tisk ]Atlantická dohoda: USA se dostanou k datům o bankovních účtech Evropanů
Žádosti o informace, které mají pomoci v boji s terorismem, bude prověřovat Europol. Ochránci osobních údajů v Evropském parlamentu přistoupili na kompromisní návrh.
Evropský parlament ve čtvrtek ve Štrasburku schválil dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy o předávání evropských bankovních dat Američanům. To má pomoci v boji s terorismem. Přechodnou verzi dohody v únoru zákonodárci i přes tlak z Washingtonu smetli ze stolu, mimo jiné kvůli tomu, že prý nezajišťovala dostatečnou ochranu dat.
Výtky se podle lídra socialistů Martina Schulze týkaly třeba toho, že občané na základě přechodné úmluvy neměli mít právo být informováni o předávání dat či mít k nim přístup, nebo se proti tomu odvolat k justici. Přechodné ujednání mělo platit devět měsíců, než se dojedná řádná dohoda, a data by podle něj mohla být uchovávána až 90 let.
Jen po dobu vyšetřování
Podle nové dohody se údaje, které Američané získají, budou moci uchovávat jen po dobu konkrétních vyšetřování, pro které byly vyžádány. Data, která tamní úřady nezpracují, budou muset být nejpozději do pěti let odstraněna a vymazána.
"Někteří levicoví poslanci skrývali svůj antiamerický postoj s odůvodněním, že smlouva nedostatečně chrání osobní data. Připomínám, že tyto obavy jsou liché, neboť od osudného září 2001 není znám jediný případ zneužití osobních údajů Evropanů. Svým neodpovědným postojem pak přivodili nejistý právní stav, který v oblasti kontroly finančních transakcí mezi EU a USA nastal," podotkla k tomu nicméně česká lidovecká europoslankyně Zuzana Roithová.
Nakonec se však podařilo dosáhnout přijatelného kompromisu, který by měl platit pět let. "Dostali jsme prakticky vše, co jsme (v rámci ochrany dat a osobních údajů) chtěli," komentovala to nedávno eurokomisařka Cecilia Malmströmová. Dnešní schválení se tak všeobecně čekalo.
"Nová smlouva zakotvuje přesné vymezení toho, jak budou Američané s údaji nakládat," podotkla Roithová. Dohlížet na předávání budou unijní experti. Ti si budou moci od Washingtonu vyžádat odůvodnění použití údajů i zabránit jejich využití nebo jejich dalšímu prošetřování.
Žádosti prověří Europol
Smlouva se netýká převodů a transakcí mezi lidmi nebo firmami v rámci EU, nýbrž jen dat o finančních tocích mezi unií a třetími zeměmi. Europol (unijní policejní organizace) bude prověřovat, zda žádost USA o předání dat je odůvodněná. Pokud se bude domnívat, že nikoli, pak bude moci transfer dat zablokovat.
Nově bylo doplněno i to, že Evropané budou moci od Spojených států požadovat odškodnění v případech, že data budou nějak zneužita. Z toho plyne pro USA potřeba přijmout zákon, který dá právo na nápravu bez ohledu na národnost žadatele a který nyní USA nemají.
EU začne do roka připravovat vlastní bezpečnostní systém
Roithová podotkla, že systém zpracování dat podezřelých transakcí existuje pouze v USA. Pokud by byl i v EU, pak by smlouva byla zbytečná. Výměnou za podporu dohody europoslanci prosadili, že se v EU začne pracovat na evropské obdobě amerického systému a to nejpozději do roka.
Všechna data zasílaná do USA by podle nového textu měla být založena na protiteroristických vyšetřováních, a nikoli na náhodných kontrolách či profilování možných podezřelých, jak to mohlo být podle přechodné verze odmítnuté europoslanci. Američané budou mít ale i tak k dispozici řadu osobních informací, jako třeba kdo danou transakci odeslal a kdo ji přijal, jeho jméno, identifikační číslo či adresu.
Databáze spravovaná společností SWIFT, která sídlí v Bruselu, zahrnuje bankovní data a údaje z asi 8000 finančních institucí ve 200 zemích.
Využívání informací z databáze SWIFT bylo už delší dobu v Evropě citlivou otázkou. Američané je začali využívat po teroristických útocích z 11. září 2001. Díky tomu prý byly schopny rozbít několik teroristických sítí. Na světlo světa se skutečnost, že je USA používají, dostala až v roce 2006, což vyvolalo skandál, připomněla agentura AFP.
Následovala tak první dohoda o ochraně osobního života z roku 2007. Po změně fungování databáze muselo následovat další vyjednávání a vznik prozatímní dohody, kterou v únoru europoslanci odmítli.
Nová dohoda, která dá využívání dat jasný právní rámec, vstoupí v platnost od srpna. Platná bude na pět let, přičemž následně může být opět prodlužována, avšak maximálně vždy o rok.
