Nejobvyklejší způsoby využití offshore struktur

10. 05. 1999
Daňové plánování, Offshore, Diskrétní vlastnictví, Mezinárodní holding

V poslední době v podstatě není možné přehlédnout, že obliba využívání offshore struktur v souvislosti s podnikáním na území České republiky výrazně stoupá - objevuje se stále více společností stoprocentně nebo částečně vlastněných z Nizozemska či Kypru, investičních fondů registrovaných v Lichtenštejnsku nebo na Guernsey apod.

10.5.1999, Daně a právo v praxi, Ing. Pavel Petrovič
Možnosti využití daňového plánování.

V poslední době v podstatě není možné přehlédnout, že obliba využívání offshore struktur v souvislosti s podnikáním na území České republiky výrazně stoupá - objevuje se stále více společností stoprocentně nebo částečně vlastněných z Nizozemska či Kypru, investičních fondů registrovaných v Lichtenštejnsku nebo na Guernsey apod. Přesto se stále značná část podnikatelů trápí otázkou, jak v praxi možnosti liberálnějších zákonodárství co nejlépe využít, a zároveň se pevně udržet mezi mantinely české daňové a související legislativy.

Úvodem považuji za nezbytné zdůraznit, že metody mezinárodního daňového plánování nespočívají v krácení daně z příjmů prostřednictvím fakturování fiktivních služeb nebo obchodování v cenách neodpovídajících tržním podmínkám. Právě naopak lze tuto činnost obecně definovat jako plánovité a cílené hledání odlišností jednotlivých daňových režimů v celé řadě zemí od klasických daňových rájů až po členy EU nebo státy USA a modelování takových struktur společností, které budou schopny profitovat z výhod nabízených jednotlivými legislativami.

V každém případě je samozřejmostí dodržování zákonů všech zúčastněných zemí. Z hlediska české legislativy patří mezi základní právní předpisy související s mezinárodním daňovým plánováním zejména Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon. Za nejdůležitější ustanovení prvních dvou zmíněných zákonů lze považovat paragrafy týkající se skutečného obsahu právního úkonu rozhodného pro výběr daně, respektive sjednaných cen mezi ekonomicky či personálně spřízněnými osobami. Z pohledu devizového zákona je základní prvek jakékoli offshore struktury, tedy založení zahraniční společnosti, považován za přímou investici do zahraničí, která podléhá pouze oznamovací povinnosti.

Pokusíme-li se porovnat využívání mezinárodních daňových struktur českými podnikatelskými subjekty před několika lety a dnes, můžeme odhalit několik velmi zajímavých vývojových trendů. Vedle pochopitelné skutečnosti, že dnes už offshore sektor pro většinu podnikatelů není zcela neznámým pojmem zavánějícím všemi myslitelnými nelegálními činnostmi a jeho využívání se stává v konkurenčním boji nezbytným standardem, je na první pohled patrný vývoj zejména v následujících hlavních směrech:

  • postupný přechod od používání jednoduchých offshore struktur k sofistikovanějším modelům mezinárodního daňového plánování;
  • výrazné rozšíření motivů pro využití offshore struktur (stejně jako dříve je sice na prvním místě úsilí o snížení daňového zatížení, nicméně objevuje se i snaha o ochranu osobního majetku včetně dosažení přiměřeného stupně anonymity atd.);
  • metody mezinárodního daňového plánování stále více využívají i renomované společnosti typu Komerční banky, ČSOB nebo Wood & Company.

Vedle obecných trendů lze ovšem prudký rozvoj pozorovat i z hlediska konkrétních oblastí podnikání. Vzhledem k tomu, že obecné aspekty offshore sektoru a hlavní faktory determinující investování v této oblasti byly osvětleny již v Daně a právo v praxi č. 11/1997, považuji za rozumné se tentokrát soustředit právě na konkrétní typy podnikatelských činností, při nichž je účelné a běžné offshore struktury využívat. Pochopitelně jde s ohledem na vymezený prostor pouze o zjednodušený pohled a každý z uvedených příkladů by pro praxi vyžadoval důkladný rozbor všech souvisejících právních dopadů. Navíc ve skutečnosti obvykle dochází ke kombinaci uvedených možností a existuje řada dalších způsobů vyplývajících ze specifických individuálních podmínek.

MEZINÁRODNÍ OBCHOD

Mezinárodní obchod se zbožím je podnikatelskou činností, při níž jsou offshore struktury využívány pravděpodobně nejhojněji. Důvodem je skutečnost, že offshore společnost založená ve vhodně zvoleném daňovém ráji může být vynikajícím řídícím centrem pro obchodní transakce všeho druhu. Výhodou mezinárodního obchodu v současném globalizovaném světě je snadná dostupnost vyspělých logistických služeb a možnost jednoduchého řízení veškeré dopravy a skladování prostřednictvím profesionálních spedičních a logistických firem, které samy velmi často využívají výhod nabízených zónami volného obchodu, svobodnými celními pásmy a celními sklady.

ČINNOST HOLDINGOVÝCH SPOLEČNOSTÍ

V posledních letech si v České republice získalo širokou oblibu využívaní offshore společností a společností s privilegovaným daňovým režimem při vytváření holdingových struktur. V této oblasti můžeme sledovat dva poměrně charakteristické trendy:

  • Velké mezinárodní holdingové společnosti nejčastěji využívají tzv. "nizozemskou cestu". Toto označení v nejobecnější podobě představuje mezinárodní daňově optimalizovanou strukturu zahrnující určitý počet dceřiných společností zaregistrovaných v zemích, se kterými má Nizozemsko uzavřeny smlouvy o zamezení dvojího zdanění, a mateřskou holdingovou společnost zaregistrovanou v Nizozemsku, která dceřiné společnosti stoprocentně vlastní a využívá výhodná ustanovení smluv o zamezení dvojího zdanění. Tato nizozemská společnost bývá navíc velmi často vlastněna firmou založenou na Nizozemských Antilách, která opět využívá smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi těmito zeměmi. Značné rozšíření těchto struktur na našem území je patrné i při letmém pohledu na informace o majitelích společností v obchodním rejstříku či na veřejný seznam vlastníků více než 10 % účastí ve společnostech registrovaných v ČR.
  • Malé a střední firmy dávají při vytváření holdingové struktury často přednost minimalizaci nákladů a pro místo registrace holdingu využívají některý z klasických daňových rájů, kde je možné se při pečlivém daňovém plánování vyhnout zdanění z těchto transakcí v ČR.

Výhodou podobných holdingových struktur je možnost velmi účinně plánovat daňové zatížení jednotlivých transakcí a akumulovat příjmy z finančních transferů ve vhodné zemi tak, aby byly k dispozici celému holdingu.

PŮJČKY

Velmi často je offshore společnost zakládána za účelem získávání a řízení finančních prostředků, například prostřednictvím vydávání obligací nebo shromažďování volných fondů od spřízněných společností. Tyto finanční prostředky jsou pak půjčovány mateřské společnosti a dalším společnostem z její finanční skupiny. V tomto případě se opět nejčastěji využívají nizozemské společnosti, které současně umožňují jak výhodně získávat finanční prostředky (zejména díky skutečnosti, že v Nizozemsku neexistuje srážková daň z úroků placených ve prospěch nerezidentů, tedy že si nizozemská společnost může půjčovat mimo jiné u offshore fondů sídlících v zemích, které neuzavřely žádné smlouvy o zamezení dvojího zdanění), tak je i poskytovat dále (zde potom využije smluv o zamezení dvojího zdanění uzavřených Nizozemskem, díky nimž přijímá úroky obvykle bez srážek).

Názorným příkladem může být založení společnosti Komercni Banka B.V., která našemu známému bankovnímu ústavu slouží přesně pro zmíněné účely s využitím smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Nizozemskem a Českou republikou.

DRŽBA MAJETKU

Široce rozšířené je také použití offshore struktur, které umožňují úspěšně zakrývat vlastnictví a vyhýbat se vysokým daním z majetku, příjmů a kapitálových zisků, dále pak dědickým daním a případným nárokům ze strany budoucích věřitelů (výborným příkladem využití offshore struktur jako správce majetku je skutečnost, že přibližně 70 % nemovitostí v Londýně je vlastněno prostřednictvím offshore společností). Zvláště v případě nejistých legislativních poměrů je tento motiv využití offshore struktur k ochraně majetku velmi důležitý a neprávem v českých podmínkách trochu opomíjený.

Klasickými právními formami využívanými pro ochranu majetku jsou především trusty, nadace a speciální formy společností, které mají podobné charakteristiky jako trusty a nadace, avšak jsou spojeny s nižšími zakládacími náklady.

AKUMULACE PŘÍJMŮ Z DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

Tento případ se týká firem, které sídlí v zemi se standardním daňovým zatížením a jsou držiteli patentu, značky či know-how. V případě, že se taková společnost rozhodne z těchto práv profitovat formou prodeje licencí, budou příjmy z licenčních poplatků samozřejmě podléhat zdanění v zemi, kde sídlí (případně také srážkové dani za předpokladu, že plátci sídlí v jiné zemi). Z tohoto důvodu bývají tato nehmotná aktiva často držena prostřednictvím společností registrovaných ve vhodných zemích, které umožňují využít smluv o zamezení dvojího zdanění a současně nabízejí vhodný daňový režim. Z tohoto pohledu se velké oblibě těší opět zejména Nizozemsko.

Dá se říci, že výše zmíněné způsoby využití patří v našich poměrech ke stěžejním. Na druhou stranu nelze alespoň stručně nezmínit i další možnosti, byť jejich použití v České republice je poměrně řídké.

VÝROBA

Řada offshore center (Kypr, Irsko, Hongkong, Malta nebo Seychely) svou nabídku výhod plynoucích ze zřízení společnosti na jejich území neposkytuje pouze společnostem obchodujícím mimo zemi svého založení, ale i firmám hodlajícím svou výrobní činnost realizovat přímo na jejich území. Zvýhodnění zahraničních investorů pak má podobu klasických investičních stimulů (daňové úlevy nebo prázdniny, zrychlené odpisy, subvence, pestrá skladba daňově odečitatelných položek atd.).

ZAMĚSTNÁVÁNÍ

Ve specifických případech lze offshore subjekty použít i pro zaměstnávání osob. Typickým příkladem je zaměstnávání pracovníků na ropných plošinách nebo lodních posádek, což vede ke značným úsporám při placení daní a souvisejících dávek. V případě České republiky nelze nezmínit možnost zaměstnávat prostřednictvím stálých provozoven a dceřiných společností v zahraničí pracovníky s výkonem práce mimo území ČR, což umožňuje vyhnout se českému zdanění.

ZMĚNA OBČANSTVÍ NEBO TRVALÉHO POBYTU

Některé offshore země výhody nabízené společnostem registrovaným na jejich území doplňují nebo úplně nahrazují výhodami, kterých využívají fyzické osoby. Nejtypičtějším lákadlem pro jedince ze států s běžným daňovým zatížením je absence daně z příjmu fyzických osob. Typickým azylem pro fyzické osoby jsou především Monako, Andorra a Campione d’Italia (velmi specifické místo ve švýcarském kantonu Ticino s autonomním daňovým režimem). Ze zemí, které nabízejí výhody jak právnickým, tak i fyzickým osobám, lze uvést Irsko, Bahamy nebo Kajmanské ostrovy, své programy nabytí druhého občanství nabízejí i Dominika, Svatý Kryštof a Belize.

REGISTRACE LODÍ

Libérie, Belize, Panama, Kypr, Malta a Bahamy jsou typické offshore země, ve kterých lze zaregistrovat lodě, ať už pro účely mezinárodního obchodu nebo pro vlastní potěšení. Přednostmi využití vlajek těchto států jsou velmi nízké náklady, jednoduchost registrační procedury, absence daně z příjmů z činnosti obchodních lodí a často i  značná benevolence příslušných úřadů při vytyčování požadavků na stav registrovaného plavidla. Lodní rejstříky zmíněných států jsou často objemnější než registry mnoha bývalých námořních velmocí.

Metod využití offshore společností, jejichž principem je akumulace zisku v zemi s privilegovaným daňovým režimem, je mnoho - z těch, na které již nezbylo místo, lze uvést alespoň bankovní či pojišťovací činnost nebo zcela novou možnost provozování hazardních her prostřednictvím internetu. Offshore společnost lze samozřejmě využívat k více než jednomu z uvedených účelů a pro potřeby jednoho podnikatelského subjektu ze země s klasickým daňovým režimem může vzniknout i komplikovaná struktura společností registrovaných v řadě zemí s nejrůznějšími daňovými režimy, čímž lze ve výsledku dosáhnout minimalizace celkového zdanění až na jednotky procent. Nejenom v případě určité sofistikované struktury, ale i při zakládání pouze jediné offshore společnosti v jakékoli zemi je zcela nezbytné využít poradenství kvalifikovaného specialisty, tedy nejlépe odborného offshore konzultanta, pokud možno člena některé prestižní světové asociace (např. The Offshore Institute, The International Tax Planning Association nebo The International Fiscal Association), což v současnosti na českém trhu již není problém.

Naše služby v této oblasti

Vypsané služby v této oblasti