Aktuální vývoj implementace čtvrté AML směrnice EU v ČR, SR a UK

04. 01. 2018
Daňové plánování

O čtvrté AML směrnici EU o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu jsme psali již v srpnu roku 2015. Členské státy EU měly čas do 26. června 2017, aby implementovaly tuto směrnici do svých vnitrostátních zákonů.

O čtvrté AML směrnici EU o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu jsme psali již v srpnu roku 2015. Členské státy EU měly čas do 26. června 2017, aby implementovaly tuto směrnici do svých vnitrostátních zákonů a zavedly tak mimo jiné zvýšené požadavky na identifikaci konečných vlastníků společností a jejich evidenci v centrálním rejstříku, či povinnost identifikovat a posuzovat rizika praní špinavých peněz v rámci podnikatelské činnosti a vést o tom relevantní dokumentaci. Směrnice jako taková je závazná pro všechny země EU, ale způsob implementace v jednotlivých zemích se může výrazně lišit, a to z hlediska přesného způsobu identifikace skutečného vlastníka společnosti, či evidence a dostupnosti této informace pro veřejnost. 

Vývoj AML směrnice v ČRAktuální vývoj implementace čtvrté AML směrnice EU v ČR, SR a UK

V České republice byla čtvrtá AML směrnice EU implementována zákonem č. 368/2016 Sb., který mění zákon č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Zákon je účinný od 1. ledna 2017 a je v něm také zakotven neveřejný rejstřík konečných vlastníků, který bude spuštěn 1. ledna 2018. Subjekty mají v rámci přechodných ustanovení šest měsíců na ohlášení konečného vlastníka příslušnému rejstříkovému soudu. V případě, že subjekt nedokáže nalézt osobu, která by splňovala kritéria konečného vlastníka uvedená v zákoně, musí jako skutečného vlastníka uvést člena statutárního orgánu společnosti. Rozšířen byl také okruh povinných osob v rámci AML (povinnost identifikace a kontroly klienta) a povinnost hodnocení rizik.

Vývoj AML směrnice v UK

Trochu paradoxně jako první zavedli registr konečných vlastníků dle čtvrté AML směrnice ve Velké Británii, kde byl vytvořen veřejný rejstřík PSC, tedy osob s významným vlivem. Kritéria pro identifikaci konečného vlastníka jsou v mnohém podobná jako v České republice. Zásadním rozdílem je, že dle PSC zákona existují situace, kdy žádná osoba nesplňuje daná kritéria a na britský rejstřík je dodáno prohlášení, že společnost ví, či má důvod se domnívat, že neexistuje osoba, která by mohla být prohlášena za konečného vlastníka. Tato skutečnost bude mít vliv i na informace o skutečných vlastnících dceřiných společností v rámci EU.

Vývoj AML směrnice v SR

Na Slovensku je zákon implementující čtvrtou AML směrnici zatím v legislativní fázi a prochází aktuálně druhým čtením. Stejně jako v ostatních státech EU zavádí rejstřík konečných vlastníků, který však již v jisté formě funguje od roku 2015. Registraci ovšem podléhají jen subjekty, které mají příjmy pocházející z veřejného sektoru a to nad částku 250 000 EUR ročně.

Naše služby v této oblasti

Vypsané služby v této oblasti