Daňová optimalizace pronajímání movitostí přes irské společnosti

03. 07. 2000
Daňové plánování, Offshore

Irské nerezidentní společnosti jsou sice již uzavřenou kapitolou, nicméně i bez nich zůstávají irské společnosti užitečným nástrojem mezinárodního daňového plánování. V tomto článku se nechceme zabývat irskými společnostmi se zvýhodněným daňovým režimem (jako např. v sektoru finančních služeb a dalších), ale spíše poukázat na jednu velmi zajímavou možnost, kterou nám v současné době irské společnosti skýtají.

2/2000, Akont Info

Irské nerezidentní společnosti jsou sice již uzavřenou kapitolou, nicméně i bez nich zůstávají irské společnosti užitečným nástrojem mezinárodního daňového plánování. V tomto článku se nechceme zabývat irskými společnostmi se zvýhodněným daňovým režimem (jako např. v sektoru finančních služeb a dalších), ale spíše poukázat na jednu velmi zajímavou možnost, kterou nám v současné době irské společnosti skýtají.

Častým problémem mnoha společností z pohledu možné mezinárodní daňové optimalizace je jejich přílišné sepětí s územím jednoho státu - máme na mysli případy, kdy daná společnost realizuje své nákupy, ke kterým přidává další hodnotu a prodává je svým klientům a toto všechno se odehrává na území téže země. Samozřejmě zde zůstávají různé možnosti spojené s úrokovým financováním a vůbec oblastí finančních toků, nicméně tyto jsou relativně omezené a rozhodně se nedají srovnávat se situací, kdy se jedná o dovoz či vývoz zboží nebo služeb. Zajímavou metodou, jak realizovat část zisku v daňově příznivějším klimatu, je pronajímat majetek vlastněný společností požívající výhod daňově privilegovaného režimu dalším společnostem patřícím do téže skupiny. Zásadním problémem však v případech krátkodobých a střednědobých nájmů je skutečnost, že v případě nájmu z nesmluvní země (tj. země, se kterou ČR nemá uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění) podléhají platby nájemného srážkové dani 25 % a v případě smluvních zemí jsou tyto platby posuzovány jako licenční poplatky a podléhají nejčastěji 10 % srážkové dani, v některých případech pouze 5 % (ze zajímavých zemí především Kypr). Pro ilustraci uvádíme příslušné pasáže naší smlouvy s Velkou Británií, jež odpovídá současnému OECD modelu:

Čl.12 Licenční poplatky

  • Licenční poplatky, mající zdroj v jednom smluvním státě, který pobírá rezident druhého smluvního státu, a který je jejich skutečným vlastníkem, budou zdaněny pouze v tomto druhém státě.
  • Licenční poplatky uvedené v pododstavci 3 (a), mohou být bez ohledu na ustanovení odstavce 1 tohoto článku, zdaněny také ve smluvním státě, ve kterém je jejich zdroj, a v souladu s právními předpisy tohoto státu, avšak je-li příjemce skutečným vlastníkem licenčních poplatků, částka daně takto stanovená nepřesáhne 10 % hrubé částky z licenčních poplatků.
  • Výraz "licenční poplatky" použitý v tomto článku označuje platby jakéhokoliv druhu obdržené jako náhrada za:
    • užití nebo za právo na užití patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo výrobního postupu nebo za užití nebo za právo na užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení, nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní, technické, technologické nebo vědecké:
    • za užití nebo za právo na užití autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému (včetně kinematografických filmů a filmů nebo nahrávek pro rozhlasové nebo televizní vysílání).

Z odstavce 3 vyplývá, že nájemné za průmyslové a obchodní zřízení podléhá vzhledem k tomu, že tato platba má podle dané smlouvy charakter licenčního poplatku, 10 % srážkové dani. Z tohoto důvodu jsou možnosti daňového plánování v tomto ohledu poměrně omezené.

Naprosto neobvyklou smlouvu o zamezení dvojího zdanění máme v případě formulace článku 12 s Irskou republikou:

Čl.12 Licenční poplatky

  • Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
  • Takové licenční poplatky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je jejich zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže je příjemce skutečným vlastníkem licenčních poplatků, nepřesáhne daň takto stanovená 10 % z hrubé částky licenčních poplatků. Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace tohoto omezení.
  • Výraz "licenční poplatky" použitý v tomto článku označuje platby jakéhokoli druhu obdržené jako náhrada za užití nebo právo na užití jakéhokoli autorského práva k literárnímu, uměleckému nebo vědeckému dílu (včetně kinematografických filmů nebo filmů a pásek nebo jiných prostředků užívaných pro rozhlasové a televizní vysílání), jakéhokoli patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo výrobního postupu nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké.

Vymezení předmětu licenčních poplatků zde totiž nezahrnuje jako v ostatních smlouvách nájemné za využití průmyslového a obchodního zařízení. Proto se na tyto příjmy vztahuje článek 7 - Zisky podniků. V případě, že tato činnost není vykonávána stálou provozovnou této zahraniční osoby, podléhají zisky z pronájmu zdanění pouze ve státě, kde má zahraniční osoba své sídlo.

Tento vstupní předpoklad nám potom umožňuje využít např. následující jednoduchou strukturu:

Daňová optimalizace [graf]

Tzn., že transakce může proběhnout např. následujícím způsobem:

  • společnost C plánuje koupit v zahraniční technologické zařízení v ceně 5 milionů dolarů a z důvodů jak daňových, tak i stability právního prostředí zakoupí zařízení na společnost A patřící do dané skupiny společností,
  • A pronajme zařízení společnosti B s povinností B jej dále pronajmout C,
  • B pronajme zařízení C s tím, že si C přebírá zařízení v zahraničí přímo u výrobce a je povinna jej po ukončení smlouvy vrátit na místo podle dohody,
  • C následně sama přiveze zařízení do ČR a vyřeší veškeré celní a daňové formality,
  • platby nájemného se vyplácejí v hrubé výši, neboť nepodléhají srážkovým daním,
  • smlouvu je možné podle dohody partnerů pružně měnit a prodlužovat podle potřeby.

K dalším možnostem v této konstrukci patří zabudování různých záruk, ručení a dalších instrumentů podle potřeby.

Důležitým argumentem pro využití našeho modelu je stabilní právní prostředí v Irské republice a také průběžně se snižující daňové zatížení (daň z příjmu společností se snižuje ze sazby 28 % platné v roce 1999 o 4 % ročně do roku 2002 a od roku 2003 o 3,5 % až na sazbu 12,5 % v roce 2004.

Naše služby v této oblasti

Vypsané služby v této oblasti