Nejčastější způsoby použití offshore struktur

06. 07. 1998
(Daňové plánování), (Offshore)

Vzhledem ke stále větší oblibě použití offshore struktur v souvislosti s podnikáním v České republice považujeme za zajímavé připravit určité shrnutí nejoblíbenějších způsobů využití metod mezinárodního daňového plánování. Samozřejmě zmiňujeme pouze základní motivy - je jasné, že v praxi dochází obvykle ke kombinacím jednotlivých motivů, a mimo nich existuje mnoho dalších, jež vycházejí ze specifických individuálních podmínek.

2/1998, Akont Info

Obsah:

  • Úvod
  • Mezinárodní obchod
  • Činnost holdingových společností
  • Akumulace příjmů z duševního vlastnictví
  • Půjčky
  • Držba majetku
  • Registrace lodí
  • Zaměstnávání
  • Výroba
  • Změna občanství nebo trvalého pobytu
  • Bankovní činnost
  • Pojišťovací činnost
  • Další způsoby využití

Vzhledem ke stále větší oblibě použití offshore struktur v souvislosti s podnikáním v České republice považujeme za zajímavé připravit určité shrnutí nejoblíbenějších způsobů využití metod mezinárodního daňového plánování. Samozřejmě zmiňujeme pouze základní motivy - je jasné, že v praxi dochází obvykle ke kombinacím jednotlivých motivů, a mimo nich existuje mnoho dalších, jež vycházejí ze specifických individuálních podmínek.

Jednotlivé způsoby použití daňových struktur se v nejvýraznější podobě projevují při rozdělení podle typu činnosti, proto jsme se rozhodli využít toto dělení (definice jsou poměrně široké a dále bychom ještě jednou rádi zdůraznili, že se jedná pouze o naznačení celé problematiky, každý bod by si nepochybně zasloužil důsledný rozbor):

Mezinárodní obchod

Mezinárodní obchod se zbožím je jedním z nejčastějších motivů pro použití offshore společnosti, neboť subjekt založený ve vhodném daňovém ráji se může stát výborným řídícím centrem pro obchodní transakce všeho druhu. Tyto struktury využívají velmi účinně vyspělých logistických služeb - v současném globalizovaném světě není problémem zařídit veškerou dopravu a skladování při cestě zboží ke konečnému zákazníkovi prostřednictvím spedičních a logistických firem, které taktéž využívají výhody nabízené zónami volného obchodu, svobodnými celními pásmy a celními sklady.

Dle našich zkušeností je obchodní činnost prováděná prostřednictvím offshore struktur v současnosti u nás velmi oblíbená, což je umožněno jak existencí rozsáhlé sítě svobodných celních pásem, tak i flexibilními speditérskými službami.

Činnost holdingových společností

V posledních letech si u nás získalo širokou oblibu využívaní offshore společností a společností se zvýhodněným daňovým režimem při vytváření holdingových struktur. Zde můžeme sledovat dva poměrně charakteristické trendy:

1) Velké mezinárodní společnosti využívají obvykle “nizozemskou cestu”, kdy se holdingová společnost, která vlastní podíly v dceřiných společnostech, zaregistruje v Nizozemsku a využívá unikátní soustavu smluv o zamezení dvojího zdanění pro transfer dividend a kapitálových zisků. Tato nizozemská holdingová společnost bývá navíc velmi často vlastněna firmou založenou na Nizozemských Antilách, která využívá smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi těmito zeměmi (dalšími “holdingovými ráji” tohoto typu jsou zejména evropská centra jako Lucembursko, Kypr nebo Madeira, která také mohou využívat uzavřených smluv o zamezení dvojího zdanění). Rozšíření těchto struktur je patrné i při letmém pohledu na informace o majitelích společností v obchodním rejstříku či oznamovaných více než 10% účastech ve společnostech registrovaných v ČR.

2) Malé a střední firmy dávají při vytváření holdingové struktury často přednost minimalizaci nákladů a pro místo registrace holdingu využijí některý z klasických daňových rájů, kde je možné se při pečlivém daňovém plánování vyhnout zdanění z těchto transakcí v ČR.

Výhodou podobných holdingových struktur je možnost velmi účinně plánovat daňové zatížení jednotlivých transakcí a centralizovat příjmy z finančních transferů ve vhodné zemi tak, aby byly k dispozici celému holdingu. S holdingovou strukturou úzce souvisejí dva následující způsoby využití.

Akumulace příjmů z duševního vlastnictví

Tento případ se týká firem, které sídlí v zemi s běžným daňovým zatížením a stanou se držiteli patentu, značky či know-how a rozhodnou se z těchto práv vztahujících se k uvedeným nehmotným statkům profitovat formou prodeje licencí. Příjmy z licenčních poplatků pak samozřejmě zdaní v zemi, kde sídlí (případně také podléhají srážkové dani z těchto příjmů za předpokladu, že plátci sídlí v jiné zemi). Z tohoto důvodu bývají tato nehmotná aktiva často držena raději prostřednictvím společností registrovaných ve vhodných zemích, které umožňují využít smluv o zamezení dvojího zdanění a současně nabízejí vhodný daňový režim. Z tohoto pohledu se velké oblibě těší právě Nizozemsko.

Půjčky

Dalším způsobem využití offshore center je založení offshore společnosti (ať už dceřiné nebo holdingové) pro účely získávání a řízení finančních prostředků, například prostřednictvím vydávání obligací nebo shromažďování volných fondů od spřízněných společností. Tyto finanční prostředky jsou pak půjčovány mateřské společnosti a dalším společnostem z její finanční skupiny. Pro tyto účely se opět nejčastěji využívají nizozemské společnosti, neboť současně umožňují jak výhodně získávat finanční prostředky (zde hraje hlavní roli fakt, že Nizozemsko nesráží daň z úroků placených ve prospěch nerezidentů, tzn., že si může půjčovat mimo jiné u offshore fondů sídlících v zemích, které neuzavřely žádné smlouvy o zamezení dvojího zdanění), tak je i poskytovat dále (zde potom využije smluv o zamezení dvojího zdanění uzavřených Nizozemskem, díky nimž přijímá úroky obvykle bez srážek). Také v tomto případě však existují alternativy, které umožňují dosáhnout podobných daňových zvýhodnění při podstatně nižších fixních nákladech.

Za názorný příklad považujeme založení společnosti Komercni Banka B.V., která našemu známému bankovnímu ústavu slouží pro získávání finančních prostředků v zahraničí (s tím, že úroky se vyplácí bez zatížení srážkovou daní z úroků, která v Nizozemsku neexistuje) a následné půjčování společnostem ve skupině (úroky jsou opět placeny bez zatížení srážkovou daní, v tomto případě díky smlouvě o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Nizozemskem). Stejně jako tomu bývá v podobných případech, jsou tyto obligace zaručeny mateřskou společností. Z objektivního hlediska musíme konstatovat, že Komerční banka neměla jinou volbu - investorům by rozdíl vzniklý zdaněním musela kompenzovat sama.

Držba majetku

Široce rozšířené je také použití offshore struktur, které umožňují úspěšně zakrývat vlastnictví a vyhýbat se vysokým daním z majetku, příjmů a kapitálových zisků, dále pak dědickým daním a případným nárokům ze strany budoucích věřitelů (výborným příkladem využití offshore struktur jako správce majetku je skutečnost, že přibližně 70% nemovitostí v Londýně je vlastněno prostřednictvím offshore společností). Zvláště v případě nejistých legislativních poměrů považujeme tento důvod pro využití offshore struktur s cílem ochrany majetku za velmi důležitý, jenž by neměl být opomíjen.

Klasickými právními formami využívanými pro ochranu majetku jsou především trusty, nadace a dále speciální formy společností, které mají podobné charakteristiky jako trusty a nadace, avšak jsou spojeny s nižšími zakládacími náklady.

Dá se říci, že výše zmíněné způsoby využití patří v našich poměrech ke stěžejním. Na druhou stranu nelze alespoň stručně nezmínit i další možnosti, byť jejich použití u nás je poměrně řídké.

Registrace lodí

Libérie, Belize, Panama, Kypr, Malta a Bahamy jsou typické offshore země, ve kterých lze zaregistrovat lodě, ať už pro účely mezinárodního obchodu nebo pro vlastní potěšení. Přednostmi využití vlajek těchto států jsou velmi nízké náklady, jednoduchost registrační procedury, absence daně z příjmů z činnosti obchodních lodí a často i značná benevolence příslušných úřadů při vytyčování požadavků na stav registrovaného plavidla. Lodní rejstříky zmíněných států jsou často objemnější než registry mnoha bývalých námořních velmocí.

Zaměstnávání

Ve specifických případech lze offshore subjekty použít i pro zaměstnávání osob. Typickým příkladem je zaměstnávání pracovníků na ropných plošinách, což vede ke značným úsporám při placení daní a souvisejících dávek (tato situace je podobná jako v případě zaměstnávání lodních posádek). V případě ČR nelze nezmínit možnost zaměstnávat prostřednictvím stálých provozoven a dceřiných společností v zahraničí pracovníky s výkonem práce mimo území ČR, což umožňuje vyhnout se zdanění v ČR.

Výroba

Řada offshore center (Kypr, Irsko, Hong Kong, Malta nebo Seychely) svou nabídku výhod plynoucích ze zřízení společnosti na jejich území, neposkytuje pouze společnostem, které obchodují mimo stát svého založení, ale i podnikatelům hodlajícím svou výrobní činnost realizovat přímo na jejich území. Zvýhodnění zahraničních investorů pak nabírá podobu klasických investičních stimulů (daňové úlevy nebo prázdniny, zrychlené odpisy, subvence, pestrou skladbu daňově odečitatelných položek atd.). Rozhodování o založení výrobní společnosti v offshore zemi komplikuje skutečnost, že musí být brány v potaz faktory, které jsou v případě běžné offshore společnosti nepříliš významné (kvalifikovanost pracovní síly apod.).

Změna občanství nebo trvalého pobytu

Některé offshore země výhody nabízené společnostem registrovaným na jejich území doplňují nebo úplně nahrazují výhodami, kterých využívají fyzické osoby. Nejtypičtějším lákadlem pro jedince ze států s běžným daňovým zatížením je absence daně z příjmu fyzických osob. Typickým azylem pro fyzické osoby jsou především Monako, Andorra a Campione d’ Italia (velmi specifické místo ve švýcarském kantonu Ticino s autonomním daňovým režimem). Ze zemí, které nabízejí výhody jak právnickým, tak i fyzickým osobám, lze uvést Irsko, Bahamy nebo Kajmanské ostrovy, své programy nabytí druhého občanství nabízejí i Dominika, Svatý Kryštof a Belize.

Bankovní činnost

Jednotlivá offshore centra nabízejí často také možnost založení offshore bank i původně nebankovním subjektům. Tyto malé soukromé banky potom bývají často využívány pro činnosti jako:

  • zaštítění některých obchodních transakcí bankovním ústavem,
  • redistribuce finančních prostředků uvnitř holdingu,
  • vedení bankovních účtů pro společnosti a osoby spřízněné se zakladatelem,
  • poskytování bankovních záruk a referencí,
  • správa cenných papírů, otevírání klientských podúčtů v registrech cenných papírů atd.,
  • získávání levnějších zdrojů od jiných bank,
  • vystupování v kontraktech, které vyžadují účast banky.

Pojišťovací činnost

Jedním z klíčových problémů při exportu na méně rozvinuté trhy je existence značných rizik s tímto exportem spojených. Tím dochází k situaci, že vývozci vykazují příjmy bez možnosti korigovat je do doby zaplacení opravnými položkami, které by snižovaly daňový základ. Jedním z velmi oblíbených a mezinárodními společnostmi často používaných způsobů, jak se vyhnout těmto strastem, je využití závislých pojišťovacích společností založených v offshore zemích, které pojišťují rizika společností patřících do daného holdingu.

Další způsoby využití

Metod využití offshore společností, jejichž principem je akumulace zisku v zemi s privilegovaným daňovým režimem, je mnoho. Offshore společnost lze samozřejmě využívat k více než jednomu z uvedených účelů a naopak, pro potřeby jednoho podnikatelského subjektu ze země s klasickým daňovým režimem může vzniknout i komplikovaná struktura společností registrovaných v daňových rájích.

Poměrně novou a neobvyklou záležitostí je zatím provozování internetových kasín, které využívají příznivého daňového a právního prostředí v některých offshore zemích.