Transferové ceny

09. 04. 2010
Daňové plánování, Offshore, Onshore

Nadnárodní společnosti, operace se sdruženými osobami, převádění zisků mezi společnostmi, mezinárodní zdaňování. Zde všude se může uplatnit institut takzvaných převodních (transferových) cen. Co je cena tržní, obvyklá nebo transferová? Kdy se používá? Jak se určuje? Tato problematika není okrajovou záležitostí, o čemž vypovídá fakt, že se jí zabývá OECD, EU i daňové správy všech vyspělých států včetně té české a slovenské.

Transferové ceny - transfer prices
9.4.2010, AKONTinfo 1/2010

Oceňování transakcí mezi spřízněnými osobami: povinnost prokázat, že není převáděn zisk, je na poplatníkovi. 

Nadnárodní společnosti, operace se sdruženými osobami, převádění zisků mezi společnostmi, mezinárodní zdaňování. Zde všude se může uplatnit institut takzvaných převodních (transferových) cen. Co je cena tržní, obvyklá nebo transferová? Kdy se používá? Jak se určuje? Tato problematika není okrajovou záležitostí, o čemž vypovídá fakt, že se jí zabývá OECD, EU i daňové správy všech vyspělých států včetně té české a slovenské. 

ILUSTRATIVNÍ PŘÍKLAD


Máme zemi A s 30% daní z příjmu a zemi B s 10% daní z příjmu. V zemi A je výrobní společnost AA vyrábějící produkt X a v zemi B obchodní společnost BB prodávající finálnímu zákazníkovi. Obě společnosti mají stejného vlastníka, kterého zajímá celkový zisk po zdanění za skupinu a nezáleží mu na tom, jak se rozdělí zisk mezi AA a BB. Protože AA podléhá výrazně vyššímu zdanění než BB, realizoval by vlastník vhodným zvolením cenové politiky mezi AA a BB celý zisk v zemi B a v zemi A by neplatil žádné nebo minimální daně. Na schématu je vidět rozdíl dvou extrémních případů, tj. bude-li celý zisk realizován v zemi A nebo bude-li celý zisk realizován v zemi B. 

Případ 1: celý zisk se realizuje v zemi A 
(AA nakupuje za 50, prodává BB za 150 a BB prodává konečnému zákazníkovi za 150)

příklad_01

Případ 2: celý zisk se realizuje v zemi B 
(AA nakupuje za 50, prodává BB za 50 a BB prodává konečnému zákazníkovi za 150)

příklad_02

To je pohled vlastníka. Existuje však ještě pohled daňových správ, v tomto případě daňové správy v A, které se nebude líbit, že zisk byl vyveden ze země a nebyla v A placena daň z příjmu. Zde nastupuje institut převodních cen. Země A na základě domácího daňového práva a v souladu s případnou smlouvou o zamezení dvojímu zdanění uzavřenou s B určí cenu obvyklou pro výrobek X, porovná ji s cenou, která byla fakturována BB, a případný rozdíl zdaní. 

VÝZNAM UŽÍVANÝCH POJMŮ

tržní cena – cena dosahovaná na trhu mezi nezávislými subjekty

transferová (převodní) cena – cena uplatněná u transakcí uskutečňovaných mezi dvěma daňovými subjekty ekonomicky nebo personálně spojenými, tj. mezi sdruženými podniky

cena obvyklá – cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popř. obdobného, majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku

sdružené podniky – podniky, kde se jeden podnik podílí, ať již přímo či nepřímo, na řízení, kontrole nebo kapitálu druhého podniku anebo pokud se stejná osoba účastní, ať již přímo či nepřímo, na řízení, kontrole nebo kapitálu obou podniků 

OBECNÁ PRAVIDLA PRO PŘEVODNÍ CENY

Mantinely s mezinárodním rozsahem pro uchopení transferových cen dává OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Konkrétně je problematika implementována v Článku 9 Vzorové smlouvy OECD o zdanění zisků a kapitálu a ve směrnici, která podává doplňující výklad k převodním cenám. 

ÚPRAVA TRANSFEROVÝCH CEN V ČESKÉ REPUBLICE

Tuzemská úprava převodních cen úzce navazuje na úpravu mezinárodní, tj. Směrnici OECD a Článek 9 mezinárodních smluv, a samozřejmě plně implementuje i nařízení EU. Zákon o daních z příjmů doplňuje definici spojené osoby (obdoba sdružené osoby OECD), která v publikacích OECD i EU chybí a dále dává poplatníkovi právo na předběžné posouzení převodní ceny ze strany daňové správy. Ministerstvo fi nancí vydalo několik pokynů týkajících se převodních cen a související problematiky. 

Daňový poplatník by měl být schopen obhájit stanovenou převodní cenu a dokumentovat, že nedochází k „nepřiměřenému“ převodu zisků do zahraničí. Podle českého daňového práva totiž leží důkazní břemeno na poplatníkovi.

Naše služby a řešení v této oblasti

Vypsané služby v této oblasti

Z nabízených řešení pro Vás vybíráme