Registrace organizační složky zahraniční společnosti na území České republiky

07. 04. 1997
Offshore, Onshore

Článek analyzuje problematiku registrace organizační složky zahraniční společnosti na území České republiky.

Registrace organizační složky zahraniční společnosti na území ČR

2/1997, Akont Info

Analýza

  • Úvod - úvodní část memoranda pojednává o uvedené problematice v širších, obecnějších souvislostech. Podává základní informace o stejných podmínkách, kterými přiznává Obchodní zákoník zahraniční osobě právo podnikat stejně jako českým osobám, s výhradou jiné zákonné úpravy. Rozlišujícím kritériem českých a zahraničních osob přitom není státní příslušnost, ale sídlo právnické osoby. První kapitola následně v krátkosti nastiňuje formy působení zahraniční osoby na území ČR. Pozornost je zaměřena na lokalizaci organizační složky podniku.
  • Oprávnění podnikat - oprávnění zahraniční osoby podnikat na území ČR vzniká ke dni zápisu do obchodního rejstříku. Obsahem kapitoly v pořadí druhé je tedy výčet náležitostí, kterých splnění je podmínkou ke vzniku oprávnění podnikat na území České republiky. Vymezuje se, kdo je oprávněn podat návrh na zápis; jakým způsobem se organizační složka do obchodního rejstříku zaznamenává; který soud vede obchodní rejstřík; které údaje se u zahraničních osob zapisují do obchodního rejstříku; listinami o kterých skutečnostech musí být návrh na zápis doložen; jaké nároky se kladou na uvedené doklady; postup soudu, pokud není návrh v souladu s ustanoveními obchodního zákoníku; jakým způsobem o návrhu rejstříkový soud rozhoduje.
  • Rozhodné právo; mezinárodní smlouva - další kapitola vysvětluje, kdy kterým právním řádem se řídí zahraniční osoby. Rovněž není možné opomenout, že smlouva sjednávaná mezi organizační složkou zahraniční osoby a tuzemským subjektem se posuzuje jako smlouva mezinárodní.
  • Postavení organizační složky - charakterizuje postavení organizační složky. Z ustanovení Obchodního zákoníku tak vyplývá, že organizační složka není právnickou osobou, ale pouze součástí mateřského podniku zahraniční osoby. Organizační složka tedy nemá právní subjektivitu, a i do závazkových vztahů vstupuje nikoliv organizační složka, ale zahraniční osoba. I když organizační složka nemá vlastní subjektivitu, následně je analyzováno, jak může vedoucí organizační složky činit za zahraniční osobu, která v ČR zřídila organizační složku, veškeré právní úkony, které se týkají této organizační složky.
  • Odpovědný zástupce organizační složky - věnováno náčrtu potřeby zahraničního zřizovatele mít odpovědného zástupce, kterým může být jen fyzická osoba s bydlištěm na území ČR. Funkce odpovědného zástupce může být vykonávána v pracovněprávním poměru, nebo i na základě příkazní smlouvy.
  • Organizační složka jako fyzická a právnická osoba - další kapitola uvádí dvojí možnost, aby prostřednictvím své organizační složky podnikala v tuzemsku jak zahraniční právnická osoba, tak zahraniční fyzická osoba. Následně na to je potřeba vycházet z Obchodního zákoníku a přiznat organizační složce takové postavení, jaké má zahraniční osoba z hlediska zahraničního právního řádu. Z postavení zahraniční osoby vyplývají následně rozdíly, v kapitole uvedené.

Podnikání zahraničních osob z hlediska daňově právního

  • Placení daně z příjmů - vymezení, kdo je poplatníkem a které příjmy podléhají zdanění.
  • Vedení účetnictví - zahraniční osoby vedou průkazné účetnictví v souladu s ustanoveními Obchodního zákoníku a Zákona o účetnictví. Charakteristika je doplněna o informaci, že zahraniční osoba, jakožto podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku, je povinna účtovat v soustavě podvojného účetnictví. Jejich povinností je rovněž vést účetní zápisy v českém jazyce a provádět inventarizace majetku.
  • Daňové hledisko organizační složky - následující kapitola je rozsáhlejším rozborem daňově-právní otázky organizačních složek. Uvádí, že z hlediska daňového mají organizační složky charakter stálých provozoven. Z toho vyplývá jejich registrační povinnost a povinnost v zákonem dané lhůtě oznámit správci daně zřízení stálé provozovny. Pozornost je též věnována povinnosti jednat a všechny písemnosti předkládat v českém jazyce.
  • Druhy obchodních reprezentací - charakteristika druhů obchodní reprezentace zahraničních firem. Z daňového hlediska se dělí na: čistou obchodní reprezentaci, dovozně-vývozní obchodní reprezentaci a smíšenou formu obchodní reprezentace.
  • Postup při zdaňování stálých provozoven - centrum pozornosti v této kapitole je zaměřeno na výklad postupu zdaňování v období před vznikem stálé provozovny a po vzniku stálé provozovny. Odstavec kapitoly věnován zdaňování před vznikem stálé provozovny se navíc vnitřně člení na tři způsoby zdaňování podle toho, zda se jedná o subjekty se sídlem ve státě, se kterým nemá ČR uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění; nebo o subjekty se sídlem ve státě, se kterým má ČR uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění a v této smlouvě není výslovně uveden článek upravující jakým způsobem se příjmy z jednotlivých činností zdaňují; anebo o subjekty se sídlem ve státě, se kterým má ČR uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění a ve které je stanoven způsob zdanění jednotlivých příjmů.
  • Vznik daňové povinnosti - rozbor problematiky vzniku daňové povinnosti jako v kapitole předcházející ve třech pododstavcích podle toho, o jaký subjekt se jedná. Kritériem je opět uzavřená resp. neuzavřená smlouva o zamezení dvojího zdanění.
  • Zajištění daně - v rámci zajištění daně vyplývá ze zákona o daních z příjmů povinnost tuzemským osobám srážet zálohu na daň z částek vyplacených ve prospěch zahraničního poplatníka. Smyslem této povinnosti je přinutit zahraniční subjekt daňově se registrovat. Rozbor následně spočívá ve výkladu, kdy se zajištění daně srážením záloh provádí a na které platby se tato povinnosti vztahuje.
  • Organizační složka z hlediska devizově právního - následující kapitola je výčtem oprávnění a omezení organizační složky zahraniční osoby jako devizového cizozemce. Z toho potom plyne, že např. organizační složka není účastníkem vnitřní konvertibility v ČR; že nemůže nabývat nemovitosti v ČR; anebo že přímé investice cizozemců regulaci podle devizového zákona nepodléhají.
  • Dvojí daňový domicil a smlouvy o zamezení dvojího zdanění - zvýraznění významu smluv o zamezení dvojího zdanění. Bez nich dochází ke vzniku dvojího zdanění příjmů, neboť je určitá osoba považována za daňového tuzemce současně ve dvou nebo více státech. V těchto případech se jedná o tzv. dvojí daňový domicil, který se vylučuje právě tím, že mezinárodní smlouvy stanoví kritéria přednosti. Kapitola uvádí význam vymezení daňového domicilu i metody, které vedou k vyloučení dvojího mezinárodního zdanění.
  • Zahraniční osoby v daňové soustavě České republiky - kapitola připomíná, že zahraniční osoby podléhají zásadně všem daním obsaženým v daňové soustavě. Podrobněji se zabývá daní z nemovitostí, dani z přidané hodnoty a zdaňování podílů na zisku.

Z nabízených řešení pro Vás vybíráme