Kaptivní pojišťovny

11. 01. 1999
Daňové plánování, Offshore, Bankovnictví, Diskrétní vlastnictví

Kaptivní neboli závislé pojišťovací ústavy (captive insurance companies) existují v zemích se standardním daňovým režimem spíše výjimečně - téměř výhradně se zakládají v lokalitách, jejichž legislativa nabízí některým podnikatelským subjektům za určitých podmínek větší či menší zvýhodnění či úlevy a zejména výrazně nižší stupeň regulace činnosti.

11. 1. 1999, Banky & Finance, Ing. Pavel Petrovič a Ing. David Vavruška
Výhody kaptivních pojišťoven.

OFFSHORE POJIŠŤOVNICTVÍ

Kaptivní neboli závislé pojišťovací ústavy (captive insurance companies) existují v zemích se standardním daňovým režimem spíše výjimečně - téměř výhradně se zakládají v lokalitách, jejichž legislativa nabízí některým podnikatelským subjektům za určitých podmínek větší či menší zvýhodnění či úlevy a zejména výrazně nižší stupeň regulace činnosti. Takové státy se nazývají offshore centra a z hlediska pojišťovnictví lze mezi nejvýznamnější zařadit napříkladBermudy, Kajmanské ostrovy, Guernsey, Svatý Vincent a Grenadiny, Lucembursko nebo Kypr.

V offshore centrech samozřejmě fungují a vzkvétají i klasické nezávislé pojišťovny, které nabízejí všechny základní typy pojištění od životního až po pojištění průmyslových rizik. Lze předpokládat, že offshore pojišťovnictví stojí stejně jako bankovnictví nebo kolektivní investování na skutečnosti, že finanční služby je vzhledem k jejich globálnímu charakteru velmi obtížné omezit hranicemi jednotlivých zemí. Díky kombinaci s výhodnou daňovou a společenstevní legislativou pak offshore pojišťovna může nabízet své produkty klientům z celého světa podstatně výhodněji a efektivněji, než je běžné u klasických pojišťovacích ústavů. Jako základní prvky, které offshore pojišťovnictví odlišují od obdobného podnikání ve standardních vyspělých zemích, lze jmenovat:

  • výrazně nižší stupeň regulace činnosti ze strany státu;
  • potřeba podstatně nižšího základního kapitálu (řádově ve statisících USD);
  • nejrůznější daňová zvýhodnění a úlevy v zemi registrace (například daň z příjmu právnických osob v řadě offshore center vůbec neexistuje, jinde je redukována řádově na jednotky procent).

KAPTIVNÍ POJIŠŤOVNY

Kaptivní pojišťovny jsou v offshore světě velmi populární a hojně využívaná podnikatelská entita. Jedná se o specifický druh pojišťovacích ústavů, které jsou zakládány z  majetku určitého podnikatelského subjektu (nejčastěji skupiny spřízněných společností s podobnými zájmy) s cílem krýt pouze rizika spojená s jeho vlastní činností. Ve skutečnosti je to tedy pojišťovny vlastněná samotnými pojištěnci v jejich vlastní prospěch. Typickým zakladatelem kaptivní pojišťovny bývají koncerny nebo holdingové společnosti, které tímto způsobem pojišťují rizika spojená s obchodní činností svých dceřiných společností.

Základní výhodou tohoto přístupu oproti klasickému pojištění je skutečnost, že pojistná smlouva může díky závislosti ústavu lépe zohlednit specifické problémy a postavení daného klienta - kaptivní pojišťovna tak v podstatě vzniká jako důsledek konkrétně zpracované analýzy rizika dané skupiny společností.

Dalším důležitým motivem pro zakládání kaptivních pojišťoven je pak zejména fakt, že marže pojišťovny, která by v obvyklé situaci připadla pojišťovně, zůstává v konečném důsledku k dispozici mateřské společnosti, pro kterou jsou navíc platby pojistného uznávány jako položka odečitatelná od daňového základu. V některých společnostech navíc existuje oprávněná obava, že sjednáním pojištění u nezávislého pojišťovacího ústavu mohou prostřednictvím marže této pojišťovny podporovat své přímé konkurenty v určité oblasti podnikání.

V neposlední řadě je třeba zdůraznit, že vzhledem k obvyklému osvobození od zdanění v místě registrace může kaptivní pojišťovna vykazovat vyšší čisté zisky než pojišťovna standardní, což z ní činí výhodný nástroj daňového plánování. Tuto výhodu ještě umocňuje skutečnost, žekaptivní pojišťovny jsou v rámci finančního sektoru jedním z nejméně regulovaných podnikatelských subjektů, což je způsobeno právě tím, že kryjí pouze rizika mateřské skupiny společností a neohrožují žádné jiné pojištěnce z řad veřejnosti.

Vedle těchto nepopiratelných výhod kaptivních pojišťovacích ústavů je samozřejmě nezbytné poukázat i  na některé nevýhody, které založení takové společnosti přinese. Tato negativa lze stručně shrnout do čtyř bodů:

  • založení kaptivní pojišťovny samozřejmě vyžaduje určitý kapitál, který by jinak mohl být využit v rámci hlavních aktivit mateřské skupiny společností;
  • kaptivní pojišťovna musí být nějakým způsobem řízena, což vyvolává administrativní náklady;
  • jako jakýkoli jiný podnikatelský subjekt může i kaptivní pojišťovna vytvořit ztrátu a případně dokonce vyžadovat dodatečné financování;
  • jak z daňových důvodů, tak i z hlediska kredibility je kaptivní pojišťovna obvykle nucena prokazovat, že s mateřskou skupinou společností jedná jako s nespřízněným subjektem (at arm’s length).

V současné době na světě existuje přibližně 3 500 kaptivních pojišťoven, jejichž obrat se odhaduje na 20 % celkového světového obratu pojistného. Časté využívání offshore kaptivních pojišťoven nadnárodními společnostmi můžeme dokumentovat i uvedením několika nejznámějších příkladů: evropské mamutí společnosti Mobil, Total, Rhône-Poulenc nebo Elf Aquitaine vlastní závislé pojišťovací společnosti na Bermudách, francouzská finanční skupina BNP má svou kaptivní pojišťovnu registrovanou v Lucembursku.

Seřadíme-li jednotlivá offshore centra podle počtu zaregistrovaných kaptivních pojišťoven, objeví se na prvním místě neotřesitelně Bermudy, kde bylo ke konci roku 1997 zaznamenáno přes 1 400 registrací, následované Kajmanskými ostrovy a Guernsey, kde bylo ke stejnému datu zaregistrováno přes 400 kaptivních pojišťoven. Zajímavé je zmínit, že přibližně 90 % bermudských příjmů z offshore podnikání nepochází z licenčních poplatků státu, ale z platů jen asi padesáti největších pojišťoven bermudským zaměstnancům - celková suma činí okolo 280 milionů USD ročně na 2 500 zaměstnanců.

VLIVY ČESKÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Pokusíme-li se nastínit základní vlivy českých právních předpisů na registraci offshore pojišťoven (kaptivních i standardních) nebo na uzavírání pojistek u těchto subjektů, musíme vycházet jednak ze Zákona č. 219/1995 Sb., devizového zákona ve znění pozdějších předpisů a jednak ze Zákona č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví ve znění pozdějších předpisů.

Z pohledu devizového zákona není rozdíl mezi založením standardní nebo kaptivní offshore pojišťovny a založením běžné offshore společnosti - jedná se o přímou investici, která podléhá pouze oznamovací povinnosti. Problematičtější je situace v případě sjednání pojištění českého subjektu u zahraniční pojišťovny. Relativní obtížnost je způsobena skutečností, že většina států usiluje o vyhrazení svého trhu pojištění pouze pro pojišťovny registrované na jejich území a možnost domácích subjektů pojišťovat se u zahraničních pojišťoven se snaží maximálně omezit nebo dokonce zcela zakázat. V případě České republiky je situace definována zmíněným zákonem o pojišťovnictví následovně:

§ 2, odst. 3: 
„životní pojištění osob majících trvalé bydliště v České republice, pojištění majetku na území České republiky a odpovědnost za škodu vyplývající z činnosti fyzických a právnických osob na území České republiky, lze uskutečnit pouze u pojišťovny podnikající v souladu s tímto zákonem na území České republiky".

V případě citovaných druhů pojištění se tedy lze pojistit výhradně u pojišťovny podnikající na území České republiky v souladu s ustanoveními zákona o pojišťovnictví. Podnikáním zahraniční pojišťovny na území České republiky v souladu se zákonem o pojišťovnictví se přitom rozumí podnikání prostřednictvím organizační složky (slovy zákona o pojišťovnictví prostřednictvím „obchodního zastupitelství") umístěné na území České republiky. Příslušné pojištění je pak nutno sjednat přímo u této organizační složky.

Z citovaného ustanovení ovšem rovněž vyplývá, že v případě v něm nespecifikovaných druhů pojištění (např. pojištění zahraničního majetku ve vlastnictví českého rezidenta nebo pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z činnosti tuzemských fyzických a právnických osob mimo území České republiky) je sjednání pojištění u zahraniční společnosti možné. Jako nejběžnější příklady pojistných události, vůči kterým se může český subjekt pojistit u zahraniční pojišťovací společnosti, lze jmenovat například ztráty vzniklé v důsledku:

  • neuhrazení zahraničních pohledávek;
  • vypovězení kontraktu zahraničním kontrahentem;
  • neplnění závazků zahraničního dodavatele nebo
  • neplnění závazků vůči zahraničnímu odběrateli.

Předpokládáme, že uvedené výhody kaptivních pojišťoven bohatě vyváží zmíněné drobné nevýhody a doufáme, že tato velmi zhuštěná a stručná základní informace o možnostech využití kaptivních pojišťovacích ústavů poslouží alespoň velkým společnostem jako důvod k zamyšlení. Dle našeho názoru totiž kaptivní pojišťovny zejména pro nadnárodní společnosti představují extrémně efektivní prostředek pro diferenciaci celkové pojistné ochrany a legální cestu k minimalizaci negativního vlivu lokálních legislativních omezení.

Naše služby v této oblasti

Vypsané služby v této oblasti