Akont: Přesun firmy do zahraničí přináší úspory

09. 10. 2006
Daňové plánování, Offshore, Ochrana majetku, Onshore, Mezinárodní image

Rozhovor s Ing. Jaromírem Pospíšilem o podnikání ze zahraničí.

9.10.2006, Finance.cz, Nadja Fehimovič

Mezinárodní daňové plánování dokáže podnikům uspořit značné náklady. Nejenom to je však motivem založení zahraniční firmy. O offshore podnikání jsme se bavili s Ing. Jaromírem Pospíšilem, specialistou firmy Akont.

Dobrý den, pane Pospíšile. Jste specialistou v oboru mezinárodního daňového plánování a offshore podnikání. Než začneme, mohl byste nám ve zkratce popsat, co si máme pod pojmem offshore podnikání představit?

Dobrý den. O přesném významu slova "offshore" podnikání se často trochu polemizuje. Mnozí lidé si nepříliš správně myslí, že se jedná pouze o zakládání společností v daňových rájích, tedy někde na ostrovech nedaleko pobřeží ve smyslu anglického "off shore". Toto označení je historicky zažité, neboť řada ostrovních států nejčastěji poblíž Velké Británie a USA nabízela zahraničním investorům mnohé daňové úlevy s cílem přilákat zahraniční kapitál. Tyto země jsou dnes známé jako klasická offshore centra. Offshore podnikání jako takové je však nutno chápat v širším slova smyslu. Definice z encyklopedie mezinárodního daňového plánování v podstatě říká, že offshore podnikání je "podnikání uskutečňované v zemi jedné, které se týká podnikatelů v zemi druhé, přičemž úřady první země neuvalují na toto podnikání daňovou ani jinou povinnost". V praxi to tedy znamená zakládat společnosti v zahraničí a pomocí nich realizovat své podnikatelské cíle. Zahraniční společnost je daněna podle zdejších zákonů a je celkově chápána jako rezidentní ve státě svého sídla.

Jaké výhody tedy může získat firma, která se rozhodne pro umístění sídla společnosti v některém z daňových rájů?

Nejprve bych rád podotkl, že nikoliv pouze v daňových rájích. Offshore podnikání využívá společnosti rezidentní téměř ve všech státech světa. Ono když se podíváte, jaké daňové výhody nabízí za účelem přilákání kapitálu například USA, Velká Británie a další vyspělé země, mohli byste je s trochou nadsázky označit za daňové ráje. Spíše bych ale doporučil se tomuto označení vyhnout. Pryč ale od názvosloví - je celkem jedno, jestli daný stát označíte jako offshore centrum či nikoliv, důležité je, jaké výhody nabízí. Každá země na světě je specifická svým právním prostředím a může být využitelná k offshore podnikání. Základní motivy, které podnikatele vedou k využití zahraničních společností jsou daňová optimalizace, využití výhod odlišného právního prostředí, ochrana majetku a vyhnutí se tuzemské regulaci některých podnikatelských aktivit.

Existují nějaké skryté hrozby využití zahraničních společností?

Asi jedinou podstatnou je možná změna legislativy v daném státě. Vlivem toho by se mohlo stát, že společnost ztratí svou využitelnost. Dnes jsou však již právní systémy vyspělých zemí natolik zralé, že toto riziko v podstatě nehrozí. A klasická offshore centra (ty vaše "daňové ráje") jsou díky snahám OECD a vyspělých států omezit jejich aktivity již tak regulované, že u nich to riziko hrozí snad ještě méně.

Zní to skoro nemožně. Je tento způsob podnikání vůbec legální?

To je oblíbená otázka novinářů. (směje se) Víte ono je to vždy spíše o tom, kdo je podnikatelem. Zakládání společností v daňových rájích jako jsou Britské Panenské ostrovy, Bahamy, Seychelly a další je samozřejmě svobodnou možností každého podnikatele. Tyto společnosti jsou v mnoha ohledech velmi dobře využitelné např. pro mezinárodní daňové plánování či právní ochranu majetku a jsou běžnou součástí každého většího uskupení společností. V dnešní době jen těžko najdete koncerny, které by nevyužívaly dovolených možností daňové optimalizace. Když se podíváte například na statistické údaje zakládání nových IBC společností (International Business Company) na Britských Panenských ostrovech, tak zjistíte, že za rok 2004 to bylo asi 54.000, za rok 2005 se založilo přes 58.000 společností a za rok 2006 tento údaj opět určitě naroste. Celkový počet těchto společností je jen na BVI asi 700.000. O rostoucím významu offshore podnikání bychom se takto mohli bavit dlouho. Jen ještě k Vaší otázce - občas se najde podvodník, který zneužije offshore společnosti k odcizení finančních prostředků. Tyto mediální kauzy pak v očích veřejnosti bohužel neprávem vrhají negativní světlo na celou oblast podnikání. Dlouhodobý legislativní boj proti praní špinavých peněz, nekalým převodům a podvodníkům obecně stále pokračuje již spoustu let. Těžko se dají legislativně uzavřít všechny trestné možnosti, neboť jedním z hlavních rysů daňových rájů je vysoký stupeň anonymity. Postupně se však regulace stále zkvalitňují, což znamená, že prostor pro případné podvodné machinace se zmenšuje. Když pomineme zmedializované kauzy, celosvětově je offshore podnikání a mezinárodní daňové plánování považováno za velmi zajímavou oblast daňového práva. A má pochopitelně své zákonné mantinely tak jako třeba obyčejné podnikání v ČR přes s.r.o.

Co je zvláštního na zmiňované IBC společnosti, že je zakládána v tak masovém měřítku?

International business company (IBC) je specifický právní typ společnosti, který je standardně rozšířen do téměř všech klasických offshore center. Je to společnost, která v místě své rezidence neplatí vůbec žádnou daň z příjmu, nemusí vést účetnictví a nepodléhá ani jiné informační povinnosti. Jedinou její povinností je odvést každoročně místní vládě paušální poplatek za svoji existenci. Tím je tedy jasné, proč vlády jednotlivých států, kde se dá IBC založit (Panama, BVI, Gibraltar, Kaymanské ostrovy, Samoa, Seychelly a další), mají snahu na tom, aby těchto společností bylo co nejvíc. A o motivech podnikatelů, které je zde zakládají, jsem se zmínil již v úvodu. Dá se tedy říci, že všechno funguje k oboustranné spokojenosti.

Takže právě IBC společnost je základem mezinárodního daňového plánování?

Spíš bych řekl, že je to jeden ze stavebních kamenů. A mezinárodní daňové plánování má takových kamenů a prvků nespočet. Základem je vždy znát důkladně všechny daňové a právní aspekty podnikání v jednotlivých zemích a rozumět tak podstatě využitelnosti společností v těchto státech. A pak už je to o zkušenosti a umění poskládat z těch "stavebních kamenů" příslušné funkční struktury. Pak už si na nás může klient "vymyslet" cokoliv od optimalizace daně z příjmu, přes nalezení vhodného právního režimu pro určité podnikatelské aktivity, navržení pružné holdingové struktury se zřetelem na tok dividend, ochranu majetku či varianty úvěrů a financování až po kombinaci všech možných nejrůznějších požadavků a nemáme problém s tím mu vyhovět, pokud je to možné.

Na kolik přijde založení zahraniční společnosti v daňovém ráji nebo obecně společnost pro mezinárodní daňové plánování?

Založení takové společnosti závisí na jejím umístění. Tzn. podle toho v jaké jurisdikci má své sídlo. Dále je důležitým kritériem i rozsah dokumentace společnosti, využívání nezávislých jednatelů, služeb spojených s provozem apod. Odhadem se dá říci, že zakládací náklady se dají odhadnout na jednotky tisíc eur. Vzhledem k možnosti paušálního danění, je zpravidla provoz velmi jednoduchý i z pohledu správy a plnění povinností vůči místním úřadům, což podnikatelům umožňuje větší prostor pro samotné podnikání a ne byrokratické plnění formulářů. A to neuvažuji případnou daňovou povinnost plynoucí z dosažených výsledků.

Proč by se společnost měla rozhodnout pro využití poradenské firmy a ne absolvovat řízení vlastními silami?

Výhodou využití poradenské firmy je větší zkušenost při využívání všech efektů plynoucích z provozu. Tzn. jsou jistá pravidla, která bohužel přímý zahraniční zakladatel nedokáže definovat a upozornit na případné nedostatky plynoucí z místa podnikání. Jsou to např. různá omezení, srážkové či zajišťovací daně, využívání smluv o zamezení dvojího zdanění apod. Výhodou bývá jistě cena za zřízení společnosti, avšak ušetření třeba 1 tis. eur, se může zdát neporovnatelným s případnými sankcemi za chybné podnikatelské kroky.

Staráte se o své klienty kontinuálně, nebo založením společnosti spolupráce končí?

V našem zájmu je, aby případná zahraniční struktura přinášela systémové a dlouhodobé efekty vlastníkům. Tzn. že jsme připraveni ovládajícím osobám být nápomocni při řešení jejich podnikatelských plánů. Což s sebou nese asistenci po celou dobu trvání provozu a nikoli pouze jednorázový úkon, jakým založení je.

Na co bychom se měli soustředit při výběru kvalitní poradenské společnosti? Jak velká je konkurence v oboru?

Základním kritériem by měla být zkušenost v oboru, která se odráží i v kvalitě různých doporučení a případných upozornění na slabá místa využívání zahraničních subjektů. Různé doporučení od obchodních partnerů využívajících takových služeb apod. Konkurence v oboru existuje, konečně jako jinde, avšak závisí na rozsahu poskytovaných služeb a kvalitě poradenství. Samotné založení společnosti je pouze nutný začátek, nikoli dostatečný prvek pro efektivní využívání. Proto i výběr takového poradce by neměl být veden pouze jediným kritériem, kterým je cena.

Jaký je pak důvod, proč tolik firem dobrovolně platí vysoké daně domácí ekonomice? Existuje nějaká hranice, kdy už se vyplatí založení zahraniční společnosti?

Hlavním důvodem placení daní v tuzemské ekonomice je současná úprava zákona o dani z příjmů. Avšak spousta obchodních aktivit není vázána na podmínky upravené v tomto zákoně a pak je velmi vhodné se zamyslet nad volbou společnosti, která takovou obchodní aktivitu zrealizuje. Bod zvratu pro výběr zahraniční společnosti závisí na pořizovacích nákladech a případných daňových sazbách, které se vážou na daný obchod. V případě místní 24% sazby daně z příjmů je třeba provést obchod se ziskem cca 4x vyšší než jsou náklady spojené s pořízením či provozem jiné firmy. Mnoho subjektů nevyuživá výhodnou zahraniční variantu podnikání jednoduše proto, že o ní prostě neví.

Roste v čase počet zájemců o založení zahraničních společností? Jak moc je zájem ovlivněn vnějšími faktory, především politickými či ekonomickými?

Zájem roste v závislosti na zkušenostech při využívání zahraničních společností a přenosu informací o podmínkách jejich existence. Je to otázka motivace pro úvahu a orientaci na zahraničí. Ne vždy se musí jednat právě o daňový motiv. Např. se jím může stát potřeba anonymity vlastnictví z důvodu závisti apod.

Dopad přesunu sídla společnosti má zajisté také velký dopad na veřejné finance. Méně daňových subjektů znamená méně peněz do státní kasy. Jak vysoce rizikové je to z makroekonomického hlediska?

Obecně lze říci, že ne vždy vyšší sazba daně znamená vyšší příjem do státního rozpočtu. Dle ek. teorie upravuje tuto skutečnost Lafferova křivka. Spíše je to naopak. Podnikatelé pak hledají alternativní cesty pro podnikání prostřednictvím jiných subjektů než-li domácích. Absolutní vyjádření daňových úspor asi nelze dost dobře odhadnout.

Existuje pravděpodobnost, že by se v budoucnu legislativně omezila možnost offshore podnikání? Při masovém odlivu společností by se tyto snahy státu daly předpokládat.

Stát jakým je ve světové ekonomice Česká republika se asi nebude vymykat celosvětovým zvykům a diskriminovat podnikatelský subjekt pouze z důvodu jeho umístění. K tomu slouží uplatnění případných srážkových daní, které jsou již dnes definovány. Nelze tedy očekávat jejich zhoršení a už vůbec ne administrativní omezení.

Jaká je situace v zahraničí? Využívá se možnost nižšího zdanění v jiných státech více než tady? Jak velkou roli hraje vyspělost ekonomiky?

Vzhledem k velikosti ekonomiky nelze předpokládat, že se u nás budeme řadit mezi země s nejvíce využívanými zahraničními společnostmi. Hodně závisí na motivaci podnikatelů, zda jim stát vychází vstříc, či je administrativně vyčerpává a za odměnu udržuje vysoké daňové sazby.

Celou dobu se bavíme o firmách. Na konec se Vás ještě zeptám, zda je možné změnou trvalého bydliště či jiným způsobem se vyhnout vysokému zdanění i v případě fyzických osob. Máte zájemce z těchto řad?

Bohužel nelze dosáhnout nižšího zdanění pouze tím, že se formálně přestěhuji do jiného výhodnějšího státu. Rozhodující je místo skutečného pobytu. Pokud tedy pravidelně podnikám a žiji v České republice, nepomůže mi byt pronajatý v Monaku. Občas se s tímto názorem setkáváme, především z řad podnikajících fyzických osob. Avšak rozumná cesta prostřednictvím zahraničí v jejich případě není.

Děkujeme za rozhovor Nadja Fehimovič, Finance.cz

Ing. Jaromír Pospíšil se narodil 29.3.1969 v Chrudimi. Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze na Fakultě výrobně ekonomické, obor ekonomika podniku. Po většinu své business kariéry působil v bankovnictví se zaměřením na obchodní činnost, poskytování kompletních služeb a analýzu. V roce 2000 odešel z pozice náměstka hlavního obchodního centra při centrále KB a rozšířil řady společnosti Akont. Zde stále působí a zaměřuje se na zakládání a administraci zahraničních společností. Ve volném čase se věnuje rodině a rád si zahraje tenis.

Naše služby a řešení v této oblasti

Vypsané služby v této oblasti

Z nabízených řešení pro Vás vybíráme