Anonymita jako součást firemní strategie

18. 11. 2008
(Daňové plánování), (Offshore), (Diskrétní vlastnictví), (Onshore)

Zajištění či vyhledávání anonymity vlastnictví firmy bývá považováno za signál nečestného jednání, nekalé činnosti či zločinu. Důvody, které mnohé podnikatele vedou k utajení jejich jména figurujícího v té či oné firmě, ale mohou být úplně racionální a motivované čistými úmysly.

18. 11. 2008, Strategie
Modelovou situací, která přivede podnikatele k zajištění jeho anonymity, je strach o osoby blízké i o sebe sama. Může se jednat o prevenci před vydíráním, pokud jméno jeho firmy zastřešuje významný projekt. Jestliže je veřejně exponovanou osobou, může si přát, aby jeho další podnikatelské aktivity zůstaly víc skryty. V těchto případech jde o zřejmou snahu ochránit soukromí své i rodinných příslušníků. Dalším z typických případů je účast ve veřejných dražbách či při koupi majetku ve výběrových řízeních. Při znalosti skutečného zájemce, resp. výše jeho majetku by mohlo docházet k umělému navyšování ceny. Klienty vyhledávajícími anonymitu bývají také manželé, kdy jeden či druhý uvažuje o zajištění svých majetkových poměrů ve společném jmění. Zcela jinou situací je případ eliminace křížení zájmů v případech, kdy identifikace jména osoby v určitém projektu může mít různé negativní důsledky. 
Česko jako na talíři 

Anonymita vlastnictví znamená využití ochrany soukromí vlastníků při zachování kontroly nad podíly ve společnostech. Způsobů, jak k tomu dospět i u české společnosti, existuje řada. Prostředí v České republice není z hlediska zachování anonymity příliš diskrétní, zjištění vlastníků společnosti je poměrně velmi snadné. Je proto třeba využívat zahraničních obchodních struktur, konkrétně těch, kde je určení vlastnictví téměř nemožné nebo minimálně velmi komplikované. Kromě anonymity může českým vlastníkům usnadnit takový krok dlouhou řadu věcí a nabídnout jim další možnosti mezinárodního daňového plánování. Volba jedné z možností uvedených v boxu závisí na samotném podnikateli. Každá z nich přináší další poměrně specifické výhody a nevýhody, a je proto na jeho zvážení, kterou možnost upřednostní. Tento seznam způsobů je tedy spíše demonstrativní, vyjmenovává nejčastěji využívané struktury. Reálné možnosti a proces aplikace jsou poměrně složité a vždy je minimálně vhodné tuto problematiku osobně konzultovat s odborníkem. 
PŘÍKLADY APLIKACÍ ZAHRANIČNÍ SPOLEČNOSTI JAKO VLASTNÍKA 

1. Klasická offshore země Tyto země obecně nabízejí nejvyšší standard anonymity vlastnictví a zjistit zde skutečné vlastníky je extrémně složité, ne- li nereálné. Mezi tyto země patří např.: Seychely, Panama, Britské Panenské ostrovy, Sv. Kryštof a Nevis, Belize. 

2. Americká LLC (Limited Liability Company) Zjednodušeně lze tuto právní formu podnikání označit za sdružení s omezeným ručením společníků. Z pohledu anonymity vlastnictví v sobě kombinuje vysoce prestižní americkou adresu s vysokým stupněm anonymity offshore společností. 

3. Kypr Kyperské společnosti na rozdíl od výše uvedených mohou vydat akcie pouze na jméno. Zajištění anonymity vlastnictví tak může být do jisté míry dosaženo jmenováním třetích osob. Tento typ společnosti bývá zpravidla využíván jako nástroj pro příjem kapitálových zisků z prodeje podílů v dceřiných společnostech i dividend. Oproti nizozemskému holdingu nabízí vyšší flexibilitu a možnost výplaty dividend nerezidentním akcionářům bez dalšího zdanění. 

4. Nizozemsko Nizozemsko je jednoznačně nejprestižnějším místem pro založení mateřské společnosti a holdingových struktur. Tento fakt je ale vykoupen vysokými požadavky na údaje o vlastnících, které sice nejsou veřejně přístupné, ale musejí být poskytnuty místním úřadům nebo tzv. registračním agentům. Výsledný efekt možnosti dohledání vlastnických struktur je velice podobný českému obchodně-právnímu systému. 

Lukáš Skalík 
Daňový analytik poradenské společnosti Akont