Jsou daňové ráje pro podniky nezbytné?

02. 09. 2004
Daňové plánování, Offshore, Onshore

Boj proti offshore centrům byl prohrán předem, protože jsou integrována do mezinárodního finančního systému a jejich neprůhlednost řadě podniků vyhovuje.

2 - 8. 9. 2004, EKONOM.CZ, Karel Ježek
Boj proti offshore centrům byl prohrán předem, protože jsou integrována do mezinárodního finančního systému a jejich neprůhlednost řadě podniků vyhovuje.

Moderní ekonomika nalezla své "černé ovce" - daňové ráje a finanční offshore centra, které podkopávají důvěru investorů a destabilizují volný trh. Série politických a finančních skandálů odhalila perverzní účinky rostoucí mobility finančních toků, nezákonné a netransparentní používání bankovních okruhů, zvláště těch, které poskytují přístup do offshore center. Mezinárodní organizace (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Mezinárodní měnový fond, Skupina finanční akce proti praní peněz, G8 atd.) začaly pranýřovat některé jevy s poukazem na "ekonomiku zločinu" až "terorismus". Jak to je doopravdy?

Ilegální kapitalismus. Thierry Godefroy a Pierre Lascoumes, specialisté na finanční kriminalitu z francouzského Národního střediska vědeckého výzkumu (CNRS), analyzovali příčiny této náhlé politické mobilizace a úlohu obětního beránka, která byla přisouzena offshore centrům. Ve své knize Ilegální kapitalismus, která vyšla letos v květnu s podtitulkem Iluzorní regulace offshore míst, uvádějí, že praktiky spojené s možnostmi nabízenými offshore centry jsou strukturálně vázány na fungování obchodu a mezinárodních financí. Proto zůstává regulace měkká: nejenže je vyloučeno operace s podezřelými místy zakázat, ale jednomyslné výzvy k transparentnosti těchto center usnadňují jejich zapojení do oficiálních finančních okruhů za nízkou cenu pranýřování několika vzpurníků.

V roce 2000 se daňové ráje a offshore centra skutečně obávaly, že udeřila jejich poslední hodina. Mezinárodní organizace soutěžily ve vypracování černých listin "nespolupracujících" zemí. I na starém kontinentu zesílila kritika Monaka, Lichtenštejnska či Jersey...

Předem prohraný boj. Jaký je po čtyřech letech výsledek zmíněné mobilizace? Nic moc, soudí Godefroy a Lascoumes. Podle jejich názoru byl boj prohrán předem, protože se rovnal zpochybňování legitimního a normálního fungování mezinárodních financí.

Francouzští experti poukazují na rozdíl mezi původními velkými ambicemi (regulovat mezinárodní finance zkázněním finančních offshore center, napravit závadné okruhy a postavit překážku tokům špinavých peněz) a výsledkem. Lze říci, že pokrok byl velmi malý. Terčem kritiky se staly Egypt či Barma, ale skutečná offshore centra, jako Kajmanské ostrovy či Guernsey, nebyla dána na seznam. Mezitím nabídka offshore center zdaleka neklesla, ale naopak zesílila. Například na Kajmanských či Panenských ostrovech je pětkrát více formálně registrovaných společností než na počátku mezinárodní mobilizace.

K neúspěchu mezinárodní akce přispěl i odpor daňových rájů. V Evropě usilovaly Švýcarsko a Lucembursko o zachování bankovního tajemství. Mezi zeměmi, jež volaly po regulaci, nevládla plná shoda. Některé využívají pružnosti nabízené offshore centry. Politici si mysleli, že mohou třídit mezi dobrými daňovými ráji, jež spolupracují, a těmi, která jsou útočištěm mafií. To se ukázalo iluzorní.

Součást systému. Thierry Godefroy a Pierre Lascoumes zdůrazňují, že problém offshore center nespočívá v případech několika kolumbijských či čečenských mafiánů. V otázce praní peněz země, v nichž působí offshore centra, spolupracují: mnohé přijaly přísnější normy než země-regulátoři. Jak ukázaly skandály Enron či Parmalat, tato centra jsou fakticky velmi integrována do mezinárodního finančního systému. "Off" existuje, protože existuje "on" a lávky mezi nimi. Daňové ráje nabízejí služby, jež jsou pro podniky nezbytné. Neprůhlednost umožňuje velkým skupinám skrýt se. Nikoli před úřady (s cílem podvést daňové orgány), ale před samotným trhem: připravit primární emisi akcií, skrýt svůj dluh... Navíc se každé území specializovalo v některém sektoru finančního inženýrinku: Bermudy v pojišťovnictví, Barbados ve vytváření Foreign Sales Corporations (jež umožňují Spojeným státům vyjmout ze zdanění své vývozy), Panenské ostrovy či Bahamy na vytváření neprůhledných mezinárodních společností... Banka, kterou klient žádá o složitou finanční montáž, musí být na těchto územích přítomna.

Zájmy bankéřů a advokátů. Podle francouzských badatelů by útok měl být zaměřen na převaděče mezi "on" a offshore: na vysoce legitimní banky a advokátní kanceláře. To ony zakládají v daňových rájích společnosti, organizují převody peněz a navazují kontakty s korespondentskými firmami na místě.

Zatím útok směřoval jinam, protože je velice těžké pustit se do profesionálů, po kterých se mimochodem žádá, aby se více angažovali do oznamování finančních okruhů terorismu. V řadě zemí spočívají zákony proti praní peněz na dobré vůli finančních institucí, které jsou pověřeny vykonávat činnost privátní policie. Tato situace prý vyhovuje bankám, které tak mohou uskutečňovat operace, jež odpovídají požadavkům klientů. S využitím daňových rájů či nikoliv.

Kauza nevznikla. Neříkáme, že mezinárodní mobilizace nedosáhla pokroku, uvedli Godefroy a Lascoumes. Problémem však je, že offshore centra nikdy nebyla zpochybněna jako taková. Každá mezinárodní organizace (MMF, OECD, G8) se fakticky zabývala dílčím problémem (daňovým, praním peněz či finanční stabilitou), k němuž přistupuje pouze pod úhlem nabídky z těchto území. A tyto proudy se nikdy nespojily, aby vznikla skutečná mezinárodní kauza.

Naše služby a řešení v této oblasti

Vypsané služby v této oblasti

Z nabízených řešení pro Vás vybíráme