[ 
tisk ]
tisk ]Europoslanci odmítli dohodu o sdílení bankovních dat
ceskenoviny.cz, 11. 2. 2010. Evropský parlament dnes odmítl kontroverzní dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy o sdílení dat o bankovních převodech. Dohoda, která začala platit tento měsíc, podle europoslanců pozbude platnosti.
Američané před takovým krokem varovali, neboť dokument považují za neoddělitelnou součást boje proti terorismu.
"Jsme zklamání výsledkem hlasování, závěr Evropského parlamentu je neúspěchem protiteroristické spolupráce USA a Evropské unie," řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Philip Crowley. Podle jeho slov odmítnutí Evropského parlamentu narušuje důležitý protiteroristický program.
Spojené státy budou podle mluvčího pokračovat v jednání s Evropou, aby rozdílné pohledy překonaly. Podle agentury AP musí nyní spoléhat na dohody s každou ze 27 členských zemí unie jednotlivě, aby měly přístup k bankovním převodům.
Přechodná dohoda dávala Američanům větší právní jistotu pro nahlížení do evropských záznamů o bankovních převodech prostřednictvím mezinárodní bankovní sítě SWIFT, zahrnující tisíce finančních institucí. Dá se čekat, že smetení dohody ze stolu vyvolá v USA kritické hlasy. Američtí představitelé před jejím odmítnutím varovali. Do Bruselu kvůli tomu dokonce volala ministryně zahraničí Hillary Clintonová.
Proti dohodě bylo 378 poslanců, opačný postoj mělo 196 členů Evropského parlamentu. I po dnešním hlasování mohou ovšem Spojené státy bankovní data získat na základě bilaterálních dohod s jednotlivými zeměmi unie.
"Bez (unijní) dohody budou mít naši spojenci nadále přístup k citlivým informacím, ale bez bezpečnostních záruk obsažených ve SWIFTu," řekl europoslanec ODS Jan Zahradil.
Dohoda o bankovních informacích, kterou zablokovali hlavně socialisté, komunisté a liberálové, měla prozatímní charakter. Platit začala provizorně tento měsíc a měla fungovat devět měsíců. Během nich měly Brusel a Washington dohodnout trvalé podmínky sdílení dat.
Kritikům vadilo, že ji členské země dojednaly bez souhlasu europoslanců, a současně jí vytýkali nedostatečnou ochranu osobních dat.
Nejsilnější lidovecká frakce i reformistické seskupení, jehož součástí jsou zástupci ODS, navrhly dnešní hlasování odložit, to však neprošlo.
"Američané nás opakovaně ujistili, že dohoda SWIFT obsahuje řadu kontrolních mechanismů," řekl Zahradil. "Levicová část Evropského parlamentu kvůli svému antiamerikanismu hazarduje se životy lidí," řekla europoslankyně KDU-ČSL Zuzana Roithová.
"Odmítnutí dohody parlamentem by představovalo hrozbu pro bezpečnost," varovala i eurokomisařka pro občanské svobody Cecilia Malmströmová, podle níž smlouva obsahovala "pojistky" ochrany dat.
Podle Roithové navíc dohoda umožňuje významně zlepšit ochranu citlivých finančních informací proti stavu, který platil po teroristických útocích z 11. září 2001. "Není znám žádný případ zneužití finančních informací Evropanů, ale je chybou, že dohoda neobsahuje vyšší záruky bezpečnosti dat tak, jak navrhoval Evropský parlament, včetně práva jednotlivců podat žalobu při eventuálním neoprávněném poskytnutí dat," dodala.
Jde o první případ, kdy europoslanci použili veto u mezinárodních smluv, jak jim to nově umožnila lisabonská smlouva. Ta platí od prosince.
Podle lidoveckého poslance Jana Březiny se mnozí jeho kolegové jen těžko smiřovali s tím, že Rada EU zastupující členské země bloku prozatímní dohodu s USA podepsala 30. listopadu, tedy den před vstupem "Lisabonu" v účinnost. Právě na základě lisabonské smlouvy se zvýšily pravomoci EP včetně rozhodování o podobných dohodách, jako je ta o SWIFTu. Tu ale poslanci mohli jen schválit, či odmítnout, ne rozhodovat o její podobě.
"Je pochopitelné, že se EP cítil postupem členských států ponížen, když byl odsouzen do role statisty stavěného před hotovou věc," řekl Březina. "Ti, co hlasovali proti dohodě, si nevidí na špičku svého evropského nosu. Ani po množství teroristických útoku v lůnu západní civilizace nepochopili, že co nejužší spolupráce s USA je v zájmu evropské bezpečnosti," dodal ale vzápětí.
"Rada (tedy členské země unie) nebyla dost rázná v otázce ochrany dat," řekla zpravodajka parlamentu, nizozemská liberální politička Jeanina Hennisová-Plasschaertová. Podle ní pravidla pro převody údajů nejsou dostatečně úměrná bezpečnosti, kterou měla dohoda zajistit.
Spojené státy budou podle mluvčího pokračovat v jednání s Evropou, aby rozdílné pohledy překonaly. Podle agentury AP musí nyní spoléhat na dohody s každou ze 27 členských zemí unie jednotlivě, aby měly přístup k bankovním převodům.
Přechodná dohoda dávala Američanům větší právní jistotu pro nahlížení do evropských záznamů o bankovních převodech prostřednictvím mezinárodní bankovní sítě SWIFT, zahrnující tisíce finančních institucí. Dá se čekat, že smetení dohody ze stolu vyvolá v USA kritické hlasy. Američtí představitelé před jejím odmítnutím varovali. Do Bruselu kvůli tomu dokonce volala ministryně zahraničí Hillary Clintonová.
Proti dohodě bylo 378 poslanců, opačný postoj mělo 196 členů Evropského parlamentu. I po dnešním hlasování mohou ovšem Spojené státy bankovní data získat na základě bilaterálních dohod s jednotlivými zeměmi unie.
"Bez (unijní) dohody budou mít naši spojenci nadále přístup k citlivým informacím, ale bez bezpečnostních záruk obsažených ve SWIFTu," řekl europoslanec ODS Jan Zahradil.
Dohoda o bankovních informacích, kterou zablokovali hlavně socialisté, komunisté a liberálové, měla prozatímní charakter. Platit začala provizorně tento měsíc a měla fungovat devět měsíců. Během nich měly Brusel a Washington dohodnout trvalé podmínky sdílení dat.
Kritikům vadilo, že ji členské země dojednaly bez souhlasu europoslanců, a současně jí vytýkali nedostatečnou ochranu osobních dat.
Nejsilnější lidovecká frakce i reformistické seskupení, jehož součástí jsou zástupci ODS, navrhly dnešní hlasování odložit, to však neprošlo.
"Američané nás opakovaně ujistili, že dohoda SWIFT obsahuje řadu kontrolních mechanismů," řekl Zahradil. "Levicová část Evropského parlamentu kvůli svému antiamerikanismu hazarduje se životy lidí," řekla europoslankyně KDU-ČSL Zuzana Roithová.
"Odmítnutí dohody parlamentem by představovalo hrozbu pro bezpečnost," varovala i eurokomisařka pro občanské svobody Cecilia Malmströmová, podle níž smlouva obsahovala "pojistky" ochrany dat.
Podle Roithové navíc dohoda umožňuje významně zlepšit ochranu citlivých finančních informací proti stavu, který platil po teroristických útocích z 11. září 2001. "Není znám žádný případ zneužití finančních informací Evropanů, ale je chybou, že dohoda neobsahuje vyšší záruky bezpečnosti dat tak, jak navrhoval Evropský parlament, včetně práva jednotlivců podat žalobu při eventuálním neoprávněném poskytnutí dat," dodala.
Jde o první případ, kdy europoslanci použili veto u mezinárodních smluv, jak jim to nově umožnila lisabonská smlouva. Ta platí od prosince.
Podle lidoveckého poslance Jana Březiny se mnozí jeho kolegové jen těžko smiřovali s tím, že Rada EU zastupující členské země bloku prozatímní dohodu s USA podepsala 30. listopadu, tedy den před vstupem "Lisabonu" v účinnost. Právě na základě lisabonské smlouvy se zvýšily pravomoci EP včetně rozhodování o podobných dohodách, jako je ta o SWIFTu. Tu ale poslanci mohli jen schválit, či odmítnout, ne rozhodovat o její podobě.
"Je pochopitelné, že se EP cítil postupem členských států ponížen, když byl odsouzen do role statisty stavěného před hotovou věc," řekl Březina. "Ti, co hlasovali proti dohodě, si nevidí na špičku svého evropského nosu. Ani po množství teroristických útoku v lůnu západní civilizace nepochopili, že co nejužší spolupráce s USA je v zájmu evropské bezpečnosti," dodal ale vzápětí.
"Rada (tedy členské země unie) nebyla dost rázná v otázce ochrany dat," řekla zpravodajka parlamentu, nizozemská liberální politička Jeanina Hennisová-Plasschaertová. Podle ní pravidla pro převody údajů nejsou dostatečně úměrná bezpečnosti, kterou měla dohoda zajistit.
