Evropská komise navrhuje novou směrnici proti praní špinavých peněz: 6.AML

28. 01. 2019

Po 4. a 5. AML směrnici přišla na konci srpna 2018 Evropská komise s návrhem 6. AML směrnice, která by měla být zaměřena především na trestně-právní rovinu a pro firmy by znamenala větší povinnosti.

Po 4. a 5. AML směrnici, které jsou zaměřeny především na prevenci praní špinavých peněz, související trestné činy a financování terorismu přišla na konci srpna 2018 Evropská komise s návrhem s návrhem 6. AML směrnice, která by měla být zaměřena především na trestně-právní rovinu.

Navrhovaná směrnice má stanovit minimální pravidla týkající se definic trestných činů a sankcí v oblasti praní špinavých peněz, klade důraz na prevenci v oblasti  praní špinavých peněz a také posiluje právní rámec z hlediska policejní spolupráce.

Směrnice má také umožnit příslušným orgánům přístup k instrumentům, které mají centralizovat osobní údaje týkající se fyzických osob nebo z nichž lze osobní údaje získat. Tyto instrumenty budou zahrnovat pouze omezené informace (např. jméno majitele účtu, datum narození, číslo bankovního účtu), které jsou nezbytně nutné k tomu, aby bylo možné zjistit, v které bance má subjekt, který je předmětem vyšetřování, zřízen bankovní účty.

Důvod zavedení 6. AML

Evropská komise navrhuje tato opatření, jelikož se domnívá, že stávající opatření nejsou dostatečná. Komise prohlásila, že vinou vnitrostátních rozdílů ve vymezení, rozsahu a postihu trestných činů praní špinavých peněz je spolupráce mezi národními policejními složkami suboptimální, a že je možné tyto legislativní nesrovnalosti využívat k praní špinavých peněz. 

Co to znamená pro firmy?

Nejvýznamnějším prvkem 6. AML směrnice má být seznam 22 predikativních trestných činů, mezi nimiž jsou například daňové či ekologické činy. Tím, že explicitně vydefinuje všechny tyto predikativní trestné činy, 6. AML směrnice přinese firmám také větší povinnosti. Ty budou muset zavést monitorovací systémy, aby odhalily příjmy, které mohou být spojeny s těmito trestnými činy.