Vyberte si ráj

12. 06. 1995
(Offshore), (Mezinárodní image)

Jak zvolit nejvhodnější lokalitu s daňově privilegovaným režimem.

36/1995, Profit, Ing. Pavel Petrovič a Ing. David Vavruška

Jak zvolit nejvhodnější lokalitu s daňově privilegovaným režimem.

Kriteria volby zemí pro registraci off-shore společnosti

"Nic není jisté, pouze smrt a daně." Tato stará moudrost se v posledních letech stává stále méně pravdivou. Ne, že by tak daleko pokročila medicína - to daně už všichni lidé platit nemusí. Je to důsledek vzniku off-shore center (zvaných daňové ráje, případně daňové oázy), které v současnosti můžeme najít roztroušené po celém světě. Tato území umožňují vyhnout se drastickému zdanění, jež je tolik charakteristické pro vyspělé evropské státy (viz článek "Daňové ráje" v Profitu 49/1994).

Základním předpokladem pro vznik off-shore center bylo vytvoření dostatečného právního rámce upravujícího vztahy mezi jednotlivými subjekty při podnikání. Šlo především o možnost založení společnosti s  omezeným ručením a to jako subjektu nezávislého na svém majiteli (již v 19. stol. v Anglii). Cílem byla podpora investic a podnikání a ochrana investorů před úplným bankrotem při úpadku podniku, do kterého investovali. V souvislosti s faktem, že společnost je považována za rozdílnou právnickou osobu než její majitel, vzniká  řada možností  daňového plánování.  Tím se obvykle rozumějí kroky, které směřují ke snížení celkové daňové povinnosti poplatníka  cestou rozmístění příjmů do  jednotlivých společností, které jsou zdaňovány v různých daňových režimech.

Platit minimální daně 
Tyto režimy se liší především podle místa daňové registrace, formy podnikání a druhu činnosti jednotlivých společností. Ve spojitosti s  problémy  daňového plánování se nabízí k diskusi celá řada otázek, které souvisí s tím, co všechno může člověk učinit pro to, aby platil menší daně. Za určité vodítko považuji následující dva soudní výroky pronesené při sporech mezi jednotlivci a daňovými úřady.

Britský soudce lord Clyde řekl: "Žádný člověk v této zemi není jakkoliv, morálně ani jinak, zavázán, aby své vztahy k podnikání nebo majetku zařídil tak, aby platil nejvyšší možné daně."

Americký  federální soudce John Learned Hand řekl: "Legální právo všech daňových poplatníků  snížit velikost daní nebo se jim vyhnout, což znamená použít prostředky v mezích zákona, nemůže být zpochybněno."

Z výše zmíněných výroků vyplývá přibližně toto: Ano, využívejte legální možnosti daňového plánování, které spočívá především v přechodu pod příznivější zákony, ale nedopouštějte se daňových úniků. Ty sice vedou k podobným efektům (tj. nižší souhrnná velikost placených daní),  avšak  pomocí  metod nacházejících se za hranicí zákona. Rozdíl mezi oběma přístupy je evidentní. Např. zcela v pořádku je, jestliže člověk realizuje část svých plánů prostřednictvím společnosti, kterou založí z daňových důvodů např. na Gibraltaru. Naopak v pořádku ani trochu není, jestliže část příjmů své české společnosti (například z obchodu se zahraničím) nechá zasílat na bankovní účet do zahraniční banky a pak tento účet opomene zahrnout do účetnictví.

Expanze trvá 
Expanzi off-shore center lze nejlépe dokumentovat na následujících faktech:

V předním offshore centru, Kajmanských ostrovech, je registrováno více než 550 bank (z toho 46 z první světové padesátky), více než 35 tisíc společností, GNP na hlavu činil v roce 1993 27 tisíc dolarů (to vše při přibližně 30 tisících obyvatel). 
V další přední zemi, Bahamách, bylo zaregistrováno jen v prvním roce platnosti (1990) Zákona o mezinárodních společnostech (International Business Company Act, 1989) více než 24 tisíc společností. V dalších letech  tento počet výrazně vzrostl. 
Stoupající zájem o registraci společností lze dokumentovat na příkladu Britských Panenských ostrovů, které obývá  pouhých 16 000 obyvatel (čísla udávají počet společností založených v daném roce pouze podle "IBC Act" zákona):

1984 253
1985 931
1986 1416
1987 2018
1988 7013
1989 10968
1990 15322
1991 13933
1992 20795
1993 28618

Výběr nejvýhodnějšího státu 
Na otázku, která jurisdikce je nejvýhodnější pro založení off-shore společnosti, neexistuje standardní odpověď. Ta závisí na tom, k čemu ji vlastně chce její majitel využít,  na jeho konkrétní obchodní situaci a povaze jeho podnikání.

K hlavním faktorům, které je nutné vzít v úvahu, patří především: Daňový režim dané země, její právní systém, stabilita státu, úroveň telekomunikací a ostatní infrastruktury, obecná dostupnost země a její vzdálenost od sídla zakladatele společnosti, směnitelnost měny, náklady na založení, místní poplatky, případné smlouvy o zamezení dvojího zdanění, úřední jazyk, administrativní povinnosti společnosti, diskrétnost. 
  
Pro vyšší přehlednost je možné rozdělit off-shore státy do několika skupin, které sdružují státy s poměrně velmi příbuznými charakteristikami:

  • země  nacházející se v Karibském moři s minimální regulací podnikání (Bahamy, Kajmanské ostrovy, Britské Panenské ostrovy, Barbados, Turks a Caicos, Belize, Nevis atd.)
  • finanční centra, která se specializují především na klasické a investiční bankovnictví (Hongkong, Channel Islands, tj. ostrovy Jersey a Guernsey)
  • země, které lákají investory existencí speciálních výhod plynoucích ze členství v Evropských společenstvích (Gibraltar, Irská republika)
  • země přitahující investory rozsáhlou sítí smluv o zamezení dvojího zdanění  (Maďarsko, Kypr)

Pro podrobnější rozbor pokládám za vhodné se zabývat nejpopulárnějšími zeměmi z jednotlivých skupin, které současně považuji za velmi vhodné pro založení offshore společnosti. K těm patří Bahamy, Jersey, Gibraltar, Maďarsko.

Poloha 
Prvním kritériem pro výběr je samozřejmě poloha a dostupnost dané země. Samozřejmě, že v tomto ohledu jasně vítězí Maďarsko. Na druhou stranu ovšem i ostatní státy jsou velmi dobře dostupné, ale především není problém zařídit jak potřebné administrativní záležitosti ohledně založení, tak i případné další starosti s fungováním společnosti prostřednictvím specializované firmy, jež má pro tyto činnosti místní licenci. Tímto se lze vyhnout jinak nutné návštěvě dané země.

Ekonomická vyspělost 
Za důležité považuji, aby se jednalo o vyspělou zemi pokud možno obdobné kultury jako sídlo zakladatele. Klíčovou roli pak hraje především úroveň telekomunikací, zanedbatelné není ani dobré dopravní spojení. V případě, že majitel hodlá držet bankovní účty v místě registrace (což není podmínkou), vystupuje do popředí také kvalita poskytovaných bankovních služeb. Co se týče všech těchto znaků, lze považovat zkoumané země za špičkové a bez rizik.

Právní systém 
Za velkou přednost zemí, jež byly dříve nebo ještě jsou součástí Britského impéria, lze považovat čitelný právní systém, jenž vychází z anglického práva. Na tuto legislativu obvykle navazují speciální zákony zaměřené na vytvoření jednoduchého a funkčního prostředí pro existenci off-shore společností. S kvalitou právního systému úzce souvisí jeho stabilita, tzn. že se zákony týkající se podnikání nebudou příliš měnit (v některých jurisdikcích dostává při založení společnost od vlády garanci o vynětí ze zdanění např. na 25 let na Gibraltaru) a především to, že nedojde k nepředvídatelným zlomům v důsledku převratu, příp. invaze. Např. z tohoto hlediska jsou relativně oblíbeny ostrovy, jež stále spadají pod Velkou Británii. 
Za naprosto bezproblémové můžeme považovat všechny státy ze zkoumaného vzorku (samostatné Bahamy patří k nejstarším demokraciím na západní polokouli bez jakýchkoliv poskvrn ve své historii, Jersey sice spadá pod Velkou Británii, ale má s ní společnou pouze obranu a zahraniční politiku, tj. není členem ES, Gibraltar je zámořským územím Velké Británie).

Diskrétnost 
Klíčovým kritériem pro některé investory je míra diskrétnosti dané země, čili nakolik jsou informace o společnosti a jejich majitelích veřejně přístupné. Tento faktor vystupuje do popředí v okamžiku, kdy majitel společnosti chce zůstat anonymní ( což v dnešní době charakteristické masovou existencí organizovaného zločinu považuji za naprosto přirozené právo každého člověka). V tomto ohledu mají  přednost   karibské   státy,  které   nabízejí  obvykle  to,   že  společnost  může emitovat akcie na majitele a současně zde nejsou veřejně dostupné informace o jednatelích společnosti. Proto preferuje-li zakladatel to, že nebude jako majitel spojován se společností, lze doporučit např. Bahamy. Ostatní země ze vzorku vyžadují emisi akcií na  jméno s tím, že informace o společnosti bývají obvykle veřejně dostupné.

Daňový režim 
Off-shore země lze dle tohoto kritéria rozdělit na několik skupin:

  • státy, které vůbec nemají přímé daně a veřejné příjmy pochází především z celních poplatků (Bahamy, Kajmanské ostrovy a další)
  • státy, které daní podle teritoriálního principu, tj. pouze příjem  z jejich  území je objektem zdanění (Hongkong, Libérie, Panama)
  • státy, které umožňují při splnění určitých podmínek vynětí ze zdanění (obvykle příjmy společnosti nesmějí pocházet od daňových rezidentů a současně vlastníky musí být cizinci, např. Jersey, Gibraltar atd.)
  • státy, které umožňují při splnění určitých podmínek snížení daňové sazby (obvykle za podmínek jako v bodu 3, sazba bývá často redukována na 10 % původní platné pro standardní subjekty, např. v Maďarsku 1.8 %, na Kypru 4.25 %, dále sem patří  Nizozemské Antily apod.). Výhodou těchto zemí bývá platnost funkčních smluv o zamezení dvojího zdanění.

Z hlediska výdajů ve formě daní z příjmu lze doporučit jak Bahamy, tak i Jersey, případně Gibraltar, kde osvobozené společnosti nepodléhají zdanění. V případě Maďarska budoucí majitel platí za to, že nejde o klasickou off-shore zónu  a potencionální možnost využít dohody o zamezení dvojího zdanění. Vzhledem k tomu, že právě  zdanění může tvořit rozhodující část nákladů, je nutné v této souvislosti zvážit, na co přesně má být společnost použita a vyplatí-li se např. investovat do možnosti využít dohody o zamezení dvojího zdanění. Je však důležité vzít v úvahu, že  v Maďarsku nejsou daňové sazby právě stabilní.

Administrativní požadavky  
Značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou v povinnostech společnosti vůči místním úřadům (byť ta bývá často zastupována registračním agentem). Základním předělem je povinnost vést účetnictví a povinnost dát ho auditovat. Zde v podstatě univerzálně platí, že státy, kde se platí byť nízké procentní daně a ne pouze daně paušální, vyžadují obojí (což samozřejmě značně zvyšuje náklady, neboť účetnictví se vede podle zvyklostí a v jazyce dané země). Další povinností společnosti může být každoroční povinné odevzdávání výkazů, které obvykle  obsahují údaje o akcionářích, jednatelích a podobně. Nejméně požadavků vyžadují tradičně karibské státy, jež od osvobozených společností vyžadují jen splnění opravdu minimálních povinností a úhradu paušálních daní. Naopak Maďarko vyžaduje v podstatě obdobné povinnosti jako    naše úřady. Poměrně nenáročné jsou země jako Jersey nebo Gibraltar, které chtějí  aktuálně znát pouze podrobnosti ohledně majitelů a jednatelů společnosti.

Finanční náročnost 
Je třeba vzít v úvahu výdaje za založení společnosti, roční registrační poplatek státu, úhradu výdajů registračního agenta a především výdaje na vedení účetnictví a jeho audit. Za výdaj je samozřejmě také nutné považovat případné daně. Z tohoto hlediska vycházejí nejlépe země z karibské oblasti jako Bahamy, Nevis, Britské Panenské ostrovy a podobně. Naopak za relativně drahou zemi lze považovat státy jako Maďarsko nebo Kypr.

Hlavní přednosti 
Z analýzy jednotlivých znaků jasně vyplývá, že neexistuje univerzálně nejlepší jurisdikce pro registraci off-shore společnosti, neboť  jednotlivé faktory ovlivňující celkovou výši nákladů se často vyvíjí nelineárně a navíc některé přednosti mají pro různé subjekty různou cenu. Proto lze jen doporučit poradit se před založením společnosti v off-shore zóně s odborníky, kteří pomohou vybrat vhodnou zemi podle individuálních potřeb.

Co lze považovat za největší přednosti blíže zkoumaných zemí, pro které jsou voleny jako nejvhodnější offshore zóna, a pro jaké účely se využívají?

1) Bahamy 
Nabízejí následující přednosti: 
- možnost dosáhnout vysoké anonymity, což umožňuje vlastníku zpřetrhat viditelné svazky se svým majetkem 
- nízké náklady 
- solidní úroveň legislativy 
- dobrá úroveň bankovnictví 
Vhodné např. pro založení: 
- společnosti zabývající se vývozem nebo dovozem ze třetích zemí 
- banky, příp. pojišťovny s relativně nízkými náklady 
- holdingové společnosti vlastnící majetek např. v mateřské zemi skutečného vlastníka.

2) Jersey 
Tento ostrov poskytuje následující přednosti: 
- vysoká prestiž, neboť  je považováno za Londýn, který má rozumné daňové sazby 
- relativní blízkost 
- úroveň finančního sektoru na vysokém evropském standardu 
- propracovaná legislativa 
Vhodný je pro založení např. : 
- společnosti poskytující služby především klientům ve třetích zemích 
- společnosti fungující jako nadace 
- společnosti, která potřebuje využít vysoký kredit tohoto off-shore centra 
  
3) Maďarsko 
Jeho přednostmi jsou zejména: 
- malá vzdálenost 
- možnost využít dohody o zamezení dvojího zdanění 
- nejedná se o klasickou off-shore zónu 
Země je vhodná pro založení například : 
- společnosti, která se hodlá zaměřit na východoevropský trh s výjimkou Maďarska 
- společnosti, která hodlá využívat dohody o zamezení dvojího zdanění uzavřené Maďarskem

4) Gibraltar 
Na této skále nad mořem lze využít zejména jejího členství v ES a legislativy umožňující ho využívat. 
Výhodná je pro založení např.: 
- společnosti, která potřebuje operovat z členské země ES 
- společnosti, jež hodlá využívat speciální legislativu Gibraltaru založenou na jeho členství v ES 
  
Domnívám se, že  význam offshore zón dále poroste. Napovídají to prudce rostoucí počty společností registrovaných v těchto zemích v první polovině devadesátých let. Za hlavní faktory, které podporují tento rozmach, považuji stále silnější internacionalizaci kapitálu, což způsobí překonání zábran plynoucích z tzv. odpovědnosti vůči mateřskému státu, odkud společnost pochází,  a především existenci neúměrného zdanění ve vyspělých zemích, které nutí poplatníky chovat se ekonomicky a utíkat před zdaněním do přívětivějších států.

V neposlední řadě lze mluvit jakémsi multiplikačním efektu, neboť  s rostoucí oblíbeností off-shore podnikání vzniká v důsledku konkurence silný tlak na společnosti, které dosud těchto předností nevyužívají a tím se dostávají do nevýhody, neboť prostředky vynaložené na extrémně vysoké daně jim chybí při financování investičních projektů. Důkazem stále rostoucí oblíbenosti off-shore v naší republice je např. Československá obchodní banka, která vlastní významný podíl v off-shore fondu registrovaném na Channel Islands.