Daně v ČR - V zemi byrokratů a nedůvěry

26. 11. 2007
Daňové plánování, Offshore, Onshore

Vláda slibovala, že zruší nevýnosné daně z dědictví, darů a převodů nemovitost. Zůstala na půl cesty. Redaktorka Hospodářských novin upozorňuje na aktuální studii Světové banky a PwC, která srovnávala efektivnost daní v jednotlivých státech. Česká republika zaznamenala tristní výsledky.

26.11.2007, redaktorka HN, Lenka Zlámalová
Vláda slibovala, že zruší nevýnosné daně z dědictví, darů a převodů nemovitost. Zůstala na půl cesty. Redaktorka Hospodářských novin upozorňuje na aktuální studii Světové banky a PwC která srovnávala efektivnost daní v jednotlivých státech. Česká republika zaznamenala tristní výsledky.

Byrokracii máme zažranou skutečně hluboko pod kůží. Pošklebky na adresu Francouzů, Němců a Rakušanů, do nichž se s oblibou trefujeme jako do národů úředníků, vypadají z Prahy jako trapná klišé. Málokomu totiž byrokracie sebere více času, energie a peněz než Čechům.

Teď to znovu připomněla studie Světové banky a PriceWaterhouseCoopers, která srovnávala, jak jsou ve světě výhodné daně. Dívala se na ně velmi plasticky. Nehodnotila jen výšku daní, ale i počet plateb a čas, který sebere splnění daňových povinností. Dopadli jsme špatně. České daně jsou téměř nejhorší v Evropské unii. Ze 178 zemí světa nám patří 113. příčka. Daně jsou výhodnější ve všech bohatších zemích Evropské unie s  výjimkou Itálie. Němci, Francouzi a Rakušané jsou daleko před námi. O  Skandinávcích s tradičně vysokými daněmi nemluvě. Překvapivě až za námi skončili Slováci, jejichž reformu s rovnou daní dávali všem za příklad tak prestižní média jako The Economist a Wall Street Journal.

930 hodin nad papíry

Daně máme vysoké, patří nám až 115. příčka. To nepřekvapí. Mnohem hůř jsme ale dopadli v daňové byrokracii. Zaplacení všech daní sebere firmě ročně 930 hodin. Měsíc a devět dní strávených nad formuláři, luštěním zákonů a korespondencí s finančním úřadem. Nejhorší výsledek ze všech zemí Evropské unie. V předposledním Bulharsku je to jen 600 hodin.

Není to jediná cena, kterou platíme. Daně nejsou drahé jen pro firmy, ale i pro stát. OECD upozorňuje, že jejich výběr je v Česku nejdražší ze všech vyspělých zemí. Získat do státní pokladny stokorunu vyjde na 2,80 koruny. Na Slovensku na 1,50 koruny, ve Francii 1,40 a ve Spojených státech na pouhých padesát haléřů. Na první pohled je tak vidět, kolik peněz zbytečně vyhazujeme za byrokracii.

Rovná daň to nezachrání

I česká reforma přinesla jednu sazbu daně pro zaměstnance. S přehnanou byrokracií však nic moc udělat nezvládla, naopak ji v  některých věcech ještě prohloubila. Tři příklady za všechny. Už roky je známo, že výběr některých daní z majetku se nevyplácí. Stát za něj utratí víc, než získá. Vláda proto slibovala, že zruší nevýnosné daně z dědictví, darů a převodů nemovitostí. Zůstala na půli cesty.

Z darů a dědictví už nebudou muset daň platit nejen přímí příbuzní, ale ani tety, neteře a sestřenice. Jenže když vám něco dá nebo v závěti odkáže dobrý známý, cesta na finanční úřad vás nemine.

Podobným příkladem jsou firemní daně. Ty sice budou v příštích letech klesat, byrokracie s nimi spojená naopak zbytní. Daňové přiznání za rok 2008 dá podle expertů určitě víc práce než za rok 2007.

Vůbec nejkřiklavějším příkladem, jak hluboko zapustila byrokracie kořeny, jsou stropy na sociální pojištění. Všichni čekali, že strop se podobně jako všude jinde v Evropě bude počítat měsíčně. Každý zaplatí odvod jen z příjmu do 86 tisíc korun a vše ostatní je osvobozeno. Jenže ministr práce Petr Nečas se obává podvodů a kliček firem, takže přichází s  unikátním stropem, který se bude počítat ročně. Ztěžuje přestupy dobře placených lidí a přidává byrokracii firmám i státu. Strach z podvodů je ale silnější než touha po jednoduchosti.

Nevěřím - a ztrácím

Právě v tom strachu je nejspíš jeden z tuhých kořenů české byrokracie. Lidé nevěří úřadům, politikům ani sobě navzájem. Nedůvěra je velmi drahá, všichni se jistí smlouvami, formuláři, razítky, paragony, bariérami. Francouzští ekonomové Yann Algan a Pierre Cahuc přišli se studií Společnost nedůvěry. Jako dvě země, kde je důvěra ve všechno vůbec nejnižší, z ní vycházejí Francie a Česko. V takových společnostech se nejhůř dělají reformy. protože lidé se bojí, že je někdo podvede nebo zneužije. Proto se nehledají jen co nejvýhodnější daně, důchody nebo zdravotnictví. Hodiny se ztrácí ve vymýšlení nejrůznějších pojistek. Ti, kdo si věří, nám utíkají, protože umí čas, energii i peníze lépe využít.

Nejvýhodnější daně v Evropě mají Irové, Britové a Dánové. Inteligentní lidé opisují od úspěšnějších. My to ale udělat nemůžeme. Tyhle země totiž stojí na silné důvěře.

Ze špatných vztahů nemůžeme už obviňovat ani čtyřicet let totality. Zažili ji i Estonci a Lotyši. Na rozdíl od nás se nenechali spoutat strachem a byrokraty, jejich daně patří do první pětky nejvýhodnějších v celé unii. I proto, že si tam lidé výrazně víc věří.

Naše služby a řešení v této oblasti

Vypsané služby v této oblasti

Z nabízených řešení pro Vás vybíráme