Vyhnáni do ráje

12. 03. 2009
Offshore, Diskrétní vlastnictví, Onshore

Již devět tisíc českých firem využívá výhodných daňových systémů. Nepřitahují je jen nižší odvody státu, ale i menší byrokratická zátěž. Uhádnete, co mají společného následující firmy? Co spojuje telekomunikační společnost T-Mobile, finanční skupinu PPF miliardáře Petra Kellnera, holding KKCG českého ropného magnáta Karla Komárka, reklamní a PR agenturu Ogilvy, výrobce nákladních automobilů Avia a třeba Karlovarské minerální vody?

12. 3. 2009, Ekonom

Jejich mateřské společnosti sídlí v zemích považovaných za daňově přátelštější, než je Česká republika. Obecně se pro ně vžil název daňové ráje nebo také off shore finanční centra.

Společnosti, které v těchto destinacích sídlí, málokdy na rovinu přiznávají, že je to z daňových důvodů. Ohánějí se jednodušší legislativou či výhodnou polohou finančních center. "Kypr je pro nás zemí se stabilním podnikatelským prostředím, pevným právním systémem, úmluvami o ochraně mezinárodních investic a skvělými podmínkami pro mezinárodní investice. Zároveň je geograficky na spojnici mezi Evropou, severní Afrikou a Blízkým východem, tedy regiony, kde plánujeme další expanzi," uvedl Daniel Plovajko, mluvčí KKCG, jejíž matka sídlí na Kypru.

"Nejde jen o nižší daně, ale také o skrytí vlastnictví, a tím i ochranu majetku stejně jako přívětivější podnikatelské prostředí nebo možnost neposkytovat o svých firmách a financích prakticky žádné informace," vypočítává Petra Štěpánová, analytička společnosti Čekia, předního tuzemského poskytovatele databází firem a ekonomických informací.

"Utekla" tři procenta firem

Zájem českých podniků o "vysídlování" roste. Jak ukazují údaje Čekie, mělo k poslednímu dni loňského roku majitele v daňových rájích 8990 českých společností. "Meziročně jejich počet vzrostl o devět procent. Z celkového počtu v Česku působících společností, tedy asi 303 tisíc, mají vlastníka v daňovém ráji zhruba tři procenta, " doplňuje Štěpánová s tím, že má-li firma vlastníka jak na Kypru, tak v Nizozemsku, je ve statistice započítána do obou destinací. Podmínkami tuzemského podnikatelského prostředí se zabýval také průzkum Hospodářské komory (HK) z loňského podzimu. Bezmála dvě pětiny oslovených firem vidí jako největší překážku podnikání v Česku byrokracii.

"Při snižování administrativní zátěže nejde jen o přímé finanční úspory, které by mohly činit až pětinu současných nákladů na administrativu ve výši kolem sedmnácti miliard korun," uvedl prezident HK Petr Kužel. A útěk do daňově zvýhodněných režimů se nezastaví. "Za poslední dobu sledujeme vysoký nárůst zájemců o konzultace na téma mezinárodního daňového plánování. Podnikatelé si při dnešní globální krizi velice rychle uvědomují, že pro zajištění kontinuity podnikání bude zapotřebí regulovat veškeré náklady," sdělil Michal Friedberger, analytik poradenské společnosti Akont Trust Company, jež poskytuje poradenství při zakládání takzvaných off shore společností.

Ministerstvo financí v odchodu firem do zahraničí problém nevidí. "Členské státy mohou zavádět jistá daňová zvýhodnění pro určité skupiny daňových subjektů. Avšak i tato musí být v souladu se základními principy volného trhu. Pokud by však šlo o zcela zjevné zneužívání těchto systémů, existují podle práva EU i podle práva tuzemského nástroje, jak toto zneužití podchytit a omezit, " sdělil mluvčí ministerstva Jakub Haas.

Reality vedou Jsou dva druhy zemí, které daňové optimalizace využívají. Jde o klasické daňové ráje - povětšinou malé ostrovní státy typu Bahamy, Kajmanské ostrovy nebo Seychely, kde se místo daní platí jen paušální poplatky, nevyžaduje se audit účetnictví a dodržuje se naprostá anonymita vlastníků společnosti.

Druhým typem jsou země s daňově výhodnými systémy - v Evropě jsou to například Nizozemsko nebo Kypr. Tyto státy daně normálně vybírají, jen mají nižší sazby a například kapitálové zisky bývají od daní osvobozeny. Nejpopulárnější je mezi českými společnostmi Nizozemsko, kde má podle statistiky Čekie svého vlastníka registrováno bezmála 3,5 tisíce firem. Příkladem může být již zmiňovaná finanční skupina PPF Group.

"Volba lokality závisí na mnoha faktorech. Především je nezbytné zvážit povahu předmětu podnikání a budoucí záměry ," popisuje Friedberger. Klienti podle něho zpravidla kupují předpřipravené, takzvané readymade společnosti ve vybrané lokalitě.

A kdo nejčastěji odchází za výhodnějšími systémy odvodů? "Zpravidla se jedná o osoby podnikající v prostředí importu, exportu, developerství, obchodu s pohledávkami či obchodu na světových měnových burzách," vypočítává Friedberger s tím, že je ale možné najít řešení pro bezmála každý druh podnikání.

"Bezkonkurenčně nejvíce firem má dle obchodního rejstříku zapsánu činnost týkající se nemovitostí. Tedy zejména pronájem vlastních nemovitostí či zprostředkovatelské činnosti realitních agentur," uvádí k tomu Štěpánová z Čekie.

Bod zlomu je milion zisku

Kdy přichází v životě firmy zlom, že se rozhodne odejít do daňově výhodnějšího prostředí, není možné jednoznačně určit. Každý podnikatel či společnost má jinak nastavené priority. Nicméně odborníci na daňovou problematiku uvádějí, že od jednoho milionu hrubého zisku se přesun do daňového ráje vyplatí. Za současných podmínek je daň z příjmu právnických osob na úrovni 21 procent a má za rok 2010 klesnout až na devatenáct procent.

Při milionovém zisku by tak firma odvedla zhruba 200 tisíc. Roční poplatky v daňovém ráji naproti tomu nepřesáhnou zpravidla sto tisíc korun.

Stát přichází kvůli "úprku" firem o příjmy do státního rozpočtu. Vloni celkem na dani z příjmů právnických osob vybral přes 173 miliard korun. O kolik přišel tím, že několik tisíc firem sídlí v daňově výhodných destinacích ministerstvo financí nevyčísluje. Dá se to ovšem odhadnout.

Chybějí miliardy

Spojené státy americké odhadují, že kvůli daňovým rájům přicházejí ročně o sto miliard dolarů na daních. Při porovnání americké a české ekonomiky podle hrubého domácího produktu vychází česká jako stokrát menší. Tudíž by částka "úniků" vycházela zhruba na miliardu dolarů, tedy asi 23 miliard korun.

Dalším vodítkem mohou být data z platební bilance. Poslední zveřejněné údaje říkají, že české přímé zahraniční investice v roce 2007 dosáhly 6,3 miliardy dolarů.

Do daňových rájů a do Nizozemska směřovalo přibližně 1,8 miliardy. To znamená, že bezmála třicet procent českého kapitálu v zahraničí je v zemích s daňovými výhodami. Celosvětově se předpokládá, že vyspělým ekonomikám mizí v daňových rájích ročně 250 miliard dolarů na daních. V rámci evropské sedmadvacítky se odhaduje, že v "daňově velmi přívětivých zemích " vyšumí na odvodech okolo sta miliard eur. A to se ani jedné z obchodních velmocí nelíbí a snaží se "daňovému uprchlictví" bránit.

K důraznějším krokům vede nyní politiky finanční krize. Vlády Spojených států a řady evropských zemí nasypaly do svých bank desítky miliard dolarů a eur, které mají kolabující bankovní a finanční systém postavit opět na nohy. A rozhodně nechtějí, aby tyto peníze skončily někde v daňových rájích.

USA: Došlápneme si na podvody

Spojené státy pod vedením nového prezidenta Baracka Obamy se pustily do boje proti "odtékajícím" miliardám razantně. Obama ještě jako senátor inicioval opatření, která měla za úkol zlepšit výběr daní a zabránit jejich odlivu do končin, jako jsou Kajmanské ostrovy nebo Bahamy. "Musíme se zaměřit na jednotlivce i firmy, které zneužívají našich daňových zákonů a znevýhodňují tak ty, kteří hrají podle pravidel," konstatoval americký prezident.

Americký senát chystá nový zákon, který má státní kase přinést část "utíkajících daní ". Senátor Carl Levin počátkem roku předložil legislativní opatření, jež má "omezit užívání daňových rájů a dalších daňových úskoků k obcházení federálního zdanění".

Jeho návrh zavádí tři novinky, které mají zlepšit výběr daní. Nejvýraznější změnou je zacházení se zahraničními firmami. Pro daňové účely mají být nově všechny zahraniční firmy, které jsou řízeny a ovládány z území Spojených států, považovány za domácí.

Druhé opatření má zabránit tomu, že zahraniční soukromé osoby nebo firmy - typicky hedgové fondy - se vyhýbají placení daní z dividend amerických firem.

Třetí novinkou je zavedení vyšších požadavků na zdůvodnění žádosti o vrácení daní. "Je třeba si uvědomit, že ze stovky největších veřejně obchodovaných amerických firem jich 83 má pobočky v některém offshorovém finančním centru. Ba co víc, čtyři z nich jsou banky, které dostaly od vlády pomoc ve výši 127 miliard dolarů," schvaluje senátní návrh Raymond Baker z neziskové organizace Global Financial Integrity.

Evropa se hlásí

Do boje proti zneužívání daňových rájů se vrhá i Evropa. Když se sešli koncem února evropští státníci v Berlíně, aby hledali společnou strategii před summitem dvaceti nejvyspělejších ekonomik světa, který bude v dubnu v Londýně (G20), jedním ze závěrů bylo: "Je třeba vyvinout sankční mechanismy k lepší ochraně proti nebezpečí, jež vyplývají z nekooperativních soudních systémů, včetně daňových rájů."

Ve Velké Británii se bude rozhodovat o tom, jak na malé státy zatlačit, aby pro firmy nebylo tak výhodné vyvádět do nich zisky.

Podle Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) je třeba zejména nastavit pravidla poskytování informací a průhlednou legislativu. Důležité je, aby daňová centra poskytovala součinnost především při vyšetřování možných daňových úniků ve vyspělých státech, čímž by se zamezilo daňové kriminalitě, která je s daňovými ráji spojena.

Poroste černá listina

Šéf OECD Angel Gurría vloni odhadl, že země považované za daňové ráje přitáhly kapitál ve výši mezi pěti až sedmi biliony dolarů.

OECD vede seznam offshorových finančních center, která spolupracují s vyspělými státy, a také černou listinu těch, která informace poskytovat odmítají. Na ní jsou tři státy nacházející se v Evropě. Jde o Andorru, Lichtenštejnsko a Monako. A lídři evropských mocností nyní vyhrožují, že by k nim mohly přibýt státy s nadmíru dodržovaným bankovním tajemstvím: Švýcarsko, Lucembursko a Rakousko.

Seznamy spolupracujících a "zlobivých" daňových rájů mohou doznat změn už v dubnu na summitu zemí G20. Jsou totiž zastaralé. Zda je, nebo není stát na černé listině, totiž závisí v této chvíli na tom, jestli přislíbil spolupracovat a zprůhlednit svou legislativu.

OECD podle informací týdeníku Ekonom v těchto dnech prověřuje, jak daňové ráje své sliby splnily. Na rozhodnutí politiků z členských států této organizace bude, zda bude vytvořena nová černá listina, na níž se objeví jména těch destinací, které své závazky nenaplnily.

Opatrná komise

Proti daňovým únikům se dlouhodobě staví také Evropská komise, která se rozhodla podporovat zavedení mezinárodních principů pro výměnu informací. K razantnějším krokům jí ale schází shoda členských států.

Evropská komise na to jde "polehoučku". Počátkem roku navrhla dvě nové směrnice, které mají v boji proti daňovým únikům pomoci. Nová legislativa vlastně odstraňuje bankovní tajemství, když jde o jednání mezi dvěma daňovými správami.

Daňovou legislativu na evropské úrovni má v popisu práce také Rada ministrů financí a hospodářství. Vzhledem k tomu, že nyní Česko předsedá unii, je její hlavou Miroslav Kalousek. "Boj proti daňovým únikům realizovaným prostřednictvím takzvaných daňových rájů je prioritou společného úsilí členských států EU. Základním nástrojem v tomto boji je výměna informací mezi členskými státy. Snahou evropských států je tyto formy boje proti daňovým únikům rozšířit také na další velká finanční centra, například v Asii," říká Jakub Haas, mluvčí ministerstva financí.

Banky tajemství zbavené

Soustavný tlak na odkrytí bankovního tajemství nevydržely dva tradiční přístavy supertajných kont - Lichtenštejnsko a Švýcarsko. Obě země proti dřívějším zvyklostem poodkryly bankovní tajemství a umožnily americkým vyšetřovatelům nahlédnout do některých kont. Velkou pozornost přitáhl spor švýcarské velkobanky UBS a amerických úřadů, které finanční ústav obvinily z napomáhání daňovým únikům. V rámci mírového urovnání sporu se banka zavázala zaplatit bezmála 800 milionů dolarů jako vyrovnání a zpřístupnit data asi tří stovek amerických klientů.

Američané posíleni svým vítězstvím nad švýcarskou mlčenlivostí obratem podali žalobu, v níž požadují odtajnění dat dalších 52 tisíc klientů.

Důsledky to může mít dalekosáhlé. Aura neprolomitelného bankovního tajemství je pryč a švýcarské banky se začínají strachovat o klienty. "Teď odplyne hodně peněz do Singapuru," uvedl pro agenturu Reuters curyšský privátní bankéř, který si nepřál být jmenován.

Vzhůru na ostrovy

Jaká je tedy budoucnost daňových rájů? Co je nyní čeká? Jak se k nim postaví obchodní velmoci? Odpovědi na tyto a podobné otázky bude hledat na konci dubna výroční konference o offshorových finančních centrech v Miami.

"Pro budoucnost daňových rájů je rozhodující, jakou zvolily strategii. Buď přitahovaly kvalitní firmy, nebo se naopak zaměřily na podezřelé podnikatele. Ty druhé, které jsou také spojeny s finančními zločiny, protože nechaly tyto podnikavce dělat si, co chtěli, jsou pro budoucnost mrtvé. Takovými případy jsou například ostrovy Nauru nebo Vanuatu," konstatoval pořadatel konference David Marchant.

"Naopak ta finanční centra, která přitáhla velké nadnárodní korporace a bohaté soukromníky tím, že jim nabízela inovativní produkty, jednoduchou a přehlednou legislativu a profesionální finanční služby, budou vzkvétat. Za příklad si vezměme Kajmanské ostrovy. Za posledních dvanáct let se na nich ztrojnásobil počet rezidentů, a to především díky finančnímu sektoru," dodává Marchant. Daňové ráje také prošly v posledních letech významným vývojem, který jim zajišťuje přežití. Dříve jakýkoliv dotaz vyšetřovatelů z velkých států na informace týkající se podezření z krácení daní byl automaticky "vyhazován do koše".

Dnes si to již offshorová finanční centra nedovolí. Naopak upravila svou legislativu tak, aby při daňových vyšetřováních mohla spolupracovat.

Ať budou snahy velkých států jakékoliv, daňové ráje podle Marchanta nezaniknou. "Existují jen díky byrokracii, vysokým daním a nepřátelsky laděné legislativě. Peníze putují tam, kde narážejí na nejmenší odpor, a takové prostředí offshorová centra nabízejí, " míní Marchant.

Co tedy mají země jako Česká republika udělat, aby jim firmy neutíkaly do výhodnějších destinací? Obecná rada samozřejmě zní: snížit daně, omezit byrokracii a zjednodušit legislativu. "Ideální by bylo zrušit daň z příjmů právnických osob v Česku," vyslovil až kacířskou myšlenkuFriedberger z Akontu. "Nicméně kromě daňových efektů budou vždy podnikatelé přemýšlet hlouběji a vyhledávat další pozitivní skutečnosti, které jim daňové ráje nabízejí a které mohou zásadně ovlivnit jejich podnikatelské aktivity a posílit jejich pozici na trhu." 

Adam Junek

Lichtenštejnské mlčení

Rok marného čekání má za sebou ministr financí Miroslav Kalousek. Chtěl se dozvědět, kdo z Čechů a tuzemských firem ukryl své peníze v Lichtenštejnsku a možná se tím pokusil vyhnout daním. Ale německé úřady, které těmito informacemi disponují, s jejich vydáním váhají.

Právě před rokem přitáhla k sobě pozornost bezmála celého světa malá disketa. Ta obsahovala data z lichtenštejnské banky LGT o jejích klientech. Z vaduzské centrály ji "propašoval" ven bývalý zaměstnanec a od německé tajné služby za ni inkasoval 4,2 milionu eur.

Policie v mnoha státech Evropy a také ve Spojených státech amerických rozjely vyšetřování, zda pomocí kont v Lichtenštejnsku nedocházelo k daňovým únikům. Symbolem daňového "honu na čarodějnice" se stal bývalý šéf Deutsche Post Klaus Zumwinkel.

Ten dostal počátkem letošního roku pokutu milion eur a podmínku. Policie v Německu pak prošetřuje další asi čtyři stovky lidí. Česká policie však musí nadále čekat.

"Česká republika stejně jako většina evropských zemí o relevantní údaje Německo požádala s tím výsledkem, že nám byla data přislíbena, nicméně dosud německá strana tvrdí, že seznamy analyzuje. Prozatím jsme žádný výstup neobdrželi," uvedl Jakub Haas, mluvčí ministerstva financí.

Dodal, že i když data dorazí, budou mít spíše informativní charakter. "Podle dostupných informací se údaje mohou týkat minulých let a je pravděpodobné, že případné daňové úniky budou již promlčeny," konstatoval Haas.

Slovenská daňová oáza

Náš nejbližší východní soused má jedny z nejnižších daňových sazeb mezi členskými státy Evropské unie. Všechny příjmové daně jsou nastaveny na devatenáct procent.

I kvůli tomu se během loňského roku spekulovalo, že spousta českých firem kvůli nižším odvodům zakotví právě tady. Slovenská legislativa je navíc díky zavedení rovné daně jednodušší, než je obvyklé v okolních státech. Stačí si vedle sebe položit formuláře pro daň z příjmů fyzických osob. S nadsázkou řečeno: země se stala středoevropským "daňovým rájem".

"Dokladem je i to, že v poslední době má zájem klientů o slovenské ready-made společnosti výrazně rostoucí tendenci. Jde o desítky těchto slovenských společností, jejichž matkami jsou české firmy," vysvětluje Vítězslav Hruška ze Smart Companies.

Slovensko nezdaňuje vyplacené podíly na zisku a dividendy jak právnickým, tak ani fyzickým osobám. Do svých firemních nákladů si slovenští podnikatelé bez omezení mohou zahrnovat úroky z půjček a snižují si tak základ daně.

"Slovensko nezdaňuje dědictví, darování ani převod nemovitostí, předpisy upravující zdanění těchto druhů příjmů u našich sousedů chybějí. A to, že neexistuje daň z převodu nemovitostí je výjimečné v celé Evropě," připomíná Michal Sailer ze společnosti Apogeo.

Finanční úřady zde také nezkoumají takzvané obvyklé ceny ve vztahu dvou slovenských subjektů, tedy mezi matkou Alfou a dceřinkou Betou. Daňová legislativa brání pouze "vývozu" zisku do zahraničí, nikoli jeho přesouvání v rámci Slovenska.

CESTA ZA LEVNÝM PODNIKÁNÍM

Rozdíly mezi daňovými ráji a daňově výhodnými zeměmi

Zdanění příjmů

  • Daňové ráje mají nízké nebo nulové zdanění příjmů nahrazené paušálním poplatkem.
  • Daňově zvýhodněný režim proti tomu normálně daně vybírá, jen jde často o nižší sazbu než v jiných vyspělých ekonomikách.

Požadavky na základní kapitál

  • U daňových rájů stačí pár stovek či tisíců dolarů jako základní kapitál a nemusí být ani splacený.
  • Daňově zvýhodněné režimy mají také vyšší požadavky na základní kapitál, který musí být navíc splacen.

Náročnost administrativy

  • Podstatným rozdílem je také vedení účetnictví. Daňové ráje po "svých" firmách často nevyžadují vůbec vedení účetnictví a také není třeba provádět audit.
  • Naopak daňově výhodné země dodržují standardy trasparentnosti účetnictví.

Mezinárodní smlouvy

  • Daňové ráje proti daňově výhodným konkurentům nemají často uzavřené smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které umožňují zdanit příjem jen jednou, a to v daňově výhodné zemi.

VÝHODY OFFSHOROVÝCH FINANČNÍCH CENTER

  1. Absolutní utajení informací
  2. Ochrana majetku
  3. Nízká nebo nulová daň z příjmu
  4. Žádné dědické ani darovací daně
  5. Ochrana před inflací
  6. Omezení zákonných povinností
  7. Snížení provozních nákladů
  8. Žádná omezení v nakládání s devizovými prostředky
  9. Podpora a úlevy od lokální vlády
  10. Údaje o majitelích a ředitelích společností nejsou veřejně přístupné
  11. Snadný přístup na severoamerické a evropské kapitálové trhy
  12. Žádná omezení v mezinárodním obchodě
  13. Daňové přiznání není požadováno
  14. Žádné importní//exportní limity
  15. Žádná nákladná byrokracie

100 miliard eur

Tolik peněz "utíká" z EU do daňových rájů.

Peníze putují tam, kde narážejí na nejmenší odpor. A takové prostředí nabízejí daňové ráje.

tabulka

Z nabízených řešení pro Vás vybíráme