Češi stáhli ze švýcarských kont 40 miliard korun

08. 12. 2010
Daňové plánování, Offshore, Onshore, České a slovenské společnosti

Loňský rok přinesl zásadní změnu trendu v ukládání peněz českých občanů na účty v zemích, jež byly donedávna považované za bezpečné z hlediska bankovního tajemství.

8.12.2010, ceskapozice.cz

Češi převádějí peníze z běžných účtů v cizině do anonymnějších a víc vynášejících aktiv, především do Asie

Loňský rok přinesl zásadní změnu trendu v ukládání peněz českých občanů na účty v zemích, jež byly donedávna považované za bezpečné z hlediska bankovního tajemství. Jde zejména o Švýcarsko a Rakousko. A dále o Lichtenštejnsko, Belgii, Lucembursko, Andorru, San Marino, Monako a britská závislá území – ostrovy Man, Guernsey a Jersey. Zatímco v letech 2006 až 2008 narůstal objem depozit fyzických osob v tamních bankách až dvouciferným procentním tempem, loni nastal téměř dvoupětinový pokles.

Z údajů, které ČESKÁ POZICE získala od ministerstva financí, vyplývá, že státní pokladna obdržela na srážkové dani z výnosů těchto vkladů necelých 80 milionů korun, tedy o 50 milionů méně než rok předtím. Švýcarsko z uvedené sumy obstarává víc než polovinu. Převedeno na výši zůstatků, jde o odliv v řádu přibližně 40 miliard korun. Z jakého důvodu tyto peníze odplynuly a kam se poděly?

Předpokládejme, že jejich hodnotu nesnížila globální krize a že se nezměnily další parametry, jako je úročení vkladů či kurz koruny. Ani pak není vysvětlení jednoznačné. Nicméně několik odborníků, s nimiž ČESKÁ POZICE hovořila, jmenovalo jeden společný důvod – bankovní tajemství švýcarských bank, které obstarávají víc než polovinu srážkové daně, už není, co bývalo.

Neblahá mediální pozornost

Švýcarská konfederace a jednotlivé švýcarské banky jsou v současnosti přístupnější požadavkům na informace od zahraničních státních orgánů a této oblasti se dostává značné mediální pozornosti,“ vysvětluje odborník na daně Tomáš Hlaváček z advokátní kanceláře White & Case. Z čistě daňového hlediska může být dle něho odliv částečně zapříčiněn 20procentní srážkovou daní – o pět procentních bodů vyšší než u nás -, kterou švýcarské banky od 1. července 2008 uvalují na úrokové výnosy, pokud jejich příjemce nesouhlasí s oznámením o transakci domovskému státu.

Tento argument zazněl i od Radima Bláhy z ministerstva financí. „Vzhledem k tomu, že srážková daň je od roku 2008 ve výši 20 a od roku 2011 bude 35 procent, lze z toho usuzovat na větší objemy přesunů uložených finančních prostředků do výhodnějších destinací,“ říká ředitel odboru metodiky a výkonu daní z příjmů. I on však poukazuje na zvýšenou snahu většiny vyspělých jurisdikcí čelit daňovému tajemství v oblasti bankovnictví. Příkladem může být nedávná dohoda Německa a Švýcarska, která zvyšuje pro vkladatele riziko odkrytí jejich identity. Ani Česká republika prý nechce zůstat v tomto směru pozadu. „Hodláme v nejbližší době ,přejednat‘ šíři poskytovaných informací ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění se Švýcarskem na úroveň obvyklou v OECD,“ doplňuje Bláha.

Ještě zajímavější je otázka, kam se peníze z nízko úročených depozit přesunuly. Německý deník Der Spiegel přinesl v polovině listopadu zprávu, jež se objevila i v českých médiích a ve které se říká, že Němci přesouvají své černé fondy do Asie. Tento trend zmínil v rozhovoru s ČESKOU POZICÍ i jeden z českých asset manažerů, který investuje peníze institucionálních investorů, ale nepřál si zveřejnit své jméno. V této souvislosti je třeba doplnit, že u Čechů nemusí jít na rozdíl od Němců o peníze, které by se snažili skrýt před místními daňovými úřady. Spíš mají snahu vyhnout se závisti sousedů, případně obchodních partnerů.

Viktor Hába, analytik společnosti Akont Trust Company, jež se zabývá mimo jiné mezinárodním daňovým plánováním a zakládáním off-shore společností, potvrzuje, že část lidí se v posledních měsících zalekla tlaku na omezení bankovního tajemství a začala své peníze posílat do bezpečnějších asijských destinací. Jde zejména o Singapur, Hong-Kong či Dubaj. Zároveň podotýká, že část peněz mohla zrovna tak zůstat ve Švýcarsku, jen se přesunula do jiných produktů zaručujících vyšší výnosy i anonymitu. Tamní privátní bankéři jsou prý v tomto směru velmi vynalézaví a flexibilní.

Jeden z nich, který si nepřál zveřejnit své jméno ani název banky, pro niž pracuje, ČESKÉ POZICI potvrdil, že peníze nemusely putovat mimo „alpská“ útočiště. I konzervativní Češi, kteří měli donedávna raději svůj majetek po ruce a v hotovosti, se s ním totiž učí lépe pracovat. Využívají přitom širokou nabídku různých investičních produktů, a v případě rozsáhlejšího jmění čím dál častěji i možnosti vytváření nadací či trustů, které zajišťují dokonalejší anonymitu vlastnictví a ochranu majetku.

Polepšily si jen San Marino a Belgie

Přijaté platby ze států, které aplikují srážkovou daň

Stát20082009meziroční změna
Belgie 1 630 860 Kč 1 928 124 Kč 18,2%
Rakousko 28 205 721 Kč 24 812 723 Kč -12,0%
Lucembursko 7 082 908 Kč 4 106 367 Kč -42,0%
Švýcarsko 81 554 447 Kč 44 462 020 Kč -45,5%
Andora 29 373 Kč 8 826 Kč -70,0%
San Marino 25 082 Kč 196 928 Kč 685,1%
Lichtenštejnsko 4 848 866 Kč 2 134 186 Kč -56,0%
Monako 1 388 102 Kč 142 661 Kč -89,7%
Ostrov Man 1 250 023 Kč 433 789 Kč -65,3%
Guernsey 1 292 592 Kč 831 580 Kč -35,7%
Jersey 2 293 592 Kč 799 008 Kč -65,2%
Celkem 129 601 528 Kč 79 856 212 Kč -38,4%

 Pramen: Ministerstvo financí

Naše služby a řešení v této oblasti

Vypsané služby v této oblasti

Z nabízených řešení pro Vás vybíráme