly bude řádně evidovat ve svých účetních výkazech a současně za předpokladu prokázání, že společnost je efektivně řízena z UK (pomocí britského profesionálního jmenovaného jednatele), není problém daňový domicil získat.

    2.3 VÝPLATA DIVIDEND Z BRITSKÉ SPOLEČNOSTI

    Jednou z hlavních výhod Velké Británie jakožto holdingové jurisdikce je skutečnost, že výplata dividend z britské společnosti svému akcionáři (ať už je tento rezidentem UK nebo nikoliv) není předmětem srážkové daně v UK (přestože mluvíme o výhodě, v dnešních podmínkách daňové konkurence mezi jednotlivými státy je toto neuvalování srážkové daně na výplatu dividend do jakékoli destinace včetně offshore zemí téměř nutností, aby daný stát přilákal investory s úmyslem usazení holdingové společnosti). 

    2.4 KAPITÁLOVÉ ZISKY Z PRODEJE OBCHODNÍCH PODÍLŮ

    Dalším z klíčových daňových aspektů každé holdingové jurisdikce jsou podmínky pro osvobození kapitálových zisků společností.

    Na daňové zvýhodnění v podobě osvobození od daně z příjmu v podobě kapitálových zisků (která je jinak uvalena na kapitálové příjmy včetně příjmu v podobě dividend a její sazba dosahuje 26 %) mají nárok takové holdingové společnosti, které drží alespoň 10 % akcií v dané dceřiné společnosti, a to nepřetržitě po dobu 12 měsíců. Držba tohoto podílu s sebou musí nést nárok na více než 10 % zisku, který je určený k rozdělení akcionářům a na více než 10 % aktiv v případě likvidace držené společnosti.

    Mateřská i dceřiná společnost musí během zmíněné 12 měsíční doby a rovněž bezprostředně po ukončení držby daného podílu (akcií) splňovat další určitá kritéria:

    • Mateřská společnost musí být samostatná obchodní společnost nebo člen obchodní skupiny po celé 12 měsíční období a rovněž bezprostředně po ukončení držby daného podílu (akcií).
    • Společnost, ve které holdingová společnost drží akcie, musí být buďto obchodní společnost nebo holdingová společnost obchodní skupiny a to opět po dobu 12 měsíců a rovněž bezprostředně po ukončení držby daného podílu (akcií).

    Za skupinu se považuje mateřská společnost a její dceřiné společnosti, ve kterých přímo či nepřímo vlastní alespoň 51% podíl. Za obchodní společnost se považuje společnost provozující obchodní činnosti, přičemž tato společnost neprovozuje v podstatné míře jiné aktivity než obchodní. Obchodem se rozumí obchodování, zaměstnání či povolání provozované na komerční bázi za účelem zisku. Činnosti provozované společností za účelem získání významného podílu v akciovém kapitálu jiné společnosti, která je obchodní společností nebo holdingovou společností obchodní skupiny či podskupiny se považují za obchodní činnosti. Nicméně pokud je společnost A, která chce získat podíl v jiné společnosti B členem skupiny C, pak tato jiná společnost B nesmí být členem skupiny C.

    Obecně lze shrnout, že osvobození zisků z prodeje kapitálových účastí není ve Velké Británii v žádném případě automatické a je podmiňováno splněním řady skutečností, jejichž prokazování může být relativně náročné. Tvrzení či dokládání různých skutečností, zvláště při držení zahraničních kapitálových účastí, se při nesprávném postupu nemusí setkat s pochopením na straně daňových úředníků a tvrzení poplatníka může být snadno rozbito.

    V praxi je vhodné využít možnosti nechat si předem posoudit zamýšlený prodej podílu v některé z dceřiných společností samotným finančním úřadem, seznámit ho se situací, s činnostmi skupiny, dodat výkazy dceřiné společnosti v angličtině a nakonec mít v ruce stanovisko z finančního úřadu, na kterém bude příjem ze zamýšlené transakce vyhodnocen jako osvobozený od daně z příjmů právnických osob v UK. Takové posouzení a vyhodnocení daného případu trvá v řádu měsíců, proto doporučujeme využít konzultace se specialisty na danou problematiku. Precizní příprava znamená v konečném důsledku finanční i časovou úsporu.

    3. Další aspekty britské holdingové společnosti

    Velká Británie aplikuje také množství pravidel, které musí kapitálově spojené osoby dodržovat. Za nejznámější jsou považována pravidla převodních cen a nízké kapitalizace.

    3.1 PŘEVODNÍ CENY

    Pravidla pro převodní ceny se uplatňují při transakcích mezi kapitálově spojenými osobami za předpokladu, kdy by vypočítaná cena představovala zvýšený efektivní náklad oproti ceně, která by byla smluvená mezi dvěma nezávislými subjekty. Britský úřad pro správu daní (Her Majesty Revenue & Customs – HMRC) vykonává aktivní dohled při uplatňování principů pro převodní ceny. Svoji pozornost mimo jiné zaměřuje právě na holdingové společnosti, jejichž mateřská společnost má sídlo ve Velké Británii.

    HMRC nevyžaduje dodržování převodních cen v těchto případech:

    • Kdy je skupina považována za “malou“ podle Doporučení Evropské komise (REC 2003/361/EC).a její příjmy a aktiva nepřekročí hodnotu 10.000.000 EUR;
    • Společnost ze skupiny mimo UK vyplácí prostředky na jinou společnost ze skupiny, která je ze země, se kterou má UK uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění.

    HMRC umožňuje domluvit si metodiku a výši cen uplatňovaných mezi spojenými osobami ve skupině a vyhnout se tak následnému obhajování výšky uplatňovaných cen v budoucnosti (tzv. advance pricing agreement).

    3.2 PRAVIDLA NÍZKÉ KAPITALIZACE

    Pravidla nízké kapitalizace jsou svojí povahou velmi podobná pravidlům převodních cen. Britská společnost je podle těchto pravidel brána jako podkapitalizovaná za předpokladu, že objem přijatých úvěrů je výrazně vyšší, než jaký je pro její fungování potřebný, pokud by jednala v dobré víře. Odhad přijatelné výšky úvěrů je však velmi flexibilní (neexistuje pevně daný poměr jako např. v české daňové legislativě) a jeho posouzení závisí na mnoha faktorech, mezi které patří např. akviziční činnost společnosti, charakteristika cash flow apod.

    4. Shrnutí základních parametrů Velké Británie jakožto holdingové jurisdikce

    Velká Británie svým charakterem patří mezi stabilní a vysoce respektované holdingové jurisdikce. Holdingová společnost se sídlem na prestižní adrese v londýnském City se těší respektu obchodních partnerů i složek státní správy. Pro vytvoření britského holdingu hovoří nejhustší síť smluv zamezujících dvojímu zdanění (zahrnující také příjmy z ČR) a především skutečnost, že výplata dividend z britské společnosti akcionáři nepodléhá srážkové dani. Pro čistě holdingovou společnost je také poměrně snadné získat daňový domicil. Vzhledem k sazbě základní daně z příjmu právnických osob na úrovni 24 % (23 % od dubna 2013) doporučujeme využít britskou společnost jako čistě holdingovou bez přesahu do oblastí, které mohou být DPPO zatíženy. Velké Británii lze vytknout vyšší administrativní náročnost a tedy vyšší finanční nároky na vedení holdingové struktury, včetně potřeby precizního a profesionálního přístupu k britským daňovým úředníkům.

    +

    • Velká Británie má nejrozsáhlejší síť 115 smluv o zamezení dvojímu zdanění, což představuje široké možnosti minimalizace dopadů dvojího zdanění z mezinárodních obchodů a efektivní daňové plánování transakcí;
    • Dlouhodobě se snižující sazba základní daně z příjmů právnických osob (v roce 2010 byla základní sazba daně 28 %, v roce 2012 je 24 % a od dubna 2013 je plánována sazba daně 23 %);
    • Snadné přesuny aktiv;
    • Možnost využití konsolidovaného základu daně v rámci skupiny;
    • Velká Británie je plnohodnotným členem EU a umožňuje svým rezidentním společnostem využívat ustanovení směrnic EU, upravujících zdanění mezi spojenými osobami při přeshraničních transakcích;
    • Image a prestiž londýnského sídla, jakožto stabilního finančního centra;
    • Možnost využití nejen pro aktivní obchod ale i pro ochranu majetku.

    -

    • Vyšší administrativní náročnost při prokazování všech skutečností týkající se skupiny
    • Neexistuje automatické osvobození od daně u dividend ani u kapitálových zisků. Vše je důsledně zkoumáno britskými úředníky, z čehož vyplývá vyšší nejistota daňového subjektu. Tu lze snížit důkladnou přípravou podkladů.

    II. Nizozemské a kyperské holdingové společnosti

    5. Porovnání podmínek nizozemské a kyperské holdingové společnosti

    V poslední době stále roste obliba kyperských holdingových společností, které stojí na pozici supermatek mnoha holdingových uskupení. Tato rostoucí obliba má své důvody, přičemž hlavním hnacím motorem rostoucí popularity Kypru je atraktivita kyperského daňového systému a jeho mimořádně příznivé nastavení pro holdingové společnosti. Svoji roli hraje také stabilní politická situace a výrazně nižší náklady na provoz holdingové struktury na Kypru než například v Nizozemsku. 

    Nizozemsko je historicky tradiční zemí pro registraci holdingových společností a patří mezi jednu z nejvyužívanějších zemí pro výplatu dividend a kapitálové příjmy z prodeje podílů v dceřiných společnostech. Nizozemsko má zároveň velmi širokou síť smluv o zamezení dvojího zdanění, což rozšiřuje možnosti jeho využití pro další daňové plánování. Díky těmto smlouvám, již výše zmíněné směrnici EU a daňovému systému Nizozemska, je možné převést dividendy a kapitálové příjmy plynoucí z mnoha států do mateřské holdingové společnosti bez jakéhokoliv zdanění.

    Oproti tomu Kypr si budoval postavení důvěryhodné jurisdikce poměrně dlouho a do dnešních dob se lze občas setkat s tím, že trpí nálepkou offshore země, kterou však od vstupu do EU v roce 2004 není – každá kyperská společnost má povinnost vést účetnictví v souladu s účetními standardy IFRS (International Financial Reprting Standards) a zároveň mít účetní výkazy ověřené nezávislým auditorem.

    V posledních letech však Kypr zaznamenává prudký nárůst nově registrovaných společností a to zejména díky velmi příznivým pravidlům pro zdaňování přijatých dividend a osvobození příjmů z prodejů kapitálových účastí od daně z příjmu, snesitelnými náklady na správu společností a v neposlední řadě vysokou flexibilitou.

    5.1 ZDANĚNÍ DIVIDEND PŘIJATÝCH ZE ZAHRANIČÍ 

    V Nizozemsku se uplatňuje tzv. klasický daňový systém, který neumožňuje zápočet daně z vyplacených dividend, která se sráží u zdroje.

    Na úrovni národní legislativy je nástrojem k zamezení dvojímu zdanění tzv. Participation Exemption, což volně přeloženo, znamená výjimka (osvobození) z důvodu kapitálové účasti. Jeho účelem je zamezení dvojímu (a vícenásobnému) zdanění, ke kterému zpravidla dochází při distribuci dividend v případě složitější vlastnické struktury.

    Podle tohoto pravidla jsou dividendy, které nizozemské holdingové společnosti přijímají  z titulu svých kapitálových účastí, osvobozeny od daně z příjmů právnických osob a dani nepodléhá ani případný kapitálový zisk z prodeje těchto kvalifikovaných kapitálových účastí.

    Aby nizozemská společnost mohla toto osvobození uplatnit, musí splňovat určité podmínky:

    • Společnost musí držet podíl minimálně 5 % splaceného kapitálu v jiné společnosti, jejíž kapitál je rozdělen na akcie (podíly). Obecně se doporučuje držet podíl minimálně 25 %.
    • Další podmínka existuje pro tzv. pasivní dceřiné společnosti:

    Pasivní je dceřiná společnost tehdy, pokud více než 50 % jejích konsolidovaných aktiv je užito jako portfoliová investice nebo za účelem pasivního financování skupiny. Pokud tedy dceřiná společnost splňuje kritéria pro to, aby byla pasivní společností, je podmínkou pro možnost aplikace Participation Exemption adadekvátní zdanění zisku pasivní společnosti v zemi její rezidence.

    Nizozemská legislativa považuje za adekvátní zdanění efektivní daň ve výši minimálně 10 % z daňového základu podle holandských daňových standardů.  

    Existuje také výjimka z tohoto testu, která se vztahuje na nemovitosti (resp. na nemovitosti společnosti). Pokud se minimálně 90 % konsolidovaných aktiv a závazků skládá z investic do nemovitostí, potom se Participation Exemption může uplatnit (je potřeba doložit pomocí finančních výkazů společnosti).

    Kypr, na rozdíl od Nizozemska, neaplikuje pro účely daně z příjmu na dividendy žádný test v podobě držení určitého procenta kapitálu dceřiné společnosti. Obecně žádné přijaté dividendy nejsou předmětem daně z příjmů kyperské společnosti. Avšak Kypr na některé z příjmů kyperských společností (dividendy přijaté kyperskou společností ze zahraničí a úrokové příjmy nepocházející z hlavní činnosti společnosti) aplikuje zvláštní daň zvanou zvláštní příspěvek na obranu (special defence contribution – SDC ve výši 15 %). Pro účely uvalování této daně testuje (podobně jako Nizozemsko) zda dividendový příjem od dceřiné společnosti pochází z větší části z aktivní činnosti nebo z pasivní činnosti. SDC se uvaluje tehdy, pokud více jak 50 % aktivit dceřiné společnosti tvoří pasivní investice a současně daňové zatížení dceřiné společnosti je výrazně nižší než 50 % daňové sazby daně z příjmů na Kypru (tedy cca 5%) – tato kombinace je značně ojedinělá, což znamená, že v praxi se SDC na přijaté dividendy u kyperské společnosti téměř vůbec neuplatňuje.

    5.2 DAŇOVÁ REZIDENCE  

    Získání potvrzení o daňovém rezidentství, které je potřebné pro využití ustanovení smluv o zamezení dvojího zdanění nebo evropských směrnic, které snižují nebo eliminují srážkové daně v zemi výplaty dividend, nepředstavuje problém ani na Kypru, ani v Nizozemsku.

    5.3 VÝPLATA DIVIDEND ZE SPOLEČNOSTI

    V případě distribuce dividend je Nizozemsko v trochu schizofrenní situaci. Svojí tradicí a vhodným daňovým nastavením transferu dividend a kapitálových zisků, láká investory, aby přes holdingové společnosti kumulovali kapitál v Nizozemsku. Když však dochází k výplatě nakumulovaných zisků na akcionáře společnosti do zahraničí, je tato výplata předmětem daně vybírané srážkou ve výši 15 %. Tuto daň je možné snížit nebo eliminovat za předpokladu, že akcionář nizozemské společnosti sídlí v některé ze zemí EU nebo v zemi, která má s Nizozemskem uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění s příhodným ustanovením. 
    Naproti tomu Kypr neklade výplatě dividend z kyperské společnosti svému akcionáři do jakékoli destinace žádné překážky a tato výplata není předmětem žádné srážkové daně.

    5.4 KAPITÁLOVÉ ZISKY Z PRODEJE OBCHODNÍCH PODÍLŮ

    Obecně v případě prodeje obchodních podílů nizozemskou společností vstupují příjmy z takových transakcí do základu daně z příjmu právnických osob. Při prodeji podílů, které se kvalifikují pro splnění výše popsané podmínky tzv. Participation Exemption, jsou příjmy z takových transakcí od daně z příjmu právnických osob osvobozeny. Toto osvobození je však ještě podmiňováno tím, že původní pořízení daného podílu musí být z určité části financováno vlastním kapitálem, jinak se nebude osvobození na danou transakci vztahovat.

    Kyperské společnosti nemusí splňovat žádné podmínky a příjmy z prodeje podílů jsou od daně z příjmu osvobozeny automaticky. V případě, že si kyperská společnost na pořízení podílů, které následně prodá, půjčí prostředky, nepředstavují úroky z této půjčky daňově uznatelný náklad (společnost tedy nemůže z titulu nákladových úroků přijatých za účelem dosažení příjmů osvobozených od zdanění na Kypru generovat daňově účinnou ztrátu, která by byla použitelná v příštích letech oproti nějakému vygenerovanému zdanitelnému zisku).

    6. Další aspekty holdingových společností v Nizozemsku a na Kypru  

    6.1 PŘEVODNÍ CENY

    V Nizozemsku i na Kypru je nutné dokumentovat nastavení cen, které byly použity při vzájemných transakcích mezi spřízněnými společnostmi – do národních legislativ jsou zapracovány principy převodních cen ve smyslu doporučení OECD (OECD Transfer Pricing Guidelines for Multinational Enterprises and Tax Aministrations).

    Zároveň lze v obou zemích použít také předběžných dohod (závazného posouzení ze strany daňové autority), ve kterých se příslušný finanční úřad vyjádří, zda je možné plánované ceny použít a že budou akceptovány jako odpovídající pravidlu at arm’s length. V Nizozemsku jsou takové dohody poměrně běžně využívané, a přestože jsou poměrně nákladné, vyplatí se více než případné následné spory s finančním úřadem. Podobný trend postupně přichází i na Kypr, kde je již možné nastavení převodních cen také konzultovat s místními daňovými správci, nicméně vydání závazného stanoviska je poměrně zdlouhavý proces.

    6.2 PRAVIDLA NÍZKÉ KAPITALIZACE

    Pravidla nízké kapitalizace, jinými slovy poměru dluhu k vlastnímu kapitálu pro účely určení daňové uznatelnosti úrokových nákladů z celkového dluhu společnosti, jsou v nizozemské legislativě zakotvena podobně jako v české.

    V Nizozemsku je bezpečný limit pro daňovou uznatelnost nákladů z dluhu 3:1 + € 500,000. Dluh je přitom definován jako rozdíl mezi přijatými a poskytnutými úvěry a vlastní kapitál se počítá jako průměr ze stavu na počátku roku a stavu na konci roku. Daňově neuznatelný úrok je limitován výší čistých úroků z úvěrů od spojených osob, to znamená, že úrok z úvěru od třetí osoby je vždy plně uznatelný. Dále zde platí další speciální pravidla a ustanovení, která řeší postavení také tzv. hybridních úvěrů a dalších nizozemských specifik. 

    Kypr oproti Nizozemsku problematiku nízké kapitalizace zatím absolutně neřeší a v poměru dluhového versus vlastního kapitálu nejsou kladena kyperským společnostem žádná omezení.

    7. Shrnutí základních parametrů Nizozemska a Kypru jakožto holdingové jurisdikce

    Obě země mají značný potenciál coby sídla holdingových společností, přesto jsou v řadě důležitých principů odlišné. Nizozemsko má neotřesitelnou pozici tradiční holdingové jurisdikce s vysokou prestiží a právní jistotou. Řada v Evropě významných společností má své sídlo právě v této zemi. Pro Nizozemsko hraje i široká síť smluv zamezujících dvojímu zdanění a škála možností efektivní kumulace kapitálu. Země je přitažlivá především pro velké společnosti s výraznou nadnárodní působností, vyhledávána je také podnikateli, kteří mají zájem uvést svoji společnost na burzu. Nizozemsko jako sídlo holdingové společnosti tak lze doporučit především velkým a silným hráčům, pro které jednoznačně převažují výhody v podobě prestiže a právní jistoty nad případnými vyššími náklady a složitější regulací. Musíme však varovat před nesprávným využitím nizozemských společností. Daň z příjmu právnických osob na úrovni 25,5 % může výrazně znehodnotit snahy o minimalizaci daňové zátěže.

    Kypr, který se postupně transformoval z offshore země na klasickou onshore destinaci (transformace byla završena v roce 2004 vstupem do EU), nabízí ve srovnání s Nizozemskem i Velkou Británií nejbenevolentnější podmínky pro vedení holdingových společností. Politikou země je vytvářet podnikatelům minimum překážek – například dividendy nebo úroky lze vyplatit bez zatížení srážkovou daní do jakékoli země bez splnění dalších podmínek. Pokud jsou podnikatelé nějakými podmínkami omezení (například osvobození dividendových příjmů od zdanění), jsou podmínky nastaveny velmi mírně. Daňový systém je přitom plně v souladu s právem EU a principy OECD, což garantuje, že Kypr je stabilní onshore destinací. Kombinace stability a vstřícnosti k podnikatelům stojí za boomem Kypru coby sídla holdingových společností. Nutnost plnit minimum podmínek znamená, že administrativní náklady na vedení kyperské holdingové struktury jsou poměrně nízké a daňové úspory tak pocítí výrazně širší skupina podnikatelů. 

    Nizozemsko

    +

    • Dlouhodobě stabilní a renomovaná jurisdikce s dobrou image pro umístění holdingové společnosti;
    • Široká síť smluv o zamezení dvojího zdanění;
    • Existence vhodných daňových nastavení a podmínek, za jejichž splnění lze efektivně kumulovat kapitál na úrovni nizozemské supermatky bez dvojího zdanění;
    • Snadná dostupnost potvrzení o daňovém rezidentství;
    • Neukládání srážkových daní na úrokové platby do zahraničí;

    -

    • Obecná sazba daně z příjmu právnických osob 25,5 %;
    • Absence automatického osvobození od srážkové daně na výplatu dividend z nizozemské společnosti do zahraničí. Společnost musí sledovat, do které země vyplácí dividendu a uplatnit konkrétní sazbu srážkové daně vyplývající ze smlouvy o zamezení dvojímu zdanění mezi Nizozemskem a zemí akcionáře za splnění podmínek ve smlouvě určených;
    • Vyšší administrativní náročnost právních úkonů a míra regulace aktivit a činností společností;
    • Vyšší náklady na správu společnosti, právní úkony činěné společností a komunikaci s příslušnými orgány státní správy (ať jde o obchodní rejstřík nebo daňové úřady).

    Kypr

    +
    • Jedna z nejnižších uplatňovaných sazeb (v evropských zemích) daně z příjmu právnických osob ve výši 10 %;
    • Osvobození dividendových příjmů od jakéhokoli zdanění (za splnění velmi benevolentních podmínek);
    • Výplata dividend z Kypru do jakékoli země není zatěžována srážkovou daní;
    • Výplata úroků z Kypru do jakékoli země není zatěžována srážkovou daní;
    • Snadná dostupnost potvrzení o daňovém rezidentství;
    • Nulové zdanění zisků zahraničních stálých provozoven kyperské společnosti;
    • Neexistence pravidel pro omezování poměru dluhového financování k vlastnímu kapitálu;
    • Plně kompatibilní daňový systém s právem EU a principy OECD;
    • Středně široká síť smluv o zamezení dvojímu zdanění (Kypr je tedy respektovaný smluvní partner v mnoha zemích);
    • Možnost hájení ekonomických zájmů kyperských společností prostřednictvím smluv o ochraně investic;
    • Neomezené uplatňování daňové ztráty z minulých let a možnost jejího uplatnění jako daňové úlevy v rámci skupiny.

    -

    • Časově náročnější komunikace s úřady;
    • Automatická povinnost každé společnosti mít ověřenou účetní závěrku auditorem. 

    8. Závěr

    Z bližšího seznámení se s výše představenými jurisdikcemi, které se honosí označením “holdingové“, vyplývá, že nejvhodnější podmínky ze všech těchto (a troufáme si tvrdit, že vůbec ze všech) zemí, má pro efektivně fungující holdingovou strukturu Kypr. Samozřejmě každá země má svá specifika, která ji činí v některém z ohledů unikátní a optimální pro určitý záměr. Je třeba důkladně zvážit všechny vlastnosti dané jurisdikce, aby holdingová společnost efektivně a dlouhodobě plnila stanovené cíle. V předvídatelnosti a efektivitě je velmi výhodný Kypr, který nemá své zákony protknuty množstvím podmínek a definic nutných pro udržení daňové úlevy. Z našich mnohaletých zkušeností s praktickým fungováním jednotlivých jurisdikcí můžeme potvrdit, že každoroční skokový nárůst počtu nově vzniklých firem na Kypru, je zcela opodstatněný.

    Přes značnou výhodnost Kypru pro množství aktivit však nedoporučujeme automaticky zavrhovat další holdingové jurisdikce. Zodpovědný výběr lze učinit až po detailní analýze konkrétního záměru a to včetně zvážení dalšího vývoje podnikatelského projektu. Dobře navržená, tedy současným i budoucím potřebám odpovídající, holdingová struktura znamená pro vlastníka nejen výraznou daňovou úsporu, ale také vysokou právní ochranu majetku, prestiž a požadovanou míru soukromí.

    autor: Ing. Petr Jankovič