Mezinárodní holdingové struktury

25. 06. 2012
(Daňové plánování), (Offshore), (Onshore), (Mezinárodní holding)

V současné době existuje v České republice již mnoho podnikatelů, kteří dokázali prostřednictvím svých úspěšně fungujících společností nakumulovat rozsáhlý majetek a vygenerovat významné zisky.

25.6.2012, Finanční management

V současné době existuje v České republice již mnoho podnikatelů, kteří dokázali prostřednictvím svých úspěšně fungujících společností nakumulovat rozsáhlý majetek a vygenerovat významné zisky. Tyto skutečnosti s sebou samozřejmě nesou i otázky, jakým způsobem se všemi těmito aktivy nakládat tak, aby byla zabezpečena proti případným nežádoucím vlivům, zajistit jejich kontinuitu do budoucna či aby byla připravena na mezigenerační výměnu.

Nabízejí se dvě úvahy, které vyžadují i odlišný způsob myšlení, kde na jedné straně stojí otázka, jak peníze vydělat a na druhé, jak je udržet. Jednou z efektivních možností jak spojit tyto dva základní problémy je využití holdingových struktur.

Motivy, jež vedou podnikatele k vytváření holdingových struktur

Řada úspěšných společností, respektive jejich vlastníci, si uvědomila rizika spojená s negativními vlivy, jež mohou ohrozit jejich podnikání, a proto se rozhodla touto situací zabývat. Nástrojem, který k řešení takové situace použili, bylo postavení holdingové struktury. Mnozí však učinili tyto kroky pouze nahodile, bez větší koncepce a bez ohledu na případnou nutnost provedení změn v budoucnu. Bohužel, takto postavené holdingové struktury nejsou připraveny čelit nenadálým událostem, které mohou v dnešním komplikovaném světě nastat, a tudíž nejsou schopny poskytnout svým majitelům odpovídající službu.

Ruku v ruce s úvahou o založení mezinárodní holdingové struktury a jejího nastavení z hlediska bezpečnosti a ochrany vlastníků, jde optimalizace celkové daňové povinnosti. Umístěním jednotlivých společností do zemí, které jim umožní čerpat různé daňové úlevy, lze dosáhnout poměrně značné daňové úspory, která může být následně použita k pokrytí nákladů souvisejících se založením a správou takového holdingu.

Snížení celkových rizik

Riziko je základním prvkem podnikání. Veškerá činnost podnikatele i jeho majetek podléhají nejrůznějším rizikům, jež je potřeba cíleně řídit, respektive snažit se je v maximální možné míře identifikovat, popsat a ideálně eliminovat. Řízení rizik je dlouhodobá soustavná činnost, která spočívá v detailním vyhodnocování jednotlivých aspektů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat veškeré podnikatelské aktivity. Efektivní řízení rizik tedy můžeme považovat za jeden ze základních motivů, které vedou podnikatele k myšlence založit mezinárodní holding.

Optimalizace daňových nákladů Je důležité mít na mysli, že v rámci holdingové struktury dochází k mnoha transakcím mezi kapitálově spojenými osobami. Tyto transakce s sebou nesou daňové povinnosti, jež dopadají na jednotlivé společnosti začleněné do holdingové struktury a je třeba se jimi detailně zabývat. Před založením holdingové struktury je klíčové, aby vlastník byl schopen specifikovat, jaké transakce a mezi kterými společnostmi budou probíhat. V tomto kontextu jsou klíčové smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které zabraňují dvojímu zdanění mezi smluvními státy a v hierarchii stojí nad daňovými zákony jednotlivých smluvních států.

V rámci Evropské unie mají kapitálově spojené osoby možnost využít mnoha daňových úlev, které byly implementovány do národních daňových zákonů na základě směrnic vydaných Radou Evropské unie (např. EU Parent Subsidiary Directive nebo EU Interests and Royalties Directive). První ze jmenovaných směrnic umožňuje osvobození výplaty dividend od srážkové daně mezi kapitálově spojenými osobami, jejichž sídla jsou v některé ze členských zemí EU. Druhá jmenovaná směrnice vymezuje podmínky, za kterých mohou kapitálově spojené osoby aplikovat nulovou srážkovou daň na úroky a licenční poplatky mezi kapitálově spojenými osobami majících sídlo v některém ze členských států EU.

Dalšími daňovými oblastmi, kterým je potřeba věnovat pozornost, je správné nastavení DPH a transferových cen v rámci skupiny. Tedy transakce mezi spřízněnými subjekty by měly být uskutečněny za stejných či srovnatelných podmínek jako transakce mezi subjekty nespřízněnými. Jinými slovy, pro daňové účely je třeba prokázat, že srovnatelné cenové podmínky by byly subjekty ochotny uzavřít ve srovnatelných situacích se zcela nezávislým subjektem. K tomuto účelu je vhodné mít pro účely daňové kontroly vypracovanou dokumentaci k převodním cenám.

Vhodným umístěním jednotlivých společností v rámci holdingové struktury tedy lze optimalizovat daňové zatížení velmi zásadním způsobem. Image skupiny Vytvořením sofistikovaného mezinárodního holdingu jistě roste prestiž společnosti. V první rovině můžeme hovořit o image, kterou zaručuje sídlo/stát registrace společnosti a ve druhé rovině se jedná o finanční sílu, jíž takový holding poskytuje. Jako prestižní sídla mezinárodních holdingů můžeme označit Švýcarsko nebo Nizozemí a finanční image je prezentována pomocí konsolidovaných výsledků skupiny, což zatraktivní celou skupinu pro vstup případného investora nebo obchodní partnery. Skupina má být tedy celkově finančně prezentovatelná, mít přiměřeně a důvěryhodně vyhlížející výroční zprávy, jednotlivé společnosti mají mít účetnictví vedené dle národních či mezinárodních standardů a celá struktura má v případě potřeby umožňovat konsolidaci a audity skutečně všech hospodářských výsledků. V rámci nové struktury by neměly probíhat žádné neplánované či nejednoznačné (právně a daňově zpochybnitelné) transakce.

Na druhé straně, v některých případech je žádoucí zvolit přesně opačný postup, kdy je snahou omezit přístup k informacím o aktivech holdingové struktury. K takovémuto nastavení jsou některé společnosti nepřímo tlačeni svými dodavateli, kteří z různých, zpravidla veřejně dostupných zdrojů získávají informace o maržích svých odběratelů a využívají toho při vyjednávání o cenách. Zde může správné nastavení holdingu znepřehlednit skutečnou marži pro obchodní partnery.

Akceschopnost, pružnost a kontinuita Možnost rychlé reakce na aktuální příležitosti a nenadálé hrozby je další z deviz, jež správně nastavená holdingová struktura nabízí. V tomto ohledu je klíčové umístění likvidních finančních prostředků na takovém místě, odkud mohou být rychle, s minimem rizika a právně nezávadným způsobem použity pro vzniklé potřeby. Jedním ze základních požadavků při budování mezinárodní holdingové struktury by tak měl být vznik jednotlivých větví holdingu rozdělených na základě typu a oboru činnosti. Takto postavená struktura následně umožňuje na jedné straně rychlé provedení akvizic, omezení přenosu rizik mezi jednotlivými typy podnikání a na druhé straně také možnost prodeje celých oblastí podnikání jako celku.

Pečlivě spravovanou a nastavenou strukturu je možné odpovídajícími kroky zabezpečit proti negativním externím vlivům, špatným rozhodnutím vlastníka/ů nebo managementu. Neméně důležitým faktorem je také zabezpečení struktury před negativními dopady mezigeneračních výměn, aby byla zajištěna kontinuita majetku a nedošlo tak k jeho rozdrobení nebo znehodnocení.

Kapitálové změny a lokální regulatorní požadavky Kapitálové změny v samotné holdingové struktuře, mezi které se řadí například zvýšení kapitálu holdingu, nelze, z daňového pohledu, při přímém vlastnictví fyzickými osobami vůbec bezpečně realizovat. Posledním motivem bývá taktéž aktuální právní úprava v České republice, která v některých oblastech podnikání vytváří náročnější regulatorní podmínky, než které jsou uplatňovány v zahraničí. Informační povinnost a zároveň veřejná dostupnost těchto dat je opět v porovnání s některými zahraničními jurisdikcemi značná.

Principy uplatňované při výstavbě holdingových struktur

Výše byly vymezeny nejčastější motivy, jež vedou vlastníky společností k úvahám o založení mezinárodního holdingu. Níže budou uvedeny základní principy, kterými je potřeba se řídit, aby bylo docíleno úspěšné a efektivní restrukturalizace optimalizovaného holdingu. Všechny představené kroky budou následně graficky vyjádřeny v podobě konkrétního příkladu správně nastavené mezinárodní holdingové struktury.

Alokace jednotlivých částí podnikání a anonymita vlastnictví Celá řada úspěšných podnikatelů provozuje svou činnost v mnoha obchodních aktivitách v různých oborech. V případě výstavby holdingu je tak nezbytné, aby bylo reflektováno rozličné zaměření společností a rozdělit holdingovou strukturu tak, aby se jednotlivé aktivity nemíchaly v jedné společnosti. Cílem takového postupu je diverzifikace rizik a efektivní řízení celého holdingu.

Dalším krokem je volba transparentnosti vlastnictví. V tomto směru existuje mnoho způsobů, jak se veřejně přihlásit k vlastnictví dané holdingové struktury (akcie na jméno, nadace, akcie na majitele, offshore společnost). Principielně, opravdu velké majetky mohou dlouhodobě fungovat velmi obtížně bez viditelného vlastníka, ať už kvůli tlaku veřejnosti, novinářů, či úřadů. Na druhou stranu lze dosáhnout i velice vysoké anonymity vlastnictví. Vlastník musí vždy zvážit, k jakému účelu je holdingová struktura budována, a podle toho volit stupeň anonymity vlastnictví. Nejvíce se osvědčují struktury, kde je možné se dle potřeby k vlastnictví struktury v jednu chvíli hlásit a v jiný okamžik zachovat anonymitu.

Ochrana skutečného vlastníka a držba podílů

Skutečný vlastník celé holdingové struktury (tzv. ultimate beneficial owner) by vůbec neměl vstupovat do vztahů se třetími osobami. Finanční prostředky jsou distribuovány prostřednictvím "nezávadných" příjmů jako je mzda či dividendy. Osobní požitky jsou řešeny pomocí nájmu v rámci skupiny společností a platí zde princip: "Chci věci používat, nikoliv je vlastnit."

Společným prvkem všech struktur je tzv. holdingová "supermatka", kde tato společnost zastřešuje kompletně celou strukturu a pod kterou jsou alokovány další úrovně holdingových společností (zpravidla 3 až 4 úrovně). Až pod těmito úrovněmi holdingových společností se nacházejí jednotlivé společnosti s aktivní činností, jakými jsou například obchodní nebo financující subjekty. Naproti tomu holdingové supermatky nevykonávají žádnou aktivní činnost a jsou jen pasivními držiteli podílů. V žádném případě nevstupují do vztahů se třetími osobami.

Finanční rezervy, nastavení pravomocí a finančních toků ve skupině

Eliminací koncentrace pravomocí a informací do jednoho subjektu lze značně omezit rizika spojená s jejich zneužitím a předejít tak nenadálým událostem spojeným s únikem těchto citlivých údajů. Maximální kontrola a detailní informace musí být výsadou skutečného vlastníka a všichni ostatní by měli mít pouze částečné informace. Struktura musí být zároveň postavena tak, aby byl umožněn rychlý a levný pohyb kapitálu na místa aktuální potřeby, ať z důvodu nové příležitosti nebo rychlé obrany. Tento pohyb souvisí i s pružným navyšováním a snižováním kapitálu jednotlivých společností uvnitř holdingu.

Dostatečně velké finanční rezervy jsou nezbytným prostředkem k případné obraně při napadení holdingu, nebo významného finančního. V momentě vyčerpání finančních prostředků zpravidla dochází k rychlému konci.

Využití ochranných prvků Každá struktura je vystavena rizikovým faktorům. Abychom byli schopni v co možná největší míře tato rizika eliminovat, můžeme využít řady instrumentů, které sníží atraktivitu majetku pro případné útočníky. Mezi takové instrumenty můžeme zařadit předkupní práva, zajištění, věcná břemena, opční smlouvy apod. V této souvislosti je velmi důležité, aby vlastníci mezinárodních holdingových struktur vnímali své struktury jako živé organismy. To znamená, že je neustále potřeba sledovat měnící se vnější prostředí, vnímat dopady nových legislativních změn na všechny stupně takové struktury a zároveň sledovat a vhodně přizpůsobovat i vnitřní organizační potřeby. V případě vnitřních organizačních potřeb se jedná například o nastavení vlastnických poměrů (odpovídá současné nastavení skutečnosti, akcie na majitele v rukou vs. akcie na jméno deponované v bance apod.)

Ukázka holdingové struktury při zachování uvedených realizačních principů

Níže zobrazená holdingová struktura vychází z praxe a postihuje řadu principů, které jsme uvedli výše. Vidíme zde zvolený vysoký stupeň anonymity prostřednictvím offshore společnosti. Princip supermatky, která pouze řeší vztahy vlastníků, dále mateřská společnost jako zastřešující holdingová společnost. Pod ní jsou vyčleněny společnosti řídící finanční toky (financující společnost), majetkové společnosti (licenční a nemovitostní společnost) a obchodní společnosti, které nesou největší míru obchodního rizika. Výběr umístění společností pak závisí na konkrétním nastavení podnikání.

Pojďme se podívat na některé části výše popsaného holdingu podrobněji a v zjednodušené podobě.

Dividendy

Holdingová společnost umožňuje transfery dividend do vyšších pater holdingu bez zdanění. Tímto způsobem je možné kumulovat finanční prostředky na vhodné mateřské společnosti a investovat je do nových projektů. Modelová situace, kdy mateřská společnost na Kypru vlastní svou dceřinou společnost v České republice, která zde vykonává obchodní činnost a z dosaženého zisku vyplácí dividendu. S využitím smlouvy o zamezení dvojího zdanění nebo směrnice EU Parent Subsidiary Directive vydanou Radou EU, jsou dividendy mezi kapitálově spojenými osobami osvobozeny od srážkové daně na straně plátce - české společnosti, tak i na straně příjemce - kyperské mateřské společnosti. Kyperská společnost tak obdrží částku celou a efektivní daňová sazba je tak nulová. Tento příjem může kyperská společnost distribuovat kamkoliv do světa, aniž by dividendy na Kypru podléhaly dalšímu zdanění. Dividendy tak zdaní až v konečné fázi vlastník mateřské společnosti dle daňové sazby státu, ve kterém je daňově rezidentní. V případě českého daňového rezidenta činí tato sazba 15 %.

Ochrana investic

Mezinárodní holding dává podnikatelům významnou výhodu v ochraně jeho investic. Zahraniční společnost dává možnost využít mezinárodních smluv o ochraně investic. Co se může stát a proč je tato výhoda zásadní ukazuje v současnosti přístup státu k investicím do fotovoltaických elektráren (FVE), které kvůli zásahu české legislativy přišly o část své výnosnosti a to dokonce zpětně. Vzhledem k rozhodnutí ústavního soudu nemají čeští investoři možnost se bránit proti znehodnocení své investice. Naproti tomu zahraniční investoři (včetně českých osob investujících prostřednictvím zahraničních společností) mohou využít smluv o ochraně investic a domáhat se svých práv u mezinárodních arbitráží. Má možnost tedy využít další právní instrument a má tedy i vyšší šanci domoci se požadované náhrady ušlého zisku v arbitráži.

Poskytování licence

Další situací, kdy je výhodné použít mezinárodní holdingovou strukturu je v případě poskytování licence. Jako konkrétní příklad poslouží ochranná známka. Česká firma vlastnící ochrannou známku ji nechá ocenit posudkem znalce a následně ji vloží/odštěpí do nově vzniklé zahraniční společnosti (Malta, Kypr). V případě, že v majetku české společnosti je více ochranných známek, je možné všechny zaregistrovat v této zahraniční entitě a následně je pronajímat zpět do skupiny jednotlivým společnostem. V případě poskytování licencí mezi kapitálově spojenými osobami v rámci Evropské unie, jsou za jistých podmínek osvobozeny od srážkové daně. Licence jsou daňovým nákladem a proti příjmům z licence budou v zahraniční společnosti uplatněny jako náklady odpisy licence.

Financování

Struktura pro financování je založena na trojstranném úvěrovém vztahu mezi offshore a kyperskou společností a konečným příjemcem (dlužníkem). Pro minimalizaci daně z příjmu na Kypru je nutné zapojení společnosti z některého z offshore států s 0% daní z příjmu. Kyperská společnost pak přijímá úvěry od offshore společnosti a poskytuje je následně třetím osobám, např. českému subjektu s jistým úrokovým výnosem. Minimální navýšení je dáno daňovou legislativou na Kypru a pohybuje se kolem 0,5 %. Na Kypru se tak zdaní pouze tento 0,5% zisk z navýšení úrokové míry. Zbývající část objemu úroků plyne původnímu poskytovateli půjčky do offshore státu, kde již nepodléhá žádnému zdanění a je zcela k dispozici majitelům společnosti pro další užití. Kypr totiž neuvaluje žádné srážkové daně na výplaty úroků. Takto lze dosáhnout efektivní míry zdanění do 1 % a úroky budou u českého příjemce úvěru (dlužníka) daňově uznatelným nákladem a budou tak snižovat základ daně.

Mezinárodní obchod

Mezinárodní holdingové struktury jsou taktéž hojně využívány při mezinárodním obchodu. Jestliže v současné chvíli nakupuje česká společnost zboží přímo např. od čínského dodavatele, tak zapojením zahraniční společnosti lze dosáhnout zajímavých daňových úspor. Jako konkrétní řešení bude v tomto případě použita společnost registrovaná v Hongkongu, jakožto významném asijském finančním centru. V Hongkongu funguje zdanění společností na tzv. teritoriálním principu. Daň z příjmu se týká pouze příjmů dosažených z místních zdrojů, takže pokud společnost podniká pouze v zahraničí (mimo Hongkong), tak nepodléhá žádnému daňovému zatížení a daň z příjmu je tedy 0 %. Je důležité podotknout, že při prodeji zboží zprostředkovatelem odběrateli, musí platit tzv. cena obvyklá, to znamená, že srovnatelné cenové podmínky by byly subjekty ochotny uzavřít ve srovnatelných situacích se zcela nezávislým subjektem.

Hongkongská společnost se nemusí registrovat k DPH, neboť dodané zboží do EU proclívá až konečný odběratel. Mimoevropští dodavatelé nezatěžují dodávky zboží do Evropy žádnou DPH a není tedy třeba se registrovat k DPH. Dodavatel vystaví fakturu bez DPH zprostředkovateli a ten následně fakturuje opět bez DPH odběrateli. Zboží putuje z Číny (či odjinud) do celního skladu v EU, kde si jej vyzvedne až konečný odběratel - ten zboží také proclí a zaplatí DPH (následně má nárok na odpočet za standardních podmínek). Prostřední subjekt nemá žádné celní ani DPH povinnosti. Jestliže je nutné, aby konečný ČR odběratel již dostával zboží proclené, pak se musí zprostředkovatel (HONGKONG) registrovat v EU k DPH.

V momentě, kdy se tedy vlastník společnosti rozhodne řešit stávající situaci pomocí mezinárodní holdingové struktury, tak by se měl hned na začátku zamyslet, co od takového řešení očekává, jaké cíle je potřeba definovat a kolik finančních prostředků je ochoten do takového řešení investovat. Existuje totiž celá řada možných řešení, od poměrně jednoduchých, až po velmi rozsáhlé struktury, jež zajišťují majitelům maximální ochranu majetku, diverzifikaci rizik, ochranu investic apod. Od sofistikovanosti holdingové struktury se samozřejmě odvíjí i její finanční náročnost. Přímá úměra investovaných prostředků a úrovně ochrany zde platí beze zbytku.

Na závěr je třeba připomenout, že sebelepší nastavení holdingové struktury nefunguje napořád, ale v čase se mění. Je nezbytné sledovat nové situace, potřeby a legislativní změny, na jejichž základě je možné vyhodnocovat případné úpravy, následně je implementovat do struktury a uchovávat ji tak maximálně akceschopnou ve všech ohledech.