Finanční a investiční flexibilita

Finanční a investiční flexibilita

Finanční a investiční flexibilita bez nadbytečné administrativní, finanční nebo daňové zátěže patří v mnoha oborech ke klíčovým konkurenčním výhodám. Český právní a daňový systém preferuje v řadě ohledů vlastníky, kteří drží majetek dlouhodobě. Podnikatelé zaměření na rychlé či krátkodobé investice podléhají řadě znevýhodnění, zejména v daňové oblasti. V neustále hektičtějším tržním prostředí představuje daň z dividend nebo z prodeje podílu ve společnostech dodatečný náklad, snižující míru výnosnosti transakce či investice.

V řadě zahraničních jurisdikcí lze bez negativních daňových dopadů nebo přílišné administrativní zátěže provádět transakce pohodlněji a daňovou zátěž kalkulovat až na úrovni celkového hospodářského výsledku. Podobně jako daňová a administrativní zátěž, bývá důležitá také rychlost, s jakou je ekonomický subjekt schopen reagovat na tržní příležitosti i hrozby. Zejména v případě ohrožení části podnikání není možné s transakcí čekat dny až týdny než projde schválením statutárních orgánů a zhodnotí ji právní a daňoví experti. Důležité je provést transakci rychle, levně a s oporou stabilního právního systému.

Jak dosáhnout finanční a investiční flexibility?

K dosažení tohoto cíle jsou nejčastěji využívány společnosti z prestižních offshore jurisdikcí jako Panama, Gibraltar či Singapur, případně společnosti z onshore zemí typu Velké Británie nebo USA. Konkrétní výběr se řídí podle zamýšlené činnosti, zasazení do kontextu podnikání a zvážení všech daňových dopadů. Důležité je zvážit mimo jiné vliv na image, ochotu bank ke spolupráci a množství dalších faktorů. Podle váhy dalších požadovaných cílů se také rozhoduje o tom, zda bude společnost existovat samostatně nebo bude zapojena do širšího mezinárodního holdingu prostřednictvím struktury vztahů.

Potřebná finanční flexibilita není v mezinárodním měřítku dosažitelná bez předem zajištěných společností, jejichž prostřednictvím bude investice nebo jiná činnost uskutečněna. Důvodem je, že založení společnosti a především otevření bankovního účtu může být časově náročné. 

Rychlá reakce na příležitosti i hrozby má své opodstatnění v širokém spektru podnikatelských aktivit. Nejčastější potřeba flexibilního využití finančních prostředků je v oblasti investování, může naplňovat ale i další cíle, jako třeba ochrana soukromí nebo snížení administrativní zátěže.

Praktické využití investiční a finanční flexibility

Možnost rychlého a efektivního (z hlediska související administrativy a celkového zdanění) použití prostředků je mimořádně důležitou vlastností společností. Ne všechny právní systémy ať už onshore nebo offshore jurisdikcí tyto rychlé a efektivní reakce umožňují.

Investice vlastních prostředků

K investování bývá často využíváno vlastních prostředků společnosti. Daňové systémy některých zemí investování vlastních prostředků společnosti podrobují dodatečnému zdanění. Je proto nutné investovat ze zemí, které jsou k nakládání s vlastním kapitálem vstřícné, například USA nebo Velká Británie.

Investice cizích prostředků

V řadě případů se investic účastní buď částečně, nebo plně také cizí kapitál. Existuje řada jurisdikcí, jejichž daňové systémy jsou vstřícně naladěny k získávání cizích prostředků a jejich dalšímu užití. Takové jurisdikce mají volně nastaveno zdanění nákladů na cizí kapitál a pravidla, respektive možná omezení, v oblasti poměru vlastního a cizího kapitálu. Typickými zástupci jsou zejména Nizozemsko, Malta nebo Kypr.

Investiční možnosti

Nejčastější bývají investice do různých druhů cenných papírů (veřejně obchodovaných akcií, směnek, obligací, podílových listů investičních fondů apod.) nebo kapitálový vstup do cizí společnosti (nákup obchodního podílu či akciového kapitálu). Opět existuje řada jurisdikcí, jejichž daňové systémy jsou pro jednotlivé způsoby investic vhodné nebo naopak zcela nevhodné. Vhodnost nebo nevhodnost konkrétní investice je vždy nutné posuzovat optikou účelu, velikosti a také časového horizontu dané investice.

Investiční příjmy

Nejčastějšími výnosy z investic jsou zpravidla dividendy, úrokové příjmy nebo kapitálové zisky z prodaných cenných papírů, akcií či obchodních podílů. Různé jurisdikce opět mohou daňové zvýhodňovat jednotlivé typy příjmů, zejména v oblasti dividend či kapitálových zisků.

Nejčastější obchodní účely investic

Zisk ze spekulativních obchodů s cennými papíry

V případě spekulativních nákupů cenných papírů na burzách nebo jiných veřejně obchodovaných investičních nástrojů (deriváty, měnové kontrakt apod.) nese investor značné riziko ztráty kvůli kolísání trhů. Přirozeně proto požaduje minimální zdanění případného výnosu z následného prodeje cenného papíru, pokud dosáhne určité požadované hodnoty. Existují daňové systémy, které zisk z těchto obchodů zahrnují do standardního základu daně z příjmů právnických osob a na druhou stranu existují jurisdikce, jejichž daňová legislativa umožňuje absolutní osvobození takovýchto zisků od daně z příjmu bez jakýchkoli podmínek.

Zisk z prodeje kapitálových účastí

Investice například do inkubátorových společností, start-upů a podobných začínajících projektů znamená spekulaci na růst hodnoty. Investor podstupuje vysoké riziko ztráty kvůli značné konkurenci a vysoké úmrtnosti těchto typů společností. Ve vhodném okamžiku pak investor, který financoval rozvoj nového projektu, chce prodat svou ekvitu v této společnosti. S ohledem na značné riziko, které podstoupil, požaduje mít svou investici co nejefektivnější (tedy minimálně zdaněnou). Za sídlo takové investiční společnosti je vhodné zvolit některou z jurisdikcí, jejíž daňový systém příjmy z prodeje kapitálových účastí od daně z příjmů plně osvobozuje, nejlépe bez časového testu.

Zisk z prodeje nemovitostních projektů

V případě investice do realitních projektů je často využíváno modelu, kdy zahraniční investor založí dceřinou firmu v místě výstavby realitního projektu, v rámci skupiny poskytne své dceřiné společnosti různou formou finanční prostředky na realizaci výstavby a následně po dokončení výstavby rezidenčního projektu dochází k odprodeji celé dceřiné společnosti například na místní realitní firmu namísto odprodeje jednotlivých nemovitostí finálním kupujícím. Kromě ochrany investice z titulu zahraničního investora může tento model přinést také dodatečný daňový bonus v případě, kdy daňová legislativa v místě sídla mateřské společnosti neuvaluje daň z příjmů na příjmy z prodeje kapitálových účastí.

Daňové zacházení s konkrétními typy výnosů z investic v jednotlivých jurisdikcích a vyhodnocení, která jurisdikce je vhodná k těm či oněm investičním záměrům, je k nalezení v detailních popisech jednotlivých jurisdikcí.

Nemovitostní společnosti 

Česká legislativa již dlouhou dobu umožňuje zahraničním právnickým osobám nabývat nemovitý majetek na území ČR. Rozhodnutí o pořízení nemovitého majetku do vlastnictví zahraniční společnosti je nutné činit vždy s vědomím toho, jak bude následně nemovitost využita a spravována. Veškerý příjem z nemovitosti nacházející se na území České republiky podléhá zdanění v ČR. Obecně – příjem z využívání nemovitosti bývá zpravidla vždy zdaňován ve státě, kde je nemovitost umístěna. V závislosti na mezinárodních smlouvách o zamezení dvojímu zdanění mezi státem, kde má sídlo společnost vlastnící nemovitost a státem, kde je umístěna nemovitost, je pak zdaňován příjem z případného prodeje samotné nemovitosti.

Obchod s pohledávkami

Typickou oblast flexibilního použití finančních prostředků představuje obchod s pohledávkami. V legislativách mnoha států jsou účetní a evidenční nároky pro správu větších pohledávkových portfolií natolik náročné, že není v silách ekonomického subjektu těmto nárokům dostát. Ekonomický subjekt se tak dostává do rizika sankcí za nesprávné účtování, rizika zdanění úroků u nikdy nevyinkasovaných pohledávek a podobně. Jako sídlo společnosti spravující větší pohledávková portfolia je tedy vždy rozumné volit takovou zemi, která bude maximálně garantovat bezpečnost prostředků investovaných v daném oboru a umožňovat jejich flexibilní použití ve smyslu méně náročné administrace jednotlivých transakcí.

Finanční a investiční flexibilita má široké spektrum využití, především v oblasti krátkodobějších investic. Vysoká flexibilita přináší nejen možnost řadu transakcí vůbec úspěšně realizovat, ale také maximalizovat výnos. Maximalizace výnosu je dosaženo prostřednictvím snížení daňové zátěže na konkrétní typy transakcí. K dosažení tohoto cíle nejčastěji slouží společnosti z vhodně vybraných jurisdikcí.