Zbyněk Frolík: Soláry? Poslední kapka, stěhuji Linet do Nizozemska

07. 04. 2011
Daňové plánování, Offshore, Onshore

Společnost Linet bude mít brzy daňovou adresu v Nizozemsku. Důvodem jsou dle jejího zakladatele i zásahy politiků do solárního byznysu.

7.4.2011, ceskapozice.cz

Společnost Linet bude mít brzy daňovou adresu v Nizozemsku. Důvodem jsou dle jejího zakladatele i zásahy politiků do solárního byznysu.

Zbyněk Frolík, jeden z nejúspěšnějších českých podnikatelů, se rozhodl přemístit sídlo společnosti Linet z České republiky do Nizozemska. Firma, kterou zakládal a v jejímž čele stojí, nyní prochází strukturálními změnami a přibírá pod svá křídla další zahraniční společnosti. Výsledkem bude přibližně od června holding, jenž bude mít českého a německého vlastníka. Sídlit bude v Nizozemsku, jak ČESKÉ POZICI potvrdil Frolík.

Proč společnost, která před více než dvaceti lety začínala v Želevčicích u Slaného a dnes se s miliardovými tržbami řadí mezi největší výrobce nemocničních lůžek na světě, změní daňovou adresu? Důvodů je více. Jedním z nich je aktuální dění ve fotovoltaickém byznyse. „Nedělá mi úplně dobře, když si elita v parlamentu stanoví pravidla tak, aby to vyhovovalo především jí, a když později potřebuje, tak je změní,“ říká otevřeně muž, jenž byl před osmi lety oceněný prestižním titulem Podnikatel roku.

Solární „poslové“

Ještě před solárním rozmachem před několika lety Frolíkova společnost uvažovala, že si na střechách své továrny u Slaného vybuduje vlastní fotovoltaickou elektrárnu, aby byla energeticky soběstačná. Jakmile se tato úvaha neoficiálně donesla do byznysových a bankéřských kruhů, objevili se velmi rychle „poslové“, ochotní s investicí pomoci. Jejich argument dle Frolíka zněl: ve Sněmovní ulici úřaduje řada politiků, kteří do tohoto odvětví sami prostřednictvím anonymních akcií na majitele investovali nemalé sumy. Tudíž půjde o bezpečnou a výnosnou investici. „Právě proto jsme se nakonec rozhodli, že se od této věci budeme držet dál,“ vysvětluje byznysmen, proč si výstavbu fotovoltaické elektrárny nakonec rozmyslel. „Měl jsem dojem, že to zrovna nevoní a že to neskončí dobře,“ dodává s tím, že v té době již v Německu regulovali ceny solární energie tak, aby výnosnost investice byla takzvaně rozumná.

Do fotovoltaiky se mezitím v Česku vrhla řada investorů. „Ať už poctivých, nebo nepoctivých, to z tohoto pohledu není klíčové. Situace přestala být udržitelná, a tak politici začali řešit, jak si vylepšit svůj obraz na veřejnosti. Proto přišli s dodatečnou solární daní. V tu chvíli mi došlo, že právní jistota v České republice zřejmě nebude to pravé ořechové, a definitivně mě to přesvědčilo, abych přesídlil do zahraničí,“ konstatuje Frolík. Zahraniční investoři mají totiž podle něj v Česku daleko lepší výchozí pozici než ti domácí.

Jednomu však podnikatel nerozumí: proč se dosud veřejnost víc nevěnovala tomu, kdo z poslanců či senátorů do fotovoltaického byznysu vlastně investoval? „Ti lidé přece museli vědět, jak moc v Česku svítí slunce a že sluneční energie v naší zemi bude vždy na úplném okraji energetického mixu. A muselo jim být jasné, jak situace, kterou pomáhali vytvořit, skončí,“ nebere si Frolík servítky.

Vláda s parlamentem původně na základě evropské legislativy stanovily pro investory do solární energie štědré dotace. Poté, co se ukázalo, že nastavená politika přilákala do odvětví velké množství velkých i menších investorů, se politici rozhodli solární boom zastavit. Povedlo se jim to loňskou novelou zákona o podpoře obnovitelných zdrojů. Předpis majitelům solárních elektráren, které byly uvedeny do provozu loni či předloni, stanovuje povinnost odvádět 26 procent z výnosů ze sluneční elektřiny. Platnost solární daně je omezená na tři roky a podle politiků pouze vrací pravidla do původních proporcí. Její zastánci argumentují tím, že díky snížení cen solárních panelů se návratnost investice zkrátila na méně než původně předpokládaných 15 let.

Naše služby a řešení v této oblasti

Vypsané služby v této oblasti

Z nabízených řešení pro Vás vybíráme