Vlastníkům námořních jachet

02. 01. 1997
Daňové plánování, Offshore, Onshore

V naší republice zatím není mnoho podnikatelů, kteří by vlastnili námořní jachtu. Ale přibývá jich - podobně jako majitelů golfových holí, koní či letadel. Prostě přibývá těch, kdo si mohou dovolit finančně náročnější hobby.

Profit 49/1997, Ing. Pavel Petrovič a Ing. David Vavruška

Vhodná registrace může znamenat velké úspory, například daňové.
V naší republice zatím není mnoho podnikatelů, kteří by vlastnili námořní jachtu. Ale přibývá jich - podobně jako majitelů golfových holí, koní či letadel. Prostě přibývá těch, kdo si mohou dovolit finančně náročnější hobby.

Přestože se začínají projevovat trendy směřující k moderním formám turistiky (se zaměřením na tracking nebo na poznávání venkova), stále ještě si valná většina našich občanů pod pojmem dovolená představí sluncem zalitou pláž omývanou pěnivými mořskými vlnami v některém z přímořských rekreačních center.

Do této scenérie zapadá rovněž jedinečná atmosféra přístavu z množstvím lodí všech druhů a velikostí, které se plaví pod rozličnými vlajkami nejrůznějších států. Možná se někdo pozastavil nad tím, jaké exotické země jsou mezi tímto výčtem zastoupeny. Cožpak tolik lidí žijících například v Libérii právě teď tráví dovolenou tam, kam běžně jezdí Češi? Je to samozřejmě jinak.

Každá jachta musí být samozřejmě registrována, aby bylo možné ji na moři identifikovat a volně provozovat, nicméně její vlastník si v podstatě může dle svého uvážení vybrat, ve které zemi ji zaregistruje. Nemusí to být v zemi, jejíž cestovní pas používá.

Důsledky registrace jachty 
Po svém zaregistrování začne loď spadat pod soudní pravomoc státu registrace. Všechny potenciální soudní spory s ohledem na vlastnictví lodi a další záležitosti jsou tedy projednávány před soudy dané země. Dále musí být v této zemi zaplaceny všechny poplatky vztahující se nejen k registraci lodě, ale i k jejímu pozdějšímu provozování. Daně, které jsou splatné v souvislosti s pořízením a provozem lodi, mají sazby, jež jsou v takové zemi platné, a jsou odváděny tamním daňovým úřadům. Rovněž všechny právní úkony jako uvalení lodi pod působnost zástavního práva nebo jiného věcného břemene se budou řídit zákony uvedeného státu. Loď také bude spadat pod ochranu flotily domovské země, což je ale důležité hlavně pro majitele obchodních lodí v případech, kdy hrozí nějaký mezinárodní konflikt.

Výhody pro lodní rejstříky 
Podívejme se však nyní na věc z opačného pohledu, tedy jaké mají lodní rejstříky jako orgány určitého státu výhody z toho, že se loď registruje jejich prostřednictvím. Jakmile si zaregistrujete loď v určité zemi, jsou s tím spojené rozličné procedury např. vystavení dokumentů, prohlídka lodi, poskytnutí radiové licence, atd., za něž je samozřejmě nutné zaplatit příslušné poplatky. Za loď se musí odvádět rovněž různé daně související s jejím provozem, někde platí i zákonná ustanovení, dle nichž musí posádka lodi nebo určitá její část pocházet ze země registrace. Zmíněnému státu to tedy přinese jednak peněžní prostředky z poplatků a daní a dále také pracovní místa pro lidi zajišťující administrativní a související služby.

Prostředky, které do země putují z registračních a jiných poplatků nedosahují takové výše, která by byla významná (v poměru k ostatním příjmům) pro větší ekonomiky, a stejně tak i počet míst vytvořených pro tyto účely není vysoký. Z uvedeného je tedy zřejmé, že se touto činností zabývají povětšinou malé státy, pro které jsou i uvedené výhody významné.

Výhody pro majitele lodí 
Rejstříky se tedy dají dle jejich orientace, rozdělit na ty, jež byly založeny pro lodě jejichž vlastník pochází ze stejné země, kde se rejstřík nachází (sem by tedy spadala většina obvyklých rejstříků, nebojujících o přízeň klientů z cizích států).

Do druhé skupiny logicky patří ty rejstříky, které se snaží poskytnout vlastníkům lodí ze zahraničí co největší výhody oproti ostatním, aby byly všechny poplatky spojené s provozem lodi placeny právě u nich. Mezi rejstříky těchto zemí panuje konkurenční boj, takže lze nalézt rejstříky, které nabízejí různé velmi zajímavé služby.

V dalším textu se budeme zabývat právě touto skupinou.

Většinou se jedná daňové ráje, do jejichž výčtu služeb tato přesně zapadá, neboť mají infrastrukturu určenou pro registraci zahraničních společností a není pro ně tedy těžké evidovat rovněž lodě. Navíc je v některých takových zemích registrace lodi povolena pouze domácím právnickým osobám, takže je nutné si zde založit společnost, která bude loď zastupovat.

Založit si speciální společnost pro správu lodi je mimochodem praktické i v případech, kdy to není povinné. Náklady na založení společnosti v některém z daňových rájů jsou totiž poměrně nízké a je tím zjednodušen případný převod lodi na jinou osobu, kdy stačí pouze převést této osobě akcie společnosti, která plavidlo drží. V případě společností držených prostřednictvím akcií na majitele je tedy převod otázkou předání akciových certifikátů. Mezi další výhody patří například utajení skutečného vlastníka plavidla.

Výběr mezi lodními rejstříky 
Aby si zajistili co největší počet klientů, snaží se rejstříky nabízet co nejvýhodnější podmínky, a to zejména v následujících oblastech:

  • Výše registračních poplatků. K tomu není co dodat.
  • Doba, za kterou je loď zaregistrována. V některých zemích je registrace možná do 24 hodin.
  • Požadavky na technickou způsobilost k plavbě. Někteří majitelé lodí se přiklánějí k tomu, aby si našli rejstřík s co nejmenšími požadavky na technickou způsobilost k plavbě. Mezi lodními rejstříky však v současné době panuje tendence ke zpřísňování požadavků i tam, kde dříve vládla benevolence, protože technické problémy nebo havárie plavidel snižují pověst rejstříku, pod jehož vlajkou se plaví. Některé registry uvádějí procento havárií v poměru k celkovému počtu zaregistrovaných lodí, jako jeden ze svých kladů. Registrací v některém s prestižních rejstříků získává držitel větší jistotu s ohledem na provozuschopnost plavidla.
  • Přístupnost rejstříku. Mnoho rejstříků zřizuje zahraniční pobočky, aby bylo klientům umožněno snáze je kontaktovat.
  • Infrastruktura. Můžeme sem zařadit i takové odlišnosti, jako je ve vybavení registrů (a to nejen technické), důležitá je rovněž rychlost jednání a zkušenosti státních orgánů a soukromých firem s právními úkony a řízeními týkajících se námořních plavidel.

Vlastníci lodí se nicméně nerozhodují pouze na základě výše uvedených kritérií, ale zkoumají rovněž jiné znaky, jimiž se rejstříky či státy vyznačují a které se nedají snadno ovlivnit. Mezi ně patří následující:

  • Politická stabilita státu.
  • Mezinárodní reputace vlajky.
  • Geografická poloha (z té těží např. gibraltarský nebo panamský lodní registr).

Dále je dobré o zemi rejstříku vědět některé další informace, které také mohou mít vliv na výběr:

  • které daně a v jaké výši se mají platit s ohledem na plavidlo,
  • legislativní podmínky platné ve zvoleném státě, a informace o tom, jaké procedury jsou spojeny s uvalením zástavního práva s ohledem na plavidlo nebo s převodem lodi na jiného vlastníka apod.

Registrace u nás 
Aby bylo jachtě uděleno právo plavit se po moři pod naší vlajkou, musí být vlastněna občanem ČR nebo právnickou osobou se sídlem v ČR a musí prokázat svou způsobilost k plavbě. Právo plavit se po moři je udělováno Ministerstvem dopravy ČR vydáním lodního certifikátu.

S vydáním Lodního certifikátu je spojeno zapsání plavidla do námořního rejstříku ČR s výjimkou případů, kdy je jachta zapsána jako vnitrozemské plavidlo a evidována u Státní plavební správy. Zápis do námořního rejstříku je nepovinný pro jachty, které mají hrubou prostornost nejvýše 20 rejstříkových tun.

Lodní certifikát s ohledem plavidlo může být vydán, jestliže o něj podá vlastník lodi písemnou žádost na předepsaném formuláři a předloží požadované doklady, mj. Doklad o vlastnictví jachty, Doklad o konstrukci, stabilitě a bezpečnosti vystavený jednou z klasifikačních organizací pověřených ministerstvem dopravy ČR, povolení k provozu radiové stanice a další.

Jakmile jsou tyto doklady posouzeny, je žadateli zasláno písemné vyrozumění o tom, že jachtě může být udělen Lodní certifikát. A konečně potom, co majitel zaplatí zákonem předepsané poplatky, je lodní certifikát vydán.

Procedura registrace 
Nyní k tomu, co je obecně nutné k registraci u zahraničního rejstříku. Registrace má většinou dvě hlavní fáze. První fází je tzv. registrace předběžná, která je většinou platná po období od tří měsíců do jednoho roku. Tato registrace slouží k tomu, aby mohla být loď zaregistrována i přesto, že osoba registrující loď ještě nemá k dispozici všechny dokumenty, jež jsou k tomu potřebné (viz dále). Takto je v některých případech možné zaregistrovat dokonce i loď, která ještě nebyla zcela dostavěna, což je užitečné například v případech, kdy si budoucí majitel lodi vypůjčil na její stavbu prostředky, a může pak dát nekompletní zaregistrovanou loď do zástavy svému věřiteli. Dokumenty pro tento druh registrace mohou být dokonce zaslány úřadu faxem a jakmile je uhrazen poplatek, je loď zaregistrována, někdy dokonce i do 24 hodin.

To samozřejmě není celý proces registrace. V průběhu období kdy je platná registrace prozatímní, je nutné dodat další dokumenty jež jsou potřebné pro registraci stálou. Jakmile je soubor dodaných dokumentů kompletní a zaplacen příslušný poplatek, dochází k trvalému zaregistrování plavidla.

Registrace v Panamě 
Jako názorný příklad si můžeme uvést postup registrace ve státě, pod jehož vlajkou se plaví největší počet lodí - v Panamě.

Registrace v Panamě může být rozdělena na tři části, a to na:

  • dočasné zapsání plavidla známé jako předběžná registrace,
  • registrace vlastnického práva k plavidlu v úřadovně veřejného rejstříku Panamy,
  • stálá registrace plavidla.

Předběžná registrace 
Plavidlo lze v Panamě předběžně zaregistrovat na základě doručení příslušné žádosti Lodnímu úřadu Panamy. Po schválení žádosti je doporučena dočasná registrace, která je platná nejvýše po dobu šesti měsíců, během nichž musí vlastník lodi splnit všechny požadavky pro stálou registraci.

Žádost musí být předložena buď prostřednictvím právnické firmy sídlící v Panamě, která je jmenována registrovaným zástupcem lodi, nebo je předána za pomoci konzula Panamy, který sídlí v libovolné zemi, přičemž musí být ale zmíněný registrovaný zástupce na Panamě jmenován.

Mezi data, jež je nutné v žádosti uvést patří následující:

  • navrhované jméno lodi (jméno si lze rezervovat předem za určitý denní poplatek),
  • případné předchozí jméno lodi,
  • jméno a adresa vlastníka nebo vlastníků,
  • jméno a adresa právních zástupců plavidla v Panamě,
  • předchozí státní příslušnost lodi,
  • uvedení společnosti, u které má loď zaveden rádiový účet,
  • popis lodi a jejího motoru,
  • určení výrobce lodi,
  • jméno společnosti, která vydá tonážní a jiné technické certifikáty s ohledem na plavidlo.Dále je nutné dodat následující dokumenty:
  • speciální plnou moc jmenující panamskou právnickou firmu právním zástupcem lodi,
  • certifikát o výmazu nebo skončení registrace v minulém rejstříku (toto se nevztahuje na nově postavené lodě),
  • kupní smlouvu (toto se rovněž nevztahuje na nově postavené lodě, ty však místo toho musí odevzdat Certifikát stavitele),
  • autentickou kopii platného Mezinárodního tonážního certifikátu nebo Potvrzení o kontrole lodi, které bylo řádně vystaveno organizací k tomu pověřenou panamskými úřady (jedná se o organizace, které se touto činností zabývají profesionálně, někdy vzniklé ze společností zabývajících se pojištěním, protože pro správný výměr pojistného je rovněž důležité odhadnout stav a vybavení lodi).

Registrace vlastnického práva 
Druhým krokem registrace je předložení a registrace Kupní smlouvy nebo Certifikátu stavitele Úřadovně veřejného rejstříku Panamy. Ať se již jedná o jakýkoliv z těchto dokumentů, musí být přeložen do španělštiny panamským překladatelem, který je držitelem překladatelské licence, a ověřen panamským notářem. Tato část trvá deset až dvacet dní.

Stálá registrace 
Poté, co je Kupní smlouva nebo Certifikát stavitele zaregistrován v úřadovně Panamského rejstříku, musí právní zástupce podat žádost o Potvrzení o stálé registraci, která musí být doprovázena kopií notářské listiny ověřující registraci vlastnického práva k lodi. Navíc musí být k žádosti přiloženy rovněž všechny dříve zmíněné listiny, které do té doby nebyly Lodnímu úřadu dodány. Asi deset dní poté, co je Lodnímu úřadu doručena žádost spolu se všemi ostatními potřebnými dokumenty, vydá Lodní úřad Potvrzení o stálé registraci, které je vydáno na dobu dvou let pro jachty a na dobu čtyř let pro lodě ostatní.

Jak je vidět z uvedeného popisu, nepatří registrace lodi v Panamě mezi nejrychlejší a nejjednodušší. Přesto je panamský rejstřík největší na světě, a to jak co do počtu zaregistrovaných lodí, tak rovněž co do celkového počtu rejstříkových tun všech jeho lodí. Za svou oblíbenost vděčí rejstřík zřejmě zejména velice nízkým daňovým sazbám, výhodné geografické poloze, přítomnosti panamského průplavu a své tradici a pověsti.

Nejvýznamnější rejstříky 
V roce 1993 Panama předstihla Libérii v počtu zaregistrovaných plavidel. Dnes je v Panamě zaregistrováno přes 14 000 lodí z různých států, nejvíce z evropských zemí, Japonska a USA. Celkově má tato flotila okolo 85 milionů registrovaných tun. Na druhém místě je Libérie se 60 miliony registrovaných tun. Dalšími významnými rejstříky jsou Kypr, Gibraltar, Malta, Bahamy, Belize, atd.

Opatření platná v EU 
Za situace našeho potenciálního budoucího vstupu do EU by nás rovněž mohlo zajímat, jak je tomu s provozováním jachty jeho rezidenty. Velmi výrazné následky pro tuto oblast mělo přijetí direktivy z roku 1992.

Předtím, než vešla v platnost nová pravidla zavedením evropské direktivy odstraňující daňové hranice mezi členskými zeměmi Evropské unie, byl každý člen Evropské unie samostatnou daňovou jurisdikcí. Ve všech zemích byl povolen dovoz jachet odkudkoli ze zahraničí na dobu šesti měsíců v libovolném roce a mnoho vynalézavých majitelů se mohlo úplně vyhnout placení DPH prostě tím, že je legálně přesouvaly z jedné země do druhé. Naproti tomu ostatní majitelé, kteří nebyli takto pohotoví, nesli břemeno platby DPH z jachet.

Když vešel v platnost nový režim, odhadovalo se, že je v evropských vodách okolo 50 000 jachet, ze kterých se nikdy neplatila DPH. Tyto jachty byly buď postaveny v jedné zemi a okamžitě vyvezeny do jiné, nebo byly postaveny mimo ES a dočasně dovezeny do členského státu ES; v těchto případech bylo možné udržovat status dočasného dovozu a tedy neplatit DPH, legálním přesunováním jachty z jednoho členského státu do druhého. V některých zemích, kde ekonomika určitých lokalit přímo závisí do významné míry na kotvících jachtách, existují tendence nynější zákony o DPH prostě ignorovat.

Nová direktiva však do této oblasti vnesla prvky , které jsou pro majitele jachet nepříjemné. Při dovozu jachty rezidentem EU do vod některé z jeho členských zemí (například do téměř celé evropské oblasti Středozemního moře) nutné zaplatit v této zemi DPH z hodnoty lodi odhadnuté celními orgány. Protože se sazba DPH liší zem od země a DPH je splatná pouze jednou v té zemi, kam byla loď poprvé přivezena, snaží se samozřejmě vlastníci lodí "importovat" loď do země, kde bude placena nejnižší částka. To ale nemusí být automaticky zem, kde je nejnižší sazba DPH (např. na Madeiře, což je samosprávná oblast spadající pod Portugalsko, se platí DPH pouze 12%), ale záleží také na přísnosti úřadů při určování hodnoty plavidla.

Od zavedení uvedeného opatření se o něm vedou neustálé diskuse. Vede totiž k tomu, že vzniká snaha se placení DPH vyhnout, což vede k odlivu jachet z přístavů EU a tedy k úbytku prostředků plynoucích z turistiky, ze zdanění služeb spojených s údržbou lodí apod. Otázkou je zda nakonec Evropské státy neusoudí, že je pro ně toto opatření ekonomicky nevýhodné. V podobné situaci se totiž ocitly rovněž Spojené státy po uvalení luxusní daně na jachty. To rovněž vedlo k odlivu jachet z jeho přístavů v takové míře, že nakonec bylo koncem roku 1993 nutné uvalení této daně na jachty zrušit.

Závěr 
V naší zemi získává jachting stále více příznivců. Objevily se firmy nabízející zprostředkování stavby jachty některým ze zahraničních výrobců vyhlášených značek. Možnost tuto zálibu pěstovat dnes mají nejen ti majetnější z nás, ale rovněž pracovníci několika renomovaných firem, které zakoupily jachtu pro rekreaci svých zaměstnanců.

Tento článek se pokusil nastínit některé z faktorů, které by měl majitel jachty zohlednit při výběru vhodného lodního rejstříku, jestliže se rozhodne zaregistrovat si jachtu sám. Nicméně i u nás již existují soukromé firmy, které se věnují zprostředkování registrace v zahraničí, takže není-li si potenciální majitel poradit, chce ušetřit čas a námahu s vyřizováním, může se na tyto firmy obrátit.

Naše služby a řešení v této oblasti

Vypsané služby v této oblasti

Z nabízených řešení pro Vás vybíráme