Kypr: Aktuální situace a dopad na CZ a SK podnikatele

18. 03. 2013
Daňové plánování, Offshore, Onshore

Kyperský parlament v současnosti projednává přijetí záchranného balíčku ve výši 10 mld. EUR. Pokud chce země pomoc obdržet, musí vláda získat na daních dalších cca 5 miliard EUR.

18.3.2013

Kyperský parlament v současnosti projednává přijetí záchranného balíčku ve výši 10 mld. EUR. Pokud chce země pomoc obdržet, musí vláda získat na daních dalších cca 5 miliard EUR, což je pro poměrně malou ekonomiku mimořádně vysoká částka. Dodatečné prostředky mají být získány.

  1. Zvýšením korporátní daně z 10 % na 12,5 %
  2. Jednorázová daň z bankovních vkladů ve výši 6,75 % na vklady do 100 000 EUR, 9,99 % pro vklady nad 100 000 EUR.
  3. Zvýšení daně z úroků na 20 % až 25 %.

Plán ohledně zavedení bankovní daně na Kypru neohrožuje korporátní struktury, ale výrazně oslabuje důvěryhodnost v bankovní sektor této země. Jaký vliv by měla taková dodatečná daň z vkladů na bankovní sektor ostatních zemí jednajících o případné finanční pomoci se zdá býti v tuto chvíli zásadní otázkou, která může mít klíčový vliv na skutečný výsledek těchto jednání.

Kyperská vláda má do úterý 19. 3. čas na to, aby parlament změny schválil a ty se projevily v legislativě. Změny se dotýkají bankovního sektoru, který je na Kypru dlouhodobě problematický kvůli své expozici vůči Řecku. Přesto, že finanční dopady a především nepředvídatelnost zákona výrazně snižují důvěryhodnost v bankovní systém Kypru, výhodnost země coby jurisdikce pro mezinárodní daňové plánování zůstává zachována. Změny se fakticky nijak zásadně netýkají zákonů ovlivňujících podnikání a podnikatelské prostředí, které nadále zůstává nejvstřícnější ze všech zemí EU.

V tuto chvíli je třeba počkat, jestli vůbec návrh projde parlamentem, případně v jaké podobě

Korporátní daň:

Současná desetiprocentní nominální sazba daně má být zvýšena na 12,5 %. Podle všech dostupných informací i přes zvýšení korporátní daně zůstane Kypr nevhodnější destinací pro mezinárodní daňové plánování v rámci EU.

Bankovní daň:

Má se týkat všech bank s licencí na Kypru, tedy také například Russian Commercial Bank nebo Societe Generale.

Není jasné, k jakému dni bude daň vyměřena. Spekuluje se až o datu 1. 1. 2013.

Je jisté, že daň se má týkat spořicích účtů. Zatím ani dobře informované zdroje na Kypru nemohou potvrdit, zda se bude tato daň týkat také osobních a firemních účtů. Pokud daň dopadne jen na spořicí účty, je dopad na podnikatelské prostředí minimální.

Daň z úroků:

Na české a slovenské klienty je dopad minimální, Češi většinou drží své úspory ve výrazně stabilnějších bankovních destinacích. Dopad bude především na ruské občany, kteří mají na Kypru uloženo přibližně 20 miliard EUR a proti kterým je fakticky tato daň z vkladů namířena.

První dopady změn:

Kypr poškodil svoji pověst stabilní země přátelské k podnikatelskému prostředí. Lze očekávat odliv kapitálu a důslednější nastavení firemních struktur využívajících Kypr v mezinárodním daňovém plánování.

Jsou zmrazeny všechny účty v kyperských bankách (osobní, firemní i spořicí). To zatím nemá zásadní dopad, protože dnes (18. 3.) je na Kypru státní svátek.

O víkendu lidé zahájili masivní výběry z bankomatů, v současnosti na ostrově není k nalezení žádný funkční bankomat. Bankomaty jsou přelepené páskami nebo nevydávají hotovost.

Nejbližší vývoj:

V pondělí má změny projednat parlament. Vzhledem k tomu, že koalice současného prezidenta nemá v parlamentu většinu (28 z 56 křesel a 3 strany avizovaly, že návrh nepodpoří) nemusí zákon projít. Jeho projití se však připisují větší šance než zamítnutí.

Není jasné, v jaké konečné podobě zákon projde, pokud projde a jaké by byly důsledky jeho nepřijetí.

Dopady na české a slovenské podnikatele využívající Kypr pro daňové plánování:

Je možné, že dopad bude téměř nulový, pokud bude daň uvalena pouze na spořicí účty. Větší dopad bude v případě, že budou zdaněny i korporátní účty. Standardní mezinárodní řešení však využívá ve většině případů v kyperských bankách pouze transakční účet, peníze jsou uloženy ve stabilnějších destinacích (Rakousko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, vybrané asijské země). Pokud bude daň zavedena i na firemní účty, bude se dopad odvíjet od aktuálního zůstatku na účtech.

Co se týče dopadu na využití Kypru coby jurisdikce pro mezinárodní daňové plánování, je po technické stránce dopad nulový. Je otázkou, jaký dopad bude mít ztráta důvěry v zemi. Je pravděpodobné, že část podnikatelů namísto Kypru využije Maltu, Velkou Británii nebo Nizozemsko. Na spekulace je však zatím příliš brzy, protože není známa konkrétní podoba zákona.

Doplňující informace

Dopady na ruské podnikatele 

Pro ruské klienty je desetiprocentní daň podstatně přijatelnější než podmínky, za kterých plánovalo Rusko poskytnout finanční pomoc. Ruské ministerstvo financí využívá všechny prostředky k tomu, aby zabránilo zdaňování v zahraničí. Podmínkou pro poskytnutí finanční pomoci Kypru měl být bezprecedentní přístup k informacím (informace o bankovních účtech, struktuře společností, konečných vlastnících atd.). Pokud by na tyto podmínky Kypr přistoupil, měl by ruský stát stejný přehled, jako kdyby podnikatel měl firmy a účty v Rusku. Vzhledem k tomu, že Rusové mají na Kypru uloženo nejméně 20 miliard EUR, které by okamžitě zmizely, znamenalo by toto opatření prakticky krach kyperského bankovního sektoru.

Naše služby a řešení v této oblasti

Vypsané služby v této oblasti

Z nabízených řešení pro Vás vybíráme