Nové trendy ve využívání mezinárodních daňových struktur v ČR

06. 07. 1998
Daňové plánování, Bankovnictví

Domníváme se, že by pro Vás, jako pro daňové specialisty, mohlo být zajímavé srovnání situace ve využívání mezinárodních daňových struktur českými subjekty před několika lety a dnes. Z tohoto důvodu jsme se pokusili sestavit stručný přehled, pojednávající o hlavních trendech v této oblasti.

2/1998, Akont Info

Domníváme se, že by pro Vás, jako pro daňové specialisty, mohlo být zajímavé srovnání situace ve využívání mezinárodních daňových struktur českými subjekty před několika lety a dnes. Z tohoto důvodu jsme se pokusili sestavit stručný přehled, pojednávající o hlavních trendech v této oblasti.

Obecně je na první pohled patrný vývoj v několika základních směrech:

  • posun od použití jednodušších struktur k sofistikovanějším metodám daňového plánování,
  • výrazné rozšíření využívání jednotlivých metod daňového plánování - co dříve (tj. cca do roku 1996) bylo spíše výjimkou, je dnes v podstatě standardem,
  • podstatné rozšíření motivů pro využití mezinárodních struktur - dříve byla rozhodující motivací snaha snížit podnikové daňové zatížení, dnes vystupují do popředí (i když tato motivace stále vede) další základní motivy jako snaha o ochranu osobního majetku a získání přiměřené anonymity vlastnictví, také tento vývoj odpovídá standardu ve vyspělých zemích,
  • také renomované české firmy začaly využívat daňového plánování, příkladem budiž Komerční Banka, která vydala emisi euroobligací prostřednictvím své dceřiné společnosti Komercni Banka B.V., založené z daňových důvodů v Nizozemsku (v této zemi se nesráží při výplatě úroků srážková daň).

Přes výše zmíněná přiblížení k západoevropskému standardu jsou stále patrné značné rozdíly především v následujících oblastech:

  • velmi řídké využití offshore společností pro centralizaci investičního kapitálu a řízení investic vzájemně nezávislých investorů - zde máme na mysli především zakládání zahraničních investičních fondů a holdingů pro realizaci investičních projektů v České republice - tato skutečnost je poněkud paradoxní, neboť všestranné přínosy využití mezinárodních struktur jsou patrné na první pohled,
  • poměrně řídké je zakládání speciálních typů podnikatelských subjektů v zahraničí, nikoliv pouze pro daňové přínosy, ale spíše proto, že je možné zde využít unikátní právní formy společností, jež u nás neexistují,
  • poměrně omezeným u nás zatím zůstává trvalé předání správy majetku do rukou profesionálních správců ve formě trustů, nadací a jejich ekvivalentů.

Nyní se budeme podrobněji zabývat použitím mezinárodních struktur s primárně daňovými motivy. Pro udržení přehlednosti se pokusíme analyzovat tyto otázky podle jednotlivých oborů podnikání, pro něž je jejich použití typické:

Mezinárodní obchod

V této oblasti je jasně patrný trend postupného přechodu od využívání klasických offshore společností (registrovaných obvykle na Bahamách, Britských Panenských ostrovech, Gibraltaru či Jersey) ke strukturám založeným na využití společností z Velké Británie či Irska nebo poboček offshore společností v těchto zemích.

Poskytování služeb v zahraničí

Výše zmíněný trend je v tomto případě ještě podstatně silnější - poskytování služeb přímo přes karibské offshore společnosti začíná být spíše výjimkou, na jejich místo nastupují téměř výlučně společnosti zakládané ve Velké Británii, které mohou profitovat také ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Velkou Británií (v případě krátkodobých operací na území ČR).

Obchod s cennými papíry a majetkovými účastmi

V tomto případě se stále využívají jak klasické offshore společnosti (v případě, že cílem je především snaha spíše podíly pouze shromáždit a držet), tak i společnosti založené v zemích se smlouvou o zamezení dvojího zdanění s ČR, zdaleka nejčastěji Kypr a Velká Británie (v případě, že motivem je spíše krátkodobá spekulace).

Držení dlouhodobých účastí v českých společnostech

Zde samozřejmě platí stanovisko týkající se obchodu s cennými papíry, dále je nutné zmínit také velmi rozšířené použití nizozemských společností, byť obvykle velkými zahraničními investory (hlavním důvodem jsou nepochybně relativně vyšší fixní náklady na provoz nizozemských společností, které lze v případě velkých zahraničních společností rozpustit na celou skupinu evropských poboček), pro výběr vhodné země je samozřejmě také podstatný fakt, zda se plánuje výplata dividend či nikoliv.

Úrokové transfery

Jak už bylo zmíněno dříve, využívají se obvykle společnosti ze zemí, které jednak uzavřely smlouvu o zamezení dvojího zdanění s ČR (nejlépe s redukcí srážkové daně z úroků na nulu) a současně umožňují minimálně zdaněný transfer do některého offshore centra, díky čemuž jsou vyplácené úroky na cestě ke konečnému majiteli velmi nízko zdaněny, v těchto případech se pravděpodobně nejčastěji využívá nizozemských společností, nicméně lze použít také další struktury.

Licenční poplatky

Vzhledem k tomu, že u průmyslových licenčních poplatků jsou standardní snížené sazby, vyplývající ze smluv o zamezení dvojího zdanění, 5-10%, využívají se prozatím pro účely daňového plánování českých subjektů minimálně. Je třeba říci, že v západoevropských zemích jsou modely založené na této metodě podstatně více využívány.

Leasing

Velmi zajímavou oblastí využití daňových struktur jsou leasingy od zahraničních pronajímatelů (především operativní), které nabízejí také velmi zajímavé možnosti plánování daňového zatížení. Zde je třeba zdůraznit, že výběr vhodné země zásadně závisí v důsledku rozdílů mezi jednotlivými smlouvami o zamezení dvojího zdanění na daných podmínkách, především na předmětu leasingu.

Z výše uvedených postřehů vyplývá, že výběr vhodné jurisdikce zásadně záleží na individuálních podmínkách daného investora, a tím také na výběru optimálních metod daňového plánování. Na druhou stranu lze říci, že vzhledem k tomu, že největší část klientů pověřuje své zahraniční společnosti vykonáváním služeb v zahraničí a souvisejícími činnostmi, dá se v několika posledních letech mluvit o určité standardní podobě offshore struktury, kterou je kombinace anglické a offshore společnosti.

Tato struktura umožňuje využít veškerých předností společností založených v zemích se standardním daňovým systémem (soustava smluv o zamezení dvojího zdanění, dobrá pověst, dobrá komunikace s úřady, stabilní zákonodárství) s minimálním zdaněním obchodních transakcí uskutečňovaných mimo území Velké Británie. Další velmi podstatnou výhodou je vysoká úroveň administrativních služeb počínaje komunikací s úřady a konče službami účetně auditorskými. Díky zmíněným přednostem využívá tuto strukturu ke své spokojenosti stále větší množství našich klientů.

Další uvolnění v devizových omezeních od 1. 1. 1999

Od počátku roku 1999 dochází k dalšímu uvolnění omezení vyplývajících ze zákona č. 219/1995 Sb., devizového zákona v souvislosti s investicemi do zahraničních cenných papírů a finančních instrumentů. Vzhledem k tomu, že tato úprava je nesporně dalším krokem na cestě k liberalizaci devizového hospodaření a kontroly odpovídající evropskému standardu a má poměrně zásadní dopady na regulaci finančních transferů do a ze zahraničí, rádi bychom shrnuli alespoň základní body.

Nejdůležitějšími změnami jsou následující zrušení nutnosti získávání tzv. devizového povolení pro některé operace, z nichž k nejdůležitějším patří:

  • obchod se zahraničními cennými papíry nespadajících pod režim přímé investice,
  • operace s finančními deriváty,
  • poskytování úvěrů a zajištění do zahraničí.

Přestože na první pohled nevyhlíží tyto změny nijak dalekosáhle, přinesou bezesporu nejen další oživení na našem finančním trhu, ale také odstraní některé zákonné překážky ve sféře mezinárodního financování a finančních transferů českých rezidentů. K zásadním změnám patří především:

  • ve výše zmíněných oblastech dojde k naprostému uvolnění rukou pro podnikatelské subjekty, které již nebudou omezeny stávajícími limity,
  • rezidenti ČR, především nepodnikatelské subjekty, budou moci bez omezení investovat své úspory do zahraničních cenných papírů a investičních fondů, čímž se dále rozšíří jejich investiční možnosti,
  • českým investičním společnostem se otevírá možnost zřizovat investiční fondy v zahraničí tak, aby podléhaly privilegovaným daňovým režimům, a prodávat jejich podíly v ČR bez omezení. Tento fakt by měl přinést podstatné rozšíření nabídky finančních produktů na našem trhu,
  • podnikatelské subjekty budou moci podstatně jednodušeji a flexibilněji budovat své finanční vztahy se zahraničními subjekty, což by se mohlo dále projevit v usnadnění vývozů.

Naše služby v této oblasti

Vypsané služby v této oblasti