Daňové ráje I

07. 07. 1998
(Daňové plánování), (Offshore), (Onshore), (Trust)

Všechny ekonomické teorie učí, že základním cílem podnikatelské činnosti je maximalizace zisku. Snem většiny podnikatelů je pak maximalizace čistého zisku.

6-7/1998, Ing. Pavel Petrovič a Ing. David Vavruška

Charakteristika podnikatelského prostředí na Bahamách.

Všechny ekonomické teorie učí, že základním cílem podnikatelské činnosti je maximalizace zisku. Snem většiny podnikatelů je pak maximalizace čistého zisku - jinými slovy snaha využít všech legálních možností tuzemských i zahraničních zákonů k tomu, aby byla státním orgánům na daních odváděna minimální legální částka. Toto úsilí a veškeré činnosti s ním spojené se obvykle nazývají daňové plánování.

Pakliže patříte mezi podnikatele, kteří s uvedenou myšlenkou souhlasí, případně se ji i pokoušejí aktivně řešit, jistě jste přibližně v polovině minulého roku zaregistrovali článek ing. Slavomíra Šťastného, CSc., MBA nazvaný Podnikání v oblastech daňových rájů. Autor ve zmíněném článku představuje v našich krajích doposud nepříliš známou problematiku tzv. offshore finančních center neboli daňových rájů a částečně se zabývá i možností jejich využití ze strany tuzemských podnikatelů. Vzhledem k tomu, že danou oblast i my považujeme za vysoce zajímavou a hodnou zvýšené pozornosti, rozhodli jsme se Vám v několika článcích postupně představit některé z nejznámějších daňově zajímavých lokalit podrobněji s bližším nastíněním možností jejich využití.

Jako nadpis článku jsme použili poněkud nekonkrétní termín, nicméně činíme tak především proto, že zaběhnutý pojem daňový ráj a moderní označení offshore finanční centrum nepovažujeme za úplná synonyma a názvem jsme chtěli postihnout oba druhy daňově výhodných lokalit. Rozdíl mezi uvedenými termíny vidíme zejména v tom, že za daňový ráj lze považovat v podstatě jakoukoli zemi nabízející investorům daňové úlevy například přijetím jediného zákona osvobozujícího určitý druh společností od daní, zatímco offshore finančním centrem se rozumí země splňující řadu dalších podmínek pro rozvoj podnikání na svém území (kvalitní infrastruktura, spolehlivý bankovní systém, funkční soudní systém, kvalitní předpisy upravující oblast obchodního práva atd.). Dalším důvodem je pak naše domněnka, že země jako například Nizozemsko, Velká Británie nebo Švýcarsko by asi málokdo označil za daňový ráj srovnatelný s Kajmanskými ostrovy, Britskými Panenskými ostrovy nebo jinými karibskými státy.

V jednotlivých článcích bychom se chtěli pohybovat právě směrem od tradičních daňových rájů v Karibiku přes lokality pacifické a východoasijské až k významným offshore centrům nerušeně fungujícím v rámci Evropské unie. Všechny zveřejněné články budou strukturovány velmi podobně, aby bylo dosaženo co nejsnazší možnosti vzájemného porovnání jednotlivých offshore center. Tento první článek je navíc oproti následujícím výrazně rozšířen o poněkud podrobnější (i když zdaleka ne vyčerpávající) popis principu fungování některých u nás méně známých právních forem podnikatelských subjektů (partnerships, trusty, kaptivní pojišťovny), které lze v offshore centrech zakládat a jejich prostřednictvím úspěšně regulovat vysoké daňové zatížení typické pro evropské státy.

Z uvedených hledisek považujeme za jediný možný začátek zemi, která patří na našem území mezi daňové ráje jednoznačně nejproslavenější a nejznámější: 

BAHAMSKÉ SPOLEČENSTVÍ

Při vyslovení slova Bahamy si někdo vybaví teplé moře a krásné pláže, zatímco jinému vytane na mysli představa daňového ráje otevírajícího náruč podvodníkům a zbohatlíkům. Naším cílem není polemizovat s atraktivitou Baham jakožto turistického centra, rádi bychom však uvedli na pravou míru druhý výše zmíněný pohled. Cílem následujících řádek je podat všeobecnější informaci o této zemi a nastínit důvody, pro které se Bahamské Společenství řadí mezi nejvýznamnější offshore jurisdikce dneška.

Na mapě bychom bahamské souostroví našli v jihozápadní části Sargasového moře, východně od pobřeží Spojených států. Na dvaadvaceti obydlených ostrovech o rozloze téměř 14 000 čtverečních kilometrů žije necelých 260 tisíc obyvatel. 10. července 1973 získaly ostrovy definitivní nezávislost na Spojeném Království Velké Británie a Severního Irska, nicméně oficiální hlavou státu i nadále zůstává britský panovník. Ve stejném roce byla přijata také ústava deklarující Bahamské Společenství jako nezávislý demokratický stát řízený dvoukomorovým parlamentem, který je členem Commonwealthu. Oficiálním jazykem Bahamského Společenství je angličtina a měnovou jednotkou Bahamský dolar pevně fixovaný vůči dolaru americkému v kurzu 1:1. Na celém území tak platí a jsou volně a zaměnitelně používány obě tyto měny.

Právní systém Baham je silně poznamenán britským vlivem. Jeho základem je angloamerické common law a většina zákonů, které jakožto další pramen práva doplňují soudní precedenty, do značné míry kopíruje příslušnou legislativu Velké Británie.

Během čtvrtstoletí své nezávislé existence se z Bahamského Společenství stala jedna z nejvýznamnějších offshore zemí, která zahraničním investorům nabízí výhody v jiných zemích často nedostupné. Jedním z nejatraktivnějších prvků je absence jakéhokoli daňového zatížení ohledně příjmů společností, partnerships nebo trustů. Zákon o podpoře průmyslu navíc osvobozuje dovozce surovin od cel i licenčních poplatků. Četná zvýhodnění se vztahují i na obchod se zemědělskými produkty a výrobu alkoholických nápojů, což je pozůstatek podpory obchodu s alkoholem ve dvacátých letech, kdy Bahamy dokonale využily prohibice ve Spojených státech. Úspěchem bahamské proinvestiční politiky je i Freeport na ostrově Grand Bahama - volná obchodní zóna, kde neexistuje žádné daňové zatížení a neplatí se žádná dovozní ani vývozní cla. Toto výsadní postavení bude Freeport mít až do srpna 2015. Kromě zmíněných výhod lákají Bahamy zahraniční investory i flexibilní imigrační politikou, možností bezproblémové redomicializace společností nebo repatriace zisku i neomezené výměny deviz.

Základní kámen offshore bankovnictví i jiných činností souvisejících s finančním sektorem na Bahamách tvoří diskrétnost. Povinnost zachovávat naprostou důvěrnost informací vyplývá z mnoha precedentů a navíc je zakotvena i přímo v bahamské legislativě. Zákon o regulaci bank a trustových společností (The Banks and Trust Companies Regulation Act, 1965) totiž každému majiteli licence, která byla udělena v souladu s tímto zákonem, výslovně zakazuje prozrazovat důvěrné informace týkající se záležitostí jeho klientů. Porušení tohoto ustanovení se trestá vysokou pokutou, nepodmíněným odnětím svobody, případně obojím. Díky tomuto zákonu je povinnost zachování diskrétnosti rozšířena na jednatele i zaměstnance každé společnosti disponující bankovní licencí, odborné poradce, auditory a právní zástupce takové společnosti, auditory jejích klientů i na inspektory bahamské centrální banky.

Stejně jako každý daňový ráj s vysokým stupněm legislativní ochrany diskrétnosti mají i Bahamy tendenci sloužit jako centrum nekalých finančních operací. O vylepšení své pověsti se tato země snaží prostřednictvím nových zákonů, které mají za cíl do značné míry omezit zejména možnost praní špinavých peněz. Zákon o praní špinavých peněz uvádí, že osoba, která bude shledána vinnou z praní peněz pocházejících z obchodování s drogami a vážných trestných činů, může být odsouzena k odnětí svobody do výše pěti let, pokud je tento trestný čin projednáván u nižšího soudu, a do výše deseti let, je-li příslušnou soudní instancí bahamský Supreme Court.

DAŇOVĚ ZVÝHODNĚNÉ SUBJEKTY 
Daňově zvýhodněných podnikatelských subjektů existuje podle bahamských zákonů hned několik. Pro přehlednost jsme je zjednodušeně rozdělili do pěti základních kategorií (společnosti, partnerships, trusty, banky a trustové společnosti, pojišťovny a registrace lodí), které jsou níže podrobněji rozebrány.

a) společnosti 
Společnosti považujeme za nejdůležitější a nejzajímavější ze zmíněných kategorií, a proto jim je věnován největší prostor. Pro potřeby daňového plánování jsou nejvýhodnější tzv. mezinárodní obchodní společnosti (International Business Companies, IBC), které upravuje Zákon o mezinárodních obchodních společnostech (International Business Companies Act, 1989) a které jsou využívány výhradně pro podnikání v mezinárodním měřítku. Za prvních sedm let od vydání tohoto zákona bylo na Bahamách založeno více než 36 000 IBC.

Pravděpodobně nejatraktivnější výhodou bahamských IBC je úplné osvobození od zdanění jakýchkoli provozních příjmů (tedy i příjmů z dividend, úroků, rent, licenčních poplatků, plnění nebo kapitálových zisků) a všech obchodních operací prováděných mimo území Bahamského Společenství. Kromě toho na Bahamách neexistuje daň z nemovitostí, darů, dědictví nebo cenných papírů v držení společnosti. Veškeré daňové povinnosti jsou u IBC nahrazeny ročním paušálním poplatkem státu, jehož výše se v závislosti na výši akciového kapitálu společnosti pohybuje řádově ve stovkách amerických dolarů. Vedle daňových úlev a výše zmíněné diskrétnosti lze jako další výhody jmenovat například:

    • absenci požadavků na minimální výši akciového kapitálu (je tedy bez problémů možné založit společnost s akciovým kapitálem 1 US$),
    • neexistenci povinnosti evidovat daňová přiznání a účetní výkazy pro potřeby úřadů (tzn. že ve skutečnosti není nutné vést žádné účetnictví),
    • možnost provádět jakékoli legální obchodní operace v libovolné zemi a v jakékoli měně,

skutečnost, že akcionáři, jednatelé i funkcionáři IBC mohou být osoby jakékoli národnosti i trvalého pobytu nebo

  • možnost emitovat akcie jak na jméno tak na majitele.

Oproti těmto výhodám existují pro IBC jakožto offshore společnosti samozřejmě i určitá omezení. Z nejvýznamnějších lze uvést zákaz obchodování s bahamskými rezidenty, nemožnost vlastnit nebo si najímat nemovitosti na bahamském území (s výjimkou pronájmu provozovny, jejímž prostřednictvím společnost komunikuje se svými členy, nebo v níž vede záznamy), zákaz podnikání v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví a správy trustů nebo nemožnost zprostředkovávat registrované sídlo pro jinou společnost. Další povinností je především založení bahamského registrovaného sídla společnosti a jmenování tzv. registračního agenta společnosti, který je rezidentní na Bahamách. Registrační agent je subjekt, který při zakládání společnosti jedná v jejím zájmu a jehož základní povinností je obvykle zajištění registrovaného sídla, získání potřebných právních dokumentů o založení a fungování jako kontaktní osoba vůči státním úřadům. Díky registračnímu agentovi tak skutečný zakladatel společnosti nemusí vlastně nikdy osobně navštívit danou lokalitu.O

Samotný proces založení IBC je velice jednoduchý a rychlý. Následně po obvyklé rezervaci jména společnosti je k zapsání do obchodního rejstříku nutné pouze předložení zakladatelských dokumentů, tedy zakladatelské smlouvy a stanov společnosti (představují určitou vnitřní regulaci činnosti společnosti). Standardní zakladatelské dokumenty by měly mimo jiné obsahovat zejména následující ustanovení:

Zakladatelská smlouva

  • jméno společnosti, které může být v jakémkoli jazyce, ale nesmí obsahovat slova jako Assurance, Bank, Building Society, Chamber of Commerce, Chartered, Cooperative, Imperial, Royal, Municipal, Trust apod., a nesmí být shodné se jménem nebo podobné jménu společnosti již existující, ani evokovat královskou rodinu, vládu, místní úřady apod.; v názvu společnosti lze pro vyjádření omezeného ručení použít slova limited, corporation, incorporated, société anonyme, sociedad anonima nebo zkratky Ltd., Inc. či S.A.,
  • jméno na Bahamách rezidentního registrovaného agenta a adresa bahamského registrovaného sídla,
  • cíle a účely založení společnosti, které jsou obecně velmi rozmanité a pokrývají v podstatě jakoukoli legální podnikatelskou činnost, kterou společnost považuje za účelnou,
  • výše schváleného akciového kapitálu (standardní zakladatelská smlouva zajišťuje autorizovaný kapitál 5 000 US$, tj. 5 000 akcií po 1 US$ - tato výše je významná především skutečností, že je maximální pro přiznání minimálního ročního paušálního poplatku státu ve výši 100 US$),
  • způsob rozdělení akcií na takové série a třídy (na jméno nebo na majitele), jak rozhodnou jednatelé, a to včetně omezení, podmínek a práv s jednotlivými druhy spojenými, případně včetně možnosti vzájemné výměny jednotlivých druhů akcií,
  • v případě existence akcií na majitele metodu oznamování informací držitelům těchto akcií určených pro tento účel číslem akcie,
  • pravomoc jednatelů změnit obsah zakladatelské smlouvy.

Stanovy společnosti

  • výše schváleného akciového kapitálu a možnost jeho případných změn, nabývání vlastních akcií, druhy emitovaných akcií a způsoby jejich převodu nebo předání,
  • postupy při jednání a hlasování na valné hromadě akcionářů a možnost účasti prostřednictvím zástupců nebo prostředků telekomunikační techniky,
  • pravomoci, povinnosti, počet, možnosti zastupování a způsob volby a odvolání jednatelů společnosti,
  • pravidla týkající se zákonem předepsané pečeti společnosti,
  • forma dividendových plateb, jejich vyhlášení, tvorba rezervních fondů apod.,
  • podmínky vedení účetnictví, záznamů, finančních výkazů a zápisů ze schůzí jednatelů a valných hromad akcionářů,
  • pravidla uchovávání kopií rozhodnutí schválených jednateli a vedení rejstříku jednatelů a funkcionářů společnosti,
  • způsob podávání oznámení členům společnosti.

Základní informace o předpokladech pro založení bahamské IBC lze ve stručnosti shrnout do následující tabulky (tyto požadavky budeme ve shodné struktuře uvádět i v dalších článcích o jiných zemích, což by mělo výrazně napomoci snadnému porovnání jednotlivých lokalit - proto se mezi údaji objevuje například dosud nezmíněná funkce tajemníka společnosti, která bude blíže osvětlena v některém z následujících článků o jurisdikci, kde tento požadavek existuje):

zdanění zahraničních příjmů společnosti ne
minimální počet jednatelů společnosti 1
minimální počet akcionářů společnosti 1
přípustnost akcií na majitele ano
požadován registrační agent ano
požadováno registrované sídlo ano
požadován tajemník společnosti ne
požadováno předkládání účetnictví ne
požadována místní valná hromada ne
minimální roční paušální poplatek státu 100 US$

V praxi se čas od času objevuje i situace, kdy podnikatelský subjekt z nejrůznějších důvodů nemá zájem o založení nové bahamské offshore společnosti a upřednostňoval by možnost pouhého přemístění své existující společnosti (tzv. redomicializaci) pod bahamskou legislativu. Jinými slovy požadavek, aby společnost založená podle zákonů jakékoli jurisdikce mimo Baham (zahraniční společnost) pokračovala ve své činnosti jako společnost založená podle výše zmíněného bahamského Zákona o mezinárodních obchodních společnostech. Legislativa Bahamského Společenství tuto možnost nejenom připouští, ale při dodržení několika nenáročných požadavků ji nabízí i relativně rychle, bez nepřiměřeně vysokých nákladů a zejména bez následků pro právní kontinuitu existence společnosti.

Podle Zákona o mezinárodních obchodních společnostech je základním předpokladem oficiální usnesení společnosti o schválení přesunu učiněné na schůzi jednatelů nebo na valné hromadě akcionářů. Toto usnesení je nutno doplnit tzv. dokumentem o pokračování (Articles of Continuation) schváleným většinou jednatelů společnosti, kterým se společnost adaptuje na bahamskou legislativu. Dalším nezbytným dokumentem je osvědčení o dobrém postavení (Certificate of Good Standing) nebo dokument podobného charakteru vydaný správcem původního obchodního rejstříku.

Velmi jednoduchou cestou redomicializace je plné přijetí standardních bahamských zakladatelských dokumentů, nicméně není-li tento způsob žádoucí, je možné uvést určité nezbytné údaje obvyklé v těchto dokumentech do dokumentu o pokračování. Po předložení náležitých dokumentů (v angličtině, případně v jiném jazyce doplněné ověřeným překladem do angličtiny a podpisem úředního překladatele) pak bahamský správce obchodního rejstříku potvrdí přesun sídla společnosti vydáním osvědčení o pokračování v existenci (Certificate of Continuation). Právní účinky redomicializace lze shrnout následovně:

  • společnost pokračuje v existenci jako bahamská, pod jménem uvedeným v dokumentu o pokračování a disponuje všemi pravomocemi zaručenými bahamskými zákony,
  • veškerý majetek společnosti (včetně majetku získaného dosud nebo v budoucnu soudním rozhodnutím) je jejím majetkem i nadále,
  • společnost musí nadále plnit všechny své závazky, dluhy a povinnosti,
  • všechny akcie společnosti se považují za vydané v souladu s bahamským Zákonem o mezinárodních obchodních společnostech,
  • společnost získává plnoprávné postavení v rámci Bahamského Společenství nehledě na jakékoli zákonné ustanovení jurisdikce, kde byla původně založena.

b) partnerships 
Zatímco v českém právním řádu obdoba této právní formy vůbec neexistuje (nejvíce separtnerships blíží veřejným obchodním společnostem a komanditním společnostem, ale i zde existuje řada podstatných rozdílů), v zemích s angloamerickým právním systémem jsoupartnerships poměrně rozšířeným a oblíbeným způsobem podnikání. Podstatou partnership je shromáždění finančních zdrojů a profesního talentu jednotlivých partnerů s cílem dosáhnout společnou podnikatelskou aktivitou zisku.

 Angloamerické právní řády rozeznávají dva druhy partnership - tzv. General Partnership aLimited Partnership. Rozdíl mezi oběma formami partnership spočívá v míře odpovědnosti a účasti na řízení jednotlivých partnerů. Zatímco v general partnership mají všichni partneři stejné postavení (neomezeně, tedy celým svým majetkem, ručí za veškeré závazky společnosti a pokud zakladatelská smlouva nestanoví jinak, mají stejné právo podílet se na řízení a rozhodování), v limited partnership musí být alespoň jeden neomezeně ručící partner, tzv. general partner, a alespoň jeden partner, který ručí pouze do výše svého vkladu, tzv. limited partner. Jeho omezená odpovědnost je kompenzována tím, že nemůže zasahovat do správy a řízenípartnership a nemůže za něj ani jednat. Je to tedy pouze jakýsi pasivní investor, který má nárok jen na podíl ze zisku, kterého partnership dosáhne. Charakteristickým znakem partnership je to, že nemá právní subjektivitu, neručí tedy za své závazky, jak je to běžné u obchodních společností, které jako právní subjekty ručí za veškeré své závazky celým svým majetkem. Zvláštností je, že se navzdory této skutečnosti může partnership vlastním jménem účastnit právních a soudních sporů i nabývat majetek.

Bahamský Zákon o osvobozených limited partnerships (Exempted Limited Partnership Act, 1995)umožňuje existenci limited partnership, které je založeno na základě registrace a předložení údajů o general partners, jménu, sídle na Bahamách, účelu podnikání a doby, na kterou je partnershipzaloženo. Takto vzniklé partnership je pak po dobu padesáti let osvobozeno od jakékoli místní daňové povinnosti a placení kolkovného nebo poplatků s výjimkou ročního paušálního poplatku státu ve výši 450 US$.

Výhodou tohoto způsobu podnikání je neexistence jakékoli formální organizační struktury. Se založením partnership nejsou spojeny žádné finanční náklady, jak je to běžné u ostatních druhů společností a navíc partnership oproti jiným podnikatelským subjektům disponuje mnohem větší podnikatelskou svobodou. V neposlední řadě bude pro zájemce o tento způsob podnikání jistě zajímavý i fakt, že u partnership většinou existuje mnohem menší míra publicity, než v jiných případech. Nevýhodou partnership je neomezené osobní ručení partnerů a také poněkud nejistá doba trvání, neboť parnership automaticky zaniká v případě smrti kteréhokoli z partnerů.

c) trusty 
Stejně jako partnership je i trust produktem anglického práva spravedlnosti (equity law) a jako takový je používán v zemích s angloamerickým právním systémem (trust je dokonce považován za častěji používaný a oblíbenější nástroj než partnership). Přestože státy s kontinentálním právním systémem (tedy i Česká republika) tuto právní formu neznají a neuznávají, nejsou podnikatelské subjekty z těchto zemí o možnost jejího využití zcela připraveny. Založení trustu v zahraničí, pokud možno v nějaké daňově výhodné lokalitě, totiž může být stejně snadné jako založení běžné zahraniční společnosti.

Trust lze charakterizovat jako formu mezilidského vztahu, při níž prospěch z majetku, který vlastní jedna strana (správce trustu, trustee), plyne druhé straně (beneficient, beneficiary). Podmínky upravující tento vztah jsou stanoveny osobou, která daný majetek poskytla (zakladatel trustu, settlor), a jsou obvykle definovány v dokumentu zvaném trustová smlouva (trust instrument). Důležité je nezaměňovat trust s trustovou společností, což je specializovaná firma, která se zabývá správou trustů a oprávnění k této činnosti získává na základě licence (tedy v podstatě profesionální správce trustu). Jedním z nejčastějších způsobů využití trustu je ochrana rodinného majetku, tedy založení trustu na základě závěti, která funguje jako trustová smlouva. Nicméně trust může ve skutečnosti sloužit v podstatě k ochraně jakéhokoli majetku proti jakýmkoli nárokům ze strany třetích osob.

Samotný princip fungování trustu je založen na speciálním rozdělení vlastnictví vloženého majetku. Ten totiž přestává tvořit součást majetku zakladatele trustu, právní vlastnictví je na základě vzniku trustového vztahu převedeno na správce trustu a tzv. ekvitním vlastníkem, který má právo na užitek plynoucí z majetku trustu, se stává beneficient. Zakladatel tak ztrácí právo s majetkem volně nakládat, nicméně správce trustu, na něhož toto dispoziční právo přechází, je ve svém rozhodování vázán podmínkami trustové smlouvy uzavřené podle přání zakladatele. Navíc přebírá za správu majetku trustu plnou odpovědnost, která je zákonem vynutitelná. Nejzajímavější přednosti tohoto vztahu jsou následující:

  • trust je velmi elegantním nástrojem legální minimalizace daňových povinností nejrůznějšího druhu (dědická daň, majetková daň...),
  • trust lze prostřednictvím vlastnictví akcií společnosti využít i k rozsáhlé investiční činnosti nebo jiným obchodním účelům,
  • vzhledem k tomu, že trust je pouze vztah a nikoli právní subjekt vzniklý v důsledku registrace, nejsou správci trustu povinni nikomu sdělovat informace týkající se majetku trustu, struktury trustového vztahu ani identity jeho účastníků,
  • významnou skutečností je fakt, že beneficientem trustu může být zpravidla i sám jeho zakladatel (například když deponuje bance peníze a ustanoví správce, který bude s vkladem podle stanovených podmínek hospodařit v jeho prospěch), nicméně vždy platí, že jedna osoba nemůže být zároveň správcem trustu a beneficientem, neboť takové uspořádání by odporovalo základnímu pojetí trustu (žádná osoba nemůže vstoupit do určitého vztahu sama se sebou).

Bahamské zákony, které upravují problematiku trustů, jsou podobně jako ostatní společenstevní zákony velmi podobné trustovým zákonům Velké Británie a dalších jurisdikcí s angloamerickým právem. Hlavním legislativním předpisem je Zákon o správcích trustu (Trustee Act) z roku 1993, který vymezuje jak pravomoci soudu při správě trustu a dozoru nad jeho správci, tak práva a povinnosti správců samotných. Přes svou podobnost s trustovou legislativou Velké Británie však zákony Bahamského Společenství nedosahují obdobné dokonalosti a komplexnosti a lze předpokládat, že v krátké době budou na Bahamách vydány nové, moderní právní předpisy týkající se této problematiky.

Na Bahamách je možné založit tři druhy trustů, a to trust standardní, trust závětní, který nabývá platnosti po smrti zakladatele, a charitativní trust, který má tu výhodu, že se na něj nevztahují žádná omezení ohledně doby trvání trustu, pokud jsou beneficienty trustu dobročinné organizace.

d) banky a trustové společnosti 
Bahamské společenství se řadí do první desítky nejvýznamnějších finančních center co do rozsahu bankovního sektoru. V září roku 1995 disponovalo bahamskou licencí více než 400 bank z třiceti šesti zemí včetně USA, Švýcarska, Francie nebo Japonska, a celková hodnota jejich aktiv přesáhla 200 mld. US$. Důvody, proč bankovní ústavy celého světa zakládají na Bahamách své pobočky nebo dceřiné společnosti, jsou zřejmé. Kromě příznivé polohy, kvalitní infrastruktury i dostupných právnických, účetních i pojišťovacích služeb patří mezi nejvýznamnější výhody nabízené finančním institucím úplné osvobození od daní všeho druhu. Banky i trustové společnosti musí pouze složit registrační poplatek a každoročně odvádět poplatek, jehož výše závisí na typu udělené bankovní licence.

Jak uvádí výše zmíněný Zákon o regulaci bank a trustových společností, což je základní legislativní předpis pro oblast finančních služeb, musí mít jakákoli společnost, která se hodlá zabývat bankovní činností nebo činností správce trustu, platnou licenci, kterou na základě žádosti vydává bahamská centrální banka (The Central Bank of Bahamas). Základní údaje, které by taková žádost měla obsahovat, jsou jméno banky, adresa hlavního nebo registrovaného sídla a jméno registrovaného agenta, který je rezidentní na Bahamách a bude oprávněn banku zastupovat. Pokud zakládající společností není bankovní ústav přímo uváděný zákonem (jako například Barclays Bank, The Bank of Nova Scotia nebo The Royal Bank of Canada), musí žádost o udělení bankovní licence obsahovat další informace včetně jmen, adres a národností jednatelů i akcionářů zakládající společnosti, kopii osvědčení o založení společnosti, společenské smlouvy i stanov, reference o zakládající společnosti (z nichž alespoň jednu musí poskytnout nějaká banka nebo trustová společnost), a kompletní finanční výkazy za poslední dva roky existence společnosti.

Základní typy poskytovaných bankovních licencí na Bahamách jsou následující:

  • Public Licensee je držitel licence, který je oprávněn obchodovat s veřejností; tato licence dále přesněji vymezuje pravomoci banky nebo trustové společnosti týkající se obchodování s devizami a vedení devizových účtů,
  • Restricted bank / trust company disponuje omezenou licencí, která jí umožňuje obchodovat pouze s určitými osobami, které jsou obvykle v licenci jmenováni,
  • Non-Active company se může stát společnost, která je dobrovolně v likvidaci nebo která si přeje ponechat ve svém obchodním jméně slova bank nebo trust, ačkoli se již nezabývá bankovní činností ani správou trustu,
  • Nominee company je společnost, která je držitelem akcií nebo cenných papírů ve prospěch klientů své mateřské společnosti.

e) pojišťovny 
Celý sektor pojišťovnictví na Bahamách lze rozdělit na dvě velké oblasti - domácí a zahraniční. Bahamské Společenství má pro tyto dva obory také dva odlišné zákony - Zákon o pojišťovnictví (Insurance Act) z roku 1969 a Zákon o zahraničním pojišťovnictví (External Insurance Act), vydaný v roce 1983. Domácím trhem se rozumí standardní pojišťování proti místním rizikům prostřednictvím místních nebo zahraničních pojišťoven. Zahraniční trh se významnější měrou začíná rozvíjet v posledních letech, a to zejména díky rozvoji kaptivního pojišťovnictví prosazovaného domácí vládou.

 Kaptivní pojišťovny lze zjednodušeně charakterizovat jako pojišťovny, které zakládá určitý podnikatelský subjekt s cílem krýt pouze rizika spojená s jeho vlastní činností. Typickým zakladatelem kaptivních pojišťoven bývá koncern nebo holdingová společnost, která tímto způsobem pojišťuje rizika spojená s obchodní činností svých dceřiných společností. Výhodou tohoto přístupu oproti tradičnímu pojištění u nezávislé pojišťovny je jednak skutečnost, že pojistné smlouvy mohou lépe zohlednit specifické problémy daného klienta a zejména pak to, že marže kaptivní pojišťovny zůstává v konečném důsledku k dispozici mateřské společnosti. V neposlední řadě je třeba zdůraznit, že vzhledem k obvyklému osvobození od zdanění v místě registrace může kaptivní pojišťovna vykazovat vyšší čisté zisky než pojišťovna standardní, což z ní činí vhodný nástroj daňového plánování.

f) registrace lodí 
Přestože registrace lodí nemá na Bahamách příliš dlouhou tradici, propracovala se tato jurisdikce za poslední dvě desetiletí na přední místo mezi největšími flotilami světa. Od roku 1976, kdy byl vydán Zákon o obchodním loďstvu (Merchant Shipping Act), se pod bahamskou vlajkou plaví více než 1 500 lodí z 46 zemí celého světa a v lodním rejstříku nalezneme takové giganty, jako je Exxon International nebo druhá největší loďařská společnost na světě Maersk Line. Aby mohlo být plavidlo zapsáno do bahamského lodního rejstříku, musí být používáno pro účely mezinárodního obchodu, vážit aspoň 1600 tun a nesmí být starší dvanácti let. Registrační poplatek je 1,10 US$ nebo 1,20 US$ za tunu v závislosti na celkové tonáži. Podobně na hmotnosti lodi závisí roční poplatky (1 500 US$ plus 0,10 US$ za tunu při celkové tonáži do 25 000t a 0,11 US$ při tonáži vyšší). Veškeré činnosti nebo příjmy spojené s provozem lodi zapsané v bahamském lodním rejstříku nejsou nijak daňově zatíženy.

Shrnutí 
Závěrem nutno podotknout, že přes značnou podobnost legislativ jednotlivých offshore center lze vždy najít určité významné rozdíly, které předurčují danou lokalitu ke specifickému využití. Bahamské Společenství je z tohoto hlediska nejčastěji využíváno především společnostmi zabývajícími se exportem nebo importem do třetích zemí, bankami a pojišťovnami z důvodu relativně nízkých nákladů a často i holdingovými společnostmi, které z Baham drží majetek například v mateřské zemi skutečného vlastníka.

Za nejvýraznější přednosti Bahamského souostroví považujeme především možnost dosáhnout vysokého stupně anonymity, což umožňuje vlastníkovi zpřetrhat všechny viditelné svazky se svým majetkem (tato skutečnost však může být opačně mnoha investory považována i za nevýhodu, neboť vlastnictví daného majetku je potom těžko prokazatelné). Další výhody jsou zejména nízké náklady na založení společnosti a solidní úroveň legislativy a bankovního sektoru.