Daňové ráje: další snadný terč?

16. 06. 2009
Daňové plánování, Offshore, Onshore

Klíčové ekonomiky světa mají z krize vybřednout napumpováním ohromného množství peněz do problematických odvětví byznysu - do bank, pojišťoven, automobilek... Prioritní otázkou dnešní doby ale je, kde ty záchranné miliardy dolarů a eur vzít.

16. 6. 2009, Hospodářské noviny

Roland Mahler, generální ředitel T-mobilu
Management


Klíčové ekonomiky světa mají z krize vybřednout napumpováním ohromného množství peněz do problematických odvětví byznysu - do bank, pojišťoven, automobilek... Prioritní otázkou dnešní doby ale je, kde ty záchranné miliardy dolarů a eur vzít.

Kromě zadlužování budoucnosti v podobě rozpočtových deficitů a vydávání státních dluhopisů si někteří politici našli nový lákavý zdroj potenciálních příjmů - daňové ráje. Americký prezident Obama chce postavit firmy, které utíkají do daňových rájů, mimo zákon, a přinutit je, aby platily daně a vytvářely pracovní místa na území Spojených států. Podobně na půdě Evropského parlamentu byla přijata iniciativa, která vyzývá Radu Evropy, aby země, jako jsou Lichtenštejnsko, Monako nebo Andorra, přijaly daňové standardy, platné pro celou unii.

Nápad "zatočit" s daňovými ráji vypadá na první pohled logicky. Drtivá většina občanů i společností, jak ve Spojených státech, tak i v Evropě, se chová daňově zodpovědně - platí daně v místě, kde pracují nebo podnikají. A proč by tito poctiví měli doplácet na ty, kteří kličkují na hraně, a někdy i za hranou daňových zákonů? Není pochyb o tom, že proti daňovým únikům je třeba bojovat a žádná země nemá právo si na nich budovat svůj "business model". Nicméně musíme rozlišovat mezi zeměmi podporujícími kriminální daňové úniky a země s nízkými daněmi. Daňová problematika by měla zůstat výsostným právem každé země - nutit všechny k přijetí "mých" pravidel zavání novodobým finančním kolonialismem. Když už chci někomu nařizovat, mohu to dělat u sebe. Pokud chce jiná země vybírat nižší daně než já, není morálně ospravedlnitelné jí v tom bránit.

Země s nízkými daněmi mají navíc v mnoha směrech pozitivní vliv. Jednak do jisté míry drží na uzdě choutky politiků, kteří touží po vyšším přerozdělování veřejných peněz a zvyšování daní. Pokud by je šroubovali donekonečna, podnikatelské elity by jim jednoduše utekly - jako se to stalo v 70. a 80. letech například Švédsku.

Ale především - základním znakem daňového ráje není jen výše odvodů, ale obvykle také jednoduchá pravidla pro podnikání - rychlost založení firmy, nízká míra byrokracie, vstřícné úřady atd. Právě to země tohoto typu odlišuje od "standardních ekonomik". A právě proto, a nikoliv primárně kvůli snížení daní, toto prostředí má řada firem své sídlo. Politici z jiných zemí by si spíše mohli položit otázku, zda nedělají něco špatně oni. A až si na ni odpoví, mohli by se snažit rozšířit pravidla podnikání, která platí v daňových rájích, směrem k nám, nikoli naopak. Krize nekrize.

Naše služby a řešení v této oblasti

Vypsané služby v této oblasti

Z nabízených řešení pro Vás vybíráme