Mezinárodní daňové plánování

Mezinárodní daňové nastavení

Základem mezinárodního daňového plánování je dlouhodobá a drobná práce spočívající ve zvažování, přípravě a následné realizaci veškerých transakcí. Výchozím bodem je stanovení daňových cílů. Následně je u dílčích korporátních struktur a transakcí definováno ekonomické zdůvodnění, obecné daňové posouzení, následné optimální daňové na stavení a také jsou zváženy základní rizika. Poté zbývá připravit smluvní dokumentaci, nastavit finanční toky a vyřešit další nezbytné detaily. 

V každé korporátní struktuře, šířeji v každém vztahu mezi společnostmi je nezbytné zabývat se daňovým aspektem existujících i plánovaných vazeb a transakcí. Snahou je, aby všechny transakce přinášely co nejnižší daňovou zátěž při respektování všech místních i mezinárodních daňových předpisů. Mnoho zemí se snaží přilákat do svých ekonomik zahraniční kapitál a nabízejí firmám často možnosti optimalizovat své daňové náklady. Hovoříme o mezinárodní daňové konkurenci, někdy ve spojení „škodlivá daňová konkurence“. Samozřejmě, liberálně orientovaní ekonomové a podnikatelé, chápou daňovou konkurenci jako nástroj k dosažení vyšší efektivity podnikání, na úrovni jednotlivých firem, ale i na úrovni mezinárodních trhů.

Také v České republice jsou zavedeny široké investiční pobídky, na které však dosáhnou především velcí nadnárodní hráči. Jiné státy lákají zahraniční kapitál šířeji dostupnými daňovými podmínkami. Na principu využití existující daňové konkurence mezi suverénními státy, respektive legitimní možností volby využití různých daňových systémů,  je založeno mezinárodní daňové a transakční plánování.

Nejčastějším předmětem daňových pobídek je zcela jednoznačně daň z příjmů právnických osob. Předmětem daňových výhod bývá zdanění licenčních poplatků, příjmů plynoucích z vlastnictví ochranných známek, dividendových příjmů, kapitálových zisků, daňové slevy související s investičními aktivitami do technologií či do vědy a výzkumu apod. Oproti tomu oblast DPH je silně harmonizovaná napříč celou EU a jednotlivé státy nemohou v této oblasti dávat prostor k efektivnímu transakčnímu plánování.

Daňové plánování je nezbytné

Sledovat daňové dopady každé transakce, každého vztahu a hledat řešení vedoucí k daňové optimalizaci je v dnešním globalizovaném světě nezbytné. Velké nadnárodní firmy nekompromisně hledají všechny dostupné legální možnosti jak daňové optimalizace dosáhnout. Téměř u všech nadnárodních korporátních struktur lze dosáhnout určitých daňových výhod. Daňová optimalizace nesmí být hlavním nebo dokonce jediným důvodem vzniku mezinárodní struktury. Pokud je však primární důvod jiný (nejčastěji ochrana majetku ve stabilním právním prostředí, nastavení struktury pro mezinárodní obchod apod.) je dosažení daňové výhody legitimním vedlejším přínosem.

Přínosy mezinárodního daňové optimalizace

Přínosy vhodného daňového nastavení se významně liší podle oboru. V mezinárodním obchodu se zbožím nebo v oblasti služeb na mezinárodním trhu (např. ICIT) je významný efekt patrný už při zisku v řádu stovek tisíc EUR ročně před zdaněním. V oborech průmyslové výroby nebo jiných oblastech podnikání s nižší marží musí být celkový zisk vyšší. 

Téměř ve všech oborech podnikání lze nalézt možnosti daňových úspor.

Základním principem dosažení daňové úspory je využití mezinárodní struktury, do které jsou zapojeny různé prvky (pro představu jmenujme například EU či jiné tzv. onshore společnosti a offshore společnosti, investiční fondy, trusty, nadace a mnoho dalších). Mezi těmito entitami musejí být nastaveny korektní ekonomické, vlastnické, právní a daňové vztahy. Právě vytvoření vhodných vztahů je pro dosažení daňové výhody zásadní. Správné a předem dobře plánované mezinárodní struktury tvoří převážnou většinu úspěchu.

Mezinárodní daňová optimalizace není koupě společnosti

Mnoho osob, včetně řady zástupců odborné veřejnosti se domnívá, že daňová optimalizace spočívá v pořízení či založení jedné zahraniční společnosti, nejlépe z Kypru, Bulharska nebo některého z „daňových rájů.“ Samotné založení zahraniční společnosti ale neznamená v oblasti daňového a transakčního plánování samo o sobě nic. Zahraniční společnost přinese pozitivní daňový efekt pouze v případě, že je vhodně zapojena do korporátní struktury v širších souvislostech a mezinárodní transakce jsou prováděny racionálním a legitimním způsobem. 

Daňová sazba v jednotlivých zemích? Nedůležité!

Výše sazby daně z příjmů právnických osob a jiných daní není při daňové optimalizaci tím nejdůležitějším aspektem. Nizozemsko má sazbu daně z příjmů právnických osob 25 %, ve Velké Británii je tato sazba 20 % a na Kypru pak 12,5 %. Přesto jsou pro daňovou optimalizaci využitelné všechny uvedené země. To je dáno výhodnějším zdaněním nebo osvobozením od zdanění například některých příjmů ze zahraničí, osvobození výplat dividend, preferenční zdanění licencí a patentů apod.

Bulharsko uplatňuje nejnižší, desetiprocentní, daň z příjmů právnických osob. Umístění holdingové společnosti do Bulharska však může znamenat jiná rizika. Oproti tomu je například Malta, s nejvyšší nominální sazbou daně v EU ve výši 35 % velice často využívanou jurisdikcí právě v oblasti mezinárodní daňové optimalizace.

Celkové efektivní zdanění závisí ve skutečnosti na mnoha dalších faktorech, včetně struktury daňového systému. Je potřeba zmínit, že vhodnost konkrétního daňového systému je dána nejen výší daňové zátěže, ale především jeho stabilitou a srozumitelností.

Budoucnost daňové optimalizace

V současném světě existuje řada mezinárodních iniciativ majících za cíl znesnadnit využívání daňových výhod. Na první pohled by se mohlo zdát, že mezinárodní daňové a transakční plánování bude znemožněno. Je pravdou, že řada agresivně nastavených daňových struktur bude v souvislosti s nově implementovanou regulací v rámci EU a OECD překonána. Na druhou stranu, daňová konkurence mezi jednotlivými zeměmi z mnoha různých důvodů existuje a existovat bude. Daňové systémy se liší, aniž by byly tyto rozdíly způsobeny jakoukoliv záměrnou snahou o daňovou konkurenci či daňový dumping. Tyto rozdíly v daňových systémech jsou dány mimo jiné odlišnou ekonomickou situací a politikou, ale i politickými, historickými či sociálními rozdíly. A pokud z objektivních důvodů existují ve světě daňově odlišné systémy, bude vždy existovat i možnost využít těchto odlišností v rámci mezinárodní daňové optimalizace. 

Moderně pojaté korporátní struktury kladou důraz na transparentnost. Akcionáři se hlásí k celé korporátní struktuře, uvnitř které jsou nastaveny vztahy zajišťující zachování širokých daňových výhod.

Součástí daňově optimálního nastavení je i vhodné rozdělení hmotného i nehmotného majetku. Mimořádnou důležitost mají licence a platby za jejich poskytování či pronájem. Příjmy z licenčních poplatků jsou v řadě zemí osvobozeny od zdanění. Stejně významné jsou ochranné známky, loga, výrobní postupy, vývoj nových produktů a další činnosti, které ke svojí škodě nebývají v řadě společností naceněny.

Daňové plánování pod stále tvrdší regulací

Jen v málo oblastech lidské činnosti jde vývoj kupředu tak rychle jako ve státní regulaci. Na světě existuje několik iniciativ, které významně ovlivňují mezinárodní daňovou optimalizaci. Patrně nejvýznamnější iniciativou je BEPS (Base Erosion and Profit Shifting), která přímo bojuje proti nadnárodním společnostem snižujícím svůj základ daně z příjmů využíváním mezer v místní daňové legislativě. Iniciativa je zaměřena především proti nadnárodním gigantům jako Google, Starbucks, Amazon a další, nicméně dopady BEPS budou mít vliv na všechny mezinárodní transakce.

Dopad BEPS spočívá především ve změně role daňové správy. Ta bude získávat ze společností podstatně větší objem dat, která bude porovnávat a hledat nejasnosti. Tím se daňová správa zbaví potřeby aktivně vyhledávat podezřelé společnosti – bude analyzovat data. Každá společnost bude detailnějšími posudky dokládat správnost transferových cen a u daňových přiznání deklarovat transakce se spojenými osobami.

BEPS zavádí také větší důraz na takzvanou substanci, tedy že je společnost skutečně řízena z místa, v němž má sídlo.

Výrazného zpřísnění doznají také postupy při posuzování daňové uznatelnosti a oprávněné výše nákladů spojených s využitím  licencí a ochranných známek. Zpřísní se posuzování hodnoty licencí, které bude třeba doložit znaleckými posudky. Dalšími kroky, které změní daňové plánování je snaha zdaňovat příjmy v zemích jejich vzniku a dlouhodobá revize smluv o zamezení dvojího zdanění

Veškeré aktivity spojené s BEPS znamenají, že daňová optimalizace bude muset mít podstatně pevnější základy a bude kladen větší důraz na to, aby daňové plánování nebylo hlavním cílem nadnárodních korporátních struktur. Kvalitně vytvořených holdingových struktur, které vlastníkům plní primárně jiné než daňové cíle se však BEPS dotkne vyššími administrativními náklady.

Optimalizace, nikoliv vyhýbání se daňové povinnosti

Zatímco legitimní daňová optimalizace využívající zákony jednotlivých zemí bude zcela jistě fungovat i nadále, vyhýbání se daňové povinnosti daňově či právně pochybnými nástroji bude podstatně složitější a především rizikovější. Už delší dobu je vyhýbání se daňové povinnosti značně problematická aktivita, která nemá v současném daňovém plánování své místo. Vyhýbání se dani spočívá často v utajení části příjmů a jejich odklon do země nespolupracující s domovským správcem daně. Tento, v některých zemích nezákonný, postup bude značně ztížen až znemožněn současnou iniciativou GATCA. (Pro zjednodušení používáme zkratku GATCA pro veškerou legislativu související s touto aktivitou).

Síla iniciativy GATCA spočívá v mezinárodním sdílení informací o vlastnících bankovních účtů. Pokud konečný vlastník spoléhá na to, že se domovská daňová správa nedozví o dividendách, které k vlastníkovi doputovaly ze společnosti, k jejímuž vlastnictví se nehlásí, nebo o zůstatcích na bankovních účtech, které patří jeho zahraniční společnosti, bude od roku 2016 (v některých případech 2017) konfrontován s novou situací.

Všechny státy, které ratifikovaly GATCA totiž budou vzájemně informace o stavu účtů a některých typů příjmů (dividendy, úroky apod.) koncových vlastníků sdílet.

Existuje riziko, že na základě takto získaných informací doměří finanční správa daň včetně penále. Mezinárodní daňové plánování, transakční plánování a obecně kroky vedoucí k daňové optimalizaci jsou legitimním podnikatelským cílem, majícím oporu v platných zákonech. Stále složitější bude agresivní daňová optimalizace, proti které je přímo namířeno více iniciativ OECD i jednotlivých států.