Rakouské podílové fondy osvobozené od zdanění

01. 07. 2002
Bankovnictví

Jedním z nejvyužívanějších nástrojů kolektivního investování na světě jsou lucemburské podílové fondy. Je možné říci, že hlavní roli v jejich úspěšném rozšíření pravděpodobně sehrály citlivá regulace a osvobození od daně z příjmu. Téměř neznámou, avšak rovnocennou alternativou lucemburským fondům, jsou podílové fondy zakládané v Rakousku a regulované rakouským zákonem o investičních fondech (názvoslovně investiční fondy, ale pojmově odpovídají českému otevřenému podílovému fondu).

2/2002, Akont Info

Jedním z nejvyužívanějších nástrojů kolektivního investování na světě jsou lucemburské podílové fondy. Je možné říci, že hlavní roli v jejich úspěšném rozšíření pravděpodobně sehrály citlivá regulace a osvobození od daně z příjmu. Téměř neznámou, avšak rovnocennou alternativou lucemburským fondům, jsou podílové fondy zakládané v Rakousku a regulované rakouským zákonem o investičních fondech (názvoslovně investiční fondy, ale pojmově odpovídají českému otevřenému podílovému fondu).

Rakouské podílové fondy mají podobnou daňovou úpravu - v případě, že je podílníkem fondu rakouský daňový nerezident, jsou všechny výnosy fondu osvobozeny od zdanění a dividendy z fondu vyplacené nerezidentům jsou vypláceny v hrubé výši.

K základním charakteristikám rakouských podílových fondů patří

  • fond je zakládán a spravován správcovskou investiční společností, administrativní úkoly plní tzv. depozitní banka, jež vede účetnictví, drží cenné papíry atd.,
  • základním dokumentem je status fondu, který se skládá z obecných a speciálních ustanovení, bývá sepsán většinou v standardizované obecné formě a liší se jen nastavením jednotlivých parametrů fondů,
  • podílové listy fondu jsou cenným papírem, mohou být ve formě jak na doručitele, tak na jméno, mohou být listinné, avšak obvykle bývají dematerializované,
  • limity poplatků jsou také upraveny ve statutu fondu formou maximální přípustné hranice; v rámci těchto limitů se může investiční společnost rozhodnout o poplatkové politice a případných distribučních slevách, obdobně je upraven i manažerský poplatek,
  • podle zákona je možné účtovat fondu výhradně následující náklady: manažerský poplatek, poplatek za vypořádání nákupu a prodeje, poplatek za správu podílů, náklady na audit, náklady na založení a náklady na výlohy při právních záležitostech týkajících se fondu,
  • fond může vyplácet dividendy nebo být kumulační a dividendy reinvestovat,
  • fond musí dále dodržovat diversifikační pravidla stanovená zákonem:
    • Fondy mohou investovat do cenných papírů, se kterými se obchoduje na nějaké veřejné burze. V jiných cenných papírech může být nejvýš 10 % NAV.
    • 1 titul akcie se smí nabývat až do 7,5 % NAV.
    • 1 titul obligace vlád zemí zóny A (=cca OECD) do 35 % NAV.
    • 1 titul obligace bank majících registrované sídlo v zemích EHP do 25 % NAV.
    • 1 titul ostatních korporátních obligací do 10 % NAV.
    • Součet všech pozic v portfoliu, které přesáhnou velikost 5 % nesmí být více než 40 % NAV.
    • Do tohoto součtu se nepočítají obligace vlád zemí zóny A a obligace bank se sídlem v zemích EHP. Pro ty platí součtový limit 80 % NAV.
    • Deriváty se smí používat pouze pro účely hedgingu. Jejich škála je široká (opce, swapy, forwardy, futures, swaptions, credit defalut swap, total return swap…).
    • Zakázány jsou prodeje na krátko.
    • Pokud to dovolí statut fondu u vyjmenovaných titulů, pak platí, že je-li v portfoliu 6 různých emitentů, pak lze překročit 35 % limit vládních fondů států zóny A.
    • Podílové listy smí být kupovány až do 7,5 % NAV. Zde zákon umožňuje statutem prohlásit fond za Dachfond (fond fondů) a pak platí mírnější diversifikační limity pro nabývání podílových listů.
    • Hotovost a termínové vklady smí být až do výše 50 % NAV a z toho maximálně polovina může být u jedné banky.
    • Po dobu prvních 6 měsíců od založení fondu mohou být všechny dosud zmíněné diversifikační limity překročeny na dvojnásobek.
  • obchodní rok fondu se dá nastavit dle potřeby.

Existují dva typy investičních fondů:

1. "veřejný" fond (Investmentfond) - fond pro širokou veřejnou distribuci, 
2. "speciální" fond (Spezialfond) - pro omezený počet podílníků.

Veřejný fond je založen investiční společností na základě udělení souhlasu rakouského ministerstva financí. Po udělení povolení ke vzniku může fond začít vydávat podílové listy. Fond povinně vypracovává a zveřejňuje roční a pololetní zprávu o hospodaření ověřenou auditorem, dále musí veřejné fondy zveřejňovat minimálně jednou za měsíc svoji čistou hodnotu na podílový list ve Wiener Zeitung a na vídeňské burze.

Speciální fond je založen z rozhodnutí představenstva investiční společnosti a rakouskému ministerstvu financí se pouze ohlásí jeho založení. Do fondu smí vstoupit maximálně 10 podílníků, kteří musí být právnickými osobami. Investiční společnost je povinna vést ve spolupráci s depozitní bankou registr podílníků a každý převod podílových listů mezi účty majitelů podílových listů musí být schválen investiční společností. Fond musí taktéž vypracovávat pololetní a roční zprávu, ale její zveřejnění lze provést zasláním všem podílníkům. Totéž se vztahuje k informační povinnosti o hodnotě podílového listu.