Kypr - daňový ráj pro firmy

15. 04. 2013
Daňové plánování, Offshore, Bankovnictví, Onshore

V rámci televizní diskuse na téma současných ekonomických problémů Kypru a k případném dopadu na jeho roli daňového ráje se vyjadřovali Petra Štěpanová, Filip Reinoso, Daniel Plovajko, Miroslav Svoboda, Herman Gref a Zdeněk Vališ.

15.4.2013, Česká televize

David BOREK, moderátor:

Zemí zaslíbenou pro bankovnictví už asi Kypr nebude, ale pořád zůstává daňovým rájem, jen loni se tam usídlilo 200 českých firem a jejich počet se už blíží 2 tisícům. To ovšem bylo před současnou krizí.

Jana HORKÁ, redaktorka:

Nižší nebo žádné daně, lepší podmínky pro podnikání, a v neposlední řadě anonymita. Hlavní důvody, proč firmy alespoň papírově opouštějí Česko.

Petra ŠTĚPÁNOVÁ, analytička, Čekia:

Neustále roste počet společností, které mají vlastníka v daňovém ráji. Aktuálně v České republice má vlastníka v daňovém ráji téměř 4 % firem, což si myslíme, že je poměrně hodně.

Jana HORKÁ, redaktorka:

Nejvíc českých podniků sídlí v Nizozemsku, následují Spojené státy americké, které ale podmínky daňových rájů splňují jen zčásti, pak Kypr a Lucembursko. U řady daňových rájů hraje důležitou roli i fakt, že založit si v nich firmu netrvá mnohdy ani týden. Ne všichni na tom ale vydělají.

Filip REINOSO, obchodní ředitel, Smart Companies:

Mou osobní zkušeností je to, že pokud klient není schopen nebo ochoten investovat do celé té struktury na Kypru minimálně 250 tisíc korun za rok, tak se mu to nevyplatí.

Jana HORKÁ, redaktorka:

Podle Evropské centrální banky mají české firmy a soukromé osoby na Kypru uloženo zhruba 100 milionů eur a české společnosti tvrdí: Zdanění bankovních vkladů se nás nedotkne.

Daniel PLOVAJKO, mluvčí KKCG:

Vzhledem k rokům, které jsme již podniky a to v průměrně velkém předstihu, se aktuální změny na Kypru skupiny KKCG víceméně nedotknou.

Miroslav SVOBODA, partner v daňovém oddělení, Deloitte:

Většina společností registrovaných  na Kypru nemá na Kypru uložené peníze vzhledem k tomu, že aktivní byznys a podnikání se provádí v jiných státech a tyto společnosti slouží jenom jako vlastníci dalších firem v Evropské unii.

Jana HORKÁ, redaktorka:

Často tak na ostrově s tisícovkou obyvatel sídlí i deset tisíc firem, konkrétně na Kypru mají na bankovních účtech nejvíc peněz uloženo Rusové, podle odhadů 25 miliard eur.

Herman GREF, generální ředitel Sberbank:

Pokud budou ohroženy zájmy ruských právnických osob, tak ty velmi rychle odejdou z Kypru a posunou se do jiné jurisdikce.

Filip REINOSO, obchodní ředitel, Smart Companies:

Další destinací by mohla být Malta s tím, že zase je tam potřeba vidět ty rozdíly, které jsou mezi Kyprem a Maltou hlavně zejména hlavně z té administrativní náročnosti.

Jana HORKÁ, redaktorka:

Celkem je v daňových rájích po celém světě přes 12 tisíc českých společností. Stát tak podle některých odhadů ročně přichází až o 100 miliard korun. Jana Horká, Česká televize.

David BOREK, moderátor:

Do studia také dorazil Zdeněk Vališ z ministerstva průmyslu a obchodu, pěkný večer. A také partner společnosti Deloitte Miroslav Svoboda, hezký večer i vám. Daňový ráj - Kypr, to sedělo nebo byl tam aspekt daňového ráje, je tam ještě pořád aspekt daňového ráje v této zemi?

Miroslav SVOBODA, partner v daňovém oddělení, Deloitte:

Není to čistý daŇový ráj, protože čistém v daňovém ráji nepodléhají příjmy nebo kapitál daní vůbec. Na Kypru je ovšem daňové zatížení nízké a je tam spousta osvobození a speciální režimů, které umožňují podobný režim.

David BOREK, moderátor:

Vydrží to, když teď asi Kypr nebo jeho rozpočet na to nebude nijak bůhví jak, vydrží to, aby na Kypru byly relativně nízké daně?

Miroslav SVOBODA, partner v daňovém oddělení, Deloitte:

Předpoklad je, že ty daně vydrží minimálně na úrovni korporací, budou se samozřejmě Kypřané snažit udržet daň na té nízké úrovni. Zaznělo už 12,5 %, což je daň korporací například v Irsku, takže tam určitě a otázka je co udělá zdanění fyzických osob a kapitálových transakcí.

David BOREK, moderátor:

Nejste vlastně rádi, že na Kypru jsou teď problémy, protože firmy se možná vrátí ze svých adres a ze svých fiktivních sídel na Kypru zpátky do České republiky?

Zdeněk VALIŠ, ředitel odboru podpory exportu, MPO ČR:

Pojmenoval jste to úplně přesně. My úplně přesně ten počet neznáme, je to okolo 2 tisíc subjektů, pokud se ale podíváme na čistě exportující subjekty z České republiky, v tuhle chvíli jich je něco pod deset tisíc, něco kolem 9 tisíc. Těžko budeme rozlišovat, které jsou do Evropské unie, tam se ty čísla trochu míchají, ale tady spíše můžeme podotknout, tady se nejedná o ryze české firmy. Ony jsou spíše kyperské společnosti,které jsou u nás podnikající evidentně za účelem nějaké daňové optimalizace.

David BOREK, moderátor:

Každopádně, i když je tady možná onen sarkastický úsměv nad tím, že firmy se možná budou vracet domů, tak je tady samozřejmě ten rozměr tragický nebo minimálně negativní, pokles vývozu. Předpokládám, že obchodní výměna s Kyprem asi nemusí být v příštích letech tak hezká jako byla teď.

Zdeněk VALIŠ, ředitel odboru podpory exportu, MPO ČR:

Já bych nerad použil to slovo, že ta obchodní výměna s Kyprem je zanedbatelná. Nicméně Kypr je náš asi 70., v tom žebříčku řekněme, těch exportních zemí je sice na 70 příčce, osciluje někde mezi 60 a 70. Takže ta výměna není nijak velká, v tuhle chvíli asi 65 milionů euro, což nemůžeme říct, že je to úplně zanedbatelné číslo, díkybohu za něj, za každé exportní příležitosti, ale není to pro nás absolutně prioritní nebo zájmová země.

David BOREK, moderátor:

Dejme tomu, že teď někdo asi se nedívá na Ekonomiku ČT 24, ale někdo třeba v České republice má na Kypru zainvestováno nebo tam jeho firma je registrována a už si není úplně jistý tam zůstat, jak jednoduché a jak rychlé je tu firmu přestěhovat?

Miroslav SVOBODA, partner v daňovém oddělení, Deloitte:

Kypr byl známý poměrně vstřícnou administrativou, rychlou administrativou, co se týká založení společnosti. Pravda je, že odchod z Kypru a likvidace společnosti tak rychlé  nejsou. Samozřejmě dá se ta společnost takzvaně umrtvit, to znamená, veškerý majetek převést a potom počkat, už co s prázdnou společností.

David BOREK, moderátor:

Když se podíváme z hlediska srovnávací vědy na daňové ráje v uvozovkách nebo země, které jsou do jisté míry atraktivní z hlediska daňového. Je tu něco velice podobného Kypru, co by mohlo Kypr nahradit, kompenzovat případný výpadek Kypru v tomto ohledu?

Miroslav SVOBODA, partner v daňovém oddělení, Deloitte:

Jsou podobné země, podobně zaměřené země jako je například Malta, můžeme u těch tradičních zemích hovořit o Lucembursku, o Nizozemí. Každopádně Kypr byl destinací takzvaně levnější než jsou například ty zavedené země typu Lucemburska a Nizozemí. Tam ten výpadek asi bude spíš pokus o využití Malty.

David BOREK, moderátor:

Do jak míry vy jste teď museli řešit na ministerstvu dotazy, urgence firem, které podnikají s Kyprem nebo na Kypru a mají třeba české kořeny a které teď jsou ztíženy problémy, protože předpokládám, že když nikde se nedá vybírat z bankomatu, nedá se tak úplně snadno platit kartou, tak to asi má vliv na podnikání.

Zdeněk VALIŠ, ředitel odboru podpory exportu, MPO ČR:

Určitě, tady ten problém má dvě zásadní roviny. Jednu řeší přímo ministerstvo průmyslu a obchodu za tímto účelem máme několik nástrojů. Zelená linka pro exportéry, to znamená, každý si tam může zavolat, zeptat se na aktuální informace  v běžných pracovních dnech ministerstva. Ta druhá je, že se můžou obrátit na ministerstvo zahraničních věcí, které jim poskytne aktuální informace o bezpečnosti v zemi. Nicméně, co se týče podnikatelského prostředí, tak ministerstvo disponuje poměrně známým nástrojem, který se jmenuje Solvit. A pokud český podnikatel má pocit nebo dojem, že mu bylo upřeno základní právo, může se obrátit na ministerstvo průmyslu a obchodu, které prostřednictvím tohoto nástroje dokáže tu věc prošetřit v případě podat stížnost.

David BOREK, moderátor:

Pánové, děkujeme, Zdeněk Vališ, Miroslav Svoboda, na shledanou.

Naše služby a řešení v této oblasti

Vypsané služby v této oblasti

Z nabízených řešení pro Vás vybíráme