tisk ]Řešení daňové optimalizace prostřednictvím úrokových nákladů a poplatků spojených s úvěrem
Pro celkovou daňovou optimalizaci je nezbytné, aby transfery placené českou společností byly dále v zahraničí minimálně zdaněny, což lze zajistit využitím několika typů struktur založených na britských a nizozemských společnostech. Tyto země umožňují příjem úroků a dalších plateb v hrubé výši bez aplikace srážkové daně a následný transfer do země s preferenčním daňovým režimem. Způsob využití struktury zahraničních společností za výše uvedeným účelem lze nastínit na následujícím příkladě.
K velmi účinným nástrojům daňové optimalizace patří také úrokové financování. V tomto článku se pokusíme uvést názorný příklad možností spojených s využitím smlouvy o půjčce.Obecně můžeme říci, že úrokové financování vytváří několik typů daňových úspor:
- úroky samotné
- v případě půjčky v zahraniční měně úspory vzniklé oslabením české koruny proti měně, ve které je půjčka smluvena (jak na placených úrocích, tak především na splátkách půjčky)
- případné sankce vyplývající ze smlouvy, především z titulu nevyužití úvěrového rámce, pozdních splátek a podobně
Česká společnost (D a.s.) získala zakázku na výrobu strojního zařízení. Pro její zdárnou realizaci jsou nutné dle předběžných rozpočtových nákladů zdroje v objemu cca 30 mil. USD.
Uvedený objem zdrojů je složen:- vlastní zdroje ve výši 10 mil. USD
- z úvěru od bank ve výši 10 mil. USD
- doplňující soukromé zdroje ve výši 10 mil. USD (formou úvěru)
Realizace projektu
- Před zahájením výroby bylo nutné zajistit celý objem zdrojů, který dle předběžných rozpočtových nákladů činil 30 mil. USD, avšak investor měl k dispozici pouze 20 mil. USD. Na chybějící zdroje vypsala společnost D a.s. tendr uveřejněním inzerátu jak v tuzemsku, tak i v zahraničí k účasti na výše uvedené investici. Kritéria výběru byla specifikována následovně: minimální objem zdrojů k účasti 10 mil. USD, konečný termín předložení nabídky k účasti do 1 měsíce, vložené prostředky nebudou ze strany investora jištěny jakoukoli formou zástavy.
- Po vyhodnocení zájemců o účast byla vybrána za věřitele společnost A (britská), která ve své odpovědi uvede nabídku v objemu 10 mil. USD za podmínky provize za zajištění zdrojů ve výši 1,5 % z investovaných prostředků jednorázově, úroková míra fixní ve výši 10 % p. a.
V případě celkového čerpání by byly ze strany věřitele uplatněny řádné úroky a jistina dle splátkového kalendáře. Avšak při neúplném čerpání úvěru byla dle specifické podmínky úvěrové smlouvy uplatněna ještě sankční odměna za nedočerpání smluveného objemu případně za předčasné splacení úvěru. V závislosti na době platnosti úvěrového vztahu byl zajištěn výpočet této sankční odměny následovně:
Strany sjednaly, že pokud dlužník splatí celou jistinu nebo její část v dřívějším termínu, než je sjednáno dle této smlouvy, nebo nebude dodržen celý objem čerpané jistiny dle této smlouvy, nebo splatí část jistiny i ve větší částce, popř. i v dřívějším termínu, než je sjednáno v této smlouvě (dále jen předčasné splacení příp. nevyčerpání jistiny), věřitel je oprávněn požadovat za předčasné splacení příp. nevyčerpání jistiny úhradu. Její výše je stanovena dále uvedeným výpočtem:- Úhrada za předčasné splacení = (Su - 6M LIBOR) * O * D) / (360 * 100)
- příp. nevyčerpání jistiny
- O objem předčasně splacené jistiny
- Su úroková sazba sjednaná dle této "Smlouvy o úvěru" v % p. a.
- D počet dní do splatnosti jistiny (pro výpočet uvažován měsíc = 30 dnů)
- 6MLIBOR sazba platná v den předčasného splacení jistiny v % p. a.
V našem případě dosazením hodnot dle smlouvy o úvěru došlo k následující úhradě:
Úhrada za předčasné splacení = (10 - 6,5) * 6 mil * 720)/(360 * 100) = 420 tis. USDpříp. nevyčerpání jistiny
Počet dní 720 byl vypočten od data neuskutečněného čerpání po datum konečné splatnosti úvěru.Celkové náklady na zajištění zbývajících 4 mil. USD k realizaci projektu tak činily v prvním roce platnosti úvěrové smlouvy 970 tis. USD - 150 tis. USD jednorázová provize, 400 tis. USD řádné úroky, 420 tis. USD sankce za nevyčerpaný objem.
Z důvodu komplexního řešení by bylo zároveň vhodné zmínit reálnou možnost zajištění kursového rizika. V případě úvěrovaného subjektu, který nemá dostatečné krytí splátek jistiny včetně příslušenství v USD, může nastat v případě zhodnocení dolaru vůči koruně dodatečný náklad ve výši kursového rozdílu při prováděné konverzi Kč-USD. Pro zajištění nezbytné úrovně nákladů promítnutých v ceně zakázky by v tomto případě stálo za zvážení nakoupení forwardu či opce na USD. Tyto vedlejší náklady samozřejmě mají rovněž daňové účinky.Na základě výše uvedeného příkladu lze považovat úrokové financování za vhodný instrument k optimalizaci daňové zátěže. Běžné využívání cizích zdrojů pro financování projektů se tak stává z finančního a daňového hlediska velmi zajímavou operací, která může mít velmi podstatné důsledky na daňový hospodářský výsledek společnosti nebo skupiny společností.
[ zpět ]
