Pryč z Česka kdo můžeš!

01. 03. 2012
(Daňové plánování), (Offshore), (Ochrana majetku), (Onshore), (České a slovenské společnosti)

Firmy mizejí v daňových rájích, státní rozpočet kvůli tomu ročně přichází o desítky miliard korun.

1.3.2012, Ekonom.cz

Česká republika chce konkurovat daňovým rájům. Po vzoru Lucemburska bude lákat investiční fondy.

Všude dobře, jen ne doma. Ve stopách Viktorů Kožených a Radovanů Krejčířů stěhujících svůj často neprůhledný byznys co nejdál od českých daňových úřadů kráčejí další a další následovníci.
Kupříkladu Petr Sisák, kontroverzní právník, spojovaný s kauzami společností Via Chem Group nebo Key Investments (viz Ekonom č. 41/2011). "Se Sisákem spojovaná offshorová společnost Pembroke Trading Limited realizuje v Česku stamilionové obchody, o nichž nevede jakoukoli evidenci a neodvádí z nich daně. Je to jen skořápka na Maltě sloužící k vyvedení majetku z České republiky," tvrdí podnikatel Miroslav Babej-Kmec, jehož společnost Calpit Consultants je spoluakcionářem společnosti Via Chem a vede se Sisákem o vlastnictví Via Chem Group spor. I Babejova firma Calpit přitom sídlí v Belize. Jiný souboj, v jehož podtextu jsou daňové ráje, probíhá mezi miliardářem Karlem Janečkem z firmy RSJ a vlivným podnikatelem a lobbistou Ivo Ritigem, v kauze údajně předražených zakázek pražského Dopravního podniku (viz Ekonom č. 5/2012). Karel Randák, šéf správní rady Janečkem financovaného Nadačního fondu proti korupci, Rittiga obvinil, že se svým monackým občanstvím jen vyhýbá daňovým odvodům v Česku. Rittig ale trvá na tom, že je vše v pořádku - a jeho "dvorní" advokátní kancelář Šachta & Partners naopak útočí na Janečka: to jeho firma RSJ se údajně ukryla na Mauriciu jen proto, aby nemusela v Česku platit i daně, a mohla tím stát obrat až o 200 milionů korun. Tyto i další kauzy přitom zastiňují fakt, že drtivá většina českých byznysmenů využívá různých typů daňových rájů bez většího rozruchu. Ke stěhování za hranice je vede vcelku logická snaha snížit odvody, působit v příznivějším právním prostředí i záměr schovat svůj majetek před zraky veřejnosti. Únorová zpráva agentury Čekia potvrdila neutuchající zájem podnikatelů přesídlit do jiné jurisdikce. Počet takových firem loni přesáhl 11 750 a meziročně vzrostl o téměř tři procenta.
Podle odhadů tak státní kasa ročně přichází o desítky miliard korun. I Česko se proto už snaží dát podnikatelům najevo přívětivější tvář - zatím alespoň třeba zlepšením podmínek pro investiční fondy. My nic, to ti druzí... Image "daňovým rájům" ovšem zatím dělají především spory a kauzy typu protikorupční fond vs. Rittig nebo Sisák vs. Babej-Kmec. Na nich jsou přitom vidět jednak konkrétní důvody, které aktéry k přesunu do výhodnějších destinací vedou, a jednak i obtížnost posuzování, zda už skutečně nejsou za hranou zákona. Příkladem je se Sisákem spojovaná společnost Pembroke Trading Limited (PTL) sídlící na Maltě. Podle Babeje-Kmece tam totiž firma nemá zaměstnance, kancelář a ani nikdo nepřebírá poštu. "Nenašla se její kancelář ani v Česku, a tak se korespondence musela posílat na adresu ředitele PLT Antonína France, bývalého majitele sportovního klubu Slavie," říká Babej-Kmec. Pembroke přitom podle něho v Česku bez zdanění prováděla řadu transakcí - dostala například půjčku 200 milionů korun od firmy STZ, která krátce nato vyhlásila úpadek. PLT figurovala i v převodu ochranných známek bývalé Setuzy na společnost Glencore za dalších více než 200 milionů. "PLT se mohla dopustit porušování zákona o dani z příjmu," tvrdí Babej-Kmec. Pokud jde o příčiny, proč jeho vlastní firma Calpit sídlí v Belize, říká Babej-Kmec otevřeně. "Jsem tam kvůli daním a vlastnictvím firmy se nijak netajím."
PLT ale pochybení nikdo neprokázal. Složité je ovšem také dohledat jejího skutečného majitele. Spojení Petra Sisáka s PLT potvrzují jednak někteří podnikatelé, jednak je Antonín Franc jeho známý a také Franc figuruje v některých společnostech přímo se Sisákovým otcem Vladimírem. Sám Sisák, který je zaměstnancem pražské advokátní kanceláře Ivo Hala & Partners, se médiím vyhýbá. Týdeník Ekonom marně žádal o vysvětlení i samotnou advokátní kancelář. Útěk nejen za nízkými daněmi Nyní se však už zaměřme na méně kontroverzní "daňové útěky". Z České republiky podle agentury Čekia loni odešly za příznivějším podnikatelským prostředím více než tři stovky firem. Celkové číslo necelých 12 tisíc společností, které ovládají vlastníci sídlící v některé ze zemí považovaných za daňové ráje, přitom zdaleka není kompletní. "V naší databázi sledujeme pouze veřejně dostupné informace," vysvětluje analytička Čekie Petra Štěpánová. Nejsou tak započítány například společnosti se složitější majetkovou strukturou. "Pokud třeba českou firmu vlastní společnost sídlící v Londýně a tu dále ovládá firma třeba ze Seychel, ve statistikách se neobjeví," dodává. Prakticky nedohledatelné jsou i firmy založené fyzickými osobami, které je využívají pro "přefakturovávání" tržeb do daňových rájů, tedy de facto pro daňové úniky. Skutečný počet firem, jež nad Českou republikou zlomily hůl, tak pravděpodobně dosahuje až několikanásobku dat Čekie. Může tedy jít až o další desítky tisíc "skrytých" společností.
Rostoucí zájem o odchod z Česka potvrzují i odborníci, kteří se zabývají daňovým poradenstvím či zakládáním společností v zahraničí. "Zájem o zakládání firem v offshorových či daňově zvýhodněných destinacích trvale roste. V letošním roce evidujeme nárůst dokonce strmější než v minulosti - o 50 procent," říká ředitel Territorial Investments Group Tomáš Pelikán. Růst počtu zájemců v desítkách procent hlásí i Filip Reinoso ze společnosti Smart Companies, která se zabývá zakládáním společností po celém světě. I když jsou výhodnější daňové podmínky stále jedním z nejdůležitějších motivů odchodů firem z Česka, nejsou už zdaleka důvodem jediným. Svědčí o tom ostatně i statistiky Čekie: Nejvíce českých společností vlastněných z daňových rájů - 4500 - má majitele v Nizozemsku, kde jsou firemní daně srovnatelné s těmi tuzemskými. "Motivem pro přesun jsou stále častěji také právní jistota nebo ochrana majetku a jeho správa," tvrdí Karel Žídek z české pobočky společnosti International Company Services, která podniká v oblasti zakládání "firem na klíč" v zahraničí.
Typickým příkladem je podnikatel Zbyněk Frolík. Ten v loňském roce přesunul svoji firmu Linet zabývající se výrobou nemocničních lůžek do Nizozemska. Firmy tam platí daň ze zisku ve výši 20 až 25 procent. Tedy stejně, či dokonce více než v Česku. Frolík si ale od stěhování slibuje především jistější a stabilnější podmínky pro podnikání, které v tuzemsku postrádá. Poslední kapkou pro něho bylo zavedení zpětné solární daně. Experti na problematiku "přesidlování" firem uvádějí i další důvody. Motivem může být také prostor pro holdingová uspořádání vhodná pro inkaso dividend. Například před několika dny oznámil miliardář Dušan Kunovský přesun sídla firmy zastřešující jeho Central Group na Kypr. Vedle nižších daní to zdůvodnil zjednodušením struktury developerského holdingu a přípravou na zahraniční expanzi.
Kypr, ostrov zaslíbený Mezi českými podniky v posledních dvou letech jasně vítězí právě Kypr. Usídlily se na něm známé společnosti jako Seznam.cz či KKCG. Celkem se počet českých firem ovládaných z této ostrovní země za posledních šest let téměř ztrojnásobil na více než 1705. "Země přestala být vnímána jako daňový ráj a je považována za standardní evropskou ekonomiku. Ovšem daňové ani obecně podnikatelské podmínky se příliš nezměnily," vysvětluje Michal Friedberger ze společnosti Akont specializované na zakládání holdingových struktur. Jinak řečeno - Kypr poskytuje spolehlivé právní prostředí v evropské lokalitě a jako bonus firmám nabízí pouze 10procentní daň z příjmů. I to hraje roli, jak dokazuje příklad internetové společnosti Seznam.cz. Její většinový majitel Ivo Lukačovič tam loni založil firmu Helifreak. "Pan Lukačovič v ní koncentruje veškeré své investice a daňově je optimalizuje," vysvětlovala v loňském roce důvod změn mluvčí Seznamu. cz Veronika Rozumková. Marný boj Daňové ráje představují pro státy po celém světě výrazný problém. Například skupina zemí G20 odhaduje, že ročně tímto způsobem přichází až o 100 miliard dolarů. Proto vedou především proti exotickým rájům tvrdý boj.
OECD před několika lety zahájila vyjednávání, během nichž se snaží daňové ráje přinutit k podepsání dohod o výměně informací. Na uzavírání těchto smluv se vrhlo i Česko. "Za ministra financí Miroslava Kalouska se podařilo vyjednat vůbec první dohody o spolupráci s daňovými ráji," konstatuje mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Dosud bylo připraveno sedm konečných textů dohod (Britské Panenské ostrovy, Jersey, Ostrov Man, Guernsey, San Marino, Bermudy a Kajmanské ostrovy), šest z nich již bylo podepsáno. Stát by ale podle odborníků měl jít ještě dále. Například analytička Štěpánová navrhuje, aby byly společnosti ovládané z offshorových destinací úplně vyloučeny z veřejných zakázek. Ani toto opatření ale neřeší případy firem, které odcházejí do "seriózních" zemí jako Nizozemsko nebo Kypr. Ty jsou přitom nejoblíbenějšími desetinacemi, kam míří firmy s obrovskými zisky. Jeden z častých motivů - 15procentní zdanění dividend - ale od příštího roku Česká republika zruší. Kromě této pozitivní motivace Česko zvažuje i tu negativní. "Druhou rovinou jsou opatření, která by do jisté míry znevýhodňovala firmy operující z "daňových rájů," vysvětluje Ondřej Jakob. Zvažuje dokonce i možnost, že by na určité platby českých firem do těchto destinací uvalilo srážkovou daň.
Český daňový ráj? Ačkoli Česko dosud na existenci daňových rájů spíše prodělávalo, nově by z nich mohlo také něco získat. Za rok a půl má začít velké stěhování investičních fondů z daňových rájů do Evropské unie. Důvodem je nový předpis nařizující všem hedgeovým fondům, fondům typu private equity či fondům zaměřeným na nemovitosti a infrastrukturu, které spravují peníze investorů z Evropské unie, aby přesídlily do některé z unijních zemí. Jejich počet se odhaduje na několik tisíc a část z nich by si mohla ukrojit Česká republika. Ministerstvo financí nyní podle zjištění týdeníku Ekonom připravuje nový zákon o kolektivním investování, jehož cílem je mimo jiné působit na správce těchto fondů jako lákadlo.
Nová úprava by měla nabídnout podobně flexibilní prostředí, jaké má Lucembursko. "Jedná se například o možnost založit investiční fond jako akciovou společnost, která obdobně jako otevřený podílový fond průběžně vydává a odkupuje své akcie," popisuje Jakob. Zákon má stejně tak ulehčit byrokracii při vytváření nových fondů. Inspirace Lucemburskem není náhodná - půlmilionové velkovévodství je jedním z hlavních fondových center. "Peníze, které tamní ekonomika díky tomu ročně získá, dosahují zhruba třetiny našeho rozpočtu," vysvětluje Martin Hanzlík, bývalý výkonný ředitel Asociace pro kapitálový trh, nyní šéf poradenské firmy ATRET. Právě Hanzlík společně s dalšími předními ekonomy, jako je třeba šéf pražské burzy Petr Koblic, bývalý guvernér národní banky Zdeněk Tůma nebo člen vládní komise NERV Michal Mejstřík od podzimu lobbují za to, aby Česko velké stěhování fondů neropáslo.
"Česko nyní nemá žádné postavení na trhu domicilů fondů. Naopak - 150 miliard korun úspor zdejších domácností je obhospodařováno mimo Českou republiku," říká Tůma. Naproti tomu v Lucembursku dnes sídlí fondy, které obhospodařují až 2200 miliard eur, Česku by podle ekonomů výrazně pomohlo, i kdyby nalákalo jen zlomek. "Pokud by zde sídlily fondy spravující byť jen desetinu z toho, co má Lucembursko, do českého rozpočtu by ročně přiteklo minimálně 16 miliard korun," vypočítává Hanzlík. Nejedná se přitom o to, že by Česko získávalo peníze přímo z fondů - ty by zde pouze sídlily a nadále by si financovaly svoje projekty kdekoli ve světě. Země by ale vydělávala na tom, že by se právě z Česka dělala veškerá administrace. Tedy že by zde fondy měly své účetní, depozitáře nebo právníky. "Nemluvě o tom, že by si správci těchto fondů potřebovali platit v Praze nebo dalších městech kanceláře nebo že by si zde organizovali různé mítinky a kongresy. Vytvořil by se zkrátka zcela nový obor v oblasti služeb, který by mohl pomoci stabilizovat celou ekonomiku," dodává Hanzlík. Nicméně, někteří odborníci upozorňují i na úskalí podobných nápadů. "Pokud sem chceme nalákat správce významnějších fondů, tak jim samozřejmě budeme muset nabídnout nějakou přidanou hodnotu, třeba nižší míru regulace či zdanění než mají jiné státy. Podobnou cestou šly před krizí Irsko nebo Island a s důsledky se jejich obyvatelé potýkají doteď," míní Jiří Čáslavka, analytik institutu Glopolis. Podle něho navíc není ani jisté, zda by stěhování fondů mělo pro českou ekonomiku tak významný dopad, jak tvrdí ekonomové kolem Hanzlíka. "Přestože těmito fondy prochází obrovské objemy peněz, tak zaměstnávají poměrně málo lidí, a navíc své příjmy dokážou velmi šikovně daňově optimalizovat, takže vesměs moc neplatí daně. Myslím, že by přínos pro státní rozpočet byl poměrně malý," dodává.

150 mld. Kč Takové úspory českých domácností jsou obhospodařovány mimo území České republiky. Nejvíce českých firem vlastněných z daňových rájů má majitele v Nizozemsku, kde jsou firemní daně srovnatelné s těmi tuzemskými. Česko zvažuje, že na vybrané platby českých firem do daňových rájů uvalí srážkovou daň. Ochota podnikatelů odvádět daně ve státě, kde ročně mizejí desítky miliard v korupčních černých dírách, se logicky snižuje. Tomáš Pelikán Territorial Investments Group

Nejoblíbenější daňové ráje

Nizozemsko * firemní daň: 20-25 % Země je oblíbená především díky tradičnímu a vyspělému podnikatelskému prostředí i dobré vymahatelnosti práva. Nejde o tradiční daňový ráj. Firmy musejí plnit obvyklé povinnosti, jako je vedení účetnictví i audit hospodářských výsledků. USA * firemní daň: různá Mezi daňové ráje se paradoxně řadí i USA. Některé členské státy totiž nabízejí daňové výhody srovnatelné s offshorovými jurisdikcemi, sazby se liší. Sídlo v USA firmám rovněž zajišťuje lepší přístup na tamní trh. Kypr * firemní daň: 10 % Země má nejnižší firemní daň ze zemí Evropské unie. Od daně jsou osvobozeny dividendy. Vedení účetnictví i audit hospodářských výsledků jsou pro firmy povinné. Lucembursko * firemní daň: 20-21 % Země je využívána především jako sídlo holdingových společností. Vzhledem k výši daní, veřejně přístupnému registru firem či povinnému auditu slouží spíše jako "prestižní adresa" než k daňové optimalizaci. Britské Panenské ostrovy * firemní daň: 0 % Na firmy podnikající za hranicemi se vztahuje pouze paušální daň 350 dolarů ročně. Země po nich nepožaduje vedení účetnictví a předkládání auditu. Registr firem není přístupný veřejnosti. Pro české firmy ale tato destinace přestává být atraktivní - s Českem podepsala dohodu o výměně daňových informací. Seychelská republika * firemní daň: 0 % Destinace oblíbená především díky vysoké ochraně soukromí a anonymitě. Veřejnost nemůže nahlížet do registrů. Účetnictví firmy vést musejí, není ovšem nutný audit. Lichtenštejnsko * firemní daň: 7,5-15 % Země je proslulá především vyspělým bankovním systémem. Vedení účetnictví i audity jsou povinné. Umožňuje založit investiční fondy s licencí platnou v celé EU, které podléhají pouze čtyřprocentní dani z kapitálu. Panama * firemní daň: 0 % Je považována za nejstarší daňový ráj. Pro firmy podnikající za hranicemi odpadá placení daní (kromě ročního paušálu 300 dolarů), nutnost vedení účetnictví i auditu. Registr firem je neveřejný. Belize * firemní daň: 0 % Firmy se sídlem v Belize, jejichž podnikatelská činnost probíhá za hranicemi státu, platí pouze paušální roční daň 100 dolarů. Nemusejí podávat finanční výkazy a nepodléhají ani auditu. Gibraltar * firemní daň: 0 % Destinace vhodná pro zajištění anonymity vlastnictví firmy, jména vlastníků nejsou zpřístupněna úřadům. Neplatí se daň ze zisku, ale ani dividend, úroků nebo převodu cenných papírů. Monako * firemní daň: 33,3 % Firmy jsou v prvních letech osvobozeny od daní. Země je oblíbená především u fyzických osob z celé Evropy, protože zde nemusejí platit daně z příjmů, platí pouze daně dědické a darovací. Kajmanské ostrovy * firemní daň: 0 % Nabízí všechny obvyklé výhody offshorových destinací - nulové zdanění i vysokou anonymitu. Navíc jde o oblíbené finanční centrum - sídlí zde stovky bank i mnoho hedgeových fondů. Bahamy * firemní daň: 0 % Firmy na Bahamách neplatí daně ze zisků, dividend, kapitálových zisků ani z přidané hodnoty. Jediným odvodem je roční "paušál" ve výši 350 dolarů. Země poskytuje také vysokou míru anonymity. Nizozemské Antily * firemní daň: 2,4-5,5 % Destinace podléhá nizozemskému právnímu, a tedy i daňovému systému. Přesto však nabízí vysokou míru anonymity. Rejstříky firem nejsou veřejně přístupné. Bermudské ostrovy * firemní daň: 0 % Oblíbený daňový ráj s nulovými daněmi ze zisku nebo dividend podepsal loni s Českem dohodu o výměně daňových informací. Jeho atraktivita pro české firmy tím klesá.

Zpracovatel: Anopress IT a.s.