Nové podněty v plánovaní právní ochrany majetku - nastal již nejvyšší čas?

07. 01. 2002
Daňové plánování, Ochrana majetku, Mezinárodní holding

Tímto článkem bychom se rádi vrátili k již dříve rozebíranému konceptu (viz AKONTinfo 99/1, článek lze nalézt na našich webových stránkách) plánované právní ochrany majetku (v angličtině existuje vhodnější termín - "asset protection") cestou vytváření speciálních účelových právnických osob. Máme za to, že myšlenka tvorby takových struktur je stále ne zcela dostatečně využívána, i když došlo k několika událostem, které nutně zapříčiní lepší přístup skutečných i domnělých věřitelů ke spornému majetku.

1/2002, Akont Info

Tímto článkem bychom se rádi vrátili k již dříve rozebíranému konceptu (viz AKONTinfo 99/1, článek lze nalézt na našich webových stránkách) plánované právní ochrany majetku (v angličtině existuje vhodnější termín - "asset protection") cestou vytváření speciálních účelových právnických osob. Máme za to, že myšlenka tvorby takových struktur je stále ne zcela dostatečně využívána, i když došlo k několika událostem, které nutně zapříčiní lepší přístup skutečných i domnělých věřitelů ke spornému majetku.

První z nich je bezesporu nástup soukromých soudních exekutorů (viz zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti), druhým pak vznik úvěrových databází a nepochybně také zpřístupnění registru nemovitostí na internetu. Těmito kroky došlo ke zpřístupnění informací o majetku prakticky pro každého, kdo má o tyto informace skutečný zájem a je za ně ochoten zaplatit.

Pokusíme-li se konkretizovat základní změny vyplývající z existence soukromých soudních exekutorů, zdůrazníme alespoň následující:

  • Majetek patřící do společného vlastnictví manželů - je vymahatelný, i pokud se jedná o závazek za trvání manželství, který vznikl pouze jednomu z manželů. Do majetku, který podléhá exekucím patří též majetek, který nepatří do společného jmění manželů jen proto, že byl smlouvou zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství. Z výše uvedeného jasně vyplývá neúčinnost různých forem předmanželských smluv čí provedení rozvodů "na požádání".
  • Zkrácení lhůt vymahatelnosti ve prospěch věřitele - na základě rozhodnutí soudu, či notářského nebo exekutorského zápisu lze požádat, u movitých věcí po uplynutí lhůty 3 dnů, u bytů lhůty 15 dnů, soud o nařízení exekuce. Soud usnesením nařídí exekuci a tím nejpozději do 15 dnů pověří exekutora k výkonu. Z výše uvedeného vyplývá jasné zkrácení lhůt, které má k dispozici věřitel vůči dlužníkovi. Dlužník může tak během několika dnů přijít o svůj majetek, kterým nebude splácet pouze pohledávku vůči věřiteli, ale také náklady řízení. Dále je nutné vědět, že proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek, a tudíž po rozhodnutí soudu bude exekuce nevyhnutelně provedena.
  • Zrušení informačního embarga o majetkové situaci dlužníka - podle zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti jsou soudy, orgány státní správy a samosprávy, obce a jejich orgány, notáři a právnické a fyzické osoby povinni sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o majetku povinného (dlužníka), které jim jsou známy z jejich činnosti. Tímto ustanovením jsou povinny vlastně všechny ekonomické subjekty (např. banky a jiné finanční ústavy) poskytnout informace o majetku dlužníka na požádání exekutora, což významně snižuje privátnost některých údajů, s kterou mohl do této doby dlužník počítat.
  • Majetek dlužníka vlastněný právnickou osobou - vzhledem k tomu, že exekutor má právo požadovat pravdivé informace o finančním stavu dlužníka od jakékoli právnické osoby, je nutné poznamenat, že do majetku, který podléhá exekucím, patří přeneseně i jeho majetek vlastněný právnickou osobou, jejímž je dlužník plným nebo částečným vlastníkem.

Shrneme-li výše uvedené jednou větou - téměř žádná informace majetkové povahy dnes již není soukromá a mimo to se výrazně zlepšila možnost přístupu k majetkům.

To znamená, že opravdu dozrál čas na některá profylaktická opatření, ze kterých bych jako tři hlavní zmínil:

  • důkladné oddělování podnikání od vlastního majetku (viz holdingy, jež mají majetkovou část, která pronajímá majetek podnikatelské části),
  • kvalitní a promyšlené strukturování holdingů tak, aby se jednotlivé společnosti nacházely v různých zemích, tj. různých právních a daňových režimech,
  • vlastnění nemovitého majetku (nebo lépe řečeno majetku s vysokou hodnotou) v podstatě za všech okolností společnostmi, jež kromě pronájmu nemovitostí nevyvíjejí žádnou podnikatelskou činnost a pokud možno jsou tyto společnosti vlastněny zahraničními společnostmi nebo dnes již také organizačními složkami zahraničních právnických osob.

Tyto hlavní principy lze samozřejmě aplikovat v dané individuální situaci různě a podle okolností využít některé ze základních nástrojů plánované právní ochrany majetku, ať už to jsou v minulém článku zmíněné nadace, trusty, speciální majetkové společnosti, různé typy správcovských smluv atd., možností existuje spousta, pouze je třeba najít rozumný kompromis mezi náklady a bezpečností daného řešení.

 

Naše služby v této oblasti

Vypsané služby v této oblasti