tisk ]Ministerstvo financí jedná s daňovými ráji o zpřístupnění informací
"Zažíváme nebývalý zájem daňových rájů jednat o výměně informací. Přestávají být zeměmi zaslíbenými," říká Jan Knížek, šéf České daňové správy, která má na starosti výběr daní.
Dohody by mohly být hotovy do roka. Kolik peněz na daních navíc by to přineslo, se podle něj nedá odhadnout.
Na Jersey sídlí například PPF Investments Petra Kellnera, na Britských panenských ostrovech třeba Harvard Capital and Consulting Viktora Koženého a Borise Vostrého.
Mít firmu nebo účet v ráji samo o sobě žádnou nepravost neznamená. Pokud peníze prošly řádným zdaněním v zemi, kde byly vydělány, je vše v pořádku. Nelegální je, pokud např. bahamská schránka pošle své české majetkově propojené firmě fakturu za fiktivní služby, vyinkasuje peníze. Společný majitel těchto firem, který je díky netransparentnosti daňových rájů nedohledatelný, se tak vyhne zdanění.
"Založením společnosti v některém z rájů může snížit daňové zatížení typicky na pět procent a v některých případech i na nulu," říká Viktor Hába, analytik poradenské firmy Akont s majitelem registrovaným v Londýně. Pokud je firma například určena jako holding, může od svých českých dceřiných společností i nadále legálně dostávat nezdaněné dividendy.
Na daňové ráje sílí tlak ze západních zemí, aby nepodporovaly zakrývání daňových úniků a spolupracovaly s kontrolními orgány organizace nejvyspělejších států OECD. Pokud by tak neučinily, hrozí jim například, že přijdou o veškerou pomoc od Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.
Na požádání tak budou muset pro smluvní strany včetně Česka např. uvést, v čem daná firma napojená na český byznys podniká nebo kam vlastník účtu peníze posílá.
"Výměna informací bude funkční v případě důvodného podezření na podvod," upozorňuje Tomáš Pelikán z poradenské společnosti Terrinvest, jejíž český majitel si, věren svému oboru, zřídil sídlo v Londýně, oblíbeném pro optimalizaci daní finančních společností.
Úroky bez daní skončí
Fyzické osoby se díky rájům mohou těšit z nezdaněných úroků a z anonymity. O ni brzy mohou přijít – OECD chystá zprůhlednění pohybů na účtech a výnosů z účtů v zahraničí.
EU takové smlouvy uzavírá už od roku 2005. Pokud smluvní stát údaje po roce 2011 nezpřístupní, daň z úroků musí srážet sám, a to ve výši 35 procent. "Pak se spíš vyplatí mít peníze na termínovaném vkladu v Česku, kde se úroky daní 15 procenty," dodává Pelikán. Stále populárnější než off-shore (doslova mimo pevninu) daňové ráje jsou sofistikovaná byznys centra jako Lichtenštejnsko, Švýcarsko či Monako.
I s nimi momentálně EU jedná o dohodě o boji proti podvodům. I mezi ráji je však třeba vybírat – některé, jako například Singapur, jsou podle poradců příliš drahé. Podle Akontu roste obliba Kypru, kde je nejnižší daň z příjmu z celé EU 10 procent a úroky se tam nedaní. Na ostrově, který je součástí Unie, má sídlo například KKCG Karla Komárka.
Pro velké firmy jako PPF nebo J&T je atraktivní Nizozemsko, které není daňovým rájem v pravém slova smyslu, ale dovoluje platit nižší daně než doma. Výhodou je také ne tak přímočarý přístup do obchodního rejstříku jako v Česku.
