Seriál o offshore podnikání a mezinárodním daňovém plánování (5)

02. 01. 2007
(Daňové plánování), (Offshore), (Onshore)

Optimalizujte obchod s pohledávkami. Přes zahraničí.

2.1.2007, Finweb.ihned.cz, Pavel Stehno

5 - Optimalizace obchodu s pohledávkami

Jednou z oblastí, jež nabízejí široké možnosti mezinárodní daňové optimalizace, je obchod s pohledávkami. Firmy působící v této oblasti mají široké pole možností, jak využít společností založených v daňově privilegovaných zemích pro minimalizaci své daňové povinnosti.

Standardní situace bez zapojení mezinárodního prvku vypadá obvykle tak, že český subjekt, zabývající se odkupem pohledávek a prováděním zápočtů, dosahuje z této činnosti v ČR zisk a tento zisk v ČR také zdaňuje. Přitom stačí lehké zamyšlení nad věcí a dostatečná informovanost, aby se celá struktura účinně optimalizovala. Obchodovat s pohledávkami může na českém trhu bez problémů i zahraniční společnost. Jediné omezení spočívá v následujcím výkladu českých daňových zákonů:

  1. V případě inkasa pohledávky nabyté postoupením bude zahraniční společnosti sražena 1% zajišťovací daň z z inkasa pohledávek. (podle § 38e zákona o daních z příjmu). Tuto daň srazí a odvede český rezident, který pohledávku splácí (dlužník).
  2. Pokud může zahraniční společnost využít smluv o zamezení dvojího zdanění, nebude na základě platné mezinárodní dohody tato zajišťovací daň sražena.

Dalším důležitým faktorem je vhodný výběr jurisdikce pro umístění zahraniční společnosti z hlediska korporátní daně z příjmu. Mezinárodním daňovým plánováním je možné zajistit zdanění zisku z obchodu s pohledávkami zhruba na úrovni 1 %. V praxi se pak využívají především 2 varianty. V prvé řadě jde o americkou společnost, jejíž daň z příjmu je za určitých podmínek nulová, ale v případě inkasa pohledávek v ČR dochází ke sražení zmíněné 1% zajišťovací daně. Druhou variantou je společnost rezidentní ve Velké Británii, která je daněna v Británii na úrovni 1,5 % ze svých příjmů, ale díky mezinárodní dohodě o zamezení dvojímu zdanění nedochází v ČR ke sražení 1% daně z inkasa pohledávek nabytých postoupením. Výhodou těchto dvou variant obchodu s pohledávkami je také vysoká image těchto zahraničních společností, která má často pozitivní vliv na platební morálku dlužníka.

Pro lepší srozumitelnost doložíme výsledky jednotlivých variant obchodu s pohledávkami na praktickém příkladu. Obecné schéma obchodu s pohledávkami vypadá vždy následovně.

Obchodník s pohledávkami vždy nakoupí pohledávky od věřitelů, část zinkasuje a část prodá dále. Za příslušnou "společnost - obchodník s pohledávkami" budeme postupně dosazovat českou, americkou a britskou společnost. Předpokládejme následující zadání:

Společnost (obchodník s pohledávkami) nakoupila pohledávky za 10 mil. Kč. Polovinu prodala a inkasovala 8 mil. Kč (tzn. zisk 3 mil. Kč) a polovinu se ji podařilo vymoci a inkasovala 9 mil. Kč (zisk 4 mil Kč).

Pokud bude obchodníkem česká společnost, vykáže následující výsledek:
Výnosy 17 mil. Kč
Daňově uznatelné náklady 10 mil. Kč
Základ daně 7 mil. Kč
Daň 1,68 mil. Kč. (7mil * 0,24).
V případě britské společnosti budou výnosy daněny v Británii následovně:
Výnosy 17 mil. Kč
Daňově uznatelné náklady 10 mil. Kč
Základ daně 7 mil. Kč
Daň 0,105 mil. Kč. (7mil * 0,015).

Pozn. Zajišťovací daň v ČR se neaplikuje vzhledem k dohodě o zamezení dvojího zdanění.

 Americká společnost musí rozlišit zisky z prodeje pohledávek a inkasa pohledávek:

Prodej pohledávek:
Zisk 3mil. Kč. (Výnosy 8mil, náklady 5mil.)
Daň ze zisku v USA 0,-
Inkaso českých pohledávek nabytých postoupením:
Výnosy 9 mil. Kč.
Náklady 5 mil. Kč
Daň ze zisku v USA 0,-
Zajišťovací daň v ČR 0,090 mil. Kč.
Celková zaplacená daň 0,090 mil. Kč.

Ze tří výše uvedených variant vyplývá významná výhoda podnikatelů využívajících anglickou nebo americkou společnost. Zatímco v případě podnikání přes českou společnost zaplatí vlastníci společnosti v součtu skoro 1,7 milionu Kč na daních, v případě optimalizované zahraniční varianty lze dosáhnout významně nižšího celkového zdanění. Zhodnocení, kterou z uvedených dvou zahraničních variant využít, není jednoduché a závisí na preferencích podnikatele. Britská varianta je výhodnější v případě vyššího objemu inkasa pohledávek, americká společnost naopak tehdy, pokud je většina pohledávek dále prodávána. Dalším faktorem výběru je pochopitelně cena a administrativní povinnosti společností.