Hluboké daňové dno

13. 08. 2009
(Daňové plánování), (Offshore), (Onshore)

I když se ekonomika příští rok vzpamatuje, ve státní pokladně zůstane velká díra. Propadají se všechny její hlavní příjmy. Především daně od firem. Velký mejdan pro top dvacítku firem, které přispívají nejvíc na daních do státního rozpočtu, bude napřesrok jen velmi skromný. Ekonomická recese totiž stahuje zisky firem dolů, a tím samozřejmě propadají i příjmy státní kasy.

13. 8. 2009. Ekonom

Všechny hlavní příjmy rozpočtu jsou letos nižší. Slábnou hlavně toky peněz z daní, především odvody od firem.
Ty přitom tvoří sedminu všech daňových příjmů státu.
Pětice největších donátorů státu (ČEZ, Komerční banka, Česká spořitelna, OKD a Telefónica O2), která loni odvedla do rozpočtu celkem 26 miliard korun, letos podle odhadů analytiků společnosti Cyrrus přispěje státu částkou o pětinu nižší, tedy jen dvaceti miliardami.

Státní kasa: minus 25 miliard

Firmy dosud zaplatily na daních o 25 miliard korun méně, než je naplánováno v revidovaném rozpočtu. Jen pro srovnání - to je částka, která by vystačila na vyplácení podpor pro všechny nezaměstnané na celé dva roky. Státní kasa letos zatím dostala od podniků jen 51 miliard korun, přičemž loni to ve stejném období bylo 76 miliard korun.
Nižší částku rovněž vybral stát na sociálním a zdravotním pojistném. Proti plánu chybí patnáct miliard korun.
Dech ještě tak tak drží DPH a spotřební daně, ale i daň z příjmu fyzických osob již propadla o deset miliard korun.

Automobilka dojela na recesi

Většina firem letos hlásí propady zisků, výjimkou jsou jen ČEZ a velké banky. ČEZ přitom platí na přímých daních vůbec nejvíce, loni to bylo 13,4 miliardy korun, za letošní rok by to mělo být obdobné.
Potíže se čekají u podniků, které tvoří páteř české ekonomiky. Patří k nim ArcelorMittal Ostrava, OKD, Škoda Auto.
Menší daně odvedou také mobilní operátoři Telefónica O2 a T-Mobile.
Nejrazantnější pokles zisku prozatím ohlásila za letošní první pololetí Škoda Auto. Její zisk zaznamenal propad o 67 procent na úroveň 3,2 miliardy korun, loni činil 9,5 miliardy korun.
"První pololetí roku 2009 bylo velmi obtížné. Celosvětová ekonomická krize zasáhla výrazně i skupinu Škoda Auto. Přijali jsme řadu konkrétních opatření, abychom co nejlépe čelili aktuální situaci a udrželi svoji finanční sílu a stabilitu," komentoval situaci Reinhard Jung, předseda představenstva společnosti Škoda Auto.
Za půl roku podle pololetních čísel automobilka odvede na dani 439 milionů korun, přičemž loni to bylo třikrát více.
Za celý rok 2008 vytvořila Škoda Auto zisk před zdaněním přes třináct miliard korun, státu na dani tak odvedla 2,6 miliardy korun.

Uhlí a ocel, obří černé díry

Největším aspirantem na černou díru roku budou letos zřejmě daně, které zaplatí, či spíše nezaplatí uhelné společnosti.
A to loni i předloni patřily k významným přispěvatelům.
Černouhelná OKD předloni poslala kase dvě miliardy, loni dokonce 2,7 miliardy korun.
"Vzhledem k tomu, že je naše mateřská společnost New World Resources kótovaná na burze, nemůžeme v tuto chvíli sdělovat informace ani o pololetních výsledcích, ani o očekáváních do budoucna," říká k letošnímu roku Zuzana Koláriková z odboru komunikace OKD.
Analytici společnosti Cyrrus se však k odhadu odhodlali: u OKD čekají hluboký propad zisku, a tedy téměř nulovou daň.
Lépe jsou na tom zřejmě Severočeské doly. Za první půlku roku dosáhly zisku před zdaněním 2,2 miliardy korun, stát se tedy může zatím těšit z půlmiliardy korun.
Jásat nebude letos erár ani z ocelářů.
Propad zisku sice společnost ArcelorMittal Ostrava nechce komentovat, ale podle odhadů odborníků bude obrovský.
Leccos lze odvodit z údajů o provozu ocelárny. "Naše společnost byla krizí zasažena velmi citelně - v průběhu prvního pololetí roku 2009 se výroba pohybovala v rozmezí 35 až 45 procent výrobních kapacit," konstatuje mluvčí společnosti Věra Breiová.
"Je zřejmé, že se to výrazně podepíše i na hospodářském výsledku za rok 2009, a tím i na odvodech daní," dodává. Za loňský rok přitom státu podnik zaplatil přes dvě miliardy korun.

Chudnou i operátoři

Potíže budou mít i stálice na daňovém nebi. O čtvrtinu nižší daň může čekat stát od operátora Telefónica O2. Ten dosáhl za celý loňský rok patnáctimiliardového zisku a na dani odvedl 3,7 miliardy korun.
Analytici společnosti Cyrrus předpokládají, že firma v letošním roce vydělá přes dvanáct miliard korun, a odvede tak daň 2,9 miliardy.
U konkurenčního T-Mobilu je situace složitější.
"Platbu daně za rok 2009 očekáváme nižší než v roce 2008. Tehdy se totiž do daně promítl jednorázový efekt splaceného dluhu od firmy Telefónica O2," říká mluvčí T-Mobilu Martina Kemrová. Loni firma zaplatila na dani tři miliardy korun při zisku patnácti miliard korun. Letos by měla mít celoroční zisk nižší téměř o dvě a půl miliardy.

Banky nad vodou

Alespoň bankovní "tahouni" ministra financí Eduarda Janotu nezklamou.
Příliš neklesne daň placená dvěma velkými finančními ústavy, a to Komerční bankou a Českou spořitelnou.
Za loňský rok spořitelna státu zaplatila 2,8 miliardy korun, její zisk dosáhl čtrnácti miliard korun. V letošním prvním pololetí činil její zisk téměř osm miliard korun, což státu vynese 1,6 miliardy korun.
A finanční dům se bude zřejmě činit i po zbytek roku. "Česká spořitelna má potenciál veškeré negativní vlivy ekonomického zpomalení absorbovat," uvedla Kristýna Havligerová z tiskového odboru.
Komerční banka podle aktuálně zveřejněných výsledků hospodaření za letošní první pololetí dosáhla zisku před zdaněním sedmi miliard korun, což meziročně znamená pokles o jedenáct procent.
Za půl roku tedy Komerční banka pošle státní kase 1,2 miliardy.

Experti OECD se trefili. Bohužel

Na místě je otázka proč vlastně došlo k tak tragickému propadu odvedených daní právnických osob.
"Jde o souběh několika faktorů," vysvětluje Dana Trezziová z advokátní kanceláře PRK Partners.
"Už v průběhu roku firmy totiž věděly, že jejich zisk bude oproti předchozímu zdaňovacímu období nižší, běžely na finanční úřad a požádaly o snižení záloh, nebo je přestaly platit úplně," dodává.
Navíc finanční úřady dostaly z ministerstva financí pokyn, aby především u osob samostatně výdělečně činných postupovaly relativně vstřícně.
Dana Trezziová zároveň připomíná loňskou prognózu OECD, která odhadovala letošní propad v odvedených daních právnických osob na třicet procent. Jak je zřejmé, analytici se tentokrát trefili.

Peníze jsou v rájích

Za nynější recesi Česko nemůže. Jeho představitelé se ale mohli postarat alespoň o to, aby nejziskovější společnosti nevyváděly zisky do daňových rájů.
Úprk firem pokračuje i letos, i když s menší intenzitou. Zatímco za celý loňský rok se jich "vystěhovalo" sedm set čtyřicet, což byl nárůst o devět procent, za prvních letošních šest měsíců to bylo jen 154 společností.
Jednou z možností, jak i v krizi udržet ziskovost, je právě ušetřit na daních.
Analytik firmy AKONT Michal Friedberger popisuje kroky, které by státu pomohly udržet daně českých firem doma: "Kromě snížení daní z příjmů by pomohlo také zjednodušení legislativy při zakládání společností s ručeným omezeným. V zahraničí je možno založit takovou firmu za jediný den."
Z celkem 9144 českých firem sídlících v zahraničí jich nejvíce (3516) působí v Nizozemsku.
Tam má daňový domov i firma PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

Nekonečný příběh

Co se manažeři státní kasy letos naučí, příští rok jako když najdou.
Přestože ekonomika dle predikcí příští rok ožije, financí státu se v průběhu roku týkat nebude.
Převážná část firem totiž platí daň z příjmů zálohově. Stát jim podle výše aktuálně odvedené daně naplánuje pravidelné zálohy na rok příští.
A nastává další fáze příběhu. Když podniky letos vydělají méně, bude jim muset stát část letošních zálohových plateb příští rok vrátit. K tomu přidejme nižší zálohy, vypočítané z letošních nižších zisků. A to zdaleka nejsme u konce.
Vyšší nezaměstnanost, nízké zisky firem a příjmů lidí výrazně stáhnou dolů objem zaplaceného pojistného na sociální zabezpečení. A to bude erár na výplatu penzí, dávek v nezaměstnanosti a podpor potřebným muset mít k dispozici nejméně sumu čtyř set miliard korun. Například míra nezaměstnanosti rychle roste, za červenec se dotáhla až na 8,4 procenta. Na podporách tedy stát letos dosud vyplatil devět miliard korun (loni to za stejné období byly čtyři).
A to počítal s tím, že na celý rok mu bude stačit deset miliard.

Po volbách znovu a lépe?

Úroveň odvedené DPH závisí na míře spotřeby. Ta následkem krize a vysoké nezaměstnanosti bude klesat, stejně jako půjdou dolů maloobchodní tržby. Ale o kolik, to zatím nelze odhadnout.
Letos by tato daň měla do státní kasy přinést 190 miliard.
Řešení budou těžce hledat i ti, kteří pravidelně sestavují státní rozpočet. Situaci jim neulehčí ani předčasné říjnové volby.
Práci na rozpočtu totiž zřejmě nestihnou dokončit včas a rok začneme rozpočtovým provizoriem.
Na tom není nic strašného, prostě překlopíme leden 2009 do ledna 2010. Horší už to bude s chutí vítězné politické strany či koalice šetřit na výdajích.
V každém případě příjmy příštího rozpočtu se zdaleka nedostanou na úroveň posledních let. Rekordy si ale určitě bude připisovat hloubka státního deficitu.

Martina Martinovičová
Lucie Priknerová

Daňové příjmy obcí
Propad hospodářství podle aktuální makroekonomické prognózy Ministerstva financí ČR připraví letos obce o 20 miliard korun. Daňové příjmy se jim podle údajů Svazu měst a obcí sníží ze 140 na 120 miliard korun.

Jak jsou vlastně rozdělovány příjmy z jednotlivých daní?
Daně jsou příjmy veřejných rozpočtů. Veřejných rozpočtů je však celá řada, a musí být tedy určeno - a to zákonem -, které daně do kterých veřejných rozpočtů plynou, respektive jaká část jednotlivých daní je příjmem toho kterého rozpočtu.

1. Příjmem státního rozpočtu jsou veškeré daně, pokud není stanoveno jinak,

2. Příjmem rozpočtů krajů je podíl na 3,1 procenta z

  • celostátního výnosu daně z přidané hodnoty, daně z příjmů fyzických a právnických osob,
  • daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj.

Podíly jednotlivých krajů jsou stanoveny zákonem.

3. Příjmem rozpočtu obcí je:

  • výnos daně z nemovitostí, příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází,
  • podíl na 20,59 procenta z celostátního výnosu daně z přidané hodnoty, daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob,
  • 30 procent z výnosu na daň z příjmů těch fyzických osob, které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti,
  • podíl na 1,5 procenta z celostátního výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů,
  • daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je obec.

Podíl každé obce je závislý na počtu obyvatel a příslušnosti obce do konkrétní velikostní kategorie.

4. Příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury je:

  • celostátní výnos daně silniční,
  • 20 procent z celostátního výnosu spotřební daně z minerálních olejů.

Ministra financí nezklamou ČEZ ani bankovní "tahouni" Komerční banka a ČS.

Jak to mělo být a jak to je (příjmy a výdaje státního rozpočtu v mld. Kč)

Kolik odvádějí na daních státu

Daň za rok 2009