Akcie na majitele: Máte právo na anonymitu?

21. 05. 2010
Offshore, Ochrana majetku, Diskrétní vlastnictví, Onshore

Poslední dobou se z médií dozvídáme často o kauzách společností, u kterých nelze dohledat skutečného vlastníka. V této souvislosti zákonodárci přišli s nápadem zrušit akcie na majitele, čímž chtějí docílit zprůhlednění vlastnické struktury firem. To je rozhodnutí v souladu s celosvětovým trendem - debata nad existencí akcií na majitele se vede v mnoha zemích a několik mezinárodních organizací doporučuje jejich zrušení (např. FATF při OECD). Opravdu ale pouhé zrušení akcií na majitele přinese kýžený efekt? Samozřejmě že nikoli, ale o tom se už raději nemluví.

21.5.2010, AKONTinfo 2/2010

Akcie na majitele jsou veřejnosti předkládány často jako jediný viník všech kauz spojených s podezřelými transakcemi, ve kterých údajně nelze dohledat skutečné vlastníky. Společnosti s akciemi na majitele ale ve skutečnosti nejsou tak neprůhledné, jak se na první pohled zdají. Podle platných tuzemských zákonů musí každá společnost uložit do sbírky listin účetní závěrku s přílohou, ve které je povinnou náležitostí uvedení osob s vlivem podstatným (více než 20%) a rozhodujícím (více než 50%).

PROČ ANONYMNĚ?

Důvod, proč může vlastník chtít utajit svou majetkovou účast v obchodní společnosti, většinou vychází z praktické potřeby utajit informace o své osobě i o svém majetku. Nelze se divit vlastníkům majetku, že uvažují o své anonymitě v momentě, kdy se v České republice o dané osobě lze dozvědět úplně vše, a to pouze po pár kliknutích myší v online databázích na internetu. Veškeré osobní údaje lze získat z obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku, katastru nemovitostí, ale k dispozici jsou i neveřejné zdroje informací, jako banky, rejstřík trestů, registr automobilů, finanční úřad atd. Přístup k osobním informacím má v ČR příliš mnoho osob, což zvyšuje pravděpodobnost úniku citlivých dat na veřejnost, do médií nebo do rukou kriminálních skupin. Pojďme si předložit reálné možnosti zachování anonymity vlastníka, ať už se naši zákonodárci zařídí jakkoli.

NOMINEE AKCIONÁŘ

Prvním ze způsobů je tzv. komisionářská správa akcií. Ta je českou obdobou institutu nominee akcionářů, jak jej známe z anglosaského práva. V takovém případě vystupuje komisionář jako akcionář společnosti, ale skutečný vlastník může být někdo úplně jiný. Anonymita skutečného vlastníka tak v současnosti může vzniknout i u akcií na jméno nebo u zaknihovaných akcií.

OMEZENÝ PŘÍSTUP NA OBCHODNÍ REJSTŘÍK V ZAHRANIČNÍ

Ne ve všech státech jsou obchodní rejstříky natolik veřejnosti dostupné jako v ČR. Existuje mnoho zemí, včetně států EU (Kypr, Velká Británie), kde jsou online informace o společnosti velmi strohé. Většinou se jedná pouze o název, číslo společnosti, adresu a informaci o případné likvidaci nebo zrušení. Pokud chce být vlastník společnosti transparentní, ale přeje si alespoň částečně omezit přístup ke svým údajům, může zvolit společnosti právě z takovýchto zemí. Jeho identita bude k dispozici pouze zájemcům, kteří si za poplatek podají zvláštní žádost o bližší informace ke společnosti.

ZAHRANIČNÍ SPOLEČNOST S AKCIEMI NA MAJITELE

Třetím, a bezesporu efektnějším, způsobem je zapsat do obchodního rejstříku jako vlastníka zahraniční právnickou osobu ze země, která formu akcií na majitele stále umožňuje. Český zákon těžko přikáže ostatním státům na světě, aby zrušily své akcie na majitele. Takové státy najdeme i v rámci EU, není proto nutné hledat až mezi offshore státečky. Společnost z Velké Británie, Nizozemska, ale i USA má jistě velmi dobrý zvuk a kromě anonymity přinese i zvýšení image zahraničního vlastníka (nadnárodní struktury). Lze samozřejmě využít i jiných jurisdikcí z Evropské unie, které nabízí pouze akcie na jméno, nicméně umožňují výše zmíněný institut nominee akcionářů.

TRUST

Moderní formou zachování majetkové nezávislosti jakýchkoliv aktivit je anglosaský trust, který je z uvedených možností jednoznačně nejsilnější formou právní ochrany majetku. Kromě anonymity se trust používá také pro uspořádání majetku a dědických nároků přesně podle zakladatelových představ. Lze tak obejít zákonná pravidla platná v dědickém řízení v ČR. Trust zachová skrytou identitu zakladatele a udrží celistvost a hodnotu majetku pro další generace; navíc majetkem v trustu nelze uspokojovat nároky věřitelů vůči původnímu zakladateli.

Mnoho informací o zachování anonymity už bylo napsáno v předchozích číslech AKONTinfa (viz č. 3/2009). Možná budete překvapeni, kolik existuje v životě i podnikání situací vyžadujících zabezpečení osobní identity. Jen namátkou: strach o své blízké (vydíratelnost), nutnost uspořádání majetkových poměrů mezi manžely, úroveň bankovního tajemství v ČR, změna politické situace, opření se o mezinárodní síť smluv o ochraně investic atd. Přemýšleli jste také, jak Vás ovlivňují uvedená témata? Jak naložíte se svými akciemi na majitele po jejich zrušení?

Z nabízených řešení pro Vás vybíráme