Lotyšsko: Nová legislativa znemožňuje bankám vést účty schránkovým společnostem

06. 09. 2018
Bankovnictví

V reakci na nedávné skandály v rámci lotyšského bankovního sektoru byl lotyšským parlamentem ve zrychleném řízení přijat dodatek zákona pro předcházení praní špinavých peněz a financování terorismu.

V reakci na nedávné skandály v rámci lotyšského bankovního sektoru byl lotyšským parlamentem ve zrychleném řízení přijat dodatek zákona pro předcházení praní špinavých peněz a financování terorismu, znemožňující místním bankám spolupracovat s takzvanými schránkovými společnostmi.

  

Lotyšské bankovní skandály a schránkové společnosti

Skandály se týkaly především obvinění vznesených Ministerstvem financí USA, že třetí největší lotyšská banka ABLV Bank sloužila jako prostředek pro praní špinavých peněz klientů především z Ruska a jiných států bývalého Sovětského svazu a umožňovala transakce se Severní Koreou, čímž porušovala uvalené sankce. ABLV banka, jejíž bývalé vedení odmítá jakékoli provinění, byla již v únoru uzavřena. V oddělené kauze byl guvernér lotyšské národní banky obviněn z braní úplatků.

Místní orgán zabývající se dohledem nad finančním trhem uvedl, že počet schránkových společností v lotyšských bankách přesahuje 26 000. Předseda komise pro finance a kapitálový trh Peters Putnins dále uvedl, že podíl nerezidentních vkladů v lotyšských bankách přesahuje 35 % z celkových vkladů. V ostatních pobaltských zemích je tento podíl výrazně nižší, a to 3 % v Litvě a 12 % v Estonsku, přičemž Estonsko plánuje další snížení tohoto podílu. Nová legislativa má přispět ke snížení podílu nerezidentních vkladů, a to až na cílových 5 %.

Co je v Lotyšsku schránková společnost

Dodatek zákona pro předcházení praní špinavých peněz a financování terorismu, který byl přijat dne 26. dubna 2018, definuje schránkovou společnost, jako takovou společnost, která splňuje alespoň jedno z následujících kritérií:

  • nemá žádné reálné podnikatelské aktivity a negeneruje žádnou ekonomickou hodnotu
  • je registrována v jurisdikci, která po společnostech nevyžaduje přípravu a podání finančních výkazů
  • nemá místo podnikání (skutečné prostory) ve státě založení

Lotyšsko aktuálně vyzývá k panevropskému přístupu v boji proti praní špinavých peněz a tvrdí, že malé evropské země nemají samy dostatečné prostředky k efektivnímu boji pro praní špinavých peněz. Některé menší evropské země podporují postoj Lotyšska, ale Německo je toho názoru, že vymáhání práva v oblasti praní špinavých peněz by mělo být zachováno na národní úrovni, jelikož rizikové profily se v jednotlivých zemích významně liší a národní orgány dohledu nejlépe rozumí rizikům ve své zemi. Tento názor zastává aktuálně většina větších států eurozóny.