Daňový ráj nejen na Bahamách

14. 05. 1998
Daňové plánování, Offshore, Onshore, Mezinárodní holding

Nizozemské království leží na západoevropském pobřeží mezi Německem a Belgií. Vzhledem k trvalému vysoušení moře a získávání orné půdy neexistuje oficiální údaj o jeho celkové rozloze, odhady se pohybují mezi 37 a 41 tisíci km2.

5/1998, Ekonomix, Ing. Pavel Petrovič a Ing. David Vavruška

Daňový ráj uprostřed západní Evropy.

Nizozemské království leží na západoevropském pobřeží mezi Německem a Belgií. Vzhledem k trvalému vysoušení moře a získávání orné půdy neexistuje oficiální údaj o jeho celkové rozloze, odhady se pohybují mezi 37 a 41 tisíci km2. Nehledě na to, který údaj je přesnější, však platí, že s více než patnácti milióny obyvatel Nizozemska zaujímá první místo v Evropě, co se týče hustoty obyvatelstva. Tomuto postavení odpovídá i mimořádně vyspělá dopravní infrastruktura, typická hustá síť dálnic a více než 6 000 kilometrů vodních kanálů. Úředním jazykem Nizozemska je holandština a oficiální měnovou jednotkou nizozemský gulden (NLG).

Historie 
Jako většina evropských zemí má Nizozemsko za sebou velice pestrou historii. Zlatý věk pro tuto zemi představovala druhá polovina šestnáctého století a století sedmnácté. V té době (roku 1579) se Holanďané zbavili dlouho trvající nadvlády španělského impéria a jejich země se stala nejrozvinutější obchodní a námořní velmocí na světě. Pod svým současným názvem Nizozemsko existuje od porážky Napoleona v roce 1815 a finální podoba území této monarchie vznikla o patnáct let později, kdy se od ní odtrhla jižní část a stala se natrvalo součástí Belgie. Památkou na doby koloniální mocnosti dnes zůstávají dvě závislá zámořská území - Aruba a Nizozemské Antily.

Státní zřízení
Nizozemsko je konstituční monarchií, v jejímž čele oficiálně stojí královna Beatrix. Skutečná státní moc je podle ústavy rozdělena mezi vládu, parlament a soudy. Výkonná moc je svěřena vládnímu kabinetu, jehož členy jmenuje královna na základě výsledků parlamentních voleb. Legislativní mocí disponuje dvoukomorový parlament. Nizozemsko je zemí s kontinentálním právním systémem, přičemž trestní právo nese známky francouzského vlivu. Nejvyšší soudní instancí je Nejvyšší soud. Na území Nizozemského království, v Haagu, však sídlí i nejvýznamnější soudní instituce Evropské unie - Mezinárodní soudní dvůr. Haag je ostatně i sídlem nizozemského panovníka a vlády, ačkoli statut hlavního města patří Amsterdamu.

Ekonomika 
Nizozemská ekonomika se řadí k nejrozvinutějším na světě. Hrubý domácí produkt (317,8 mld. US$, tedy asi 20 500 US$ na osobu v roce 1996) roste tempem 2,7% a je z více než poloviny vytvářen finančními službami a obchodem. Průmysl se na HDP podílí jednou čtvrtinou, přičemž nejvýrazněji se projevuje potravinářství a zpracování ropy. Zemědělství sice zaměstnává pouze 4% ekonomicky aktivního obyvatelstva, ale přírodní podmínky (asi 60% území je tvořeno zemědělsky využívanými plochami) a vysoký stupeň modernizace umožnily Nizozemsku stát se třetím největším vývozcem zemědělské produkce na světě.

Typy podnikatelských subjektů 
Nizozemská legislativa rozlišuje dva základní typy společností - soukromou (Naamlooze vennootschap, NV) a veřejnou (Besloten Vennootschap, BV). Rozdíly mezi nimi spočívají zejména v typu a převoditelnosti jejich akcií:

  • pokud stanovy NV nestanoví jinak, jsou akcie této společnosti po svém splacení volně obchodovatelné a převoditelné, stanovy BV musí volnou převoditelnost akcií výslovně zakázat,
  • NV je oprávněna vydávat akcie na majitele, BV vydává akcie pouze v zaknihované podobě na majitele,
  • akcie BV nemohou být obchodovány na amsterodamské burze cenných papírů.

Bez ohledu na tyto rozdíly platí, že soukromá společnost může být jednoduše přeměněna na veřejnou a naopak, aniž by to jakýmkoli způsobem ovlivnilo její právní subjektivitu.

Nizozemské společnosti jsou založeny prostřednictvím notářsky ověřené smlouvy uzavřené jedním nebo více zakladateli. Ještě před samotným založením musí být na ministerstvu spravedlnosti předložen návrh stanov nové společnosti. Ministerstvo po jeho prozkoumání vydá potvrzení o tom, že vůči registraci společnosti nemá námitek. K založení je nutné poskytnout informaci o obchodním jménu společnosti, sídle na území Nizozemska, účelu, pro který byla společnost založena, výši základního jmění společnosti, nominální hodnotě akcií, fiskálním roce společnosti (fiskálním rokem je rok kalendářní nebo jiné období určené ve stanovách společnosti) a jejím vedení. Dokumenty potřebné pro založení společnosti zahrnují i písemné prohlášení vlastníků společnosti, že nezamýšlejí měnit přímé nebo nepřímé vlastnictví společnosti do jednoho roku od jejího založení a že během této doby nebudou jmenováni žádní dodateční jednatelé.

Zdanění společností

Nizozemské království patří mezi standardní západoevropské země s obecně poměrně vysokým daňovým zatížením (od 1.1.1998 činí míra zdanění celosvětových příjmů nizozemských společností 35 %). Toto zatížení je ještě umocněno aplikací klasického a nikoli přičítacího daňového systému, což má za následek značné zdanění například v případě dividend vyplácených jiným společnostem. Ve skutečnosti však nizozemská legislativa umožňuje zdanění příjmů společností podstatně redukovat a v mnoha případech i zcela eliminovat. To je možné jednak díky množství uzavřených dohod o zamezení dvojího zdanění a jednak díky nizozemským daňovým úlevám poskytovaným společnostem na základě splnění relativně nenáročných požadavků. Tyto úlevy lze přiblížit na příkladu některých možných druhů příjmů společností, a to na příjmech z dividend, úroků, licenčních poplatků a kapitálových ziscích plynoucích z držby účastí v jiných společnostech:

Dividendy a kapitálové zisky - eliminace nizozemského zdanění dividend a kapitálových zisků je založena na existenci tzv. osvobození kapitálové účasti (participation exemption) od nizozemské daně z příjmů právnických osob - toto osvobození je podmíněno splněním několika podmínek:

  • společnost od počátku fiskálního období vlastní minimálně 5 % akciového kapitálu každé dceřiné společnosti,
  • jestliže se jedná o kapitálovou účast v zahraniční společnosti, musí tato dceřiná společnost podléhat v zemi svého založení dani podobné povahy jako je nizozemská daň z příjmů,
  • držené akcie nesmí mít charakter pasivní nebo portfoliové investice, tedy pouze určité kombinace více kapitálových účastí bez jakéhokoli aktivního zasahování do činnosti dceřiných společností.

Při splnění těchto podmínek jsou přijímané dividendy i kapitálové zisky osvobozeny od nizozemské daně z příjmů právnických osob. Z toho vyplývá, že dividendové příjmy obdržené od nizozemských rezidentních společností budou přijaty v hrubé výši bez aplikace srážkové daně a dividendové příjmy od zahraničních společností budou sice přijaty čisté bez sražené zahraniční daně z dividend, která však bude podle příslušných smluv o zamezení dvojího zdanění buďto nulová nebo alespoň výrazně redukovaná.

Úroky - úroky přijímané nizozemskou společností podléhají běžné nizozemské dani z příjmů právnických osob ve výši 35%. Zdanitelný zisk je však určen jako rozdíl mezi úrokem přijímaným a úrokem vypláceným minus správní náklady společnosti. Minimální rozpětí mezi zmíněnými úroky přijatelné pro daňové úřady (tedy takové, které bude zdaňováno i tehdy, kdy ho společnost nedosahuje nebo kdyby ho mohla ještě snížit odečtením nákladů) je v případě půjček v rámci určité skupiny společností jedna osmina procenta. Opatřuje-li si společnost prostředky od subjektů, k nimž nemá žádný vztah, je minimální výše rozpětí stanovena podle výše půjčky následovně:

PůjčkyRozpětí
do 100 mil. NLG 8/32 %
od 100 do 200 mil. NLG 7/32 %
od 200 do 500 mil. NLG 6/32 %
od 500 mil. do 1 mld. NLG 5/32 %
od 1 do 2 mld. NLG 4/32 %
od 2 do 3 mld. NLG 3/32 %
od 3 do 5 mld. NLG 2/32 %
přes 5 mld. NLG 1/32 %

Licenční poplatky - patentová a licenční práva mohou nizozemské společnosti vlastnit buď přímo (v takovém případě je jejich příjem z jejich poskytování zdaňován v běžné výši) nebo prostřednictvím licence od jiného vlastníka takových práv. Zdaňovaný příjem je potom podobně jako v případě úroků určen jako rozdíl mezi poplatky přijímanými a vyplácenými, přičemž minimální přípustné rozpětí je 7 %. V případě, že celkový příjem společnosti přesahuje 2 mil. NLG, je rozpětí pro přesahující příjem snižováno následujícím způsobem:

PříjemRozpětí
od 2 do 4 mil. NLG 6 %
od 4 do 6 mil. NLG 5 %
od 6 do 8 mil. NLG 4 %
od 8 do 10 mil. NLG 3 %
přes 10 mil. NLG 2 %

Smlouvy o zamezení dvojího zdanění 
Smyslem smluv o zamezení dvojího zdanění je zabránit tomu, aby příjmy nizozemských společností od zahraničních společností podléhaly zdanění v obou zúčastněných státech. Nizozemsko má těchto smluv uzavřenu unikátní soustavu, díky níž je možno sazby srážkových daní z příjmů ze zdrojů na území signatářů těchto dohod výrazně redukovat a často i plně eliminovat (zemí, se kterými Nizozemsko uzavřelo smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je v současnosti více než padesát a patří mezi ně i Česká republika). Důsledky smlouvy mezi Nizozemskem a ČR ilustruje podobný příklad jako u nizozemských daňových úlev.

Dividendy - zdanění příjmů z dividend přijímaných od dceřiných společností je redukováno nebo eliminováno obvykle v závislosti na výši podílu mateřské společnosti ve společnosti dceřiné - příslušná smlouva s Českou republikou v článku 10 uvádí, že stát, ve kterém má sídlo společnost vyplácející dividendy, nezdaní dividendy vyplácené touto společností společnosti, jejíž jmění je zcela nebo zčásti rozděleno na akcie a která má sídlo ve druhém státě a vlastní přímo nejméně 25 % jmění společnosti vyplácející dividendy, což znamená, že takové dividendy podléhají pouze nizozemskému zdanění, kterému se lze následně na základě osvobození kapitálové účasti legálně zcela vyhnout.

Kapitálové zisky - úprava zdanění kapitálových zisků je velmi podobná jako v případě dividend a příslušná smlouva s ČR v článku 14 stanoví, že zisky ze zcizení movitého majetku jiného než letadel a lodí podléhají zdanění pouze ve státě, kde má zcizitel sídlo, což lze opět interpretovat tak, že takové kapitálové zisky podléhají pouze nizozemskému zdanění, které je možno stejně jako u dividend následně eliminovat.

Úroky - zahraniční srážkové zdanění úroků přijímaných nizozemskou společností na základě půjček dceřiným společnostem je opět významně redukováno, v některých případech až na nulu - příslušná smlouva s ČR v článku 11 uvádí: Úroky, které mají zdroj v jednom z obou států a vyplácejí se osobě sídlící v druhém státě, budou podléhat zdanění pouze v tomto druhém státě; následné nízké nizozemské zdanění těchto příjmů bylo vysvětleno výše.

Licenční poplatky - zdanění příjmů z licenčních poplatků placených z ČR sice není možno jako v předchozích případech zcela eliminovat (existují však i země, kde je úplná eliminace přípustná), nicméně i tak je do značné míry redukováno - příslušná smlouva s ČR v článku 12 stanoví, želicenční poplatky mající zdroj v jednom z obou států a vyplácené osobě sídlící v druhém státě mohou být ve státě, ve kterém je jejich zdroj, zdaněny podle předpisů tohoto státu, nicméně takto stanovená daň nesmí překročit 5 % částky licenčních poplatků - licenční poplatky placené např. z ČR do Nizozemska tak budou zdaněny v obou zemích, ovšem celkové zatížení je i přes tuto skutečnost relativně nízké.

Ve všech čtyřech případech nelze uvedenou možnost využít v případě, že příjemce disponuje ve druhém státě stálou provozovnou, s níž jsou dané příjmy ve skutečnosti spojeny.

Za relativně velmi nenáročné lze považovat i zdanění plateb vyplácených nizozemskými společnostmi ve prospěch zahraničních společností. Toto zatížení můžeme ve stručnosti shrnout následovně:

  • dividendy - podléhají srážkové dani 25 %,
  • úroky - nepodléhají nizozemské dani,
  • licenční poplatky - nepodléhají nizozemské dani.

Srážkové daně aplikované na výplaty dividend však mohou být opět redukovány prostřednictvím smluv o zamezení dvojího zdanění, případně díky direktivám EU. Je třeba také zmínit smlouvu o zamezení dvojího zdanění mezi Nizozemskem a Nizozemskými Antilami, která umožňuje využít nízké zdanění v této jurisdikci a současně snižuje srážkovou daň z dividend.

Domníváme se, že z naznačeného principu zdanění nizozemských společností jednoznačně vyplývá užitečnost jejich zapojení do mezinárodních finančních transakcí. Lze dokonce říci, že míra osvobození jednotlivých druhů příjmů od nizozemského zdanění je v kombinaci s velkým množstvím uzavřených smluv o zamezení dvojího zdanění takovou výhodou, kterou společnostem žádný jiný stát v rámci EU vzhledem k tolika zemím neposkytuje.

Naše služby a řešení v této oblasti

Vypsané služby v této oblasti

Z nabízených řešení pro Vás vybíráme