Soukromí vlastníků: nežádoucí

10. 05. 2013
Daňové plánování, Offshore, Ochrana majetku, Diskrétní vlastnictví, Onshore

Anonymita vlastnictví je oblast stojící v centru pozornosti nejen v České republice, ale globálně. Komu a za jakých okolností má být k dispozici informace o vlastníkovi majetku, je předmětem rozsáhlých legislativních změn v offshore i onshore jurisdikcích.

Zatímco tlak na prolomení anonymity vlastnictví stále sílí, důvody jejího zachování přetrvávají. Jak máme chránit své soukromí v době, kdy o nás chtějí všichni vědět všechno?

Anonymita vlastnictví je oblast stojící v centru pozornosti nejen v České republice, ale globálně. Komu a za jakých okolností má být k dispozici informace o vlastníkovi majetku, je předmětem rozsáhlých legislativních změn v offshore i onshore jurisdikcích. Důkazem tohoto vývoje je zrušení anonymních akcií nejen v České republice, ale také na Seychelách a vbrzku i ve Velké Británii. Předpokládaným vývojem je, že možností anonymního vlastnictví bude i nadále ubývat. Anonymita se stává stále cennější komoditou, kterou je jednoduché pozbýt a velmi složité znovu získat. I přes úskalí v podobě vytváření nových registrů vlastníků a tlaku na prolomení bankovního tajemství stále existují spolehlivé možnosti diskrétního ovládání majetku, včetně toho umístěného v České republice.

Při seriózním uvažování o anonymitě vlastnictví lze brát v potaz pouze její dosažitelnou míru.

Absolutní anonymita je mýtus

Každý příliš často užívaný termín ztratí mnoho ze své skutečné podstaty. Zastření podstaty se nevyhýbá ani anonymitě vlastnictví. Při hledání informací o diskrétních formách vlastnictví lze narazit na termíny jako absolutní anonymita, škodlivá anonymita, neprolomitelná anonymita a mnoho dalších. Při seriózním uvažování o anonymitě vlastnictví lze brát v potaz pouze její dosažitelnou míru. Tu lze nejspolehlivěji určit podle velikosti okruhu osob (dokumentů, nosičů informací), které identifikují skutečného vlastníka. Druhým určujícím faktorem je to, za jakých podmínek budou tyto informace poskytnuty. Pokud existuje úzký okruh osob, které mají informaci o vlastníkovi, a tyto osoby vydají informaci jen v několika málo případech, lze uvažovat o vysoké míře anonymity. Pokud dochází k automatické výměně informací nebo dokonce je informace poskytnuta pro komerční účely, je míra diskrétnosti minimální. Limitem anonymity je to, že kvůli zachování soukromí vlastníka se nebudou další osoby vystavovat postihu a budou přinejlepším jednat v mantinelech definovaných legislativou. Z toho plyne, že nelze dosáhnout anonymity absolutní. Ta v současném světě pro běžného občana neexistuje, bez ohledu na jeho majetkové poměry. Za optimální míru anonymity lze považovat situaci, kdy se informace o vlastníkovi nenacházejí v zemi jeho rezidence. Lze dosáhnout stavu, kdy je zajištěna robustní ochrana před veřejností, která nemá možnost informace získat. Státní orgány mají k informacím přístup pouze v omezeném množství případů a po předložení precizní a administrativně poměrně náročné žádosti. N ízkou anonymitu poskytují řešení zajišťující uložení informací v České republice, například formou akcií zaknihovaných v Centrálním depozitáři. Informace jsou sice chráněny před veřejností, ale úřady o ně mohou požádat kdykoli a je jim okamžitě vyhověno. Nulovou ochranu pak zajišťuje zveřejnění informací ve veřejnoprávních registrech.

Ochrana korporátní a bankovní struktury

Při diskrétní správě majetku je třeba uvažovat o anonymitě ve více rovinách. Nejdůležitější jsou anonymita korporátní a bankovní. Korporátní anonymita představuje možnosti omezení informací o vlastníkovi společností. V ní lze i přes globální tlak na zrušení anonymních akcií dosáhnout vysoké úrovně. Ve veřejných rejstřících nemusí být o koncovém vlastníkovi informace žádná. Jedná se například o Anguillu, jež umožňuje vlastnictví prostřednictvím anonymních akcií. Druhou neméně důležitou oblastí je bankovní anonymita, která se v posledních letech ocitla pod výrazným tlakem ze strany USA i EU. Prakticky za všech okolností lze sledovat tok finančních prostředků až ke konečnému vlastníkovi, fyzické osobě. Samozřejmě se v jednotlivých jurisdikcích výrazně liší míra ochrany klienta daná silou i tradicí bankovního tajemství a kulturou zachování mlčenlivosti. Zatímco v České republice je získání informací z bank automatické, v Rakousku, Švýcarsku a řadě offshore jurisdikcí je k prolomení bankovního tajemství nezbytný zásadní důvod. Při zajištění bankovní anonymity jsou klíčové okolnosti, za jakých může k prolomení bankovního tajemství dojít. V České republice stačí, aby autority o informaci pouze požádaly, a je jim vyhověno. V Rakousku nebo Švýcarsku musí být definován subjekt zájmu a zdůvodněno, proč autority informaci požadují. V případě, že je žádost opodstatněná (například je v běhu trestní řízení a existuje podezření, že dochází k legalizaci výnosů z trestné činnosti), je jí vyhověno. Takováto aktivita však vyžaduje značné úsilí státních orgánů, zcela nesrovnatelné s pouhým neodůvodněným a nespecifikovaným požadavkem.

Anonymita se stává stále cennější komoditou, kterou je jednoduché pozbýt a velmi složité znovu získat.

Řada bank a dalších institucí klientská data poskytuje třetím stranám, často pro marketingové účely. Data o bonitních klientech jsou vysoce ceněna a řada bank si už ve smluvních podmínkách vymiňuje jejich poskytnutí třetí straně. Z hlediska zachování soukromí je však vhodné, aby byla data využitelná výhradně pro zajištění klientem požadovaných služeb. T řetí úroveň, často opomíjenou, lze nazvat operativní. Zahrnuje všechny činnosti, které jsou nezbytné pro správu majetku. Jedná se o důvěryhodné personální zázemí nebo zajištění bezpečné komunikace. Není rozumné investovat množství prostředků do ochrany soukromí a ponechat veškeré informace jedné účetní, případně pokyny předávat přes nezabezpečený e-mail. Největší slabinou v zajištění soukromí vlastníka bývá právě nezabezpečená elektronická komunikace, kdy putují velmi citlivé informace bez jakékoli ochrany.

Proč zůstat anonymní?

Existuje mnoho důvodů, proč anonymitu vlastnictví řešit. Její zajištění je relevantní pro každého, kdo chce omezit rizika plynoucí ze skutečnosti, že v České republice je veřejně a zdarma dostupné značné množství informací. Patří mezi ně bydliště, podíly ve společnostech, výpis z katastru nemovitostí. Díky přístupu do Sbírky listin lze dohledat část příjmů fyzické osoby, typicky dividendy. O samotné společnosti lze také snadno dohledat nemálo informací. Z účetních závěrek lze zjistit jak je finančně silná, jaké má náklady, marži atd. Lze tak snadno získat poměrně věrný obraz o kondici společnosti i majetkových poměrech jejího vlastníka. Rozhodujícím impulzem bývá individuální motivace, například spory v rodině.

A) Bezpečnostní rizika

Nelze vyloučit situaci, že se vlastník nebo jeho rodina stanou terčem nátlaku nebo dokonce vydírání v důsledku propojení vlastníka s majetkem. Česká republika není zemí, kde by byly běžné extrémní případy jako únosy a fyzické násilí. Řada podnikatelů však zná ze svého soukromého života situace, kdy jim bylo spojení s rozsáhlým majetkem spíše na obtíž.

B) Oddělení majetku soukromého a majetku k podnikání

U majetku soukromé povahy je vhodné minimalizovat riziko jeho ztráty pro případ, že se nezdaří podnikatelský záměr. Ideálním nástrojem je jeho oddělení do společnosti, která nevykazuje spojitost s osobou stojící za podnikáním.

C) Znepřehlednění ovládané struktury

Zejména pro osoby, které mají zdroje příjmů z více odlišných oblastí, je výhodné nebýt za jednotlivými ovládanými společnostmi vidět. Například pokud vlastník získává primární příjmy ze společnosti poskytující IT služby a zároveň má podíl v developerském projektu, doporučujeme činnosti nijak nepropojovat. Pokud se vlastníkovi přestane v jedné z oblastí dařit, může být snahou konkurence nebo společníků využít oslabení a pokusit se o nepřátelské převzetí druhé společnosti, což zvyšuje konečnou finanční ztrátu.

D) Ochrana před šikanou

V rámci českých zákonů lze společnost poměrně snadno šikanovat insolvenčními návrhy a dalšími zcela legálními instrumenty, které společnost znevěrohodní u obchodních partnerů a omezí její činnost. Pokud je vlastník obtížně dohledatelný, nikdy nelze napadnout všechny ovládané společnosti.

E) Spory v rodině

Dědické řízení má nyní volnější pravidla než v minulosti a předmanželské smlouvy se staly relativně běžnou záležitostí. Přesto však zákony neposkytují úplnou svobodu, jak v rodině nastavit majetkové vztahy. Je lepší spoléhat na své uvážení, ne na mantinely vytyčené zákony.

Závěrem

Tlak na odkrytí skutečných vlastníků stále roste, ale důvody pro zajištění diskrétní kontroly majetku přetrvávají. V České republice je zajištění anonymity vlastnictví prakticky nemožné z důvodu zrušení anonymních akcií na majitele, velkého množství dat dostupných zdarma z veřejných zdrojů a automatického poskytování informací bankami. Pro zajištění robustní ochrany vlastníka proto doporučujeme využít mezinárodního řešení. V příštím textu podrobně představíme možné úrovně dosažení anonymity a způsoby řešení relevantní pro české podnikatele a vlastníky.

Naše služby a řešení v této oblasti

Vypsané služby v této oblasti

Z nabízených řešení pro Vás vybíráme