Světové finance na pouti do ráje (daňového)

22. 07. 1996
Daňové plánování, Offshore, Bankovnictví, Onshore

Bankovnictví, pojišťovnictví a kolektivní investování v daňových rájích.

Ekonom 30/1996, Ing. Pavel Petrovič a Ing. David Vavruška

Nejen v odborném ekonomickém tisku se  v  poslední době se stále častěji setkáváme s pojmy jako offshore, offshore společnost, daňový ráj a daňové plánování či se zeměpisnými názvy s nádechem exotiky, jako jsou Kajmanské ostrovy nebo Bahamy (viz např. článek Ekonom 12/1996 Trik, či důvod k zamyšlení?). Používání finančních nástrojů, jejichž základem je offshore společnost, je u nás často považováno za něco, co leží na hranici legality nebo za ní. To však zdaleka nemusí být pravda. (Svět už otázku, zda jsou tyto z mnoha hledisek diskutabilní finanční nástroje přijatelné či nikoliv, definitivně vyřešil jejich masovým používáním. Polemika s nimi spojená se zde již přesunula od počátečního zda? a jak? k problému definování jasných hranic toho, co ještě a co už není z hlediska finanční a obchodní etiky únosné a jak ze světa offshore financí vymýtit špinavé peníze.

Od 80. let je možné  pozorovat nový, velmi výrazný trend pohybu finančního kapitálu. Ten se postupně začal přesunovat z klasických finančních center jako Londýn, Frankfurt nebo New York do offshore center. Mezi kterými patří k nejvýznamnějším  Kajmanské ostrovy, Hongkong, Bahamy, Guernsey a Jersey. Čím byl však takový přesun způsoben?

Rozhodujícím faktorem bylo vytvoření srovnatelných podmínek pro bankovní podnikání ve srovnání s těmi, které nabízela  stávající zavedená bankovní centra. To znamená  vytvoření výhod, které standardní země nemohly nabídnout, a současně omezení vlivu objektivních nevýhod, které snižovaly množství potenciálních klientů.  Prvním krokem k  rozmachu bylo stanovení legislativního rámce, který uvolnil regulaci bankovního podnikání a omezil zdanění příjmů vytvářených ve sféře finančnictví. To se v závislosti na podmínkách v dané zemi pohybuje od pouhého placení  paušálních poplatků na jedné straně po zdanění do řádově 20 % na straně druhé s tím, že existuje mnohem širší paleta nákladů ovlivňujících daň z příjmů. Příjmy dosažené v zahraničí  jsou od zdanění často osvobozeny. Zároveň byl uzákoněn podstatně vyšší stupeň bankovního tajemství, než je evropský standard. V posledních deseti letech se navíc díky podstatnému zlepšení telekomunikací a vytvoření datových sítí daří finančním holdingům omezit působení takových vlivů, jako jsou menší množství kvalifikované pracovní síly a vzdálenost od klienta. Těmito vstřícnými kroky se podařilo přitáhnout bankovní kapitál především ve formě dceřiných společností prestižních bank, které následně začaly využívat část depozit získaných díky působení ve standardních zemích pro riskantnější obchody, především spekulace na měnových trzích.

V důsledku stěhování bank, pojišťoven a obchodních společností do offshore zemí došlo k silnému přesunu kapitálu. Na konci roku 1993 platilo následující, na první pohled šokující pořadí světových finančních center podle velikosti držených aktiv: Londýn, Tokio, New York, Hongkong, Kajmanské ostrovy. Na konci první desítky dále figurovaly Bahamy. Samozřejmým důsledkem tohoto stavu pak je výše nejoblíbenějšího ukazatele ekonomické vyspělosti - HNP na hlavu na Kajmanských ostrovech - asi 27 000 USD (1993) nebo Bermudách - asi 35 000 USD (1995). K představení si míry popularity offshore zón ve finančním světě může pomoci následující údaj: v současné době má na Kajmanských ostrovech pobočku nebo dceřinou společnost 46 z 50 největších světových bank. Lze říci, že offshore zóny využívá pro část svých aktivit drtivá většina z 500 největších světových bank.

Finanční instituce podnikají v offshore zónách především ve třech základních formách:

  • banky,
  • pojišťovny,
  • investiční fondy.

Banky 
Vyšší úroky + přísné utajení

Banky operující v offshore zemích lze rozdělit na dvě základní skupiny: 
  a) pobočky, příp. dceřiné společnosti renomovaných zahraničních bank, a 
  b) malé soukromé banky.

Hlavním těžištěm činnosti  standardní offshore banky je shromažďování peněžních prostředků od nerezidentů v místě registrace pobočky (a tedy i od vlastní mateřské banky) a jejich půjčování jiným nerezidentům se ziskem, který je minimálně zdaňován. Nejdůležitějším zdrojem fondů pro tyto půjčky je tzv. euroměnový  trh. Odtud jsou zdroje redistribuovány formou půjček a obligací jak offshore, tak i standardními bankami. Na tyto činnosti navazuje provádění spekulací na devizových trzích, případně i účast v jiných relativně riskantních operacích, které nejsou v mateřských zemích  bankám povoleny nebo jsou limitovány.

Co slibují offshore banky svým klientům, aby vyrovnaly zvýšené riziko? Především výrazně vyšší úroky z vkladů, které navíc nezatěžují srážkové daně (tj. vyplácené úroky nepodléhají zdanění v zemi, kde je banka zaregistrována). Druhým faktorem, jenž hraje ve prospěch offshore bank, je velmi přísné zákonodárství týkající se bankovního tajemství.

Druhou velkou skupinou off-shore bank jsou malé banky vlastněné soukromými osobami, které se obvykle  specializují na různé nestandardní operace. Majitelé bankovních domů  tohoto typu využívají především toho, že kapitálové požadavky na založení banky s omezenou působností jsou relativně nízké (základní kapitál asi ve stovkách tisíc USD v závislosti na zemi registrace). Rovněž tento typ peněžních ústavů je velmi populární a zakládají se v širokém měřítku.  K nejběžnějším službám, na které se tyto instituce specializují, patří poskytování záruk, získávání levnějších zdrojů od jiných bank, vystupování v kontraktech, které vyžadují účast banky, apod.

Obvykle požadovaná výše bývá pro banky typu A a B (viz níže) podle jednotlivých zemí 500 000 - 1 000 000 USD. Pro banky s omezením přibližně od 100 000 USD. Udělované  licence se přitom liší mírou oprávnění, které poskytují. Z tohoto hlediska lze rozdělit offshore banky na několik skupin:

1. Banky kategorie A 
Tyto banky jsou oprávněny brát vklady od veřejnosti a mohou podnikat jak na   na území, kde jsou registrovány, tak i celosvětově.

2. Banky kategorie B 
Tyto banky mohou podnikat pouze mimo území registrace (tzn. nesmí brát  vklady od daňových rezidentů). Jedná se o zdaleka nejpočetnější skupinu.

3. Banky kategorie B s omezením 
Tyto banky navíc mohou brát vklady pouze od osob vyjmenovaných v licenci.

Vzhledem k tomu, že podíl vkladů získaných v zemi registrace nebývá rozhodující, první dva typy  licence zaručují, že banky mohou provádět v podstatě jakékoli legální operace. 
  
Země nabízející možnost registrace offshore banky lze pak rozdělit do dvou skupin: 
1. Rozvinutá finanční centra, která mají infrastrukturu  na západoevropském standardu (především pokud jde o telekomunikace), mají výborné dopravní  spojení se světem atd. K nim patří: Kajmanské ostrovy, Hongkong, Bahamy, Guernsey, Jersey. 
2. Státy, které jsou málo známé, snaží se přilákat kapitál,a proto umožňují relativně snadnější získání bankovní licence typu B: Anguilla, Grenada, Montserrat, St. Vincent, Turks a Caicos, Palau, Vanuatu.

Pojišťovny: 
Volnost přináší pružnost

Offshore pojišťovnami se obvykle rozumí pojišťovací společnosti, které se zabývají pojišťováním rizik vznikajících mimo území, kde jsou registrovány. Mají obvykle následující charakteristické znaky, jež je odlišují od standardních pojišťoven založených v ostatních vyspělých zemích. Jsou to:

  • vyšší flexibilita a ochota vytvářet individuální produkty, které jsou způsobeny  nižším stupněm regulace činnosti ze strany státu,
  • nižší základní kapitál - řádově ve statisících amerických dolarů,
  • vynětí ze zdanění v zemi registrace (v některých zemích nejsou vyňaty ze zdanění, ale platí daň z příjmu podle místa registrace řádově v jednotkách procent),
  • nepodléhají devizovým omezením v místě registrace.

Pojišťovny registrované v daňových rájích profitují především z možnosti podstatně pružněji reagovat na potřeby trhu, než je tomu u klasických pojišťoven. Oproti situaci v členských zemích OECD  je zde totiž finanční sektor výrazně méně regulován  ze strany státu. Většina zemí, jež vytvořily legislativní rámec pro působení offshore pojišťoven, se nachází v karibské oblasti, kde je standardem používání amerických dolarů. To ve spojení s neexistencí devizových omezení umožňuje investorům vyhnout se  rizikům, která vznikají při držení měn, jež se obchodují pouze v omezeném množství a jsou náchylné k silným otřesům.

Na trhu komerčního pojištění se vyskytují jak univerzální pojišťovací ústavy, které poskytují všechny běžné druhy pojištění, tak i pojišťovny specializované na pojišťování obchodních rizik, tzv. captive insurances. To jsou pojišťovny zakládané mateřskou holdingovou společností za účelem pojišťování obchodních rizik dceřiných společností.

Výhodou tohoto přístupu oproti běžnému pojištění u nezávislé pojišťovny je to, že  pojistné smlouvy mohou lépe zohlednit specifické problémy daného klienta, neboť captive insurance požívá menší nezávislosti než běžná pojišťovna. Důležitým motivem pro zakládání captive insurances je to, že marže pojišťovny zůstává v konečném důsledku k použití mateřské společnosti. V neposlední řadě je třeba zdůraznit, že vzhledem k obvyklému vynětí ze zdanění v místě registrace, může captive insurance vykazovat vyšší čisté zisky než  standardní pojišťovna.

Ke státům umožňujícím relativně snadnou registraci offshore pojišťoven patří především: Antigua a Barbuda, Barbados, Bermudy, Britské Panenské ostrovy, Gibraltar, St. Vincent a Grenadiny, Západní Samoa.

Investiční fondy 
I silná regulace může být přitažlivá

Oblíbeným prostředkem kolektivního investování se v posledním desetiletí staly investiční fondy registrované v daňových rájích, i když se samozřejmě zakládaly již mnohem dříve. Využívají skutečnosti, že je lze velmi dobře spravovat ze zemí, v nichž probíhají investiční aktivity fondu a zároveň požívat výhod nízkého zdanění a nízké regulace v daňových rájích, která by jinak v zájmu ochrany investorů snižovala dlouhodobou výnosnost.

Výborné legislativní podmínky pro zakládání tohoto typu offshore investičních fondů nabízejí především Kajmanské ostrovy, Britské Panenské ostrovy a Bermudy. Alternativou k fondům registrovaným v karibských zemích jsou pak fondy zakládané na ostrovech Guernsey a Jersey. Ty naopak podléhají silné regulaci v zájmu maximální ochrany investorů. Mnoho z nich je kótováno na Londýnské a jiných předních světových burzách. Některé dokonce mají rating AAA firem Moody`s  a  Standard & Poors. To, že také cesta zvolená Guernsey a Jersey láká množství investorů, potvrzuje velikost objemu finančních prostředků spravovaných jerseyskými fondy. V roce 1994 to bylo více než 22 mld. liber (asi 940 mld. Kč).

Offshore fondy se zakládají v nejrůznějších právních formách podle toho, pro jaký druh investorů jsou určeny. Od podílových fondů tak, jak je známe od nás na jedné straně, až po fondy ve formě tzv. partnerství s omezeným ručením (limited partnership) na straně druhé.V tomto případě fond spravuje jeden nebo několik generálních partnerů, kteří za závazky fondu ručí neomezeně. Pasivně pak do takového fondu investuje ještě více partnerů, kteří však již ručí pouze do výše svého vkladu. Tato forma fondů bývá využívána především institucionálními investory.

V současné době je možné považovat finanční instituce registrované v offshore zemích za nepostradatelnou součást světového finančního systému, která navíc neustále posiluje své pozice. Hlavní faktory, které podporují tento rozmach, jsou především stále silnější internacionalizace kapitálu a s tím spojená snaha o maximální efektivnost a v neposlední řadě také existence vyššího zdanění ve vyspělých zemích.

Naše služby a řešení v této oblasti

Vypsané služby v této oblasti

Z nabízených řešení pro Vás vybíráme