Daňové ráje: žijte lépe, žijte bez daní!

15. 01. 2001
(Daňové plánování), (Offshore), (Onshore)

Nulové daně a žádné účetnictví je snem každého podnikatele. Jsou země, kde se tyto sny staly skutečností.

15. 1. 2001, Hospodářské noviny, Jaroslav Novák

Také v České republice získávají stále větší popularitu daňové ráje anebo přesněji tzv. offshore centra. Nevyužívají je jen finanční žraloci typu Viktora Koženého, ale také stovky renomovaných společností, bank, pojišťoven a finančních fondů. Málokoho však napadne, že přesun firmy do daňového ráje je tak levný a jednoduchý, že se vyplatí o něm přemýšlet i firmě okresního formátu.

Co to je daňový ráj

Pro daňové ráje v současnosti odborníci razí nový termín "offshore finanční centrum", kterým nazývají zemi, jež kromě daňových úlev nabízí i další výhodné podmínky pro podnikatele. K nim patří vyspělá infrastruktura, legislativa, rychlá a jednoduchá vymahatelnost práva, rozvinutý bankovní systém apod.

Boom rozvoje offshore center nastal po druhé světové válce. Ekonomika tehdy nabírala dech a tisíce firem i podnikatelů zvyšovalo obrat i hrubé zisky. Na druhou stranu se zvláště v evropských zemích prosazoval model sociálně solidárního státu se stále progresivnějším daněním. Některé země proto využily poptávky firem po zefektivnění výnosů a vsadily na zákonodárství vstřícné vůči zahraničním společnostem.

Současný stav

Ekonomické ukazatele offshore center ve světovém hospodářství jsou podle údajů uvedených v Encyklopedii daňových rájů fascinující, přestože jde většinou o země se zanedbatelnou rozlohou a nízkým počtem obyvatel. Například hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele offshore centra Bermud nemá na světě konkurenci. Hodnotou tohoto ukazatele, 29 000 USD (1996), Bermudy předstihly Spojené státy americké i Švýcarsko. Offshore země, jako je Libérie, Panama či Kypr, zastávají prominentní místa v žebříčku zemí s nejrozsáhlejším lodním registrem. Podle nashromážděného majetku patří offshore centra Hongkong a Kajmanské ostrovy mezi pět největších finančních center světa, hned po metropolích, jako je New York či Londýn. Počet založených společností v některých daňových rájích (Britské Panenské ostrovy, Kajmanské ostrovy, Lichtenštejnsko) dokonce převyšuje počet místních obyvatel. 

Typy offshore společností

Nejčastěji využívaným typem společnosti v daňových rájích jsou tzv. offshore společnosti a několik dalších forem podnikání. K offshore společnostem patří podle Jaromíra Pospíšila z poradenské firmy Akont hlavně obchodní společnosti (International Business Companies - IBC). Společnosti mohou být založeny buď podle speciálního zákona (např. Seychely, Bahamy, Belize), nebo mohou mít výjimku ze zdanění na základě toho, že nevyvíjejí činnost v místě založení (Panama, Irsko, Hongkong) anebo mají daňovou úlevu na základě žádosti příslušnému orgánu.

Jak se offshore firma zakládá

Společnost, která chce takzvaně optimalizovat své daně, může založit firmu v některé z daňových oáz buď přímo, nebo prostřednictvím poradenské firmy. Poradenská společnost FND Consultants, Inc. uvádí na svých internetových stránkách konkrétní postup, jak založit firmu třeba na Bahamách, aniž byste museli Bahamy navštívit: Klient si zadá jméno společnosti a rozhodnutí o výši základního jmění (obvykle USD 5000). (Tento kapitál nemusí být splacen.) Dále určí požadovaný typ akcií své společnosti buď na majitele, nebo na jméno. Jestliže zvolí akcie na jméno, je třeba dodat informace o akcionářích (jména, adresy). Akcie na majitele zajišťují plnou anonymitu. Kdokoliv, kdo může prokázat akciový certifikát, je považován za zákonného vlastníka společnosti. Procedury nutné k založení společnosti zařizuje místní registrovaný agent, který se postará o všechny zákonné úkony. Jakmile je společnost zaregistrována, jsou potřebné dokumenty zaslány vlastníkovi. Tyto dokumenty obvykle zahrnují: Certifikát o založení, Akciový certifikát, Memorandum a Articles of Association (společenská smlouva) a úvodní usnesení společnosti. Dalším krokem je založení administrativní kanceláře společnosti. Aby se dosáhlo nulového daňového zatížení, je pro sídlo ideální uzemí, kde neexistují žádné daně, není požadovaná registrace společností, a pokud je zde založeno sídlo společnosti, neexistuje žádná povinnost vůči místním úřadům. 

K založení administrativního sídla společnosti lze využít služeb místního business centra, které nabízí následující služby poštovní adresu společnosti, telefonní služby. (Veškeré telefony jsou přijímány jménem společnosti profesionální sekretářkou, která požádá volající o zanechání vzkazu a předává tyto vzkazy dál). Je také možné nechat si tyto telefonní hovory automaticky přesměrovávat na své telefonní číslo.

Bankovní účty

V místě může být otevřen také bankovní účet, který je ovládán přes fax nebo telefon a poskytuje všechny běžné náležitosti. K tomuto účtu mohou být vystaveny mezinárodní platební karty. Požadavky na otevření bankovních účtů se u jednotlivých bank liší. Většinu účtů lze otevřít na dálku (poštou), ale obvykle je nezbytné poskytnout reference od každého člověka, který bude manipulovat s účtem. Je také možné zajistit i otevření účtů bez referencí, jménem společnosti, bez nutnosti identifikace atd. 

Jak se dosahuje zisku

Zakázky plněné v ČR fakturuje offshore společnost. Tím zůstává výnos nezdaněn na účtech offshore společnosti. Nezdaněný výnos se poté může dále investovat i do mateřské země, vyplácet jako dividenda (po příslušném zdanění). Další legální cestou použití je například dlouhodobá nízkoúročená půjčka vlastní firmě.

Čím se brání mateřské země

Peníze, které se vlastníkům hromadí na účtech offshorových společností, však podléhají dani z příjmu v momentě, kdy se je pokusí převést na osobní konta. Čerpat z účtu vedeného v daňovém ráji lze i v hotovosti, takže je takový příjem prakticky nedoložitelný, ale je to už krok mimo rámec zákona. Dani z příjmu podléhají v ČR také společnosti, které tu sice nemají sídlo ani zástupce, ale vyvíjejí tu činnost déle než půl roku. To nutí podnikatele zakládat více společností, které zpracovávají jednotlivé časově ohraničené zakázky. V současnosti probíhají jednání mezi zeměmi OECD a zeměmi tzv. daňových rájů na úpravách legislativy, která by zabránila daňovým únikům a přesunům špinavých peněz.