Současná situace v podnikání prostřednictvím offshore pojišťoven

06. 09. 1999
Offshore, Mezinárodní holding

V článku je rozebírána problematika offshore pojišťoven.

3/1999, Akont Info

Obsah:

  • Úvod
  • Rozdělení mezinárodních pojišťovacích společností do tříd
  • Tabulka požadavků pro třídy.
  • Bermudy
  • Kajmanské ostrovy

Ve většině offshore zemí, kde je možnost založení pojišťovny, jsou tyto subjekty regulovány zvláštním zákonem, který pro ně stanoví přísnější požadavky než pro běžné společnosti. Běžným společnostem je zapovězeno zabývat se pojišťovací činností a rovněž použít slovo "insurance" ve svém názvu. To má samozřejmě nepříznivé dopady na zakládací a provozní náklady spojené s fungováním pojišťovny. Tyto náklady jsou jednak ryze administrativního charakteru, tj. náklady na vedení účetnictví, audit, předkládání finančních výkazů místním úřadům atp., jednak se jedná o licenční poplatky placené vládě. Opomenout nelze ani další významnou skupinu nákladů, i když se nejedná o explicitní výdaje - jde o náklady souvisící s povinností minimálního základního kapitálu a s požadavkem tzv. "margin of solvency", který je v podstatě analogický minimální kapitálové přiměřenosti, vyžadované u českých bank, tj. poměr kapitálu k přípustným aktivům (nominální bilanční výše aktiv se upravuje tak, aby bylo zohledněno riziko).

Určitou výjimkou z výše popsané praxe byl do nedávné doby Svatý Vincent a Grenadiny (SVG), kde regulace offshore pojišťoven byla ve srovnání s ostatními jurisdikcemi (především zde máme na mysli země tradičně využívané pro zakládání offshore pojišťoven, jako jsou Bahamy, Kajmanské ostrovy, Kypr nebo Guernsey) velmi mírná. Tyto mimořádně příznivé legislativní podmínky, umožňující nízké zakládací náklady a minimální regulaci činnosti, byly trnem v oku jak různým regulatorním úřadům ve vyspělých zemích, tak i ostatním offshore zemím, které nabízí možnost založení kaptivní pojišťovny za výše popsaných standardních podmínek, a pro které začal Sv. Vincent představovat nebezpečnou konkurenci. Bylo víceméně jasné, že tlaku ze strany obou těchto skupin nemůže Sv. Vincent dlouhou dobu odolávat, a již v roce 1996 se objevily informace o chystané novele zákona o pojišťovnách (Insurance Act), která měla přinést výrazné zpřísnění podmínek pro poskytování pojišťovacích licencí.

K této novelizaci v minulém roce skutečně došlo a lze říci, že se tak Sv. Vincent v oblasti offshore pojišťoven velmi přiblížil úpravě běžné v dalších offshore zemích, nabízejících možnost založení těchto společností.

Nový zákon, který má sloužit jako komplexní předpis, upravující veškeré administrativní a regulatorní aspekty oblasti offshore pojišťovnictví na SVG, obsahuje oproti předchozí úpravě řadu inovací. Mezi ty patří např. podrobná úprava "chráněných účtů pojistného" (Protected Premium Accounts), což je nástroj pro zajištění uchování hodnoty aktiv, pro pojistné placené v rámci životního pojištění pojišťovnám všech tříd, založených podle nového zákona. Chráněný účet pojistného je účet založený pojišťovatelem u nezávislého správce za účelem uložení pojistek z jednoho nebo více dlouhodobých pojištění, který je oddělený od ostatních běžných účtů pojišťovatele i od ostatních chráněných účtů pojistného. Tato část nového zákona v podstatě přebírá obdobná ustanovení ze zahraničních zákonů o pojišťovnách, především ze zákona Bermud a Kajmanských ostrovů.

Dále zákon poprvé zavádí rozdělení mezinárodních pojišťovacích společností do tříd, což zájemcům umožní vybrat si s větší přesností nejvhodnější nástroj vzhledem k jeho nákladům a regulatorním požadavkům. Zákon vymezuje následující druhy licencí:

  • třída I - neomezená licence - umožňuje svému držiteli zabývat se jakoukoli mezinárodní pojišťovací činností včetně dlouhodobé pojišťovací činnosti;
  • třída II - obecná licence - umožňuje svému držiteli zabývat se veškerou mezinárodní pojišťovací činností s výjimkou dlouhodobé pojišťovací činnosti;
  • třída III - asociativní licence - tato licence umožňuje zabývat se veškerou, a to i dlouhodobou mezinárodní pojišťovací činností vzhledem ke dvěma nebo více vlastníkům pojišťovatele a jejich dceřiným společnostem, přičemž až 30% mezinárodní pojišťovací činnosti se může uskutečnit s osobami, které jsou vzhledem k pojišťovateli v nezávislém postavení;
  • třída IV - skupinová licence - dovoluje svému držiteli zabývat se jakoukoli mezinárodní pojišťovací činností včetně dlouhodobé činnosti s jedním vlastníkem pojišťovatele nebo jeho dceřinými společnostmi a zaměstnanci tohoto vlastníka nebo jeho dceřiných společností;
  • třída V - jednoduchá licence - dovoluje svému držiteli zabývat se jakoukoli mezinárodní pojišťovací činností včetně dlouhodobé činnosti s jediným vlastníkem pojišťovatele, jedná-li se o společnost, nebo s benefičními vlastníky, půjde-li o trust.

Licenci třídy IV a V může získat i trust zaregistrovaný podle Zákona o mezinárodních trustech z roku 1996.

Z dalších ustanovení zákona lze např. ještě zmínit, že žádná osoba nemůže (přímo, nepřímo nebo prostřednictvím dceřiné společnosti) vlastnit licenci k provádění mezinárodní pojišťovací činnosti ve více než jedné z výše uvedených tříd, pokud k tomu nezíská povolení od příslušných úřadů, a nesmí ani vlastnit licenci v kterékoli z výše uvedených tříd, jestliže je vlastníkem licence podle předchozího zákona o pojišťovnách.

Následující tabulka shrnuje nejdůležitější požadavky pro jednotlivé třídy.

 třída Itřída IItřída IIItřída IVtřída V
Minimální vlastní kapitál (USD) 200 000 100 000 50 000 25 000 10 000
Požadavek kapitálové přiměřenosti ano ano ano ne ne
Registrovaný zástupce ano ano ano ano ano
Koncesovaný manager ano ano ano ne ne
Schválení offshore finančního orgánu ano ano ano ne ne
Audit finančních výkazů ano ano ano ne ne
Předkládání výročních zpráv vládě ano ano ano ne ne
Roční žádost o obnovení ano ano ano ano ano
Roční obnovovací poplatek (USD) 3000 2500 2500 1500 1000
Udržování záznamů na SVG ano ano ano ano ano

K poslední položce v tabulce, tj. k povinnosti udržovat na SVG záznamy o činnosti pojišťovatele, stanoví zákon, že každý držitel pojišťovací licence je povinen udržovat takovou dokumentaci, která:

  • adekvátně zobrazí povahu a rozsah pojišťovací činnosti vykonávané pojišťovatelem na SVG a
  • umožní kdykoliv komisaři prověřit činnost pojišťovatele za účelem přesného zjištění jeho finanční pozice a ověření, že tato je v souladu s podmínkami zákona.

Aby bylo zřejmé, o jakou dokumentaci se konkrétně jedná, uvádí zákon následující příkladný výčet:

  • finanční výkazy za běžný a předchozí rok,
  • výkaz zobrazující běžný příjem z pojistného a platby z titulu pojistných událostí placené pojišťovatelem včetně plateb z titulu zajištění pojišťovatele (reinsurance),
  • seznam jednatelů, úředníků a manažerů pojišťovatele včetně jejich adres;
  • záznamy z valných hromad, ze schůzí představenstva a ze schůzí výborů představenstva,
  • hlavní účetní kniha a další účetní evidence za běžný měsíc a za předchozí dva měsíce,
  • záznamy o zajišťovacích smlouvách a programech pojišťovatele informující o limitech pro jednotlivé druhy pojištění,
  • aktuální seznam všech zástupců pojišťovatele a
  • jakákoli další dokumentace podle zvláštních požadavků komisaře písemně dodaná pojišťovateli.

Pojišťovatel nemusí ve svém sídle na SVG držet originály výše uvedené dokumentace a je rovněž postačující, jestliže umožní přístup k této dokumentaci evidované v počítači, může-li její přesnost doložit jednatel nebo jiný vedoucí pracovník.

Bermudy

Legislativa upravující na Bermudách oblast pojišťovnictví sestává z Pojišťovacího zákona z roku 1978 (Insurance Act 1978) a jeho novelizací a prováděcích vyhlášek k němu. Některé z klíčových požadavků jsou:

  • Každý pojišťovatel musí na Bermudách mít hlavního zástupce (Principal Representative), což musí být rezident. Může se jednat jak o jednotlivce, tak i o společnost.
  • Každý pojišťovatel musí mít auditora, jehož úkolem je ověření výročních finančních výkazů a informování o nich.
  • Pojišťovatel musí splnit požadavky na minimální kapitál a solventnost, které se liší v závislosti na druhu poskytnuté licence.
  • Pojišťovatelé musí udržovat "relevantní" nebo likvidní aktiva v hodnotě minimálně 75% závazků.
  • Každý pojišťovatel musí výročně předkládat "Povinnou finanční zprávu" (Statutory Financial Return) registračnímu úředníkovi. Tato zpráva není přístupná pro veřejnost.
  • Pojišťovatel, u něhož hrubé pojistné za pojištění odpovědnosti při výkonu povolání činí více než 30% celkového hrubého pojistného, musí jmenovat odborníka na rezervy na krytí ztrát (Loss Reserve Specialist), který musí každoročně potvrdit, že rezervy na krytí ztrát jsou v dostatečné výši.
  • Pojišťovatelé, kteří diskontují rezervy na krytí ztrát, musí poskytnout informace o metodologii a racionálním základu tohoto diskontování a výroční názor odborníka na výpočet pojistného na diskontované rezervy, jestliže kaptivní pojišťovna nesplnila požadavek solventnosti na nediskontované bázi.

Systém licencí

Bermudy zavedly multilicenční systém regulace v roce 1995. Podle tohoto systému existují 4 třídy neživotních pojišťoven, přičemž pro kaptivní pojišťovny jsou vhodné I., II. a III. třída.

  • Třída I - Kaptivní pojišťovna je vlastněna jednou nebo více dceřinými společnostmi skupiny a pojišťuje pouze rizika vlastníků a dceřiných společností. Minimální kapitál činí 120 000 USD.
  • Třída II - Kaptivní pojišťovnu vlastní dvě nebo více nezávislých osob a pojišťuje pouze rizika vlastníků a jejich dceřiných společností. Držitel této licence může rovněž pojišťovat rizika, která nejsou ve vztahu k činnosti jeho vlastníků nebo jejich dceřiných společností, jestliže podíl pojistného z tohoto pojištění na celkovém čistém pojistném nepřesáhne 20%. Minimální kapitál je 250 000 USD.
  • Třída III - Tato třída je vymezena tak, že do ní patří všichni pojišťovatelé, kteří nespadají pod třídu I, II nebo IV. Konkrétně to jsou koneční zajišťovatelé (finite reinsurers); zajišťovatelé, pojišťující činnost třetích stran; pojišťovatelé, poskytující pojištění jednotlivcům, kteří nejsou ve vztahu k vlastníkům pojišťovatele; pojišťovatelé, u nichž více jak 20% čistého pojistného pochází z pojištění rizik, která nesouvisí s činností vlastníků pojišťovatele nebo jejich dceřiných společností. Minimální kapitál tvoří 1 000 000 USD.
  • Třída IV - Pojišťovatelé a zajišťovatelé poskytující přímé pojištění nadměrné odpovědnosti a zajištění rizik z pojištění majetku proti pohromám. Minimální kapitál činí 100 000 000 USD.

Kajmanské ostrovy

Pojišťovací společnost se zakládá stejným způsobem jako osvobozená (exempt) společnost, avšak před inkorporací musí zakladatelé získat souhlas superintendanta pro pojišťovnictví s vydáním vhodné pojišťovací licence. Držitel pojišťovací licence nemůže vydávat akcie na doručitele.

Existují 3 druhy pojišťovací licence:

  • Třída A - společnosti pojišťující domácí rizika.
  • Třída B - neomezená licence, jež umožňuje držiteli licence provádět jakoukoli pojišťovací činnost s výjimkou pojišťování rizik domácích podniků.
  • Třída C - omezená licence, která poskytuje možnost vykonávat pojišťovací činnost pouze ve vztahu k mateřské společnosti nebo k osobám schváleným příslušným orgánem (Governor-in-Council). Tato licence je vhodná pouze pro čistě kaptivní pojišťovnu, tj. takovou, která pojišťuje výhradně činnost svého vlastníka, popř. členů určité holdingové skupiny. Žádosti jsou posuzovány inspektorem pro pojišťovnictví, který zodpovídá za dohled nad činností pojišťovacích společností na Kajmanských ostrovech.

Pojišťovny nemohou emitovat akcie na majitele.

Licenční poplatek
Licenční poplatek je poplatek vládě za udělení licence. Platí se při udělení licence a potom každoročně, vždy v lednu příslušného roku, činí cca 5500 USD.

Požadavky na minimální kapitál
Zákon stanoví minimální výši kapitálu, pro pojišťovací společnosti zabývající se všeobecnou činností, tj. ne dlouhodobou činností (např. životní pojištění), částkou ekvivalentní 122 000 USD. Avšak superintendant pro pojišťovnictví vyžaduje pro každou novou společnost vyšší částku, obvykle ekvivalent 200 000 až 250 000 USD, a může vyžadovat i více v závislosti na navrhovaném předpokládaném objemu přijatého pojistného a míře přejímaného rizika.

Další požadavky
Společnost má povinnost předkládat výroční výkazy a její činnost musí být v souladu s podnikatelským plánem (ten je třeba ještě před založením dodat superintendantovi), s výjimkou situace, kdy superintendant povolí předem změny oproti tomuto plánu. Na základě posouzení předložených výkazů může superintendant požadovat změnu v činnosti společnosti nebo požadovat investování dodatečného kapitálu. Bez předchozího schválení nelze učinit žádné změny ve vlastnické struktuře nebo managementu.

Do nedávné doby byla regulace offshore pojišťoven na St. Vincentu oproti ostatním zemím, kde je možné pojišťovny založit, velmi mírná. Minulého roku však došlo k novelizaci zákona o pojišťovnách a tím ke zpřísnění podmínek. Jak je patrné z výše uvedeného srovnání, i přes veškeré změny, které sebou tato novelizace přinesla, je St. Vincent stále zřejmě nejvýhodnější zemí pro podnikání v offshore pojišťovnictví.