Holdingové společnosti - také již využíváte Nizozemsko nebo Kypr?

05. 08. 2007
Offshore, Ochrana majetku, Onshore, Mezinárodní holding

Čeští podnikatelé stále častěji využívají zahraničních holdingových společností - zejména na Kypru a v Nizozemsku. Aktuální trend komentoval pro hlavní zprávy České televize odborník Akontu Ing. Michal Friedberger.

5.8.2007, podkladový článek k reportáži České televize, Pavel Stehno
Čeští podnikatelé stále častěji využívají zahraničních holdingových společností - zejména na Kypru a v Nizozemsku. Aktuální trend komentoval pro hlavní zprávy České televize odborník Akontu ing. Michal Friedberger.

České firmy stále častěji využívají možností daňových rájů

Čeští podnikatelé jakoby přestali čekat na daňovou reformu a raději přesměrovávají své zisky do daňově příznivějších států v zahraničí. Jak ukazuje poslední vývoj nejde ale o podnikatele, kteří by chtěli utajit vytunelovaný majetek, ale stále častěji spíš o ty, kterým přestává vyhovovat houstnoucí česká byrokracie, vysoké daně a malá ochrana domácích podniků a jejich investic.

Češi se chrání před Českem

„Jedním z hlavních důvodů, proč české firmy přecházejí na holdingové struktury se sídlem v zahraničí, je právě ochrana investic," říká Michal Friedberger, obchodní ředitel společnosti Akont, která se zabývá poradenstvím právě v oblasti zakládání firem v zahraničí. „Myslím, že to nesvědčí vůbec nic špatného o podnikatelích, kteří se takto rozhodnou. Spíše se jedná o špatnou vizitku státu, který funguje takovým způsobem, že podnikatele k těmto krokům v podstatě donutí," vysvětluje rozdíl mezi legálním podnikáním ze zahraničí a nelegálními transakcemi, při kterých zmizely během tunelování miliardy korun do zahraničí. Bezproblémovou legitimitu využití zahraniční holdingové společnosti potvrzuje také Rozhovor s náměstkyní ministra financí na téma zahraniční holdingy. Podle ing. Friedbergera české firmy zakládají nové mateřské společnosti například v Nizozemsku, které má velmi hustou síť smluv o ochraně investic. „Zatímco běžná česká a v Česku sídlící firma nemá proti zvůli úředníků téměř žádnou obranu, pokud jde o zahraničního investora, už se mluví o arbitrážích a tak podobně, když dojde na nějaký problém. Myslím, že není třeba vysvětlovat, jak rozdílné je tedy postavení českého a zahraničního podniku," vysvětluje Friedberger.

Důvodem pro to, aby podniky zakládaly holdingové struktury se sídlem v zahraničí ovšem nemusí být prvoplánově obava z českých úřadů. Větší strach mohou mít z laxního přístupu státních institucí v případě, že se dostanou do konfliktu se svými obchodními partnery. „O špatné vymahatelnosti práva v České republice toho byly popsány už tisíce stránek a nemá smysl k tomu cokoliv dodávat. Právě kvůli tomu, jak to u nás vypadá, se čeští podnikatelé často snaží chránit tím, že přesunou sídlo své firmy do zahraničí. To se může stát například založením zahraniční společnosti, která odkoupí obchodní podíly podnikatelů," říká Friedberger a odkazuje na nedávnou zprávu Světové banky, která kritizovala podnikatelské prostředí a stav byrokracie v České republice. Další možností přenesení sídla do zahraničí je zformování nové právní formy Societas Europaea (SE), tedy Evropské společnosti - tak jak toho využila například známá firma Diag Human.

Daňová válka mezi členy EU

Dalším důvodem, proč prý české podniky zakládají svá nová sídla a holdingové společnosti v zahraničí jsou zdejší výhodnější daňové podmínky, plynoucí z místních zákonů, direktiv Evropské unie a smluv o zamezení dvojímu zdanění. V České republice na rozdíl od většiny států EU musí každá společnost zdanit své zisky z prodeje obchodních podílů (akcie, podíly) v dceřinných společnostech. A to 24% sazbou. „To je zjevně nespravedlivé, protože zisk vytvořený dceřinnými společnostmi již jednou zdaněn byl," říká Friedberger. Ve více než polovině států EU se tento typ zisku při splnění mírných podmínek nedaní a to je jasný motiv pro podnikatele mít mateřskou společnost v zahraničí, kde nebude penalizován podobnou daní. Podle Friedbergera právě to způsobuje i odliv kapitálu z ČR. Obecně totiž platí, že čím více společností ve státě, tím více daní, takže by se státu vyplatilo tyto „diskriminující daně" zrušit, protože už samotný výnos z nich je stejně zanedbatelný.

Dalším příkladem je zdanění dividend. Český stát se snaží zdanit v podstatě všechny dividendy. V některých státech se však od zdanění dividend zcela upouští - v souladu s liberální myšlenkou nezdaňovat jednu věc dvakrát. I v tomto případě platí, že výnos z daně je malý a především otravuje život podnikatelům.„Jednotlivé státy si začínají uvědomovat, jak významný přínos pro jejich pokladny jsou právě holdingové společnosti, a tak se jim snaží vycházet vstříc," vysvětluje odborník Akontu. V Česku je to ale o poznání jiné. „U nás hodně slýcháme o tom, že by se měli zdaňovat hlavně bohatí a podobně, přitom si málokdo uvědomí, že právě bohatí mohou mnohem snadněji přesídlit tam, kde tolik zdaňovaní nebudou. Stát tak paradoxně nezíská více daní, ale méně, protože ti bohatí odcházejí," dodává.

Ochrana soukromí

Také boj proti špinavým penězům a kontraproduktivní snahy donutit každého podnikatele k obrovským informačním povinnostem mají své nevinné oběti. Jednou z nich je třeba narušení práva na soukromí. Už jen fakt, jak funguje český obchodní rejstřík, ve kterém jsou nejen soukromé adresy společníků a majitelů firem, ale také jejich rodná čísla, dokazuje, že ochrana soukromí ve spojení s podnikáním v Česku rozhodně nejde ruku v ruce. „Mnozí podnikatelé dobře vědí, že zveřejňování jejich soukromých adres a rodných čísel, tak jak to funguje nyní, není v podstatě nic jiného, než ukazovaní případným zločincům kam jít, koho okrást, vyloupit nebo podobně," říká Friedberger. Právě to je podle něj jeden z důvodů, proč podnikatelé často zakládají firmy v zahraničí a na našem území podnikají až jejich prostřednictvím. „Když se k tomu ještě přidá stálá diskuse o majetkových přiznáních a to nejen pro politiky, pak je zřejmé, že se u nás úspěšní podnikatelé nebudou cítit příliš dobře," vysvětluje Friedberger.

Odchody do zahraničí nejsou ojedinělé

Služby spojené se zakládáním společností v daňově výhodnějších zemích Evropské unie nejsou vůbec drahé. Například založení firmy a náklady na první rok její existence stojí mezi 5 a 25ti tisíc eur, podle toho, v jaké zemi se podnikatel rozhodne novou firmu založit. K tomu je potřeba počítat v některých případech také s náklady na vedení účetnictví a audit, což obnáší zhruba dalších 3 tisíce eur za rok. Suma sumárum výhody zahraničních firem obvykle převáží nad jejich cenou. Není proto divu, že podobných služeb využívá stále více podnikatelů. „Je potřeba spočítat si, kdy je odchod do zahraničí už výhodný," vysvětluje Michal Friedberger s tím, že o odchodu začínají uvažovat stále drobnější podnikatelé.

„Fakt, že právě země Evropské unie, které holdingovým firmám poskytují daňově výhodnější prostředí, jsou cílem našich podnikatelů, dokazují statistiky České národní banky o přílivu přímých zahraničních investic," dokládá specialista z Akontu svá tvrzení. Ze statistik ČNB totiž vyplývá, že v prvních třech měsících tohoto roku bylo v Česku investováno téměř 12 miliard korun z Nizozemska. „Přitom se tu nestaví žádná továrna na automobily ani nic takového, co by tak vysokou investici vysvětlovalo," říká Friedberger s tím, že v první pětce zemí, odkud k nám investice přicházejí, jsou ještě další dva státy, které podnikatelům snižují daně - Kypr a Lucembursko.

Přímé zahraniční investice za 1. čtvrletí 2007 (v mil. CZK)

Nizozemsko 11 966
Rakousko 7 703
Kypr 5 054
Lucembursko 1 659
Polsko 1 511

   Zdroj: www.cnb.cz

Stát by se měl bránit uvolněnější daňovou politikou

Daňová reforma, kterou se v současné době snaží prosadit vláda Mirka Topolánka, je pro mnohé podnikatele jen kosmetickou změnou, která se jich dotkne jen okrajově. Navíc, nikdy nebudou mít jistotu, že se do vlády opět nedostanou sociální demokraté, kteří nepokrytě přiznávají, že chtějí zdanit právě bohaté a úspěšné podnikatele. „Mě to občas připadá, že se stát mstí těm, kteří jsou úspěšní, kteří dávají ostatním lidem práci a v podstatě táhnou českou ekonomiku dopředu," říká Friedberger.

Stát by tak podle něj měl zrušit daně z kapitálových příjmů a dividend a hlavně zjednodušit daňový základ a celou konstrukci daně. „Jde hlavně o zjednodušení podnikatelského prostředí," říká Friedberger s odkazem na zveřejněnou zprávu Světové banky, která kritizovala přílišnou byrokracii v České republice a celkový stav podnikatelského prostředí. Vzorem pro české politiky by prý měla být slovenská reforma z roku 2006, ovšem její razance nemusí prý být tak silná, aby se nenaboural sociální smír v České republice.

„Pokud se reforma neudělá, nic katastrofického se nestane, pouze si budeme i nadále brzdit rozvoj ekonomiky a budeme se mít stále hůře a hůře. To ale není nic nového, už se to děje 8 let," říká Pavel Stehno, daňový analytik společnosti Akont. „Vlády v čele s ČSSD se spoustu let velkodušně tvářily, že všechno je zadarmo a vytrvale mrhaly zdroji.. Teď se s tím musí vypořádat nová vláda, která za tu cenu možná ztratí preference voličů. Z této vládní obavy pak do jisté míry pramení také podoba daňové reformy, která je v mnoha ohledech populistická a přinese spíše problémy než něco pozitivního. Vezměme například daň z příjmů fyzických osob. Vláda navrhuje změnit celý systém výpočtu daně - nově navrhuje počítat daň ze superhrubé mzdy. To je v EU výjimečná věc a přinese to obrovské náklady na změny software, formulářů, školení uředníků atd. Dále mohou vyvstat problémy se zaměstnáváním cizinců. Přitom je ta změna úplně na nic - stejného výsledku pro jednotlivé poplatníky se mohlo dosáhnout pouze změnou pásem progrese. Vláda by se měla soustředit na výsledek a nabrat trochu odvahy koncepční změny prosadit. Osobně fandím panu poslanci Tlustému, který tlačí na reformější reformy," dodává.

Ať už však daňová reforma dopadne jakkoliv, dopad na využívání zahraničních holdingových společností to mít nebude. V Česku budou prodeje z kapitálových účastí pravděpodobně  i nadále daněny sazbou DPPO a zrušení daně z dividend se v příštích pár letech také nedočkáme. Na druhé straně kyperské a nizozemské společnosti nabízejí úplné osvobození těchto strategicky významných příjmů a bezpečnou ochranu investic na základě mezinárodních smluv. (pozn. září 2007 - aktuální zhodnocení skutečně schválené podoby daňové reformy si můžete přečíst ve 3 tématických článcích na téma Daňová reforma).  

V archivu ČT1 si můžete pustit vzniklou reportáž České televize na základě tohoto článku. (Prvních 20 sekund videozáznamu je dokončení předešlé reportáže o povodních a suchu).

Z nabízených řešení pro Vás vybíráme