NSS: Důkazní břemeno při daňovém podvodu na DPH nese správce daně

25. 03. 2019
(Daňové plánování)

Zajímavým případem z loňského roku se v nedávné době zabýval Nejvyšší správní soud. Jádro sporu spočívalo v odmítnutí přiznání nároku na odpočet DPH správcem daně.

Zajímavým případem z loňského roku se v nedávné době zabýval Nejvyšší správní soud. Jádro sporu spočívalo v odmítnutí přiznání nároku na odpočet DPH správcem daně z důvodu přesvědčení, že se daňový subjekt nechoval dostatečně obezřetně a nepřijal nezbytná opatření k tomu, aby se nestal součástí podvodné transakce.

Krajský soud v Brně, který se případem zabýval jako první, zcela přejal argumentaci správce daně a také zastával názor, že daňový subjekt neučinil veškerá opatření, která po něm lze rozumně vyžadovat, aby zabránil své účasti na daňovém podvodu. Daňový subjekt přitom doložil, že si svého dodavatele ověřil v registru plátců DPH a z obchodního rejstříku zjistil, že se nejedná o nově založenou firmu, o dodávkách zboží si pořizoval fotodokumentaci, ke všem fakturám si vyžádal od dodavatele certifikát od výrobce a čestné prohlášení o původu zboží a způsobu jeho přepravy, dále si vyžádal prohlášení pro produkty se statusem preferenčního původu, prohlášení, že se jedná o polotovar a nikoliv o odpad, a prohlášení, že se nejedná o zboží kriminálního původu a nevázne na něm jiná zástava. Zmíněný dodavatel byl navíc ještě dva roky po předmětném zdaňovacím období na webu finanční správy označen jako spolehlivý plátce DPH.

Daňový subjekt označil rozhodnutí krajského soudu jako stranící záměru správce daně vybrat daň za každou cenu od toho, kdo je kontaktní a solventní a následně podal kasační stížnost k NSS, který tuto stížnost shledal důvodnou. Podle rozhodnutí NSS splnil daňový subjekt všechny náležitosti k přiznání nároku na odpočet DPH a prokázal určitý stupeň obezřetnosti. Důkazní břemeno prokázání zapojení daňového subjektu v daňovém podvodu bylo tedy na straně správce daně, který toto důkazní břemeno neunesl.