[ 
tisk ]
tisk ]Registrace organizační složky zahraniční společnosti na území České republiky
Analýza
- Úvod - úvodní část memoranda pojednává o uvedené problematice v širších, obecnějších souvislostech. Podává základní informace o stejných podmínkách, kterými přiznává Obchodní zákoník zahraniční osobě právo podnikat stejně jako českým osobám, s výhradou jiné zákonné úpravy. Rozlišujícím kritériem českých a zahraničních osob přitom není státní příslušnost, ale sídlo právnické osoby. První kapitola následně v krátkosti nastiňuje formy působení zahraniční osoby na území ČR. Pozornost je zaměřena na lokalizaci organizační složky podniku.
- Oprávnění podnikat - oprávnění zahraniční osoby podnikat na území ČR vzniká ke dni zápisu do obchodního rejstříku. Obsahem kapitoly v pořadí druhé je tedy výčet náležitostí, kterých splnění je podmínkou ke vzniku oprávnění podnikat na území České republiky. Vymezuje se, kdo je oprávněn podat návrh na zápis; jakým způsobem se organizační složka do obchodního rejstříku zaznamenává; který soud vede obchodní rejstřík; které údaje se u zahraničních osob zapisují do obchodního rejstříku; listinami o kterých skutečnostech musí být návrh na zápis doložen; jaké nároky se kladou na uvedené doklady; postup soudu, pokud není návrh v souladu s ustanoveními obchodního zákoníku; jakým způsobem o návrhu rejstříkový soud rozhoduje.
- Rozhodné právo; mezinárodní smlouva - další kapitola vysvětluje, kdy kterým právním řádem se řídí zahraniční osoby. Rovněž není možné opomenout, že smlouva sjednávaná mezi organizační složkou zahraniční osoby a tuzemským subjektem se posuzuje jako smlouva mezinárodní.
- Postavení organizační složky - charakterizuje postavení organizační složky. Z ustanovení Obchodního zákoníku tak vyplývá, že organizační složka není právnickou osobou, ale pouze součástí mateřského podniku zahraniční osoby. Organizační složka tedy nemá právní subjektivitu, a i do závazkových vztahů vstupuje nikoliv organizační složka, ale zahraniční osoba. I když organizační složka nemá vlastní subjektivitu, následně je analyzováno, jak může vedoucí organizační složky činit za zahraniční osobu, která v ČR zřídila organizační složku, veškeré právní úkony, které se týkají této organizační složky.
- Odpovědný zástupce organizační složky - věnováno náčrtu potřeby zahraničního zřizovatele mít odpovědného zástupce, kterým může být jen fyzická osoba s bydlištěm na území ČR. Funkce odpovědného zástupce může být vykonávána v pracovněprávním poměru, nebo i na základě příkazní smlouvy.
- Organizační složka jako fyzická a právnická osoba - další kapitola uvádí dvojí možnost, aby prostřednictvím své organizační složky podnikala v tuzemsku jak zahraniční právnická osoba, tak zahraniční fyzická osoba. Následně na to je potřeba vycházet z Obchodního zákoníku a přiznat organizační složce takové postavení, jaké má zahraniční osoba z hlediska zahraničního právního řádu. Z postavení zahraniční osoby vyplývají následně rozdíly, v kapitole uvedené.
Podnikání zahraničních osob z hlediska daňově právního
- Placení daně z příjmů - vymezení, kdo je poplatníkem a které příjmy podléhají zdanění.
- Vedení účetnictví - zahraniční osoby vedou průkazné účetnictví v souladu s ustanoveními Obchodního zákoníku a Zákona o účetnictví. Charakteristika je doplněna o informaci, že zahraniční osoba, jakožto podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku, je povinna účtovat v soustavě podvojného účetnictví. Jejich povinností je rovněž vést účetní zápisy v českém jazyce a provádět inventarizace majetku.
- Daňové hledisko organizační složky - následující kapitola je rozsáhlejším rozborem daňově-právní otázky organizačních složek. Uvádí, že z hlediska daňového mají organizační složky charakter stálých provozoven. Z toho vyplývá jejich registrační povinnost a povinnost v zákonem dané lhůtě oznámit správci daně zřízení stálé provozovny. Pozornost je též věnována povinnosti jednat a všechny písemnosti předkládat v českém jazyce.
- Druhy obchodních reprezentací - charakteristika druhů obchodní reprezentace zahraničních firem. Z daňového hlediska se dělí na: čistou obchodní reprezentaci, dovozně-vývozní obchodní reprezentaci a smíšenou formu obchodní reprezentace.
- Postup při zdaňování stálých provozoven - centrum pozornosti v této kapitole je zaměřeno na výklad postupu zdaňování v období před vznikem stálé provozovny a po vzniku stálé provozovny. Odstavec kapitoly věnován zdaňování před vznikem stálé provozovny se navíc vnitřně člení na tři způsoby zdaňování podle toho, zda se jedná o subjekty se sídlem ve státě, se kterým nemá ČR uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění; nebo o subjekty se sídlem ve státě, se kterým má ČR uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění a v této smlouvě není výslovně uveden článek upravující jakým způsobem se příjmy z jednotlivých činností zdaňují; anebo o subjekty se sídlem ve státě, se kterým má ČR uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění a ve které je stanoven způsob zdanění jednotlivých příjmů.
- Vznik daňové povinnosti - rozbor problematiky vzniku daňové povinnosti jako v kapitole předcházející ve třech pododstavcích podle toho, o jaký subjekt se jedná. Kritériem je opět uzavřená resp. neuzavřená smlouva o zamezení dvojího zdanění.
- Zajištění daně - v rámci zajištění daně vyplývá ze zákona o daních z příjmů povinnost tuzemským osobám srážet zálohu na daň z částek vyplacených ve prospěch zahraničního poplatníka. Smyslem této povinnosti je přinutit zahraniční subjekt daňově se registrovat. Rozbor následně spočívá ve výkladu, kdy se zajištění daně srážením záloh provádí a na které platby se tato povinnosti vztahuje.
- Organizační složka z hlediska devizově právního - následující kapitola je výčtem oprávnění a omezení organizační složky zahraniční osoby jako devizového cizozemce. Z toho potom plyne, že např. organizační složka není účastníkem vnitřní konvertibility v ČR; že nemůže nabývat nemovitosti v ČR; anebo že přímé investice cizozemců regulaci podle devizového zákona nepodléhají.
- Dvojí daňový domicil a smlouvy o zamezení dvojího zdanění - zvýraznění významu smluv o zamezení dvojího zdanění. Bez nich dochází ke vzniku dvojího zdanění příjmů, neboť je určitá osoba považována za daňového tuzemce současně ve dvou nebo více státech. V těchto případech se jedná o tzv. dvojí daňový domicil, který se vylučuje právě tím, že mezinárodní smlouvy stanoví kritéria přednosti. Kapitola uvádí význam vymezení daňového domicilu i metody, které vedou k vyloučení dvojího mezinárodního zdanění.
- Zahraniční osoby v daňové soustavě České republiky - kapitola připomíná, že zahraniční osoby podléhají zásadně všem daním obsaženým v daňové soustavě. Podrobněji se zabývá daní z nemovitostí, dani z přidané hodnoty a zdaňování podílů na zisku.
[ zpět ]
